Další američan vystřílel svoji rodinu - diskuze

Tak jsem se ted dočetla, že další vystřílel svou rodinu a pak zabil sebe.Holt krize.A tak mě napadá.Nikdy jsem nebyla příznivcem takové té americké, volné výchovy, kdy vám děti můžou skákat po hlavě, plácnutí neznají a nedejbože, aby se na ně zařvalo a odkázaly se mezi patřičné mantinely.Taky jsem byla párkrát svědkem takového toho jejich zvyšování si sebevědomí.Kdo je nejlepší-já, kdo všechno zvládne-já, kdo je nejsilnější-já a blablabla.Mě se chtělo smát a oni to mysleli vážně.Od mala se do nich hustí, jak jsou nejlepší, nejkrásnější, nejchytřejší, nejneomylnější....A pak přijde krize.Vyhození z práce.A oni si s tím najednou neumí poradit.Najednou nejsou nejlepší, nejdokonalejší...Zklamali.A nedokáží se s tím vyrovnat.Neumí hledat řešení.A tak řeší radikálně.Cosi prohnilého mi smrdí v té jejich dokonalé americké výchově.I já chci mít sebevědomé děti.Snažím se.Jsem ráda, že žiju tady.ne proto, že je můžu plácnout přes ruku, ale i díky tomu, že je nemusím strkat chůvám na hlídání a můžu si je užít na mateřské.A že nejsem nejlepší a nejdokonalejší a nejsem bohatá a potýkám se s běžnými problémy typu-vystačí nám do platu pleny?Budu moct koupit nové boty oběma dětem, nebo radši jednomu ted a druhému příští měsíc?Musím drobné problémy řešit denně.A tak nemusím zničeho nic řěšit tak radikálně.Myslím, že můj svět je pevnější.Vím, že i on se může zhroutit.Ale vím, že na to musím být připravená....Sebevražda je tak jednoduchá.Mnohem jednodušší než řešení problémů...Je to hnus, velebnosti....