včera mě vytočil jeden prodavač v nejmenovaném elektru. Byli jsme s mužem a kočárem se podívat na nějaký televize (žádnou nemáme, co spolu žijeme a už teda jsme usoudili, že je potřeba ji koupit, už kvůli společnosti ). Koukáme koukáme a v tom samozřejmě přišel prodavač, jestli nám může s něčím pomoct. Řekli jsme mu, že chceme televizi, tak 80 nebo 90ku, chlap přidal nějaký parametry, co to má mít a že to chceme tak do 10 000,-Kč. No, tak nám ukázal všechny telky do 10tis., ale pak samozřejmě začal \"taktiku\". Se mnou se vůbec nebavil, ani se na mě nepodíval, mluvil jenom s Jardou, protože věděl, že na něj zapůsobí tím, co která televize ještě umí navíc. Skončili u telky, která stála 13000 (prý ještě po slevě, že jinak stojí 16) a on na něj zkoušel kecy typu \"Za těch 10tis sice máte relativně dobrou televizi, ale nebudete mít to, co jste doopravdy chtěl, ty 3000 navíc není zas tolik, a budete mít to, co doopravdy chcete\". No ve mě se vařila krev už jen za to, že ke mě se choval jak kdybych byla vzduch, ale že takle psychologicky valil do Jardy, to už bylo moc. Tak jsem se ozvala a řekla jsem mu \"Nezlobte se na mě, ale 3000 navíc jsou pro nás docela dost\" a on zase zadrhnutej gramofon \"ale není to taková hrůza a budete mít to, co doopravdy chcete\". Krom toho, že \"je to poslední kus\" tuhle větu zopakoval za 20 minut asi desetkrát. On vidí, že sebou máme mimino, podle hader asi taky poznal, že nejsme milionáři, ale držel se jak klíště. Nic, řekla jsem, že co doopravdy chci je mít na jídlo pro dceru a to jsou ty 3000, který navíc nedám a rozloučila jsem se. Radši si vyberu telku na internetu a nechám si ji poslat bez keců, bo na tyhle lidi já jsem asi alergická