banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Dovedete svým dětem říct \"Teď mi dej pokoj!\"? - diskuze

25 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Ten výraz \"dej mi pokoj\" je až moc ostrý asi, nemyslím, říct jim to zrovna takhle, ale dovedete si vytyčit i čas samy pro sebe, ikdyž si děti zrovna chtějí s vámi hrát nebo prostě něco vyžadují?Občas se mi stává, že mi některá kamarádka řekne \"ty se máš, Dorotka si umí tak hezky sama hrát, jak to děláš?\" a vidím to - i stejně staré děti mých kamarádek neustáe vyžadují jejich pozornost a neustále se jim musí někdo věnovat. Já nikdy nevím, jestli mám být ráda(vlastně asi jsem) nebo se mám stydět(zastydím se vždycky), že jsem líná matka. Dorotka prostě od malinka aspoň jednou za den nějak odmítnutá byla - odmítnutá ve smyslu -Dorotko, teď ne, maminka dělá něco jiného. Později už jsem jí i klidně řekla - \"teď si pohraj sama, maminka je unavená\". Vím, že to zní asi fakt jako že jsem hodně nevšímavá líná máma sobecká(možná trochu jo), ale třeba v těhotenství s Vašíkem se mi to velmi vyplatilo. Dorka už je fakt zvyklá na svůj pokojíček, kde si řádí ve svém světě. A dokonce už mě i občas posílá pryč - říká - \"mamí, nech mě si hrát!\"Je jasné, že je důležité dětem se věnovat, ale myslím si, že i dítě má vědět, že máma je taky jenom člověk a má nárok na chvilku pro sebe, na odpočinek nebo i na svou aktivitu. Samozřejmě úměrně věku dítěte. Ale vidím kolem sebe i kamarádky, co se dětem rozdávají zcela - věnují jim každičkou minutu z celého dne, samy jsou vyčerpané a děti vůbec nejsou zvyklé zabyvit se samy. jak to máte vy?
Ahojki , no Toník má zatím 7 měsíců, tak nevím zatím jak na něj budu reagovat, ale určitě nemůže ode mě čekat, že mu budu stále za zadkem s nějakou hrou..nemyslím to ve smyslu, že bych nechtěla, ale taky třeba budu buď neco chtít uklidit nebo uvařit nebo nachystat nebo si třeba jen dát kafčo..a dítko by si i mělo umět někdy samo zahrát..
Šári mám to úplně stejně u třech dětí to ani jinak nejde, chvilku se jim věnuji, ale pak je třeba udělat tisíc jiných věcí,takže si musí hrát sami myslím, že nestrádají
Jasne mam to stejne, Vasik musi leckdy pockat u vareni, ted u mimina nebo kdyz si chci treba jen vypit caj...nekdy si hraje sam v klidu a nekdy radi
A pak jsou ve finalé ty maminky přetažené a na děti furt jen křičí.Nebo naopak je z toho nervní dítě,protože nemá vteřinku života pro sebe.Tak,že ano,mám své hranice a děti už ví,kdy ano a kdy né.Dnes na prima lowe nevím v kolik bude pořad příšerné matky,právě o tom,jak nedají dětem prostor,matka tam krájí 10 ti letému klukovi maso atd.
Ještě k tomu: Mám jednu takovou přítelkyni, je víc jak o generaci starší než já - je taková moudrá v některých věcech :-) - a ta mi kdysi řekla něco, čím se celekm ráda řídím: \"Dítě má být pozorovatelem ne středobodem světa. Má vyrůst pod stolem, z pod kterého sleduje a učí se, jak to na světě chodí.\" - to je myšleno samozřejmě obrazně... Takže ale si nedělám extra vrásky s tím, když jsem někdy nabručená a mrzutá nebo se třeba s mužem pohádám i před dětma - protože to se občas v životě stává. když potom děti vidí i to, že se usmíříme nebo, že je maminka zase veselá, je to podle mě v pořádku. a tak i s únavou a nárokem na svůj osobní prostor...To jen taková má uvaha dnešní
jasne,od mala ,jsou samostatni a vedi kdy ma maminka opravdu dost..ale kdyz uz mi lezou silene na nervy a furt se neceho dozaduji,vedi ze po vete ,,nestvi tygra,,jim hrozi pruser a je hned klid
Já určitě použila někdy i tuto frázi, když už nebylo zbytí a větu: Prosím Tě, dej mi chvilinku - nikdo neakceptoval Podle mě to je normální. Dítě by nemělo být středobodem vesmíru, souhlasím s Šárkou. A protože se teď moje holky dostaly do fáze, kdy by si už mohly vyhrát společně (skoro2,skoro6), tak chvilku s nimi sem, ukazuji jim jak, něco stavíme, nebo vytváříme obchod, píšeme cedulky cen a nakupujeme a pak se vytratím ... nechávám je, ať si vyhrají spolu
já mám štěstí, že si kluk odjakživa vystačil sám. kolem dvou let si hrál třeba dvě hodiny úplně sám s autama a nikdo o něm nevěděl..neučila jsem ho to, prostě to dělal sám od sebe. maximálně občas chtěl, abych s ním v pokoji byla a já si tam četla. ale teď (budou mu 4) se cosi mění nebo spíš změnilo, sám se vyloženě nudí, chtěl by, abych si s ním hrála, já to neumím, nebaví mě to..vlastně, on by chtěl, aby tam byl nějaký jeho vrstevník nebo nějaká moje kamarádka, já jsem až úplně nejposlednější znouzectnostale to, že se mu nemůžu věnovat pokaždý, když potřebuje, to ví a umí, ikdyž je to rozmazlenej jedináček.a jinak, já jsem příznivcem toho takzvaného líného rodičovství...takhle to prostě má bejt
Mám to stejně, odmala ji učím, že potřebuju i já mít svůj čas pro sebe a ona si může hrát sama :) obrovsky se mi to vyplácí teď, když je ze mě skoro metráková koule a furt je mi blbě, tak Stázik jak mě vidí, tak sama řekne ať si jdu odpočinout a hraje si sama, nebo mi maluje obrázky, které mi nosí až do postele opravdu ji za poslední měsíce nepoznávám, je tak pozorná, opatrná na mě, stará se, podá mi co potřebuju, donese mi pití a dělá to sama od sebe, ne pod nějakými příkazy :) Myslím, že každé dítko by mělo pochopit, že mammjinka potřebuje chvilku pro sebe a že jim nebude stát pořád za zadkem
Ano, od mala jsou zvyklí, že maminka občas potřebuje chvíli času pro sebe (většinou na práci). Domluvíme se... \"Teď to dodělám, vy si pusťte pohádku a až budu hotová, tak budeme dělat, co vy chcete...\". Funguje nám to dobře.
Jo, snažím se \"urvat\" i čas pro sebe, ale s dítětem, které je od narození společenské a potřebuje ke všemu parťáka to jde dost ztuha. Jo, občas dokáže si hrát sám, ale jsou to spíš vy jímky, takže když potřebuji mít klid, musím mu najít parťáka ke hře, ať už dítě nebo dospělého. I teď vlastně odpovídám na duchaplné průpovídky :-DAle u nás je trochu rozdíl, že spolu jsme vlastně pořádně jen pár hodin, takže s radostí se mu věnuji.
Ze mě \"dej mi pokoj\" už několikrát vylítko. Postupně jsem Káju naučila, že stačí v klidu říct, že teď nemůžu a ona si jde hrát sama. Takže vaření, uklízení nebo kafe probíhá v klidu :) Kdybych se jí měla věnovat 24 hodin denně, tak mě asi mrskne

Vybraná anketa

Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?

27 %
19 hlasů

68 %
48 hlasů

6 %
4 hlasy

Celkem hlasovalo 71 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Jak být šik a fit i po 40
Unikátní publikace pro ženy, nejen po 40, v níž jedna z autorek podstoupila omlazující proces přirozenějšími metodami na vlastní kůži. Inspirujte se desaterem nejen pro ženu po 40! Jediná komplexní kniha o období po 40. Omlazení přirozenými metodami!
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40 – sebevědomá a v kondici