Divná návštěva - diskuze

Včera u mě byla kamarádka s 15-ti měsíčním synem Ondrou. Moc se nestýkáme, je to moje bývalá kolegyně učitelka, byla u mě jen jednou, já u ní víckrát. Je prostě taková ujetá, divná, neurotická. První věc, co mě zarazila, že se tu chovala jako doma. Bez ptaní vlezla do ložnice, sebrala všechny Honzíkovo hračky a dala je na zem v obýváku, aby si její Ondra měl s čím hrát. Pak šla několikrát sama do kuchyně a nalila si vodu, ač jsem jí několikrát nabízela, že přinesu, pokud chce ještě. Pak tam otvírala skříňky a hledala pro Ondru kelímek a lžičku, aby mohl dělat, jako že míchá. Požádala mě o rohlík (měla jsem jedinej den starej), posadila Ondru do naší cestovní postýlky, Ondra tam skákal a žvejkal rohlík, všude byly drobky, pak si sedl na gauč, jedl dál rohlík, drobil, ona vždycky vzala ty drobky a hodila je beze slova na zem. Nestačila jsem zírat. Honzík dost blbě koukal na to, jak se Ondra mazlí s jeho plyšovou housenkou, se kterou je zvyklý usínat. Zaprvé teda, nikdy bych nikam nešla, aniž bych nevzala Honzíkovo hračky sebou, rohlík bych si případně teda vzala sebou, když vím, že to dítě bude chtít svačit, a už vůbec bych nikde nechodila jako doma a všechno neprolejzala. To nedělám ani u nejlepších přátel, ani u tchánů, nikde. No zítra se s ní musím znovu sejít, protože ve všem hemžení sbalila kožené rukavice mého bratra a donesla si je domů. Sama na to nepřišla, musela jsem jí psát sms, aby se podívala