Dítě odmítá spát a vzteká se - diskuze

Ahoj holky, máme 2 letou dcerku, jakmile jí byly 2, okamžitě přestala odpoledne spát, do té doby spala po obědě cca 2 hodiny, je zvyklá usínat sama, od jejich 11 měsíců spí sama ve svém pokojíčku, nesnesla něčí přítomnost a tak si sama řekla o samotné spaní, spí celou noc, chodí spát v 8 večer a spala zhruba do půl 8 až 8, odpoledne po o jsem ji šla uložit do postýlky a bez řečí usnula, teda, ze začátku se vztekala ale nakonec usnula a byl klid a spala ty 2 hodiny,ale najednou jako by ze dne na den, odmítá jít spát, někdy je na ní vidět únava, očička malinký, protivná, ukřičená, neustále se vzteká kvůli každé maličkosti, všechno je u nás NE, přemáhá to jak může, večer potom padne a spí. Jenže ty dny jsou teď už fakt dlouhý, jsou dny kdy je to dobrý,a tak ji do spaní nenutím, když nechce tak co s ní, ale když vidím jak je unavená, tak ji položím do postýlky a nutně ji musím pouštět na mobilu povídání o krtkovi, což o to, klidně ať poslouchá, a odpočine si, i když neusne, ale jakmile u ní nezůstanu a neposlouchám s ní, tak je schopná utéct z postýlky, dnes hodinu ječela jak tygr, pak křičela a vymýšlela si kde co, jen abych k ní šla, mě se ale nechce ji učit najednou na maminku při odpoledním spaní, když do teď to fungovalo normálně, je fakt, že jí lezou poslední 2 stoličky nahoře, ale už to trvá moc dlouho. A navíc, je strašnej mamánek, jak ji to odnaučit, s manželem děláme co můžeme, manžel dělá v pohostinství, týden práce, týden volna, takže když chodí do práce, tak ji nevidí ani ráno,to je ještě spí a ani večer to už spí,takže je zvyklá jen na maminku, a když má volno, tak k ní ráno když se probudí chodí manžel a to je jekot, nedá se chytit ani do náruče a už s velkejma slzama a jekotem maminka, maminka utíká za mnou a je hysterická, když jde s manželem ven beze mě, tak to samý, málokdy se mu podaří si ji vzít v klidu, to řve na celou bytovku, že chce maminku,když odcházím z domu já, a nechám ji doma s tatínkem, tak chvíli řve že jde se mnou, ale nakonec ustoupí a je v klidu a doma je vše ok, ale jinak děs, už jsem nejen po fyzické stránce, ale i po psychické stránce vyčerpaná,i když mám manžela doma, tak 90% práce kolem malé je na mě,a tak si moc neodpočinu, kor když má teď tohle období,nemáte někdo podobnou zkušenost ? A nějakou radu ? Já malé neustupuju a dnes to vygradovalo tak, že jsem s ní odmítala mluvit, řekla jsem jí, teda už jsem spíš křičela, že jí mám fakt už plný zuby, a jsem u navená a až bude normální a přestane řvát tak ať přijde, pak se za mnou pořád plazila a neustále brečela, a vyžadovala si moji pozornost,teď si ji vzal manžel ven, chvíli prý byla uražená,ale teď je to dobrý,navíc je fakt přetažená,odmítá jíst,defakto neobědvala,jestli je to těma zubama, nevím,u oběda byla taková vláčná a aunavená, tak jsem si bláhově myslela, že půjde v klidu spát, po hodině a půl jekotu a hysteráku jsem to vzdala, nakonec to gradovalo tím, že jsem ji vyndala z postýlky, a nechala v pokojíčku trucovat a že ji nechci vidět až se uklidní,uf. Omlouvám se za ten výlev, ale jsem fakt hootová a nevím už co s ní, proč dítě přemáhá spsánek za každou cenu