Domek se zahradou nebo byt? - diskuze

Já jsem totiž vždycky toužila po vlastním domě s obr zahradou, ještě dva roky zpátky to bylo aktuální, ale co jsem nastoupila po rodičáku do práce mě to nějak přešlo, i manžela. Zjistili jsme, že v současnosti nám to tak vyhovuje (i když je pravda, že jsem tajně doufala ve výměnu bytu za lepší, ale což, tady je vlastně taky hezky), neb máme více času na sebe a na výlety, navíc nás netrápí téměř žádné dluhy. Ale u nás je to dáno hodně tím, že máme kam vypadnout, naši mají chatu, a pak máme dost příbuzných co bydlí na baráku a nevadí jim, že se tam občas vetřem na víkend.. Navíc jako bonus mamka i tchýně zahradkaří, takže i nějaké to ovoce a zelininu ze zahrádky mám

Vyrostla jsem v domě a do paneláku jsem se vyloženě těšila.Mi osobně panelák nevadí.Ja jsem spokojená i s velikostí bytu.Ale všichni to kritizuji,že to je malé atd.Tak mi možná někdy Martin domek koupí.Jestli dum tak ve městě,na vesnici nechci.Rozhodně bych nešla do domku v satelitu.Když domek tak postavený mezi staršími domky.

@moninif Asi tak.Jinak na druhou stranu,kdybych neměla nic, než koupit nový byt za 4miliony tak to raději za ty prachy barák,to zas jo.

@Honafa No právě, že ty byty v Ostavě, teda v paneláku na sídlišti, stojí mnohem míň, ale než někde novostavbu, to radši asi fakt ten barák :-)

Narodila jsem se a cely zivot prozila v domku. Byt jsem si koupila, protoze jsem byla bez chlapa a na dum si netroufla. Nez se dostavel, uz jsem chodila se souc. manzelem, ale to je jina story :-)Dva roky jsem prozila v krasne novostavbe, vse funglovka, zadne problemy, starosti, ale...pro me utrpeni. Snobske asi-ale vadili mi ti lide, tolik na tak male plose, ty zvuky, na vse muset mit souhlas vsech, atd. Nicmene nejsem vcerejsi, vedela jsem, ze s navratem do domku se pocitat neda a snazila se zvyknout. No a pak se to semlelo rychle. Behem jednoho roku jsem prodala byt, vdala se, koupili jsme dum a podruhe jsem otehotnela :-) jasne, jsme zadluzeny, prace jak na kostele...ale je to NASE!

Já jsem vyrostla v bytě (ovšem velkém a nepanelákovém a každý víkend, prázdniny jsme trávili v horách na chalupě) a po baráku jsem nikdy netoužila. Vůbec mě to nelákalo, moc dobře jsem si uvědomovala všechny nevýhody. Chtěla jsem velký moderní byt ve velkém městě a o víkendech mizet na výlety. No a nakonec to dopadlo tak, že máme velký, starý barák s velkou zahradou a to všechno na maloměstě Uznávám, má to i pár kladů, přesto by mi jednou návrat do bytu ve velkoměstě vůbec nevadil.

Do patnácti jsem vyrůstala v domku na malé dědiny. Od té doby jsem v bytech v Brně. Domek bych brala všema deseti, aspoň kousek zahrady, kam bych vypustila dítě, dala mu tam teď třeba bazén. Dřív mi to nevadilo, ale teď s malým mě byt štve. Ale co se dá dělat. Na vlastní není, hypotéka bez šance. Kdyby byl aspoň někdo s domkem, kde by se dali trávit volný dny.

A já si na panelák NIKDY nezvyknu, vím to. Vyrůstala jsem ve velkém baráku se dvěma zahradami, velkým dvorkem a teď se tady krčíme na 74 metrech čtverečních. Hrozně mi chybí ta svoboda. Lojza pochází naopak z paneláku, takže jemu se bydlí v klídku, po domečku netouží. Oba se ale shodujeme v tom, že tady ani jeden zůstat nechceme, takže časem se uvidí, zda bude domek nebo větší byt v cihlové zástavbě. Panelák už prostě ne.

Tak toto jsme už s mým mužem probírali mockrát a vždycky jsme se shodli že mít domeček by bylo pěkné,ale taky je kolem něj docela dost práce a byt je byt.Máme v plánu se přestěhovat a koupit si na hypotéku větší byt v Ostravě.

Vyrustala jsem ve velkem dome, s velkou zahradou. Ted uz bydlim tak 8 let v byte. Ze zacatku mi to tak nevadilo, ale s prichodem deti cim dal tim vic touzim po domku.Jedno ale vim, musela by to byt novostavba,ale nekde ve starsi zastavbe, ne v satelitu

Bydlíme v pronajatém bytě,ale krásném a velkém.Přesto toužíme po domečku,kvůli zahrádce.

jsem v bytě a toužím po vlastním malém domečku. V bytě nikdy spokojená nebudu, obtěžují mě sousedi, ať bydlím kdekoliv, asi problémy přitahuju.

máme panelákovej byt a nic se na tom v horizontu několika desetiletí nezmění. mít domeček se zahradou musí být fajn, obzvlášť s malýma dětma..ale já nechtěla z brna, neumím řídit, takže jsme variantu dům ani vteřinu nezvažovali. dneska si někdy tak trochu říkám, že to je škoda, ale co už - chtěla jsem být ve městě, jsem ve městě. (navíc my jsme oba líný jak vši, nám by dům spadl na hlavu)

jestli pujdeme z bytu,tak jedine do domku,ale az budou deti vetsi a to jen kvuli tomu,ze si poridime hafo mrnavejch luxusnich psu a budeme jezdit na vystavy apod at se nenudime co by duchodci...

Ja su teda zvedava, jestli nekdo bydli v domku a touzi po byte.My jsme ted v domecku hodne spokojeni, uvidime, az holky budou starsi, jak to bude se skolama, dojizdenim a tak. Ale to uz neni volba domek - byt, ale spis mesto - vesnice.

Jedině dům. Nesnesla bych být zavřená v bytě, nemoct vyběhnout na zahradu, vypustit tam děti, kvůli hřišti nebo písku jít na druhej konec města. V létě to musí být utrpení.

Jsme v domku, ale jsou tady další dva a jedni se o dvorek starají, protože jsme se stěhovali před měsícem a už tady měli zasázenou mrkvu a brambory, tak jim tam nevběhnu a nebudu vykládat, že teď tady mám nárok já a vyškubu jim to. Příští rok bude už na našem rozhodnutí, jestli si tam nasázíme my nebo udusáme a necháme tam lítat děcka. A popravdě... Jsem líná a asi jim to přenechám i když tchán nás ukecává abysme si to posázeli.Pokud se někdy vzmůžeme na vlastní tak dům NE. To je ale jen můj názor a manžel by se s ním určitě neshodnul. Sice jsme odešli od chrápajícího souseda na jedné straně, od dupající sousedky nahoře a stěžující si dole, ale barák je na mě moc práce. Pokud to vlastní mít budeme budeme už staří, chrápat budem taky, děcka už dávno doma mít nebudeme, tak si nebudou mít důvod dole stěžovat a dupání druhých neuslyšíme bo budeme hluší.Jinak sem jsem šla proto, že si můžu klidně bydlet a pokud se něco pokazí je to v režii majitele, jak finančně tak i pracovně.

@zajic Já:-))).

@ fakt? jenze s Tebou je prd seriozni diskuzeAle vy jste v domku kratce, ne?

@zajic Teprve měsíc.Nebudu nalhávat, že hlavním důvodem byly peníze, ono platit za 85 m2 devět a půl a za 150 m2 osm tisíc je rozdíl. S prácou to mám nastejno, jsem pořád na blízký dojezd od místa, kde bych ji stejně musela úporně hledat:-).Ale šla jsem sem s tím, že zkusit se má všechno:-). Když se mě nebude líbit, počkáme rok než bude Štěpán předškolák a bude povinností ho vzít do školky a jde se jinam. Kdoví... Možná tomu dojdu na chuť a názor změním.

@ A co se Ti nelibi?Ono mesic je fakt brzo, to tam jeste nemas zazemi, mne se zacalo hodne libit az tak druhej nebo treti rok, jak jsme meli uz dobre udelane topeni, koupelnu, vsechny spotrebice, zajetou zahradu a tak. Ale vy jste si urcite neco dovezli z bytu, ne? My totiz v baraku startovali, takze jsme meli vseho vsudy jednu madraci a jeden vysavac.

@zajic No tak já to beru jako tak, kdybych si měla někdy pořídit vlastní. I výše v normální diskuzi to píšu.Sem jsem přišla vlastně do hotového, plně obyvatelného. Vybavení máme svoje a co jsem chtěla jsem si tady mohla nechat. Mě spíš berou práce kolem baráku a na baráku. Jako třeba neustálé opravy něčeho. Teď jsem v nájmu, takže závadu oznámím a bude někým cizím odstraněna, nebudu muset na to šáhnout, fakt jsem líná. No a zahrada... jako fakt, to není na mně...

@angieblack No nevím, otevřu vchodové dveře a vypustím dítě za dům :-D Pravda, většinou tam sedím s ním, neb zrovna na tu stranu nemáme okna. V létě máme řeku cca 20minut chůze, a když se nám nechce, tak dám vaničku nebo bazének na na balkón, je to hodně i o místu, kde bydlíš

@ vis co, to je fakt zvlastni. Si pamatuju, zes zrusila pakarnu, pac nejses zdechla si delat testo rucne, a ses zdechla se postarat o zahradku? To je fakt zajimave, jak ma kazdej nejake slabe mistoJsem myslela, ze me zahradka taky nebude bavit, ale prinasi mi to takove primitivni uspokojeni z vlastnorucne vypestovanych bioekoplodin.