děti - diskuze

Jsou to poměrně malé děti a manžela jsi si brala s tím, že ty děti má. Takže nad něčím je potřeba přimhouřit oči, ale né nad vším. Zas je jasné, že si vše dovolit nemůžou. Nevím jak by to bylo, kdyby jste si pořídili své, neznám tě. Buď by jsi to vše začala brát jak to je a nebo by ti jeho děti vadili ještě víc než teď. Já mám nevlastní matku. S mím otcm začala bydlet i když věděla, že má 2 děti ve vlastní péči, ale nikdy se k nám nechovala jak ke svým, pořád na nás viděla jen chyby, jen to špatný. I kdybychom byli svatí tak se nezavděčíme.

nevím, jak by to vypadalo, kdybys měla svoje dítě. Každopádně já mám děti ráda od malička, ve 12 jsem hlídala tetino miminko a tak nějak pořád jsem jezdila všude, kde byly děti, i jsem si je od osmnácti brávala na prázdniny (už jsem nebydlela s rodičema). Neznám tě, ale já kdybych \"nesnesla\" cizí děti, tak bych nechtěla svoje.

@zanlena Právě, že jsou dost malé a hodně nesamostatné, mám pocit, že mu stojí pořád za zadkem a že při nich nic neudělá, a to jde sem tam, neumím si představit je mít u nás celý víkend od pátka do neděle, kdyby mu měli pořád stát za zadkem. Pomalu by si ani nedošel na záchod, proto si myslím že víkend je až pro děti, co dokáží chvíli někde počkat nebo jsou samostatnější, co si dokáží chvíli hrát nebo když by něco dělal na dvoře, tak že si tam sami pohrají. Nevím co je taková běžná doba mezi návštěvami dětí u otce a na jak dlouho ta návštěva má trvat, vím, že je to individuální, ale co je tak jako normální a od jakého věku.

@Gastrica Když matka podle mě vždycky bude mít jiný vztah k vlastním dětem než k cizím. Jsou prostě cizí. Možná, že v tom hraje i roli, že je má s jinou i když z její strany mi žádné nebezpečí nehrozí, na ní bych nikdy nežárlila, sám manžel mi kdysi řekl - tak na ní ty žárlit teda nemusíš, jsi ve všem lepší, ale přeci jenom jsou tam ty děti, tímpádem se jí alespoň na dalších pár let nedokážeme zbavit z našeho života. My dvě se totiž nemáme vůbec rády, no a mám k ní jakýsi odpor za věci, které dělala po rozvodu, citově vydírala přes děti - no měla mého nynějšího manžela pěkně přes co vydírat. Někdy mi přijde, že mi ta jeho dcera připomíná tu starou, úplně jí v ní vidím, jak vzhledem tak chováním:-(

@EvaV Ondra od svých 5 let tedy nejezdil za svým otcem, ale za svou babičkou (otec o něj moc zájem neměl)Bylo to tak jednou za 14 dní na víkend, pokud byl nemocný tak to bylo po měsíci a nebo podle dohody. Pokud to manželovi nevadí, že má věčně za zadkem děti tak bych klidně nechala i ty víkendy. Myslím si, že tohle je dost individuální.Záleží na domluvě všech a taky na tom jak moc chtějí být děti s tatínkem a on s něma.

Takové pocity mám když má přijet tchýně. Né vážně, ono je to těžké když nemáš svoje. Já mám dvě malé děti a u nás je to jak v úle, málokdy je tu klid. Oni se nehádají, ale hrají si nahlas, je tu rušno, vše je v pohybu, občas někdo řve. Práci kterou bych měla za 15 minut dělám dvě hodiny protože pořád něco chtějí. Pokud plánuješ svoje děti tak musíš s tímto počítat. A pak nakonec uvidíš, že jsi za celý den nic neudělala, ale je příjemné, když to doma žije. Měla by jsi to trochu překonat a ještě si udělat nějaké svoje

@EvaV deti tatu miluji a nevidi ho denne a proto jsou mu za zadkem..nas je doma vecer a o vikendech a doslova nemuze jit sam na zachod...proste je pro ne dokonalej a nehnou se od nej...to asi musis chapat...ale jak caste navstevy neporadim,nemam zkusenost,jen si myslim,ze bys nemela tomu branit,vedela jsi do ceho jdes...a jestli pomuze vlastni dite take nevim..mozna v tom,ze prijdes na to,ze deti byvaji nesamostatne,ukricene a rozvernme a ze co se tobe nezda jako hra ,je pro ne vazna cinnost atd

brala sis ho se závazky a tak to musíš brát, ty děti za to nemůžou, ony chtějí jen tatínka jsou ještě hodně malé. To, že za ním pořád někde lezou, je úplně normální, vidí ho málo a mají ho rádi. Kdyby sis udělala vlatní tak nevím jak by to u vás bylo jestli bys třeba nebyla pak na tyhle dvě manželovo zlá, aby ti pak nevadili ještě víc. Jinak já bych mu ve styku s dětmi nebránila, ať si je klidně bere na celé víkendy, přeci jen už jim i něco vysvětlíš a ony sami ti i řeknou jak se cítí atd.

@EvaV Tak to je ale špatné.. ty děti za rodiče, jejich rozvod a za to, že nemáš ráda jejich matku nemůžou.. Zkus se vžít do jejich kůže. Taky jsi byla dítě a možná chtěla mít mámu i tátu.. Uvědom si další věc.. ty děti nejsou vůbec cizí.. jsou to děti (krev) Tvého manžela.. pokud ho miluješ, měla by jsi mít ráda i je

@EvaV Ještě takový dodatek. Já mám první dítě taky s jiným. Můj současný přítel přijal syna jako vlastního a za to ho miluji ještě víc.

@zanlena Podle mě pro chlapa je vždy jednodušší přijmout dítě, protože on žádný neporodil, proto mu v tom žádný velký rozdíl nepřijde, on je prostě vždy \"jen\" vychovává. Žena podle mě nemůže mít nikdy \"cizí\" tolik ráda jako vlastní, prostě žena má k dětem jiný vztah než muž, je to prostě jejich máma.

@soni Tak svoje děti určitě chci, jen manžel má právě pocit, že když budu mít vlastní, ty jeho na tom budou víc biti. Protože jako matka budu mít raději ty své, což je obecně známé a má pocit že u nás to nebude jiné.

@Majjda01 Zlá asi ne, to já snad ani neumím, možná nespravedlivá. Tak v tom \"záporném\" pocitu mi pomáhá jejich matka, protože mám pocit že musí být vše podle ní, jak manžel dělá to co ona chce je to v pořádku, jen kdyby to chtěl po svém nebo podle sebe, to by asi vyjela. A to mi vadí, nechci aby skákal jak ona píská. To jí ještě pravděpodobně navádí její nový manžel.

Nevím... Toto je dotaz ze kterého se mi ježí chlupy snad všude. Vem si opačnou situaci: manžel si vezme tebe s dítětem, dřív žádné neměl. Navíc ty bys ho měla stopro v péči ne jen na víkendy. Pokud by chtěl tebe MUSEL by přijmout i to děcko. A jak jsem psala, měl by ho doma denně. Mě takové jednání ženských vůči chlapům a jeho dětem z předchozích vztahů přijde odporné. To jako fakt. Včera jsem se tady v jiné diskuzi dočetla, že nějaký psycholog tvrdí, že ženské jsou spíš kvočny a mají raději svoje děti než ty \"cizí\", zkus teda manželovi i děckám vysvětlit, že jsi ta kvočna, ale bacha na to, ono je to dvojsmyslné.Jinak toto samé provádí moje tchyně. Vzala si chlapa s třema děckama, ona měla svoje dvě a s ním pak jedno. Děti jsou dnes dospělé, mají vlastní rodiny a je divné, že toho tchána mají rády všechny, vlastní i nevlastní, u tchyně by se o tom dalo silně pochybovat, protože ty její názory a narážky....

@EvaV Budeš mít radši své. On se musí smířit s tím, že mateřská láska je jiná, silnější. A ty zas nesmíš dávat najevo, že ti ty jeho děti překáží, protože ty děti tam budou pořád. Je to takový trošku kompromis, ale s tím jste do toho šli. Myslím, že byste si měli založit na společné mimčo, když vám vztah jinak funguje

@EvaV Nevím do jaké míry jsou její přání, na kterých trvá. Já kdybych dávala děti pryč, tak si taky budu klást nějaké podmínky. Né proto, abych ublížila nové ženě, ale jsou to moje děti a chci o nich instinktivně rozhodovat. Když se ti narodí díě, tak nejde je jen tak někam dát, ať se starají ostatní jak chtějí. Je to pud.

já mám děti ráda i cizí, takže ti moc neporadí, pro mě by bylo normální, kdyby děti přišly kdykoliv, možná bych trvala na tom, ať nejdříve zavolají, abych neměla jiné plány vem to tak, že sis vzala chlapa s dětma, co kdyby je teď dostal do péče, měla bys je doma pořád.. za chvilku vyrostou, budou mít spoustu jiných zájmů a na tatínka nebudou mít tolik času.. já bych spíš zapracovala na tom, aby tě měly rády jako druhou maminku a všechno se ti pak vrátí zpátky s vlastním dítětem bych počkala, až budete opravdu chtít, dítě nikdy nic nevyřeší, spíš přidá další starosti, nejdřív bych vyřešila vztahy s dětma, které už máte drž se a buď ráda, že máš chlapa, který má tak rád své děti, jednou bude stejně milovat i ty vaše společné

@jezurka Pravda je, že celá ta situace mě štve tky proto, že ty děti jsou malé a nesamostatné, takže se všechno musí vyřizovat přes jejich matku. To mě na tom nejvíc rozčiluje, když si je chce manžel vzít, volá jí, já vím, že to v současnosti jinak nejde, protože se musí domlouvat přes ní a asi ještě pěknou chvíli bude, ale byla bych šťastná kdyby jí šlo nějak obejít. Vždy když jí slyším do telefonu, je mi z ní na nic, jak je úlisná, jsem alergická na její hlas, nevěřím jí ani slovo. Děti sice k telefonu dát může, ale nejdřív je vybavování s ní a ona by si povídala a vyzvídala a já bych jí nejradši nakopla:-) Takže s každou návštěvou dětí mám spojenou cestu mého manžela za tou xxxx a je mi z toho pak na nic a když pak přijedou jsem bez nálady, nevím jak jí mám eliminovat z hlavy. Její snaha být hodná a vycházet spolu je sice hezká ale já jí to nežeru, potom co nám prováděla, prostě já neumím zapomínat na špatné věci a bavit se s takovým člověkem dál. No a ta dcera je jí ve všem tak podobná, má její návyky a to já pak těžko koušu. Jiný děti mi přijdou prostě lepší, že bych snad měla radši úplně cizí než tu její dceru. A to když slyším mamka to dělá takhle a my máme tohle, to my máme lepší, tak rostu. No ale doufám, že se to s nástupem do školy trochu zlepší a bude mít víc povinností a získá trochu rozum, protože je taková dost zaostalá. No a já jí nic nebudu přeučovat to bych byla ta špatná já:-(

@EvaV pokud jsem to dobře pochopila, tvůj manžel odešel od rodiny za tebou a jeho bývalá žena si to nechce nechat líbit a snaží se mu dokázat, že je lepší? nebudeš to mít Evi jednoduché a děti od manžela neodpářeš, až budou větší, tak tě buď budou mít rády nebo ti to budou dávat sežrat, že je tatínek s tebou a ne s nima

Tak to bohužel je.Možná si nad ní vyhrála,že jsi ji ho ukladla(nevím,třeba už byl volny)Ale ona má děti.Podle mě dost malé 4 a 6 let.Co bys po nich chtěla at mlčí a tiše sedí?Chudáci děti,nemají to jednoduché a nikdy nebudou mít.Jak by se líbilo tobě být v její situaci-dáva děti vlastně cizí ženské.Vlastní dítko klidně měj,ale počítej s tím opustil rodinu jednou mohl by to udělat i podruhé.

@janney No, to jsem právě zkusila - když si je přivezl, byla jsem pryč, stalo se to asi dvakrát a bylo mi to vyčteno, že jsem tam celou dobu nebyla:-( Já jsem tak trochu introvert a tichý člověk, není mě nikde slyšet, jsem taková nenápadná a stydlivá, rozčilují mě i dospělí lidi co jsou hodně slyšet, přece nejsme hluchý a není důvod u všeho tolik řvát. Takže si ty děcka asi neumím získat, protože tím jak jsem tichá, tak je asi neumím zaujmout, zajmá je to kde se něco děje, prostě nejsem typ co když vidí děti \"uchcává\" ťuťuňuťu a tak, ne že si jich vyloženě nevšímám, ale nejsem vůdčí osobnost.

@Honafa Tak určitě jsem nad ní nevyhrála, ani bych s ní nesoupeřila, prostě se rozváděl a potkali jsme se v době, kdy už ona měla dávno prohráno. Bohužel ten svůj boj prohlála sama se sebou a jestli si myslela, že rozvrácené manželství zachrání těhotenstvím tak to se asi spletla. Nebo jestli nechtěla jít do práce, protože v životě nedělala a dělat asi nebude chtít tak potřebovala dítě, no prostě manžel ho nechtěl, ale postavil se k tomu čelem. Jestli je teda jeho (to nikdy nemůže vědět, s tím přítelem to měla nějaké podezřele rychlé).

@jezurka Někdy je trochu problém jak je zabavit, je brzy tma a zima a bydlíme na malé vsi, takže mezi těma čtyřma zdma je trochu problém jak se zabavit. V létě můžou jít ven, za psama, jezdit na kole, v zimě je to trochu nuda:-( Je to strašně dlouhé. Sníh asi taky letos nebude, takže nevím co s nimi, hrát společenské hry jim dlouho nevydrží, tak jsem z toho pak nervózní:-)

Tohle je těžké, ale myslím si, že bys manžela měla podporovat a dopřát mu možnost být s dětmi tak často, jak si přejí. Ano jsou malé, nesoběstačné a chtějí být s ním. Je to logické - je to jejich táta a nevidí ho denně. Až budeš mít vlastní děti, tak to pochopíš. Myslím si, že by ses měla snažit si s nimi vybudovat vztah. Že jsou malé děti hlučné je normální, ale uvidíš, že když se do hry pustíš s nimi, tak to najednou tak zlý není. Ale pokud tam někde sedíš v křesle a nasupeně pozoruješ, jak si tatínek hraje s nima a nikdo si tě nevšímá, tak je jasný, že spokojenosti nedojdeš. Nejsem teda žádnej psycholog, ale podle mě na ne prostě a jednoduše žárlíš. To ale vlastní dítě nespraví - to bych skoro řekla, že to bude ještě horší.

@EvaV Tak jssem to procetla.Vis ono asi zaklad vazne bude zkusit na to koukat ocima deti.Ano,uz navzdy nebude 100%tvuj,protoze je i deti.Ale nezlob se za to na ne.On je jejich tata/krev,podpora - oni ho potrebuji prave proto,ze jeste nejsou samostatni jako ty dospela.A bude to tak vzdycky - i s vlastnim ditetem si nekdy reknu,ze dceri proste venuje mnohem vic casu a pozornosti nez me.Clovek se musi naucit nebyt v tomto sobecky a prat jim to.Zase si z toho muzes vzit to dobre a to,ze on je charakter a chce tma pro sve deti byt a jednou se tak bude chovat k tobe a vasim spolecnym detem.Chapu,ze z toho jsi nekdy nervozni nebo te to treba i trochu rozciluje a myslim,ze by nebylo od veci,kdyby sis opravdu v te dobe cas od casu naplanovala nejkou svoji cinnost,nakup nebo sraz s kamaradkou.Urcite by to pak fungovalo lepe a tys mela vetsi klid.Co se tyce cetnosti navstev - to ja nevim.

@jezurka Ne, manžel neodešel kvůli mě, rozešli se, protože měly problémy a manžel si nezasloužil mít ženu, která ho za nic pochválí a pořád kritizuje, v době kdy jsem ho potkala byl jejich vztah \"mrtvý\" a on byl uzlíček nervů. Je to moc hodný chlap (no někdy umí být pěkně vzteklý a protivný - ale v dobrém:-)) je moc hodný a nechal si od ní spoustu křivd líbit no jak jsem pak byla v jeho životě já, snažila jsem se ho trochu tlačit ať jí taky odporuje, ať si to nenechá líbit a něco jí řekne a tak, ale v dobrým (sám to předtím nedokázal tak jsem mu chtěla dodat odvahu - pro jeho dobro, jinak by si s ním dělala co chtěla, to nejde). Sice je pravda, že jsme se potkali a nebyl ještě formálně rozvedený, ale prostě slíbil, že tam bude než se ten kluk narodí - jenom kvůli němu aby mu nějak neublížil, jinak kdyby nebyla v tom, tak šel hned. Jenže celou tu dobu co jí to říkal, že až se to narodí odejde - smála se mu do očí - obrazně řečeno a nevěřila, myslela si asi že až se to narodí, nedokáže odejít. Jenže pak prostě řekl, že odchází a najednou měla pilno něco napravovat a řešit neřešitelné. Manžel se však přes dítě vydírat nenechal, měla tolik příležitostí se napravit za ta léta. Hned co odešel požádal o rozvod a na 1.stání tam \"paní\" už měla přítele, no a když viděl kdo to je, měl najednou pocit, zda to spolu neměli naplánované a netáhli spolu už dávno. Takže tan kluk měl doma od malička jen tohoto nevlastního otce a holka byla tak malá aby vnímala, že odešel, že si nemůžou myslet, že od nich odešel, myslím, že to berou jak to je a moc tomu nerozumí. Tomu příteli říkali hned táto a tan je vychovává takže ten pravý význam slova \"táto\" asi pochopí dýl. Nepoznali to jinak tak neví, že \"normálně\" mají děti jen jednoho tátu, který s nimi bydlí doma.

@EvaV v žádném případě jsem nechtěla kritizovat nebo soudit, je to vaše věc, jak jste se potkali a manžel, když už si právě s touhle ženou pořídil dvě děti, bude se muset s tím poprat a starat se o ně.. ty sis zase vybrala jeho, tak pokud ho máš opravdu ráda, zkus si jeho děti zamilovat jako svoje vlastní a bude to pro vás oba mnohem jednodušší, pak nebudeš muset řešit, jak často jsi ochotna je doma snášet a s vlastním dítětem bych počkala, až budete v pohodě a budete mít tyhle vztahy vyřešené myslím, že máš určitě právo mluvit do toho, jak se děti u vás chovají (stejně jako nevlastní otec u nich doma) a měli byste se s manželem domluvit na zásadních věcech ve výchově, když to dětem podáte jednotně a s láskou, bude to fungovat

@EvaV určitě příjdeš na spoustu věcí, co se dádělat a nejlepší osvědčená hra je pomáhat mamince - uklízet, vařit, něco vyrábět..

@EvaV Pust jim pohádku, ty si skoč na komp, nebo si vem knihu a je to vyřešené, když se vám nebude chtít něco hrát.

@káče Tak s tou nemocí máš pravdu:-) Ale to jsme se domluvili, řekla jsem mu, že roznášet nemoci mezi s sebou je blbý, zrovna tak když by byl jeden z nás nemocný, ví, že je nesmysl je k nám brat, protože bysme je mohli nakazit a naopak.

@káče To je takové zvláštní, že má jednoho syna on a jednoho syna ona, na tom se domluvili nebo je tak určil soud? Dnes jsou ty děti staré jak jestli se můžu zeptat? a jak přijali Káťu, nežárlili na ní?Mě by taky jedno dítě stačilo ale bylo by mi líto, že vyrůstá jako jedináček, dvě jsou lepší, ale za těchto okolností by to bylo asi nereálné. Žijeme z dvou platů, neumím si představit, že bychom to všechny táhli jen z jednoho platu a rodičáku.

@EvaV nevím tedy jaké má jeho nová paní pocity, ale asi v pohodě, jelikož se mi teď rozpadl kočár a ona mi zapůjčila kočár po jejím synovi jelikož malé jsou přes dva roky, tak se mi fakt nový kupovat nechtěl ale hodně lidí to nechápe, že jsem takovou věc vůbec přijala já si dokážu dokonce představit, že za nějaký ten rok s ní půjdu klidně na kafe, ale nevím jestli by o to stála ona ale já su docela splachovací a i když mě ten rozchod hodně ranil, tak nějak ten vztah asi za moc nestál,když skončil a alespoň mám příležitost jít někam dál přeju ať je to u Vás taky časem v pohodě, a ať si k dětem najdeš cestu

má takc dvě nevlastní dcery (10a16), Terku, tu mladší, máme pravidelně každý týden a pak dle potřeby o víkendu. Míša, ta starší už má přeci jen své jiné zájmy a tak se spíš vídáme o víkendech, nebo na akcích (bydlíme ve stejné dědině) a mám je ráda, sice taky nesouhlasím s tím, jak sou v určitých věcech vychováváni, ale nikdy bych neřekla Květošovi, že si nepřeju, aby tady byly, nebo aby jezdili míň. sou to jeho děti a on je opustil skrz mě, takže mu nemůžu \"podrazit nohy\" tím, že je mu nedopřeju.

když jsem poznala svého přítele měl 6-ti a skoro 8-mi letý kluky. Měla jsem pocity jako ty, navíc oni se pořád prali, hádali. Časem jsem si zvykla. Vždycky, když bych nejradši práskla do stolu a zmizela někam hodně daleko, tak jsem si říkala slova mé mámy - dala jsi se na boj, tak ho bojuj. Ony ty jeho děti nejsou zlý, jen prostě ( a neber to špatně) zatím nevíš, co to je mít děti a tak tě všechno vytáčí. Časem si vážně zvykneš. Jo a vlastní dítě ti k vřelejším pocitům k jeho dětem určitě nepomůže, naopak bych radila s vlastním dítětem počkat, než se trošku s jeho dětmi zžijete. Až přijde malý mimčo, přibydou starosti, budeš unavená, sem tam ti ty jeho děti dojedou nemocný ...a bude to jenom horší. Budeš muset zatnout zuby a snažit se leccos přejít, ale samozřejmě s mírou, po hlavně si je skákat fakt nechat nemusíš. Držím palce, ať si na sebe brzy zvyknete

@EvaV Hele teď to neber nijak osobně, ale docela jsem se pobavila, jelikož mi došlo, co si myslí asi od mého ex nová žena o mě asi ho taky chudáka viděla jako nešťastný uzlíček nervů pod pantoflem tak ho musela zachránit...boože, z nějakého důvodu tu ženu měl kdysi rád, z nějakého důvodu si ji vzal a měl s ní děti, tak proč na ni házet špínu? Ty jsi vlastně vzala tátu dětem a teď ještě chceš aby se vídali co nejméně? to je docela sobecké, nemyslíš, vem si, že jednou budete mít dítě spolu a on třeba odejde k jiné? Jak by se ti líbilo, kdyby nechtěla, aby si bral vaše dítě k nim domů? Já jsem asi hooodně zaujatá, jelikož jsem v té druhé pozici a jsem ráda, že si tatínek bere malou každý druhý víkend a jednou týdně ji jezdí hlídat ke mně, abych mohla chodit cvičit a to jsou jí 2 roky a je velmi hlučná a potřebuje spoooustu pozornosti...a upřímně je mi jedno co si o tom jeho nová žena myslí, je to naše dítě Navíc, tys věděla, že ty děti má? Tos čekala, že jebude chtít vídat jednou za měsíc? Jsou malé a tatínka potřebují...to že mají výchovu jeho ex je pochopitelné, vždyť jsou s ní denně Omlouvám, se za zaujatý pohled z druhé strany, ale prostě mi to nedalo Ty seš určitě prima ženská, jen ještě vlastní děti nemáte, tak se do nich neumíš vžít a komunikovat s nimi. Radím ti obrnit se spousou trpělivosti a být v tomto tolerantní, pokud by ses totiž stavěla mezi ně, mohla by jsi podkopat základy vašeho vztahu

@EvaV Ja jsem vuci detem take takova.A to mam vlastni temer 4letou dceru.Ale s cizimi detmi to moc neumim - nevim co mam delat,rikat.Ale po nejake dobe se to zlepsi - trva mi to ale dlouho a musim je znat dobre.V tvem pripade,kdyz je proste v zivote mit budes,tak bych se prekonala a zkousela to.Uvidis,ze nakonec ti budou blizsi a vsechno pujde tak nejak samozrejme.Zkus je proste trochu vic poznat - na te detske urovni.Zeptej se treba jakoy maji oblibenou pohadku nebo postavicku nebo princeznu a pak jim muzes treba jednou prinest omalovanky s tou oblibenou postavickou a muzete si treba chvili kreslit - ut oho jsou ( teda aspon moje dite) docela potichu.Kdyz se necitis na nejake hlasite radeni,tak si vzdy naplanuj na chvili neco ticheho - malovani,pexeso,at ti ukazou jejich oblibenou barvu a pod.Muze to byt treba i jen 15 minut,ale uvidis,ze to do budoucna hrozne moc pomuze.A ver mi,ze manzel te bude za to milovat jeste vic,kdyz vi,ze je to pro tebe narocne.Jinak u me dite moc nepomohlo - porad to moc neumim s ostatnima detma a nebo jsem rozumelajen detem ve veku me dcery a nize - s tema starsima jsem zase nevedela co by.