Dospělé deti - diskuze

V okamžiku kdy jsem začala být výdělečná jsem se s našima domluvila, resp. bylo mi vysvětleno, že by bylo vhodné přispívat na domácnost. A tak jsem měsíčně z platu dávala 2 tisíce a za to jsem měla pořád stejný \"komfort\" jako když jsem chodila do školy. Jinak z domova jsem se odstěhovala ve 22 letech. Pravda do žádného bytu, ale hezky k babičce po smrti dědy. Ale od počátku já měla své patro, ona své a jediné co jsme měly společné byla pračka a ona vařívala, když já chodila do práce. Na domácnost jsem samozřejmě také přispívala. Co se k nám nastěhoval Robert, tak jsme definitivně odbourali to společné a každá jsme jely zvlášť. Loni zemřela a odteď se staráme o celý dům, nejen o naše patro.

já bydlela už od 16 v podstatě sama, takže nevím, ale budu ráda když tu barča zůstane co nejdéle bude chtít, pravidla jsou samozřejmostí, ale zase na druhou stranu, bude dospělá, bude si vydělávat a jestli přijde domů v noci z mejdanu budu asi tolerovat, pokud nás nebude moc budit a dělat bugr. Kluky si přivést může, když tím nebude narušovat náš chod domácnosti. O uvaření nejde, představovala bych si to tak,. že budou zalezlí a vylezou jen na oběd, vyčůrat a pro pití půjde Bára. Pak mi vadit nebudou

Jakmile jsem začala pracovat, naši mi ani nemuseli říkat a automaticky jsem jim začala přispívat na domácnost, i když v té době už jsem často přespávala u Lojzy a vařila tam. Neumím si představit, že bych tam fungovala dál a nechala se živit. To, že mi naši ty peníze stejně spořili jsem zjistila až po delší době.

pokud jsou to Gabčini kámoši, tak jsou ještě dost mladí, horší je to s některými kamarády mého muže, ti mají všichni přes třicet a většina ještě bydlí u rodičů já teda jako matka bych doma 30-letého chlapa nesnesla, ať se hezky stará sám, roků na to má dost Já se od našich odstěhovala hned po maturitě, bylo mi 19 :) chtěla jsem žít sama a po svém a to mám s našima skvělé vztahy a mohla jsem klidně zůstat já své děti dokud budou studovat nikam vyhazovat nebudu, ale pokud budou mít po škole a budou mít práci tak je budu asi trošku směřovat k tomu, ať se osamostatní, plný servis u maminky rozhodně mít nebudou

Já odešla do Prahy na vysokou a už jsem měla takovou nějakou samostatnost. Doma jsem už tedy od 19 let nebydlela a jezdila tam jen na některé víkendy. Pokud budeme mít s dětma takové krásné vztahy jako plánuju :))) tak tu můžou zůstat jak dlouho chtějí, rozhodně nebudou nic platit. Ale podmínky samozřejmě nastavené budou. Tak když přijdou ožralí jednou za uherák tak jim budu vařit kafe a dávat studené obklady na čelo s poznámkou že jsou úplně blbí. Pokud každý pátek, hmmm, to by asi bylo jiné kafe. Co mi bude hodně vadit a to vím už ted, jsou návštěvy. U těch prostě budou muset vědět že jsou jisté hranice...

Já tohle nezažila. Od patnácti jsem bydlela u babičky a od šestnácti sama s přítelem. To mi naši na část živobytí přispívali a zbytek jsem si musela vydělat. Ale určitě si myslím, že když si už člověk vydělává, měl by taky platit něco v domácnosti u rodičů.

Tak když jsem začla pracovat,musela jsem mamce přispívat na domácnost tím,že jsem jí dávala 1000 Kč z výplaty a sem tam jsem udělala i velké nákupy.No a odstěhovala jsem se,až si Ríša udělal civilku a našel práci v nemocnici Třinci,tak jsme šli oba dva bydlet do Třince.Bylo mi asi tak kolem 22-23 možná.

Jo a ještě jsem zapomněla podotknout, že jak Markétka vyroste to přiměřeného věku (vždycky bude o 6 let starší než Ála), tak bude mít v přízemí své zázemí, aby tedy když si přivede kluka tím nezatěžovala tu mladší, nás a hlavně aby ani ona neměla pocit, že je pod drobnohledem

nasi chteli prispivat na chod domacnosti financne i fyzicky...coz chteli i pred tim,ale nemuseli jsme jim za to platitja odesla chvilku po 18 roce..

@ŠárkaBil Jé,ja taky nebyla ani vteřinku sama.V 18 jsem se vdala.Vlastně tu zodpovědnost jsem se musela učit až po 35,jak začal Martin jezdit pryč.Do té doby jsem snad ani neuměla sama přejít cestu. Ted už i vrtám vrtačkou do panelu a dělám vše.

já bych po děcku, pokud by vydělávalo a žilo u mě, chtěla alespoň minimální nájem (energie + třeba litr měsíčně \"za postel\" ). Mi to přijde absolutně v pořádku..

když mi bylo 17, odstěhovala se mamka do bytu (vzala si sebou mladšího brášku, já se rozhodla zůstat se starším bráchou doma) a já měla celou domácnost i s problémovým tatou na krku sama.. naše děti budem živit, dokud nezačnou vydělávat, pak se musí začít snažit sami.. pomáhat musí už teď, je to naše společná domácnost