Hlavní problém našeho školství - diskuze

já hlavní problém vidím v inkluzi, ať se na mě někdo zlobí nebo ne, chytří mají být s chytrými, hloupí s hloupými.. Údajně na ministerstvu tento plán ležel, se děti budou v rámci školy v rámci tříd takto, ale bohužel rovnoprávnost zvítězila... Chytrých pak klidně může být ve třídě 30, těch pomalejších třeba jen 20...Já tyhle rozdíly zažila, neboť na základce jsem se dostala do výběrové třídy, kde všechno šlo hladce v pohodě, protože jsme všichni měli nějakou tu přirozenou inteligenci, pak na střední, tak už to byl takový mišmaš a bylo to hodně vidět... I teď to vnímám, kluk nechtěl jít do "lepší" třídy, teď je ještě spojili s tím úplným zbytkem, a sám si už párkrát postěžoval.. Co chtěl to má...

@moninif Souhlasim s tebou, inkluze te kravovina,nastesti ono se to stejne pak vyselektuje na sportovky,jazykovky,vicelete gymply. ..mozna jsi mela na kluka zatlacit. Ja taky chtela zustat na zakladce,kde nas bylo 39ve tride. Nasi nepovolili,dali me na 8lety gympl,tenkrat zacinaly,bylo nas ve tride 12a jsem jim teda vdecna..

Nas bylo 39a zadne asistenty ani individualni plany nebyly. Ucitele to zvladali. Meli vetsi autoritu,tim,ze ji doma podporovali rodice. Neexistovalo,ze rodic doma rekl,ucitelka je krava,mas pravdu a sel si to s ni vyridit. Ma praxe na zs,kde od 5.tridy zbyl fakt 'odpad' vsechny sikovne deti sly na gymply,jazykovky,sportovky apod.,poznamky se psaly az zak nasbiral 10prohresku,jinak by nestacila zakovska,ucitel napsal 2radky a rodic pod to svou5radkovou odpoved..to me z uceni vylecilo. Navic ucitel mel same papirovani,prave ty ind.plany,vozili se po nich shora,rodice.. Nevim,co by pomohlo. Je to vsechno v lidech,ale i na te strane rodiny, melo by se vic spolupracovat a z jedne strany druhou nepodryvat.

@Myšice Pod toto se podepisuji

@moninif Mončo, nevím, jestli se takto dají děti unifikovat. Obě děti chodí na výběrové gymnázium, které se ve výsledcích často objevuje v čele celostátních žebříčků, a i tam je velmi znát, když profesor učí celou nebo pouze půlku třídy. Nejlépe je to vidět na jazycích. Jazyky se ve 30 dětech za školní docházku naučit neumí ani chytré děti. Dokonce ani v počtu 15. Jenom u jazyka je to 135 neefektivně strávených hodin ročně. Stejně tak, pokud je mezi těmi 30 chytrými nějaké s poruchou chování - ADHD, Asperger, autismus, tak je to v tom počtu znát. Počet 30 dětí v prvních třídách snad ani nestojí za komentář, to je úplná zrůdnost. U tohoto počtu se musíme ptát, ještě ty děti chodí do školy, protože jsme si to tak stanovili, tedy pro formu, nebo je skutečně něčemu chceme naučit.Nevím přesně, o jaké děti se jednalo u inkluze, přiznám se, že jsem neslyšela jediný konkrétní případ, jaké dítě bylo do běžné školy přeřazeno, takže k tomu se nemohu vyjádřit. Slyšela jsem na jednom setkání velice pěkný názor od šéfa Ceitecu: "Integrujme ty, kteří se integrovat chtějí." Lépe bych to nevyjádřila. Nelze násilím někoho někam přeřazovat a začleňovat, ale když dítě chce, má v tom obrovskou podporu a účast rodiny, příp. psychologické zajištění, tak proč to nezkusit. To dítě to obrovským způsobem pozvedne, začlení do normální společnosti, kdy té společnosti bude v dospělosti přispívat, ne ona mu platit za ústavní péči. Ostatním dětem to také neuškodí, protože se naučí, že nejsou na světě pouze ony, elitní bytosti, že mají kolem sebe i děti s hendikepem, a jejich pomoc, aby se přiblížili těm zdravým, je může stát minimum úsilí a přinést velkou radost, sebepoznání, poskládání si životních hodnot. V dnešní sobecké době neocenitelný vklad do života jednotlivce i pro celou společnost. Takže každý případ, každé dítě je pro mě osobnost, kterou je nutno posoudit zvlášť.

@moninif Tak přesně to co tady popisuješ jsem taky zažila. Ale u nás to teda nefungovalo a byl to fakt mazec! S chytrými šli s látkou dvakrát tak rychle než s těma pomalýma a protože chtěli mít učivo ve všech třídách probírané stejně tak dvakrát tak rychleji šli i s náma pomalýma ,misto aby s náma šli dvakrát tak pomaleji v první řadě to u nás nezvládli učitelé a obsazení kolektivu ve třídě taky stalo za to! Takhle nás rozdělili v páté třídě a zkus si to představit ,když se v jedné třídě sejdou ty největší sígři, flákači atd. Byl to fakt hukot. Co vím ,tak polovina dětí se časem ufetovala, něco málo přežilo s trvalými následkemi a další zbytek tak jako přežívá. Na naší třídu jsme poslouchali jen že k nám učitelé nechtějí chodit učit ,že jsme lemplové a hajzlové a vůbec veškerou špínu. Tak jasně. Já jsem v sedmé třídě odešla na jinou školu a docela dost jsem čučela jak to může i ve skole fungovat

@Myšice ono zatlačit nešlo, to byla hudební třída, to by seknul.. Jako ona ta škola je celkově dobrá, ale hudebníci jsou prostě výš..

@Calamity J. Mě nepřemluvíš... Jo chytré děti s hendikepem, kteří udělají zkoušky, proč ne, taky jsme ve třídě měli takového jednoho, ale já mám na mysli lidi, kteří jsou buď od přírody chytří nebo ne, nebo třeba jen nechtějí být. Ti ať mají své tempo mezi svými, věř že je tak lepší...

@markíla za nás to ale přesně takhle bylo... Céčko a déčko to byl děs a hrůza, ty třídy jsme obcházeli obloukem... Nevidím jediný důvod, proč když dítě o učivo nemá zájem, by mělo sedět ve třídě s dítětem, které zájem má... Nevím jak jsi se tam ocitla ty, ale u nás se to separovalo tak nějak postupně, vím že děcka tak různě přecházeli ze třídy do třídy, já vlastně taky se na 1.stupni posunula mezi sígry, ale pak jsem udělala talentovky a najednou šup, byla jsem mezi nejlepšími :-)

@moninif Mončo, možná, kdybyste měli ve třídě takového Ríšu, tak budeš mluvit jinak :-), ve smyslu, že ani tito - byť skončil z 300 dětí u přijímaček 5. - by v takto elitním ústavu být neměli.

@moninif Některé ty děcka jsou chytré, ale prostě potřebují k sobě tahouny, někoho kdo je nakopne a "donutí" k výkonu. A rodič který si je tohoto faktu vědom by byl blbý, kdyby ho nechal u těch pomalých. Ono v některých situacích není až tak dobré "nechat" na děcku co vyhovuje jemu, jasně, že ho nenutit mermomocí pro svoje potěšení, nenásilně.

@moninif já jsem se tam ocitla díky tabulkám a myslím,že o tom ani nikdo nevěděl,že to tak od páté třídy bude,nikdo to neřešil ani s rodiči,byli jsme jeden jediný ročník,asi zkušební.Nikdo před náma ani nikdo po nás už takhle dělený nebyl.Ale jak říkám,tam to jednoznačně nezvládli učitelé.Děti sice byli rozdělené,ale už ne osnovy rozdělili nás podle průměru,žádné zkoušky nebo tak něco se nedělo.A hlavně jak o tom nikdo nevěděl,tak to bylo tenkrát toho 1.9. dost divoký,většina kamarádek najednou šla do A,já byla v C,D jsme už neměli,ale stejně nás bylo ve třídě přes 30,tuším 34 žáků.Prostě jsme přišli 1.9. do školy a na dveřích byl napsaný seznam jmen,kdo kam patří.Moc velký ohlas u rodičů to nemělo,pochopitelně.Bylo několik stížností,zvláštní schůzky,kde se řešilo,proč se jde s námi dvakrát tak rychleji,když by měli jít dvakrát tak pomaleji.Celý "projekt" skončil fiaskem,pár dětí odešlo na jinou školu a od sedmé třídy byli nějaké děti opět rozřazené,pár největších sígrů dali do A a samozřejmě že se nepřizpůsobili oni těm lepším,ale naopak strhli slabší jedince z těch chytrých a hodných takže šílenej guláš já na to nemám nejlepší vzpomínky na takovéhle řešení,ale jak tady čtu,jinde to fungovalo.