Dobrý den, nevím, zda se to řadí mezi období vzdoru, protože Peťa (v srpnu 3 roky) byl vždycky svéhlavý a vše dělal po svém. Jinak, než by udělal kdokoliv z nás, nebo kterékoliv jiné dítě. Je hodně akční, neposedí ani u jídla, a když už ho tedy přemluvím, tak alespoň houpe nohama, nebo listuje knížkou. Rád hází věcmi, od malička vším a je těžké ho to odnaučit, ale je fakt, že hází velice dobře. A i když to zní jako ADHD, nemyslím si, že je to náš případ, protože když se s ním učím logopedii nebo čtu knížku, nebo dělám jakékoliv jiné aktivity, tak u toho vydrží i hodinu v kuse. Nevím, možná se mýlím, spíš to tak cítím. Učíme se logopedii už od 1 roku, protože má oboustranný rozštěp rtu i měkkého a tvrdého patra. S tím by to taky nemělo souviset, je to jen kosmetická vada. Vše zvládá s přehledem. Spíš mě teď trápí to, že minulý týden začal hodně zlobit ve školce (v malé skupince dětí). Chodí tam už 3 měsíce a teď znovu hází věcmi (to už přestal dělat) i po dětech, plácá děti, dělá naschvály, nechce chodit spávat s ostatními dětmi a neposlouchá, paní učitelky jsou mu pro smích, i když se zlobí. Nejde to ani po dobrém, ani po zlém. Někdy chytne amok, že brečí, když není po jeho, a kdybych neodvedla pozornost někam jinam, tak brečí třeba celé hodiny. Někdy ani odvést pozornost nestačí. Když se uklidní, tak mu to vysvětluji a on poslouchá a sám řekne ,,ne, nedělá se to, nejde to“. Ovšem neuběhne ani 5 minut a jsme tam, kde jsme byli. Pokud je to tedy období vzdoru, tak prosím alespoň o potvrzení. Nechci to podcenit, pokud by to bylo vážnější, chci to řešit za včas, tak, jako když jsem řešila vše kolem rozštěpu. Předem moc děkuji za zpětnou vazbu. S pozdravem Sarah Člupná.
Dobrý den, podle popisovaného chování vašeho syna se s největší pravděpodobností jedná o projevy období vzdoru. V této době se dítě teprve učí pracovat se svými emocemi a zvládat je, jeho psychika není ještě dostatečně rozvinutá, aby je mohlo zvládnout rozumově. K dítěti je potřeba přistupovat laskavě a trpělivě se současným nastavováním hranic a pravidel, vytvořit mu bezpečné a přijímající prostředí. Projevy chování mohou zhoršit či posílit prožívané zátěžové situace jakou je například nástup do školky. Adaptační reakce může být i odložená a v plné míře se projeví teprve potom co si dítě uvědomí, že školka není pouze hraní si v dětské herně, ale že se jedná o jakousi dětskou povinnost ( obdobu zaměstnání). Zároveň pobyt ve školce klade na dítě také nároky sociální ve formě rozvoje vztahů s cizími dospělými a vrstevníky a rozvoj kooperace s nimi. Dobré je předávat si vzájemně se školkou zkušenosti, které postupy a metody se vám u syna osvědčily a co u něj zabírá, například zmiňované odvedeni pozornosti. Velmi pěkně postupujete, když se synem po jeho uklidnění situaci probíráte. Doporučila bych vám se hodně konkrétně zaměřit na chování, které by syn dělat měl, které je požadované a pouhou snahu o něj velmi ocenit. Neříkat si tedy pouze to, co by dělat neměl, co je špatně. Dítě totiž často neví, jakým jiným chováním by to nežádoucí mělo nahradit. Můžete využít přehrávání různých situací s pomocí hraček, na trhu jsou i různé dětské knížky určené k rozvoji rozpoznání a porozumění emocím a k práci s nimi a jsou i pro takto malé děti s hodně obrázky a názornosti.
Ohledně rozštěpu rtu a patra se do budoucna bude jednat o spíše kosmetický problém ( i když se již dá velmi dobře řešit a nebude na synovi jistě nic poznat), avšak předpokládám, že syn v raném dětství zřejmě podstoupil a ještě bude postupovat určité lékařské zákroky možná spojené s operací v anestezii. Tyto rané zážitky, i když jsou nevědomé, se mohou promítnout do vývoje křehké dětské psychiky a projevit se například vyšší dráždivostí dítěte či specifiky v chování při zátěži, které by však postupně měly odeznít.
Ohledně podezření na ADHD se jedná o diagnózu psychiatrickou, kterou by měl rozhodnout dětský psychiatr, v naší terminologii se používá pojem porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo hyperkinetická porucha chování (ADHD je pojem užívaný v americké klasifikaci nemocí). Tuto diagnózu psychiatr obvykle neuzavírá před šestým rokem věku dítěte, pokud tedy projevy nejsou extrémně silné. Jinak se totiž může jednat jen o přirozený vývoj a zrání nervového systému, kdy se dítě jako hyperaktivní může jevit, ale " vyroste z toho", jak se říká, právě přibližně do věku šesti let. Postupně se můžete snažit prodlužovat dobu zaměřené pozornosti i u aktivit, které syna tolik nezajímají, strukturovat čas na dobu volné hry a nějaké povinnosti. Přirozeně tuto schopnost trénujete také procvičováním logopedie.
V případě prohlubování výchovných obtíží ve školce bych doporučila zkusit se obrátit na Pedagogicko-psychologickou poradnu k posouzení možnosti nějaké podpory ve školce, případně k doporučení kontaktovat další odborníky či výchovná doporučení.
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, mám chlapečka a teďka 6.6. nám bude 8 měsíců. Máme zavedené příkrmy oběd a svačinka. Zrovna říkám, že příkrmy nám nejedou. Sní maximálně tak 3 lžičky masozeleninoveho příkrmu a to samé s presnidovkou. Občas si vezme křupku a do jídla přidávám olej. Od porodnice je na UM mléce a dávám mu probiotika biopron baby. Chci se zeptat zda je v pořádku že malý kaká jen jednou týdně nebo 2x týdně. Bříško ho netrápí ani nepláče, že by se kroutil a stolice jeho není tvrdá.. husčí kaše lepivá. Jinak nabizim i čajík ale taky nechce. Takže máme hlavně mlíčko. Prospívá a přibírá na váze. Ale to kakání me dělá starosti. Dávám mu i do mleka rozspustnou vlákninu beba ale taky bez úspěchu. Je to kakání v pořádku? Děkuji za odpověď
Dobrý den,
ano, může to být způsobeno, že jí málo příkrmu a má málo vlákniny, zkuste od ovoce a zeleniny přidat trochu mléka, postupně ubírejte, až si zvykne na novou chuť.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý deň syn sa narodil s mierami 3400g a 47 cm, obvod hlavy 35cm.Teraz ma 6tyzdnov a 4730g a 60cm,obvod hlavy 39cm Nie je tých 39cm v 6 týždňoch veľa?
Dobrý den,
obvod hlavy je na horním limitu, doporučuji sledovat, pokud bude hlavička větší, konzultujte u pediatra.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, prosím o radu. Mám 6 měsíčního syna a spinká na péřové zavinovačce. Není v ní zabalený ale jen na ní leží. Můj dotaz je, syn se začal ve spánku otáčet na bříško a spinká na bříšku. Chci se zeptat, když má pod sebou péřovou zavinovačku, zda tam může spát na bříšku? Otáčí se tam sám na bříško. Jestli je to problém a zavinovačku mohu nechat pod ním a nebo ne? Je na ní spokojený ale nevím kvůli zádíčkům, zda to je v pořádku. Zavinovačka je rozložená pod ním. Moc děkuji
Dobrý den,
konkrétně se nelze vyjádřit. Všeobecně z bezpečnostních důvodů se už u otáčejících se dětí spaní v zavinovačce nedoporučuje, nicméně na zádíčka to mít negativní vliv nemusí.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, ráda bych se poradila ohledně dalšího postupu v případě čtyř a půl měsíčního miminka. Syn začal nekontrolovaně “šít” hlavou ze strany na stranu při usínání a během spánku. Jedná se o intenzivní pohyby, které několikrát zopakuje a poté přestane. Nedělá je celou noc, ale několikrát během noci. V průběhu noci také v klidu spí nebo jen standardně pomalu otáčí hlavou ze strany na stranu. Je tento stav v pořádku nebo je nutné vyhledat pediatra? Děsí mě, aby byl v pořádku a nic jsem nepodcenila. Děkuji. Přikládám video.
Dobrý den,
může se jednat o pohybové automatismy, ale doporučuji neurologické vyšetření.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, já jsem Monika a mám půlroční dcerku Petrušku. Ona má zavedenou žaludeční sondu, a tak jí musím mixovat všechno papání úplně dojemna. Má dcerka, když začnu mixovat se rozbrečí a pláče jak šílená. Co ji mám říct před tím než půjdu mixovat? Mám ji nějak naznačit, že jdu mixovat?
Dobrý den,
u takto nemocného miminka je potřeba vše konzultovat s ošetřujícím lékařem, určitě s paní doktorkou proberte projevy a reakce dcery na zvuk ponorného mixéru. Je dobré, aby lékař zhodnotil, zda dcerku strach nějak neohrožuje a možná vám i doporučí nějaké vhodné řešení. Vzhledem k tomu, že pro výživu dcery je zásadní příprava potravy mixováním, je potřeba opravdu investovat do co nejvíce kvalitního a tichého mixovacího zařízení, zjistit si všechny možné varianty této přípravy stravy a všechny možné přístroje, které jsou na trhu dostupné. Jinak na miminko je potřeba mluvit, vysvětlovat mu, co a proč děláte, mixér jí ukázat, vhodné je přitom miminko mít na klíně nebo v náručí, aby se cítilo bezpečně a přístroj nejdříve ukázat vypnutý, říct, že se s ním dělá papání nebo jiný dětský název pro přípravu jídla. Tento název používat vždy stejný, aby se dcerce propojil se zvukem přípravy jídla. Po seznámení dítěte s vypnutým přístrojem můžete zkusit pustit na nejmenší rychlost a podle reakce dítěte buď po chvilce vypnout, nebo výkon zvýšit. Můžete dcerku také, pokud to její zdravotní stav dovoluje, umístit při přípravě jídla do zvýšené polohy (nějaké dětské sedačky, lehátka atd.) tak, aby na přípravu jídla viděla, vždy popisovat co děláte, mluvit na ni. I když miminko neumí mluvit, tak váš hlas a vaše sdělení vnímá a rozumí. Pokud by reakce byla stále silná, pak je možné se snažit připravovat jídlo v době spánku dítěte v jiné místnosti, podle vašich možností a dispozic bytu. Začala bych ale určitě hledáním řešení a poradou s ošetřujícím lékařem dítěte.
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, máme doma 6-týdenní holčičku, pro kterou jsme pořídili monitor dechu na nožičku, který měří saturaci kyslíku a tepovou frekvenci. Měříme zatím 4 dny a hned první dva dny jí klesla během noci saturace kyslíku na 88% (půl hodiny před tím na 90%). Další den opět na 90%. Poslední dva dny minima saturace byly 92 a 93%. Je to normální? Popřípadě teda jaký práh saturace na monitoru nastavit? A ohledně tepové frekvence, jaké práhy nastavit na monitoru. Hrozně nám totiž tepová frekvence lítá - první den dosáhla až 181/min, dnes zas spadla až na 93/min. Je to také normální? Mockrát děkuji.
Dobrý den,
tepová frekvence i saturace může být kolísavá, prahy nastavte dle doporučení výrobce.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, Mám problém, který mě moc trápí. Můj dvouletý syn tvrdí, že nemá rád babičku (mou mamku). U druhé babičky byl od malička častěji a je tam rád, někdy brečí když s přítelem odcházíme, ale není to tak hrozné jako u mé mamky. Dnes měla syna chvíli hlídat abych mohla jít na hodinu pryč a on ztropil scénu, že jsem jít nemohla. Zatím toho syn vzhledem ke svému věku moc nenamluví, ale ptala jsem se ho proč nechtěl zůstat s babičkou, že je hodná a on řekl, že ne. Pak jsem se ho ptala, jestli babička není hodná a on zase, že ne. Tchyně je super na hlídání, má více času než moje mamka skrz pracovní dobu. A právě skrz to taky pomlouvá mojí mamku, že se s vnukem stýká méně. Bojím se, aby to synovi nepodsouvala právě ona, že je druhá babička zlá. Ale zas si říkám, jestli je to u takto malého dítěte možné, aby si to v té hlavě takhle “nastavil”. Přitom vím, že je s mamkou rád, bere ho na výlety, chová se k synovi hezky, jen má prostě méně času. Moc mě to trápí, protože vidím, že i mamka je z toho smutná i když tvrdí, že je syn prostě malý a že z toho vyroste. A tak se ptám, je to jen období? Mockrát děkuji, Veronika
Dobrý den,
ohledně vašeho problému s oblibou babiček bude pravděpodobně klíč v tom, co jste napsala na začátku. Totiž ta skutečnost, že u druhé babičky byl syn odmalička častěji, tudíž si k ní dříve vyvinul vztah, který je nyní silnější než vztah k vaší mamince. Prostě se projevuje to, že s ním vaše maminka vzhledem ke svému vytížení nemůže trávit tolik času, jak by třeba i chtěla. Nejedná se však o žádnou tragédii, jen počítejte s tím, že když s druhou babičkou bývá méně často, tak se bližší vztah prostě bude vytvářet déle. Nic jiného v tom nehledejte, neptejte se syna, jestli je nějaká z babiček zlá, nebo hodná, nedokáže vám na takovou otázku odpovědět. Prostě se asi s vaší maminkou aktuálně cítí méně bezpečně, protože ji jakoby méně zná. Vaše maminka ať si to nebere osobně a moudře říká, že z toho syn vyroste. Dovedu si představit, že druhá babička si tuto situaci užívá, protože se cítí být dítětem „vyvolená“. Pokud máte pocit, že synka ve vztahu k vaší mamince může nějak ovlivňovat, pak by bylo dobré si s ní o tom v klidu a bez přítomnosti syna promluvit. Vysvětlete jí, jak je pro vás vztah syna s vaší maminkou důležitý, že se nemusí bát, že by došlo k narušení jejich vzájemné vazby a můžete ji také naopak požádat o pomoc a podporu. Dejte synovi čas a netrapte se tím a uvidíte, že si cestu k vaší mamince také najde. Pokud by pochybnosti přetrvávaly a trápilo by vás to stále, tak můžete požádat o konzultaci u odborníka, nejlépe dětského klinického psychologa.
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Mohlo by vás zajímat
Sledujte náš FACEBOOOK
Nejoblíbenější obsah
Další projekty Babyonline
