Separační úzkost - diskuze

chtěla jsem se poradit..
v řijnu tohoto roku máme s přítelem 8 denní zájezd do afriky. dceři tou dobou bude 1 rok a měsíc. chceme jí dát na těch 8 dní hlídat babičce. bojíme se ovšem, že to malá nezvládne. přijde mi totiž, že je na mě moc závislá. k babičce zas jezdíme často a malá je s ní ráda. máte někdo takové zkušenosti, že jste odjeli někam na více dní a nechali jste roční mimi hlídat babičce?

dotaz

Dobrý den, chtěla bych se zeptat.. mám chlapečka 10 týdnů.. od narození jsme ho dali po koupání a jídle do postýlky a on usnul, jasný, že zezačátku brečel, takže pohladit, pochovat a položit a naučil se.. poslední 2 týdny už ani nebrečel a opravdu v postýlce chvíli koukal a pak usnul.. jinak teda přes den většinou jen tak bez houpání a hrkání neusne, takže si vážně myslím, že pochopil, že po tom koupání ho nikdo nezachrání a musí spát.. :) ALE dneska poprvé brečel snad hodinu, chodila jsem tam, hladila ho, zpívala mu, ale nic, brečel, ale nebyl to pláč jako když ho něco bolí, spíš mě přišlo, že se bojí.. je to možné ? poslední dva dny se totiž rozbrečel když jsem na něho udělala nějaký zvuk, kterého se lekl a né jenom u mě.. tak mi tak příjde, jak když se naučil bát.. navíc dnes jak jsem ho chovala abych ho teda uspala tak jsem zhasla v obyváku, šla jen televize a on se zase rozbrečel.. nikdy jsme mu ale světlo v ložnici nerozsvicovali, (jinak v rámci uspávání jsem zkoušela i rozsvítit lampičku, ale byl už rozplakaný, takže to nepomohlo) chci jen vědět, jestli je to naprostá blbost nebo je možné, že se naučil bát.. :) díky Míša

Separační úzkost - 4 roky

Dobrý den, mám 4-letého syna, kterého mám v péči. Často se vídá s otcem, cca 3x týdne. Má ho rád a je na něj silně fixovaný. Asi měsíc od něj nechce chodit domů ke mně. Když jsem se ho ptala, proč řekl, že má u otce hračky. Ty má ale i doma a tak tomu nerozumím. Když je doma, tak mi často říká, že mě má rád. Pak ale vždy dodává, že má rád i otce. Často se ptá na to, kdy půjde k otci, ten si jej ale bere nepravidlně. Nemáme pevně dny, kdy si ho může brát. Může se v i v tomto případě jednat o separační úzkost, kdy odmítá mě matku a chce být raději s otcem. K tomu ale podle mě nemá důvod. Syn je hodně mazlivý a když je doma, tak ho často musím držet za ruku, nebo vedle něho těsně sedět. Když ho otec přiveze, tak se mu pověsí kolem krku a řekně, že chce jít pryč. Nechápu tady tyto reakce. Doteď vždycky doběhl rozesmátý a bez problémů ke mě šel, teď asi měsíc ke mě nechce jít.

:)

Užila jsem si toho u druhého syna, prvního to nějak minulo.

pomoc

Dobry den, mam 3 mesicni holcicku. Kdyz jdeme nekam na navstevu a nekdo si ji chova tak mala strasne place a uklidni ji jen ma naruc, je to strasnej krik jak kdyby ji neco bolelo. Doma kdyz jsme sami tak to nedela ale jak nekdo prijde je po srande bojim se ze to nikdy neskonci. Co bych proto mela udelat? Je nejaka rada jak naucit aby si zvykla i na ostatni? Dekuji.

separační úzkost

Dobrý den,
dceři je 11 měsíců a zhruba 3 týdny máme noční děsy. Dcera spinká od 1 měsíce celou noc to znamená pd 20,00 do 7-8,00. zhruba okolo 2 měsíců jsme ji naučili chodit spinka samotnou. to znamená, že ji vykoupeme, dáme najíst pomazlíme se a dáme ji do postýlky a zapneme kolotoč a ona si chvilku povídá s hračkama a pak usne. Ani když jí rostly zuby tak nebyl problém. Ale teď už cca 3týdny ob večer se probudí okolo 1-2 ráno s hrozným histerickým pláčem. Vezmu ji do náruče a chovám, jinak se neutiší, tohle trvá tak hodinu, musím ji pevně svírat jinak zase hrozně pláče, po hodině lehce usne, ale nesmím ji pustit, tak si s ní lehnu a stále ji objímám a ona se mě drží za ruku, nesmím se ani pohnout jinak se zase vzbudí a začne hrozně plakat a celý proces se opakuje. Takhle utěšujeme až do 7 do rána, kdy ona pak tvrdě usne a spí do 9-10,00. Další večer je klid a pak se to zase opakuje. Manžel mě zkoušel v tomto uklidňování vystřídat, ale přesto, že spolu mají moc hezký vztah a otec se ji moc věnuje, tak v tomto případě ji nesmí držet nikdo jiný než já-matka. Mohlo by se jednat o separační úskost? Dceři se hodně věnuji, celý den si hrajeme, chodíme plavat a cvičit, občas nám ji pohlídají babičky. Dcera nemá od malička problém být s někám jiným než semnou či otcem. Až mě to občas mrzí, že by šla s každým.:( když si ji vyzvedávám od babičky tak se na mě těší, ale klidně by tam ještě zůstala. Mohla by jste mi poradit co s těmi našemi nočními děsy? Děkuji moc.

Uzkost

Dobry den, mam 10 mesicniho syna a mam dojem, ze zacina byt posledni dobou vice uzkostlivy. Zacal mit strach z deti, dospeli mu zatim problem nedelaji. Kdyz se v mistnosti nachazi dite v rozumne vzdalenosti a je tiche tak mu to nevadi. Ale kdyz se k nemu priblizi, krici nebo beha tak ma syn strach, jde se ke me schovat nekdy se i rozbreci. Driv s detmi nemel problem. Muze i takovyto strach spadat do obdobi separacni uzkosti? Dekuji????

prosím o radu

Dobrý den mám 8 měsíční dceru před 14 dny jsem se šla sprchovat dcera byla pár metrů ode mě na zemi neviděla na mě fakt jen chviličku stále jsem na ni mluvila máme malý byt když jsem vlezla do vany dostala hysterický plac a nedala se pak půl hodiny utisit. Od té doby když jdu o záchod do kuchyně koupelny začne plakat mohla jsem v ní vyvolat separacní úzkost? Jsme relativně sami takže se musím otáčet takže od malinka je Hlídána a když odcházím tak nikdy nebrečí. Můžete mi prosím poradit co dělat. Děkuji

Odchod od dítěte

Dobrý den,
máme osmiměsíčního chlapečka Aleše. Je moc šikovný a je to sluníčko. Je na mě ale hodně upnutý (i já na něho). Začala jsem každý čtvrtek večer chodit na trénink s mažoretkami a Aleš můj odchod nese těžko. Chtěla bych se zeptat, co je pro dítě lepší. Když se s ním rozloučím než odejdu, anebo když prostě zmizím? Zkusila jsem obě varianty. Ta 2. byla pro mně lepší v tom, že já u toho nebyla, když začal Aleš plakat. Ale když se vracím domů, on už spí. Vnímá už takhle malé dítě rozdíl v tom, když se s ním rozloučím, a když se vypařím? Anebo jen to, že tam najednou nejsem?

Děkuji

Moc prosim o radu

Dobrý den, mám dotaz ohledně spravneho casove/nejideálnějšího přesunu z ložnice ( spí ve sve postýlce ) do dětského pokojíčku. Momentálne je nám 6 měsíců. V deseti mesich jsem chtěla přesunout postýlku do v te době už dodelaneho pokojíčku. Dveře do ložnice by byly otevrene a v podstatě by se jednalo akorát o přesun čtyř metrů od původního místa. Mel by tam tlumící lampičku,obrázky na zdi, teple barvy, monitor dechu a maminku s tatínkem na blízku kdykoliv, když nas bude potřebovat. Můj pohled byl takový, že v te době bude mit v pokojíku i "koutek" na hrani , cela ta místnost bude jeho království a ja mu toto chtěla dopřát. Avšak manžel s tímto v žádném případe nesouhlasi, že je brzy, že se tam bude bát (kdyby se bálo, či nějak špatne to snaselo, urcite nehodlám nic lámat přes koleno ). Přijdu si ted podle něj jako krkavci matka, přitom to nebylo myšleno zle. Můžete mi prosim poradit? Chci pro malého samozřejme to nejlepší. Předem mockrát děkuji za odpověď. Žanet

V mé přítomnosti chce být jen semnou

Dobrý den, mám 12ti měsíční dceru. Poslední dobou vyžaduje neustále mou pozornost. Nezvládnu ani uvařit rychle oběd ani jí ani sobě. Pokud jsem v místnosti chce být jen semnou, s manželem nechce být. Když je ale manžel s dcerou sám, je úplně v pohodě, nekňourá. Stejně tak s moji sestrou, která ji hlídá přes víkend, když jsme s manželem v práci.
Někdy má momenty, kdy si hraje sama, ale jejich málo. Mám ji v kuchyni na zemi se všemi hračkami, vidí na mě, nechám ji i hrát s hrnci, zabere to jen nachviličku a už se hrne ke mně a chce chodit za ruce.
Nepláče vyloženě, když odejdu na záchod, jen kňourá.
Myslela jsem si že jsou to zuby a někdy asi ano, ale má to dost často a trvá to dlouho. Dva měsíce určitě. Přestěhovali jsme ji zpátky k nám od ložnice a spí hned vedle mě.
Děláme hodně aktivit a neustále ji mazlím a snažím si s ní hrát, pokud mě volá, ale nejsem si už úplně jistá jestli to není jen její rozmar.
Po probuzení ve dne pláče. Večer usíná bez problému.
Děkuji za jakoukoliv odezvu.
Renata