Domek se zahradou nebo byt? - diskuze

Já jsem totiž vždycky toužila po vlastním domě s obr zahradou, ještě dva roky zpátky to bylo aktuální, ale co jsem nastoupila po rodičáku do práce mě to nějak přešlo, i manžela. Zjistili jsme, že v současnosti nám to tak vyhovuje (i když je pravda, že jsem tajně doufala ve výměnu bytu za lepší, ale což, tady je vlastně taky hezky), neb máme více času na sebe a na výlety, navíc nás netrápí téměř žádné dluhy. Ale u nás je to dáno hodně tím, že máme kam vypadnout, naši mají chatu, a pak máme dost příbuzných co bydlí na baráku a nevadí jim, že se tam občas vetřem na víkend.. Navíc jako bonus mamka i tchýně zahradkaří, takže i nějaké to ovoce a zelininu ze zahrádky mám

Vyrostla jsem v domě a do paneláku jsem se vyloženě těšila.Mi osobně panelák nevadí.Ja jsem spokojená i s velikostí bytu.Ale všichni to kritizuji,že to je malé atd.Tak mi možná někdy Martin domek koupí.Jestli dum tak ve městě,na vesnici nechci.Rozhodně bych nešla do domku v satelitu.Když domek tak postavený mezi staršími domky.

@moninif Asi tak.Jinak na druhou stranu,kdybych neměla nic, než koupit nový byt za 4miliony tak to raději za ty prachy barák,to zas jo.

@Honafa No právě, že ty byty v Ostavě, teda v paneláku na sídlišti, stojí mnohem míň, ale než někde novostavbu, to radši asi fakt ten barák :-)

Narodila jsem se a cely zivot prozila v domku. Byt jsem si koupila, protoze jsem byla bez chlapa a na dum si netroufla. Nez se dostavel, uz jsem chodila se souc. manzelem, ale to je jina story :-)Dva roky jsem prozila v krasne novostavbe, vse funglovka, zadne problemy, starosti, ale...pro me utrpeni. Snobske asi-ale vadili mi ti lide, tolik na tak male plose, ty zvuky, na vse muset mit souhlas vsech, atd. Nicmene nejsem vcerejsi, vedela jsem, ze s navratem do domku se pocitat neda a snazila se zvyknout. No a pak se to semlelo rychle. Behem jednoho roku jsem prodala byt, vdala se, koupili jsme dum a podruhe jsem otehotnela :-) jasne, jsme zadluzeny, prace jak na kostele...ale je to NASE!

Já jsem vyrostla v bytě (ovšem velkém a nepanelákovém a každý víkend, prázdniny jsme trávili v horách na chalupě) a po baráku jsem nikdy netoužila. Vůbec mě to nelákalo, moc dobře jsem si uvědomovala všechny nevýhody. Chtěla jsem velký moderní byt ve velkém městě a o víkendech mizet na výlety. No a nakonec to dopadlo tak, že máme velký, starý barák s velkou zahradou a to všechno na maloměstě Uznávám, má to i pár kladů, přesto by mi jednou návrat do bytu ve velkoměstě vůbec nevadil.

Do patnácti jsem vyrůstala v domku na malé dědiny. Od té doby jsem v bytech v Brně. Domek bych brala všema deseti, aspoň kousek zahrady, kam bych vypustila dítě, dala mu tam teď třeba bazén. Dřív mi to nevadilo, ale teď s malým mě byt štve. Ale co se dá dělat. Na vlastní není, hypotéka bez šance. Kdyby byl aspoň někdo s domkem, kde by se dali trávit volný dny.

A já si na panelák NIKDY nezvyknu, vím to. Vyrůstala jsem ve velkém baráku se dvěma zahradami, velkým dvorkem a teď se tady krčíme na 74 metrech čtverečních. Hrozně mi chybí ta svoboda. Lojza pochází naopak z paneláku, takže jemu se bydlí v klídku, po domečku netouží. Oba se ale shodujeme v tom, že tady ani jeden zůstat nechceme, takže časem se uvidí, zda bude domek nebo větší byt v cihlové zástavbě. Panelák už prostě ne.

Tak toto jsme už s mým mužem probírali mockrát a vždycky jsme se shodli že mít domeček by bylo pěkné,ale taky je kolem něj docela dost práce a byt je byt.Máme v plánu se přestěhovat a koupit si na hypotéku větší byt v Ostravě.

Vyrustala jsem ve velkem dome, s velkou zahradou. Ted uz bydlim tak 8 let v byte. Ze zacatku mi to tak nevadilo, ale s prichodem deti cim dal tim vic touzim po domku.Jedno ale vim, musela by to byt novostavba,ale nekde ve starsi zastavbe, ne v satelitu

Bydlíme v pronajatém bytě,ale krásném a velkém.Přesto toužíme po domečku,kvůli zahrádce.

jsem v bytě a toužím po vlastním malém domečku. V bytě nikdy spokojená nebudu, obtěžují mě sousedi, ať bydlím kdekoliv, asi problémy přitahuju.