banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Asi morbidní téma - diskuze

33 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
ale k životu patří. Zajímá má váš názor. Nejdřív napíšu myšlenku, potom vysvětlím. Zařizuji si posmrtné darování těla výzkumné účely. Co vy na to? Vysvětlím: můj o zřízení hrobového místa pro nás nechce slyšet. Po nějaké době jsme mu dlaa za pravdu, kdoví, kam se za pár let vrtnem a platit nájem+ starost o údržbu.... A tak jsem začla sondovat možnosti. Že chci darovat orgány, mám zajištěno, ze zákona to je jasné.(Kdo si to nepřeje, musí míz zažádáno ve spec.registru, kam se lékaři údajně musí podívat, než vydají orgány k případné transplantaci) No a co potom s tělem? Představa, že mne žerou červi, mi jde proti srsti, a tak je jasná kremace. Jenže i ta něco stojí, a já hlava koumavá, jsem si vzpomněla, co jsem před lety zařídila na bábininu žádost pro ni. Bingo! Smlouva s anatomickou fakultou zaručuje bezplatný odvoz těla i kremaci. A buď si mohu vybrat okamžitý rozptyl anebo vydání urny pozůstalým. Asi si klepete na hlavu, ale záležitosti ohledně pohřbu k životu patří. Do jiné rubriky to nemá cenu dávat, tam málo z Vás chodí. Dnes budu celý den pryč, tak jsem zvědavá na příspěvky, jak si večer počtu
Taky jsem přemýšlela,co se mnou,až se mnou už nic nebudeStejně jako Ty bych byla ráda,kdyby moje orgány případně ještě někomu pomohly,ale nad zbytkem jsem nějak zvlášť ještě nepřemýšlela.Určitě bych chtěla kremaci,ale co se toho týče,tak jsem tak nějak počítala s tím,že se třeba o to postará syn s tím,že já si na to našetřím.
@cukrblik Jako bys odpověděla i za mě.
no představa že mi nějaký ucho přeřízne Fibulárisno já nevím,o tomhle asi nepřemýšlím a hlavně řekla bych že co pak se mnou bude až moje duše nebude je mi šumák. Ale osobně by se mi nejvíc líbilo mít hrob a na něm kytičky a kamínky....studená místnost kolumbária a nebo náhrobní deska na velké zdi mě připomíná posmrtný bytí v paneláku
ja jsem jedine pro spaleni a rozptyl kdekoliv,budu mrtva,je mi to fakt jedno a hroby nepotrebuji at vzpominam na lidi uzmrtve...na ty vzpominami bez toho prece,svicku nadusicky palim doma a jestli deti budou chtit,muzou na me vzpominat take tak,jinak to ze az umru ,tak si menekdo rozreze je mi asi take jedno...pitva jakopitva a aspon se nekdo priuci..a organy pokud prospeji at je tedy nekdo ma...
jen by mě zajímalo jedno, jak můžeš vědět, že až zemřeš, že budou tvoje orgány dobré..Nikdy přece nevíš v jakém věku umřeš. Chápu je to jen tělo a také i trochu chápu, že po smrti nechceš ,aby za tebe měli ostatní výdaje. Je to od tebe hezké, že přemýšlíš tak dopředu. Já jsem vždycky chtěla mít hrobeček, ale pravda ten něco stojí. A pak sledovat třeba jak se někdo trápí nebo že mi tam nikdo nechodí to by bylo asi smutné...Nechám to osudu, ať si se mnou dělaj co chtěj . Nějakej ten hřích máme asi každý a tak když mě spálí nic nenadělám...já už tu nebudu. Možná by mě ale zajímalo s těma orgánama jako jestli pokud by mohli opravdu někomu pomoci - to bych chtěla vědět, je fakt, že bych i po smrti ráda někomu pomohla to je moc pěkný - jestli to tak funguje...Jen mě děsí ta představa, že bude někdo pitvat mé tělo... no vážně jak je to s tou pomocí ...?pá
O tom jsem ještě nepřemýšlela.
Jen málokteré tělo nejde do hrobu zhuntované.Málokteré se dá použit.Jestli proto použijí to moje klidně.Ja bych byla dobrý objekt na pitvání-podle toho jaký žiju život,hlavně ty moje stravovací návyky.Jím jen 3 krát týdně.Ale pak bych chtěla být pohřbená v celku,abych mohla chodit strašit.A aby se všichni hádali kdo mi pujde na hrob.A taky chci hodně velký pohřeb.Zbytek naší rodiny chce být rozptýlen,právě protože ví,že na hroby už stejně nikdo nechodí,ani nechtějí pohřeb.Jen moje babička-ta se nechala vyfotit v 50 jako fotku na hrob,aby tam pak nebyla stará.
@nadule1 V tomhle má u nás jasno i Gabka a asi už tak od 5 let.Ona chce velkou hrobku,hned u vchodu.
mě je (možná zatím) úúúúplně fuk, co se mnou bude! budu přeci mrtvá.
Jeden profesor anatomie na univerzitě karlově daroval sve tělo vědě a ted je tam vystaven ve vitrýnce. Na hodinách anatomie se běžně přehrabujeme v kostech lidí a bude hůř. Mají tam obrovské sklepní prostory a tam všude mají těla naložená v láku a pak se na nich cvičí medici a dělají výzkumi. Pokud to tohle nevadí...tak proč ne. Mě by na tom jediné vadilo, že mě třeba plno mediků uvidí nahou. A budou si říkat třeba žena 23 tři let dle stavu dělohy jeden nedávný porod...Já nad těma mrtvíma vždycky hrozně přemýšlim....ALe k tvemu dotazu...pokud ti to neva, tak je to náhodou fajn, nikdy mě to nenapadlo z hlediska že s emi nechce platit hrob. Taky nad tím budu uvažovat dík za nápad
Pokud to bude možné,chtěla bych být dárcem a rozhodně chci rozprášit.Je to morbidní nad tím teď přemýšlet, ale jak píšeš, představa těch červů...brrrr...Vím, že hodně lidí namítne, že po smrti ti bude stejně jedno, co s tebou bude, ale stejně mě ta myšlenka přijde hrozná. A pokud na mě někdo bude chtít vzpomenout, není k tomu potřeba hrob.
no docela zajímavé,budeme doma přemýšlet

Vybraná anketa

Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?

25 %
17 hlasů

69 %
47 hlasů

6 %
4 hlasy

Celkem hlasovalo 68 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Jak být šik a fit i po 40
Unikátní publikace pro ženy, nejen po 40, v níž jedna z autorek podstoupila omlazující proces přirozenějšími metodami na vlastní kůži. Inspirujte se desaterem nejen pro ženu po 40! Jediná komplexní kniha o období po 40. Omlazení přirozenými metodami!
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40 – sebevědomá a v kondici