bránění dětí - diskuze

možná bych to spíš měla dát do Oblíbených TV pořadů, ale je to spíše o mém pocitu než o filmu. Včera večer hrál Dům na prodej (na Nova Cinema), jestli jste se některá dívala. Končilo to tím, že zabiják unesl náctiletého syna hlavní hrdince a když tam ona za nimi přiběhla se zbraní, mířil nejdřív zabiják svou zbraní na ni, ale když viděl že ona se nevzdává a stále na něj taky míří, otočil zbraň na toho syna a očekával že se matka vzdá. Jenže matka se tak naštvala, že ohrožuje její dítě, že ho hned chladnokrevně picla přesně mezi oči. No a co jsem vám chtěla říct - úplně jsem se vžila do té situace a přesně jsem cítila, že kdyby mě někdo ohrožoval na životě, tak bych měla strach, ale kdyby se zaměřil na mé dítě, tak by můj strach taky přerostl spíš v naštvání, že si dovolil na MÉHO miláčka a bojovala bych asi jako nikdy, každopádně asi o trochu víc než za sebe.Cítíte to tak taky? Od porodu jsem úplně citlivá na scény, kdy se něco děje dětem, hned mi jdou slzy do očí..