Hlavně klid - diskuze

Teď tu byl skorotchán a ptá se, jestli mi může něco říct (on se teď trochu polepšil, vždycky, když přijede k nám domů, tak hlásí, proč přijel a co u nás bude dělat, už si k nám nejezdí jako domů). Tak říkám, že jo. A on, že prý skorotchýně už šílí, v sobotu mám totiž termín a ona furt plaší, že snad rodí místo mě. Já si to dovedu živě představit, radši jsem tam v úterý nejela (tchán je totiž Václav, stejně jako přítel), vymluvila jsem se, že je mi špatně. Naštěstí si nedovolí mi volat, jak mi je a kdy už to bude. Především jsem každému řekla, že to nikomu říkat nebudeme, až pojedeme a taky přítelovi rodiče mají už takhle bobky, že jim malýho ukážu tak možná z okna, když se budou do všeho montovat a radit. Hlavně oni dva jsou ti praví na rady. Obě děti rodila císařem, nikdy nekojila a to, co se dětem dávalo dřív normálně jíst, se teď nedává (např. knedlíky, sladké, rohlíky, atd.). Jestli tohle přežijeme ve zdraví, tak snad dostanu svatozář.