banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

dám to samostatně:o) a sorry za román - diskuze

105 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
ja vám dekuji za rekace.. všechny sem poctivě přečetla( a jelikož sem lína odpovidat každé zvlašt..napíšu to sem...Jak víte tobias je děsná citlivka, vše si bere až moc.. a to že je samostatny je pro něj strašně moc, kolikrát pár dnů nemluví o ničem jiném.. a hlavně byste nevěřily co to dělá ze seběvědomím.. My doma neřeknem(př.kdy bere skleničku plnou pití) neber to. rozbiješ to,vyliješ to!ho by to srazilo nakolena!! my ho musíme povzbudit že to zvádne a jakej je to borec!!v tomto je celá naše výchova..my mu věříme, on nám..a jelikož se v příspěvkách objevilo mnohokrát. tyjo měla bych stra coby kdyby atd.... a v tom já chápu kámen úrazu- já si nepřipouštím coby kdyby!!! Jasně v podvědomí vím, co vše se může stát..ale prostě nevěřit mu, to je to nejhorší co Tobias potřebuje! a i já.. pořád si představovat že se utopí, srazí ho auto atd atd...já bych byla v blázinci... Tím nemyslím, to že jste někdo špatnej, že to předpokládáte..já jen su povaha co mu radši bude věřit(ikdyž má 2roky) než abych mu říkala ne ty to nezvládněš, ty to neumíš, tebe zajede auto, tebe zaujme pes a skočíš do rybníka atd atd..doufám, žejste mě trochu pochopily...prostě my si důvěřujem, a já ho raději buhu pozorovat tajně co dělá a jak se chová, než abych mu řekla nikam nemůžeš,zajelo by tě auto:o)a když už su v tom románu(kterej omluvte) tak vám dám uplně blbej příklad co vidím denno denně v obchodě či jinde.. matka se ptá dcerky/syna jaký budou např.tousty k večeři.. dítě si v obchodě vybere tmavý chleba.. matka mu jej sebere ze slovy- to jíst stejně nebudes.. dítě?? urazí se, řve, histerčí atd atd...proč se ho k čertu pta? dítě má jen pocit toho, že se mu nevěří,nemá nárok volby atd atd... a v tom já vidím celou moji výchovu...proto i tobias má dny kdy se jede dle něho- co on chce vařit co on chce dělat.. rozhoduje za určité věco jen on sám!! my se ho i ve 2letech ptáme co se bude v sobotu kdy sme všichni doma, dělat atd atd!! on se zúčastnuje našich rodinných debat, které máme o víkendu v sovotu u snídaně..on je člověk,který má právo občas za něco rozhodnout(btw: nerozhoduje o tom, zda si koupit barák, vzt si hypotéku, a důežité věci)
Úplně a zcela maximálně Tě chápu .... celý život mě naši vychovávali tímto neblahým způsobem a upřímně.... poznamenalo mě to zařekla jsem se, že se budu snažit o to, co popisuješ sama. Snad mi to i jde (i když podvědomě s tím hodně bojuji).Je to někdy moc těžké. Musím třeba mamču hodně krotit. Dnes jsme byli v herně a ona v jednom kuse.... ona spadne, ona si něco udělá.... strašnéNejhorší je, že člověk to na sebe přivolává tímto negativismem (věčně jsme měla nějaké zlomeniny). Na vysoké v psychologii nám jeden docent vykládal: Dítě neslyší: NELEZ TAM, NEDĚLEJ TO, NEBO SPADNEŠ. Jeho mozek slyší: Lez tam, udělej to. Předponu NE neregistruje. Lepší je říct, Vylez tam, buď opatrný.
My si dneska kupovali věci na sebe a vše si toník mohl vybrat. Netuším jakou hrůzu by si měl vybrat aby to nebylo nositelné.Stejně tak semnou tvoří seznam na nákup...Nikdy tam nedal žádný humus (a kdyby no bože) a jako on i já si tam přidm své, většinou se i schodneme. U nás je právě super ta spolupráce a moc se mi líbí. On je tak yindividualita a smí si do věcí mluvit. Kdyby ne....už bude někde v ústavu.Já jako bych toníka hlídala víc u vody a silnice....ale zase v supermarketu jsem ho několikrát nechala at si skusí se ztratit a jen jsem hlídala at nevyběhne na parkoviště....Každý má něco....
My si dneska kupovali věci na sebe a vše si toník mohl vybrat. Netuším jakou hrůzu by si měl vybrat aby to nebylo nositelné.Stejně tak semnou tvoří seznam na nákup...Nikdy tam nedal žádný humus (a kdyby no bože) a jako on i já si tam přidm své, většinou se i schodneme. U nás je právě super ta spolupráce a moc se mi líbí. On je tak yindividualita a smí si do věcí mluvit. Kdyby ne....už bude někde v ústavu.Já jako bych toníka hlídala víc u vody a silnice....ale zase v supermarketu jsem ho několikrát nechala at si skusí se ztratit a jen jsem hlídala at nevyběhne na parkoviště....Každý má něco....
nahodou, ja si myslim, ze tvoje (nebo vase) vychova je super. Taky bych to takhle chtela s Lukaskem, ale nevim jestli na to mam.
Ty to děláš dobře,že mu dáváš možnost volby.Já jsem bohužel ten typ,co se právě bojí \"co by,kdyby\",ale zase když si vybere,že chce to nebo ono,tak jí to nevymlouvám a snažím se,aby si mohla věci dělat po svém.Občas se sice přistihnu,že se jí nenápadně snažím \"vnutit\" svou verzi,ale většinou si to uvědomím a brzdím
Mne se tvuj pristup castecne libi i nelibi...Libi se mi, ze Tobika vedes pozitivne, ze ho povzbuzujes a pribiras k rozhodnuti, ale take mi prijde ze nekdy riskujes az moc. Ja jsem mozna moc opatrna kvuli tomu jaky je Vasik podes, ale doma bych ho nenechala ani 10 minut natoz dyl a nikde venku - krome zahrady - bych si ho taky nelajsla pustit samotneho a ani by tam nemusel byt rybnik. proste vim, co dokaze natropit i pod dozorem a i kdyz beru, ze Tobik je daleko klidnejsi a vychovanejsi, tak nikdy nevis co se muze stat a tohle mi u 2 leteho ditete prijde velke riskovani
Hele já taky nějak nechápu, proč se všichni bojí co kdyby náhodou... Já si zase říkám, co se má stát se stane a tak to beru... Ono je lepší pomalu dítko připravovat na samostatný život než mu stát pořád za zadkem...
Ty ho znáš nejlépe, to je jasné. ALe tohle podle mě můžeš řešit s čtyřletým-pětiletým dítětem, ne s dvouleťákem. Ten pocit zodpovědnosti a rozhodování a hlavně jakési sebekázně ve dvou letech dítě prostě nemá. Já rozhodně nepatřím mezi úzkostlivé maminky které se bojí kamkoliv kdykoliv dítko pustit, Baruška s Ondráškem spoustu věcí dělají sami a okolí se diví, ale pustit dvouleté dítě k rybníku samotné a ještě přes silnici je hazard ne důvěra.
@luciasek84 Tak přímo k vodě a přes silnici bych nepustila ani pětiletého. Jinak Ondra chodil na písek sám zhruba od 5,5 let s tím, že jsem byla co chvilku u okna jestli tam je.
Ono to je pěkný, ale všeho s mírou a přiměřeně věku.
@moninif No ve dvou letech bych děcku prostě ještě za zadkem stála...
ve věcech jak popisuješ, jako je jídlo, oblečení, plán na víkend má i Kačka svoje slovo. I doma na zahradě se snažím, aby byla samostatná a věřím jí. Pošlu ji na zahrádku pro bylinky, i když vím, že je tam jezírko a v létě bazén...ale prostě nechat ji někde venku, tak jako Ty Tobíka, to bych já prostě nedala. Na tohle jsem srab a klidně to přiznám.Ale naprosto s Tebou souhlasím, že dítěti je potřeba věřit a brát ho za parťáka

Vybraná anketa

Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?

27 %
19 hlasů

68 %
48 hlasů

6 %
4 hlasy

Celkem hlasovalo 71 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Jak být šik a fit i po 40
Unikátní publikace pro ženy, nejen po 40, v níž jedna z autorek podstoupila omlazující proces přirozenějšími metodami na vlastní kůži. Inspirujte se desaterem nejen pro ženu po 40! Jediná komplexní kniha o období po 40. Omlazení přirozenými metodami!
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40 – sebevědomá a v kondici