Ahoj,holky.Často tady čtu,že vaše tchýně nebo tchánové nemaj... - diskuze

Ahoj,holky.Často tady čtu,že vaše tchýně nebo tchánové nemají zájem o vaše děti.Já mám zase opačný \"problém\" (píšu to schválně v uvozovkách,protože spousta z vás určitě řeší opravdové problémy a tohle vám bude připadat asi malicherné).Moje tchýně je už několik let doslova posedlá touhou po vnoučeti.Vždycky jsme se jí smáli,jak se hned sápe na každé nově narozené dítě v rodině a nelíbilo se nám,jak na ně šišlá a piští.Ale dokud se to netýkalo nás,tak mi to zase tak žíly netrhalo.Pak jsem otěhotněla a už od začátku jsem začala mít strach z toho,že k nám začne chodit a bude si chtít vnučku pořád půjčovat.Vždycky jsme spolu vycházely normálně,ale že bychom byly nějaké kamarádky,to se říct nedá.Nikdy jsem si s ní neměla moc co říct,je prostě jiná povaha.I když je hodná,určitě není lakomá a nikdy se nám nějak nepletla do života,což jsem byla ráda.Ale jakmile mi začalo růst bříško,byla úplně jak med,málem šišlala i na mě a pokaždé,když jsme k ní přišli na oběd,dávala mi i pusu,což do té doby u nás nebylo zvykem (kromě Vánoc a narozenin).Pak se nám narodila Karolínka a tchýně byla hotová.Dokonce si kvůli ní koupila digitální foťák a už v porodnici se s ní fotila jak šílená.Ale pořád jsem ještě byla v pohodě,brala jsem to tak,že má prostě radost.Pak u nás byla v šestinedělí s přítelovou babičkou,což jsem tolerovala jen kvůli babičce,která do porodnice nemohla přijít,jinak jsem v šestinedělí žádné návštěvy nechtěla.A pár dnů na to mi volala dvakrát během jednoho dne na mobil,ale já jsem to nemohla zvednout (jednou jsem byla venku a měla vypnutý zvuk a podruhé jsem kojila)a ona hned brečela příteli do telefonu,co mi udělala,že jí nezvedám telefon a tak...Tak to mi připadala už jako hysterka.Za nějakou dobu jsme byli u ní doma,tak to mi hned Karolínku sebrala z rukou a šišlala na ni a pištěla nadšením,tak to už se mi fakt nelíbilo (to byste musely slyšet) a definitivně se mi zprotivila při poslední návštěvě u nich na zahrádce,kde mi ji sice tentokrát z náručí nevyrvala,ale pořád kolem nás kroužila,zase na ni mluvila tím šíleným způsobem,až mě z toho začala bolet hlava,utéct nebylo kam,vlezla mi i do chatky dívat se,jak kojímTo už jsem byla fakt zoufalá.A pak mi říká,že až malou nakojím,tak ji dám do kočárku a ona ji povozí kolem.Tak jsem jí slušně řekla,že už jdeme domů a ona na mě koukala,jak to,když teprve budou opékat a byla úplně uražená.Tehdy Karolínce nebylo ještě ani 6 týdnů,slunko pralo a na zahrádce byl jen malý pruh stínu,kde byla nasáčkovaná půlka rodiny.A to jsme tam vydrželi skoro 2 hoďky,což mi přišlo dost.Od té doby jsem na ni vyloženě alergická a řeším to tak,že o víkendu dám Karolínku příteli,ať jdou k babičce sami.Ona si ji může užít a já mám klid.Horší je ale to,že pořád naléhá,kdy už malou bude moct vozit a já Karolínku půjčovat nechci.Přítel jí to řekl a ona,že klidně bude vozit se mnou.Mě to přijde nenormální,protože přece nejde o tlačení kočárku,ale o to dítě,ne?A když ji vídá každý týden,to mi přijde dostačující. Tak často nechodím s malou ani k vlastní mamce.Asi vám budu připadat praštěná,ale nemůžu si pomoct.Jen na ni pomyslím,stáhne se mi žaludek.Někdy mám pocit,že kolem krouží jako sup a jen čeká,až mi Karolínku bude moct vyrvat a někam s ní utéctOmlouvám se,že jsem se tak rozepsala,ale muselo to ze mě venMyslíte si,že jsem nenormální,když Karolínku nechci nikomu půjčit ani v kočárku na procházku (ve středu jí bude 10 týdnů)?Jak to máte vy?