jak rozvijet dite - diskuze

Můj muž tvrdí, že moc přemýšlím, ale nemůžu si pomoct. Občas propadám depresi, že se našemu prckovi málo věnuji. Že bych měla dělat mnohem víc... Ráno vstává před 6 hodinou - to opravdu ještě nevstávám. Udělám vše potřebné - přebalím, nakrmím a pustím mu pohádky. Nastavím si videochůvičku a jdu ještě na hoďku dvě \"spát\" ...ano, čtete správně - spát. Ne že by to snad byl spánek úplný, ale aspoň ležím se zavřenýma očima a chvílema sleduju, co se v pokojíčku děje. Štěpula se chvíli povaluje u pohádek, chvíli si hraje s hračkama, něco demoluje-třeba svůj hrací stan, občas dokonce i na chvilku usne. Pak vstanu a společně si dáme snídani - jeho svačinu. Chvíli si spolu hrajeme, většinou jdeme na zahradu a pak jde spinkat. Odpoledne býváme celý den venku - na procházkách, na návštěvách... někde. Pohádky u nás jedou od samého rána, vlastně je ani nevypínám. Nepřijde mi to tak špatné, protože se na ně kouká opravdu jen chvílema - má je jen v pokojíčku. Během dne občas zařadím nějaký ten pokus o společné poznávání, třeba vytáhnu pastelky, učíme se spolu jíst lžící ... je mu rok a půl a teprve teď o něco takového začíná jevit zájem. Zpívám mu, povídám mu, zkouším s ním mluvit - zatím tedy bezúspěšně, kutálíme s míčem a nebo hrajeme na schovku. Ale stejně - je mu rok a půl a má úplně jiné zájmy, než o kterých tu píšete vy, nebo o kterých se dočtu jinde. Prostě ho doteď lžíce moc nebrala, místo toho zkoumá, jak se točí kolečka na autíčku, jak co jde otevřít, jak utrhnout kytičky v trávě, zkouší dělat kotrmelce... Z malování ho nejvíc baví kutálet si s pastelkama po zemi a když se občas zapomene, kouká na projíždějící vůz a řekne AUTÓ (a v tu chvíli se uklidním, že ano - je normální, když zvládne aspoň to). Naše dítě má radost z věcí, které vidí, ale nechce se nic učit. Nebaví ho to. Máme jen jedno dítě. Nemám patent na výchovu, nechci ho škatulkovat podle příruček, ale chtěla bych pro něj dělat co nejvíc. Už se těším, až v září otevřou mateřské centrum, aby mohl od dětí různé věci \"okoukávat\". Při návštěvě v nemocnici jsme se seznámili s dvouletou holčičkou, se kterou doufám bude aspoň jednou za čas kamarádit. Doktorka mi tvrdí, že děti v tomhle věku potřebují jen dobré podněty ke správnému vývoji. Jaké to ale jsou? Jasný, určitě se tu strhne debata o tom, že pohádky na počítači to rozhodně nejsou, o jejich škodlivosti a tak...ale nemyslím si, že zrovna o nich to je. Je to o mě a o něm ...