děti - diskuze

Ahoj, tato diskuze je hodně dlouhá :-)Někdy si ji pročtu celou. Chtěla jsem ti napsat jak si pamatuju co jsem cítila jako dítě,když se naši rozvedli.Táta si hledal partnerku a dlouho. Několik nám jich přestavil ( naši se rozvedli v mých 8 letech) Tehdy jsem soudila partneky podle toho co mi přinesly,skoro všechny měly už své dítě, takže něbyl problém zapadnout.Jen si pamatuju na jednu hodně mladou a ta tátu chtěla mít jako partnera a nás neustála, bylo to ale vidět od začátku, a táta se rozhodl, že s ní nebude, pokud nestojí nás (mě a bráchu a 2 roky staršího) pak byla bezdětná ještě jedná a tu si vzal, ta nás brala, jako kamarády, což v tém případě nejde , tak malé děti kámoše nepotřebují.Jsou si jisti že čas, který jsou u táty je určený jen jim, to si ještě živě pamatuji od sebe, zvláště, že jsem dcera. Určitě jsem se s ním víc tulila a vítězila v malých bojích o přízeň a táta mě nikdy neodstrčil, to bylo důležité pro další roky. Táta byl pro mě bůh, zvlášť, když máma si vybrala blbce za druhého manžela, ale to není podstatné. Zkus vzít v potaz, že u nich doma u mámy, to nemusí být ideální a k tátovi se těší, je to pro ně jakýsi přístav lásky a jistoty. Nechci tě strašit,ale já jsem k tátovi později i přestěhovala, protože otčím byl prase...Tátova žena nás zaujala tím jaká byla, svou inteligencí, doučovala nás třeba matiku doma a i když jí nebylo fajn, vždycky nás vítala s úsměvem. Já jako holka jsem si s ní víc povídala než s mámou, cizím prostě řekneš všechno snáz, pokud by se ti to povedlo, budeš jednička. A až děti vyrostou bydu fajn, že si k tobě příjdou o radu.Můj brácha jí ale neustál do dneška, pořád si na tátu dělá nároky a to je mu 36, ale nemá zatím svou rodinu. Tak se z toho nesmíš hroutit, nějakou cestu si k nim jednou najdeš a teď , i když se ti zdají malé a hlučné je ten nejlepší čas, později to bude jen náročnější.Opravdu mi to věř, prošla jsem tím.

@EvaV Tak to si nejsem jistá, zda je rozumné nedat jim jasné mantinely. Jsou-li v Tvé domácnosti, měly by děti ctít Vaše pravidla. Jejich práva končí tam, kde začínají moje.

@Calamity J. Tak určitě nechci aby se chovaly jako dospělé, ale problém je, že já bych si svý děti vychovávala jinak - byla jsem vychovávaná s přísností a totéž budu po svých dětech vyžadovat. Jelikož toto nejsou moje děti, sděluji moje požadavky a představy přes manžela, protože je nemůžu nechat dělat si co chtějí. Bohužel jsou vychovávány jinak než by byly vychovány u nás, takže když jsou u nás na víkend jsou celý dny zalezlý doma, nikam se jim nechce, protože doma ven nechodí, hrát si neumí. Snažím se spoustu věcí přehlížet a dělám, že je nevidím, ten starší chodí do školy, ale nechává se obléct, učesat, vykoupat, což se mi samozřejmě nelíbí protože školák musí umět splachovat, oblékat se, česat se a koupat se sám a měl by vědět, že po záchodě se myjí ruce a nelhat, že si je myl, když vím, že ne. A ty narážky, že doma to nemusí a nedělají a že to dělají tak jim nebaštim. Jelikož starou znám a vím, že je na pořádek ulítlá. Takže bordel dělají a neuklízí jen u nás. Vím, že se může stát cokoli, ale pokud bychom je měli mít doma napořád, musela by být u nás měsíční vojna a očistec, kdy je naučíme pravidlům a trochu si je \"utvoříme\" podle našeho způsobu života. To jak žijí u nich mi silně nevyhovuje. Nyní to vzhledem k strávenému času u nás trochu víc toleruji a zavírám oči. Myslím si, že jsou dost opoždění, ale doufám, že ve škole se to zlomí a trochu je něco naučí (povinnostem).

Evi,řekla bych, že je to jednoduché, je to BER nebo NECH BÝT. Zkrátka jsi od začátku věděla, že má děti a že jej budou chtít vídat.Ty jsi nikdy nezvažovala situaci, že by se matce dětí, jeho exmanželce, něco stalo? To bys svého manžela nutila dát je do Dětského domova, protože je doma nechceš???Co se nastavení pravidel chování týče, musíte si doma zjednat s dětmi pořádek sami.Není to jednoduchá situace, ale děti jsou v ní zcela nevinně. Tak trochu mně připadá, že zatímco ty se v této situaci chováš jako dítě neochotné přijmout fakta, tak po dětech chceš, aby se chovaly jako dospělé.

@káče Když právě protože nejsou moje, leckterý věci, které dělají se mi nelíbí, ale já jsem slabá na to jim něco říct nebo je okřiknout, no a pak to vyčtu manželovi, že dělají tamto a že jí v obýváku čokoládu a že mají u jídla sedět, rozčiluje mě, když si třeba chtějí mazat chléb medem sami a pak to všude patlají. Ale jsem slabá být přísná a okřiknout je. Držímto vše v sobě a pak mě z toho bolí hlava. Teď v zimě jsou skoro celý den doma, protože je hnusně a mě ten den přijde jako věčnost, chvíli se dívají na pohádku, chvíli s nimi hrajem pexeso, ale pak už nějak docházejí nápady:-( Pro mě se to vleče.V té častosti vídání jsem manžela poprosila, abychom začali pozvolna a postupně přidávat a pomalu si zvyknu, ale on dost tlačí přes koleno no a já pak z toho mám špatné pocity a k celé té věci se stavím negativně. Doteď to bývalo tak nějak nepravidelně a spíš přes dny než noci, sem tam v noci. Tak si chci zvyknout. čím víc na mě bude tlačit tím to bude asi ještě horší a tím víc budu chtít naše dítě.

@EvaV vidíš a právě to uspávání nás s klukama hodně sblížilo, já četla pohádky, taťka ne. Ani jejich matka jim pohádky nečetla, bylo to pro ně něco nového a pro mě neskutečně krásnýho, když jsem viděla, že je to zajímá a když chtěli, abych jim ty pohádky četla já. Možná tě vlastní dítě navede k tomu, vidět věci trochu jinak. Budou pak jiné starosti, a člověk přestane řešit malichernosti, které se mu do té doby zdály jako velký a neřešitelný problém. Ale osobně si myslím, že když za nějakou tu dobu, co už obě děti znáš, jsi si k nim nevybudovala žádné velké citové pouto, že už se to těžko změní, tvoje dítě tě naučí milovat, ale nejsem si jistá, jestli automaticky s narozením dítěte \"naskočí\" láska i k nevl. dětem. Je to těžký, ani nevíš, jak ti rozumím a v mnoha věcech tě chápu, tohle je běh na dlouhou trať a oba dva musíte být hoooodně tolerantní.

@káče To určitě, dítě není pohoda, ale ta mateřská láska k mému dítěti by mohla trochu pomoci v tom, že poznám jaké to je mít dítě, bát se o něj, radovat se z něj a tak, myslím si, že bych tím pochopila, proč mají všichni děti tolik rádi, co na té mateřské lásce je a tak. Nejsem sice svobodná, ale v podstatě si zatím můžu dělat co chci a jít kam chci, což pak nebude možné. S tou procházkou to by asi šlo, ale asi by chtěly abychom šli všichni i manžel, hodně se po něm pořád ohlížejí, kam šel a tak. Neumím si třeba představit že bych je měla uspat,to dělá manžel.

@EvaV no v tomto si s Tebou dovolím nesouhlasit. Sice jsou ty děti jeho povinností, jak píšeš, on si je pořídil. Ale ty jsi si pořídila jeho, tzn. že i jeho děti:-) A na tom, že když je tam o víkendu máte, půjde na chvíli večer třeba na pivo, nevidím nic špatnýho. My takový chvilky s klukama využívali k utužení našeho vztahu, povídali jsme si, hráli...a nikdo nám do toho nezasahoval. A myslím si, že dalším i když společným dítětem u vás ty problémy teprve nastanou, bude víc starostí, problémů, ono to není jen tak mít dítě. Tím tě samozřejmě nepoučuji ani nemyslím, že by sis ty myslela, že dítě je pohoda, to ne. Ale pokud není váš vztah stabilní a přijde do toho mimino, bude to hooodně náročný a složitý. Zkus si ty jeho děti vzít někam na výlet třeba ty sama, pokud si troufneš, jen na procházku.

@káče No a když jsem se ho nedávno zeptala jaký je hlavní důvod proč teď dítě nechce odpověděl, že proto že tím nechce přijít o ty dvě. Moc jsem tu odpověď nepochopila, nevím jak to vlastně myslel. Já jsem mu totiž tvrdila, že kdybysme měli vlastní tak s to zlepší, protože doteď nemám žádné povinnosti a nic mě doma nedrží, uvařím si kdy chci, že s příchodem dítěte by se takovéto soukromí a zvyky změnily - proto by bylo pro mě jednodušší přijmout ty jeho. Načež odpoví, a co když ne. Já nevím, to má pocit, že když budu mít vlastní, že budu soukromničit a budu si hrát jen s tím svým, jezdit na výlety jen s ním a tak,...V současnosti má v podstatě povinnosti jen on, protože jsou to jeho děti, takže mě doma nic nedrží a když by mě něčím rozčílily, můžu se sbalit a jet třeba do města nebo kam budu chtít. Cítím, že je to jeho povinnost, on si je pořídil, tak ať se stará. Bylo by asi nefér kdyby si je k nám vzal a pak večer šel někam na pivo a tak. Vždyť bere si je hlavně kvůli sobě. Ale nechci ho do dítěte nutit, chci aby sám pochopil, že nám chybí ke štěstí oběma. A že tím budu mít něco svojeho:-(

@EvaV tady si dvoluji neouhlasit.zdá se mi to spíš naopak - z vlastní zkušenosti. chlap je jako lev. ten taky když se seznámí se lvicí co má mladé, tak je sežere a udělá si svoje vlastní!!!u mého chlapa a syna sice nedošlo k vraždě, ale zvolila jsem raději odloučení, aby byl klid na všech frontách.já naopak žiju s jeho synem z prvního manž. a jsme v pohodě.

@EvaV ono je to fakt těžký, hele sou to jeho děti, pokud si z něj dělá osla, tak on první by si to měl uvědomit. vztah s mužem co má dítě(děti) je fakt hodně těžký právě v těch dětech, držím pěsti, ať je líp a nějak to vyřešíte

@Voraba No ona u nich vládne mužská ruka:-) Její přítel nám asi vládne všem protože jí zřejmě očkuje. Tenkrát když byla s mým manželem vládla ona, ale nyní dělá i to co nesnášela, protože tam asi vládne on - děti mu říkají táto. Vyrůstali s ním od mala (ten mladší úplně, ten to ani jinak nezná) tak se asi rozhodli, že ho tak pojmenují, i když podle mě to tenkrát bylo trochu unáhlené, protože je naučí říkat mu táto a co když zdrhne, to bude táta každý chlap, který tam bude bydlet. S tím bazénem nevím jak by to dopadlo, asi by se mnou samy nešly, visí pořád na manželovi.

@ivulisek Ten fakáč byl dobrej, to jsem se od srdce zasmálaAle jak je možný že se někdo dokáže změnit k lepšímu já tomu totiž moc nevěřím, že by se mohla změnit, nějaký rok už to je. Je fakt, že už jsem jí hodně dlouho neviděla, takže už jí vnímám jen pocitově a zprostředkovaně. Štve mě, že manžel byl nemocný a ona mu to dala sežrat tím, že pak mu dělala naschvály a najednou furt něco měli a ty návštěvy kdyby tak byly jen podle ní a tak. Asi to vidím nezastřenýma očima a štve mě, že si z manžela dělá \"osla\", on je takovej dobrák, že si to nechává líbit (jenže on nemá ten pohled očima nezávislého člověka):-(

Sestra dávala holky k otcovy obě od 3 let a na víkend-týden a zvládli to.Musíš brát to že ty holkys ním nejsou každý den a chcou si toho otce taky užít.On je ten chlap u růstu dětí strašně důežitý.Zkus si s něma zajít na nazén,koupit společenské hry,něco s nima tvořit.snaž se s něma skamarádit a pro všechny to bude lepší a jednoduší.

@EvaV beruško, podrážela nám nohy, o pěnězích ani nemluvím, pomlouvala kde se dalo, co o mě roznášela, fuj když si na to vzpomenu a jak všude vykládala, že nemá ani na chleba, štvala proti mě svoje děti, Terka to nevzala, ta byla malá a měla a má ráda, Míša ano, jela sem po dědině, já jí zamávala, ona na mě vyplázla jazyk a ukázala fakáče a bylo toho víc.....víš, trvalo to rok, rok než pochopila že to jde i tak, i Míša nakonec uznala, že nejsem taková jaká jí maminka říkala, že sem docela fajn a teď raděj jede kupovat šaty na ples a takové věci semnou. a nejlepší bylo, když si našla chlapa, ale to je až teď rok takže ono fakt není vše hned od počátku růžové. ale až čas ukáže že vše jde

@ivulisek Tak to máš štěstí, že je normální. Že vám v ničem nepodrážela nohy, neškubala z vás peníze a nepomlouvala, neroznášela klepy a nedělala ze sebe chudinku, asi vám neublížila. Já pokud by to byla normální ženská, tak s ní taky vyjdu. Ale společné posezení, no tak to si radši,....

@EvaV já se směju, ale nemyslím to zle. jenže co ty popisuješ....jezdíme na hory a na dovolenou, vžd s náme jedou holky, jezdím k našim a terka (ta maldší) jede snáma, (Míša, už má svého kluka, tak dá přednost jemu, což chápu), jeden týden o prázdnichá si beru Terku a jedeme k našim i s malým a když malý nebyl, tak jen my dvě. byl sraz BOLu a jela s náma. a co se týče akcí, sme v jedné dědině a tak když je tu nějaká akce (kterou většinou pořádá náš spolek) tak je tam i jejich maminka a teď i s jejím příteleme, máme společné přátelé, a když se jde na oslavu či posezení, vždy tam sjou i oni.co se týe besídek, tak to samé. mě to nepřijde divný, já s jejich mamkou vycházím skrz holky, a je to na pohodu. dokonce se potákáváme i u mojeho rodičů, neb ona tam jezdí taky, tak proto se směju.

@ivulisek Můj manžel je sice neopustil kvůli mě, ale kvůli jejich matce, ale rozumím ti. Já se prostě snažím co to jde mu vyhovět a pokud mi něco vadí - snažím se dělat že ne, ale já se neumím přetvařovat a jelikož mě manžel zná jako svý boty - velmi rychle prokoukne, že se mi něco nelíbí. Někdy si třeba řeknu o posunutí jejich návštěvy, protože bych chtěla někam jet nebo tak a to se hned pohádáme (je v tomhle jak vosy, vylítne, že mu to posouvám a tak). Jenže jsem relativně mladá a já nemám dítě tak bych si ráda někdy \"užívala\". Neumím si představit, že bychom jeli na dovolenou do zahraničí a on mi řekl, že nemůžeme jet, protože mu tam vyšel termín \"návštěvy dětí\". Nebo bych taky šla někam na zábavu a nemůžem, což by manžel někdy nahrazoval, že by \"pařil\" v týdnu, to ho nemůžu z návštěv dostat a to mu říkám, že ráno vstáváme, ale o víkendu nic. No a taky jezdíme k mým rodičům, kam jeho děti nejezdí, protože naši moc nesouhlasili že se bereme, sice mají teď manžela rádi, ale děcka bych se neodvážila jim tam vodit:-(Další spor je, že se mi nelíbí, že by můj manžel měl chodit do domu jeho ex, což si myslím že na tom není nic špatného, že se mi to nelíbí. Nebo problém je taky v akcích, kde jsou ti dva \"druzí rodiče\" a manžel by tam třeba chtěl jít taky (besídky,.) jenže mě se to nelíbí, chtěla bych abysme tam šli buď my a nebo oni. Neumím si představit s nima sedět u stolu a poslouchat její kecy (a měla by tam velkopu strategickou výhodu, protože by tam byla jejich celá ves - my bydlíme úplně jinde), to ona se umí pěkně předvádět a dělat nadřazenou. Nevím jak tohle vykompromisovat.

@káče jo má, i když mě někdy vytáčí jak chodí ušmudlaná, tak ji mám ráda taky moc

@ivulisek ježiš to je hezký:-)má tě ráda, to je jasný

@káče jak říkáš, já si hrozně vážím Kvěotše, že opustil svůj dům, svoje děti (i když bydlíme ve stejné dědině a až se nastěhuje do děiny, tak budeme jen pár baráků od sebe) a toto je pak už jen maličkost. mě zase zahřálo us rdíčka, když sem předloni řekla Terce, když sem ju měla na prázdninách, aby namalovala rodinu. a ona namalovala sebe, Míšu (ségru), Květoše a maminku ale s čeernýma vlasama (její má blond) a pak mi řekla, že to jsem já. vůbec nenakreslila svoji mamku, byli sme všichni na pláži a drželi se za ruku.

@EvaV Evi tohle všechno se ale musíš naučit zvládat, až přijde vlastní dítko budeš taky utírat nos, v noci vstávat, utěšovat, budeš to mít 24 hodin denně, ne jen párkrát v týdnu....tohle je sakra dobrý trénink. Možná jsi si to neuvědomovala, když jsi šla do vztahu s chlapem, který má děti, ale dítě vždycky narušuje všechny plány, prvotní je vždycky to dítě a to prostě musíš pochopit, jinak budou u vás \"boje\" prostě pořád

@ivulisek v tomhle s Tebou absolutně souhlasím, to všechno je málo oproti tomu, že děti vyrůstají bez táty. A je fakt, že bych někdy raději utírala ty nosy, oproti těm pubertálním kecům teď. A navíc to byl celkem dobrý trénink na Kačku, už jsem věděla do čeho jdu. A dodnes mi zní v hlavě slova obou kluků, když byli nemocní a volali taťkovi, jestli nemůžou přijet marodit k nám - řekli, že se o ně hezky starám, že mamka to takhle nedělá a že se jim tady marodí prostě líp. Strašně mě to zahřálo u srdíčka, že tohle řekli nevlastní děti, že jsem v něčem lepší než jejich matka.

@EvaV Tak s prací je to těžký, mě tahle práce spadla do klína tak nějak sama, i když je fakt, že během mateřský jsem měla ještě jednu možnost přivýdělku, kterou jsem ale už z důvodu té první práce nevzala. Ale jinak nemám pocit, že by to tady s prací bylo nějak super.S manželem si budete muset vážně promluvit, tak jak jsme to udělali my kdysi. Prostě jsem mu řekla, že pokud si vzal mladou holku, tak musí automaticky počítat s tím, že bude chtít dítě. Že mu nechci dávat ultimáta, ale že vlastní dítě prostě chci a asi bych to nezkousla, že by nebylo a náš vztah by možná ztroskotal. Ono málokdo nejdřív šetří a vydělává, aby dítě mohl mít, protože by pak taky žádný dítě už nikdy být nemuselo. Já tě chápu, nějakou finanční jistotu by to asi chtělo, abyste nemuseli živořit. Ale nemůžeš chtít „šidit“ jeho děti, protože ty jsou jeho stejně tak, jako bude jeho i to vaše dítě a on je tak prostě bude brát. A ty by jsi na to měla být hrdá, že je to otec, který o svoje děti má zájem, snaží se jim dopřát. Protože tak aspoň vidíš, jaký bude otec pro tvoje dítě a jak se bude starat a věnovat společnému dítěti, kdyby váš vztah náhodou nevyšel. Já bych třeba chlapa, který by se na děcka z min. vztahu vykašlal, doma mít prostě nemohla. Nevážila bych si ho a neměla bych tu jistotu, že mi neudělá za pár let to stejný.

@EvaV kdy sem se naštěhovala sem k mojemu, tak měla Terka necelých 5 let, spávala u nás 3x týdně a každý víkend, ale mě toto vše co popisuješ přišlo málo proti tomu, že je Květoš opustil a šel za mnou. ono asi to bere každý jinak. víš já byh si zase raděj přála, aby byly malé, ono ani když sou starší to není ono, ale drž se, zkus se na to podvznést a bude líp.

@káče No když ono taky záleží na kraji, kde žijete. Tady je to s prací špatný, přivýdělek taktéž. Já jsem byla na podpoře, protože jsem odešla z předchozí práce (šéf byl debil) a i když mám vzdělání tak prostě nic. Nakonec jsem našla práci, ale ten výdělek jaký jsem měla v té předchozí práci jsem rok budovala, začínala jsem hodně nízko. Takže i z tohoto důvodu se asi manžel trochu bojí finančních problémů, přece jen má povinnosti jinde. Takže mám trochu obavy, že se mu do toho dítěte chtít nebude, protože pak by se třeba musel začít prát o peníze s ní.

@Courtney No já právě moc splachovací nejsem a hodně si pamatuji a těžko na ty špatné věci zapomínám, jsem dost citlivá a to že nám ublížila jí nezapomenu. Já chápu, že byla \"ublížená\", ale zas tak asi ne, měla náhradu už za dveřmi, no prostě herečka. No kdyby neměla tak rychle v posteli nového chlapa tak by jí asi lidi litovali, ale díky jejímu novému ochránci si na ní lidé udělali velmi rychle obrázek, že není zas tak svatá. No a od ní já bych kočárek asi nikdy nepřijala, a to sem tam nějaké to harampádí (jen to co se jí už nehodilo) poslala po mým manželovi, že si to může vzít, no já být jím tak to okamžitě vyhodím. On jí tam nechal celou domácnost, dům a auto, ale ne kvůli výčitkám svědomí, ale aby zabezepčil děti. Sami jsme začínali od \"píky\".

@ivulisek Taky bych si přála, aby jim bylo 10, 16let, to by byly aspoň samostatné a měly nějaké své zájmy, povinnosti ve škole a rozum. Nemusíš jim utírat nos, protože se neumějí sami vysmrkat, namusíš k nim vstávat když jsou nachlazený a kašlou a 10za noc k nim vstávat, protože brečí, že mají ucpaný nos nebo že kašlou. Já chápu, že je můj manžel chce vídat, ale sem tam bych chtěla aby se přizpůsobil mě, aby to nenarušovalo mé plány a tak.

má takc dvě nevlastní dcery (10a16), Terku, tu mladší, máme pravidelně každý týden a pak dle potřeby o víkendu. Míša, ta starší už má přeci jen své jiné zájmy a tak se spíš vídáme o víkendech, nebo na akcích (bydlíme ve stejné dědině) a mám je ráda, sice taky nesouhlasím s tím, jak sou v určitých věcech vychováváni, ale nikdy bych neřekla Květošovi, že si nepřeju, aby tady byly, nebo aby jezdili míň. sou to jeho děti a on je opustil skrz mě, takže mu nemůžu \"podrazit nohy\" tím, že je mu nedopřeju.

@EvaV nevím tedy jaké má jeho nová paní pocity, ale asi v pohodě, jelikož se mi teď rozpadl kočár a ona mi zapůjčila kočár po jejím synovi jelikož malé jsou přes dva roky, tak se mi fakt nový kupovat nechtěl ale hodně lidí to nechápe, že jsem takovou věc vůbec přijala já si dokážu dokonce představit, že za nějaký ten rok s ní půjdu klidně na kafe, ale nevím jestli by o to stála ona ale já su docela splachovací a i když mě ten rozchod hodně ranil, tak nějak ten vztah asi za moc nestál,když skončil a alespoň mám příležitost jít někam dál přeju ať je to u Vás taky časem v pohodě, a ať si k dětem najdeš cestu

@EvaV Teď je klukům 16 a 14 let. Soudně byli \"určeni\" k matce. Ale před 3-mi lety se mladší syn rozhodl, že by chtěl žít u nás. Matce se to sice moc nelíbilo, ale nakonec na dohodu přistoupila. Je to tedy dané jen mimosoudně na základě písemné dohody s ověřenými podpisy, tak aby to nemohla napadnout. Na Káťu už určitě nežárlí, ba naopak bych řekla, že jsou celkem dobří parťáci i když je mezi nimi takový velký věkový rozdíl. I když Michal, ten mlaší syn, je v pravé pubertě, takže když má svůj den, tak jí dělá naschvály, já jsem ráda, že je hodná a že je klid, tak on musí just něco vyvést, aby byla mela:-)Tak záleží jak to doma máte, třeba by jsi mohla mít nějaký přivýdělek k mateřské. Já taky pracuji na pol. úvazek už skoro rok a ve finále jsme na tom fin. líp, než když jsem chodila do práce:-)Co bude po mateřské ale nevím no.

@káče To je takové zvláštní, že má jednoho syna on a jednoho syna ona, na tom se domluvili nebo je tak určil soud? Dnes jsou ty děti staré jak jestli se můžu zeptat? a jak přijali Káťu, nežárlili na ní?Mě by taky jedno dítě stačilo ale bylo by mi líto, že vyrůstá jako jedináček, dvě jsou lepší, ale za těchto okolností by to bylo asi nereálné. Žijeme z dvou platů, neumím si představit, že bychom to všechny táhli jen z jednoho platu a rodičáku.

@EvaV jen klidně povídej:-)Myslím si, že alimenty by mu snížili, jenže než dojde k soudu, tak to bude nějakou dobu trvat, takže počítat s tím aspoň do začátku určitě nemůžeš.S jeho ex nekomunikuji vůbec, maximálně jsme se pozdravili, když jsem jela pro kluky já a ona potřebovala vzkázat něco chlapovi, toť vše. Už se sem dokonce nutila na kafe a na návštěvu - ha ha, fakt jsem na ni zvědavá za to, jak se chovala. A jinak s tím dítětem - já taky vždycky chtěla děti aspoň dvě. Ale tím, že má přítel dva kluky, i když jen jednoho v péči, ale i ten druhý \"stojí peníze\", alimenty sice neplatí, každý živí jedno dítě, ale přesto peníze potřebuje i ten starší syn, už prostě víc než jedno společný dítě není reálný. Nezvládli bysme to asi finančně, nebo jo, zvládli, ale už by děti nemohli mít ten \"komfort\" co teď mají a já jim ho upřít prostě nechci. Druhá věc je, že po narození Kačky mě jaksi ta myšlenka na další dítě zcela opustila, začátky byly velice krušné, Káťa je celkově živé dítě, takže ani nemůžu říct, že by mě to štvalo. Ale s tím jsem do toho vztahu šla. Chlap původně nechtěl dítě už žádné, ale pochopil, že já dítě prostě chci a pokud bychom ho neměli spolu, asi bychom spolu nezůstali.

@káče Věř mi těším na dobu, až ta jeho ex z těch věcí \"vypadne\" až budou samostatné a nebudou jí k něčemu potřebovat, nevím teda - je to asi pěkně v nedohlednu, protože ona tam asi bude strkat nos pěkně dlouho. Ty s jeho ex normálně komunikuješ nebo se s ní vůbec nestýkáš, protože já jsem párkrát jela s ním když jel pro děti, ale bylo to na mě moc - to poslouchat (jaké dostával kázání), tak tam jezdí manžel extra i kdyby jsme jeli kolem, protože ví, že já jí nemusím - no a ten její přítel je taky pěkně protivnej. Blbý je, jak jsi psala, že tím vším pomáhá i manželce, že se mu ta jeho pomoc nikdy nevrátí, protože my od nich se pomoci asi nikdy nedočkáme Další věc je to, že my když budeme mít dítě (jedno, dvě) tak máme strach i z finančních problémů, protože nyní pracujeme oba a barák,benzín,jídlo a alimenty platíme tak akorát, tudíž můj výpadek v práci by mohl způsobit problémy, manžel by to asi sám neutáhl a jestli by mu snížili alimenty když by měl další dvě děti, to nevím jak by se k tomu soud stavěl - no říct že když na to nemá, nemá si další pořizovat je nefér, protože oni mají taky další dítě s přítelem. A podle mě jeho peníze, které mu zbydou po odečtení minima na sebe by měl spravedlivě rozdělit mezi jeho děti a naše děti, tudíž pokud by mu to nevyšlo, podle mě by mu to měli snížit, navíc když oni mají dítě tak si ho jistě pořizovali s tím, že mají jistou finanční rezervu, proto si ho mohou dovolit Možná se tady moc vykecávám, ale nemám si o tom s kým promluvit a manžel i když se s ním hezky povídá, není na to ten pravý posluchač:-(

@Courtney Díky, ono taky záleží na tom chlapovi, jaký vlastně měl důvod toho, že odešel, zda to byl vážný důvod, kdy je lepší než držet za každou cenu rozvrácenou rodinu když se ti dva rozejdou a pak jak píšeš můžou ti dva spolu vycházet dobře a pak jsou ti chlapi přelétaví, kdy je ta jejich žena po dvou letech omrzí, přijde mu nudná a hledá jinde z vlastní vůle. Pokud se ta ex chová fér, umím si představit, že pak spolu můžou všichni dobře vycházet - i s novými partnery.Jenže ty naschvály u nás trvají stále. Stalo se nám, že byl manžel nemocný v době kdy si měl vzít děti, takže samozřejmě to padlo a ležel doma - no a to bylo mimi dohodu, takže příště když chtěl dohodnout nějaký termín - no to bylo najednou ironických výmluv a ne jedna (ve smyslu ty jsi nemohl tak teď za to,...), člověk pochopí, že nemůže a tak, no ale to byly tak chabé výmluvy. No a já pak teda ustupuji, aby manžel nenarážel od ní ke mě (chudák) tak věčně ustupuji já, přitom já bych docela ráda, abychom spolu vycházeli všichni dobře, ale já mám taky svoje plány a názory a tím, že ustupuji jen já tak to ve mě vyvolává špatné pocity. Třeba nová žena tvého ex má jiné pocity, protože jsi jiná a lze se s tebou celkem dobře domluvit, to je pak jiné.

@EvaV Jasně, já tě taky nesoudím, život hold není vždycky tak jednoduchý, jak bychom chtěli Já taky dělala ze začátku mému ex celkem scény a hlavně jsem se z něho snažila vytřískat co nejvíce pro mě a malou, občas to i u mě závánělo vydíráním, ale já byla v tu chvíli, tak bezradná, že jsem mu chtěla za to že odchází, co nejvíce ublížit no teď už se to mezi náma uklidnilo a možná spolu vycházíme líp, než když jsme byli spolu, což se asi nelíbí jeho nové ženě moc Jinak bych ti radila, aby sis u dětí snažila získat přízeň teď, dokud jsou malé. Až budou větší, budou mít více rozumu a už by ti nemusely dát příležitost. Je to asi těžké, sama to neposoudím, já mám děti moc ráda i cizí, i když tak nevím, jak na ně Přeju Vám do budoucna hodně štěstí