Dotaz z FB: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat syn začal chodit normálně, ale teď ve dvou a půl letech začal chodit po špičkách a pokud se nenapomene aby chodil normálně, tak je stále na špičkách. Zatím jsme to neřešili, ale snažíme se ho na to pořád upozorňovat a protahujeme mu nožičky. Máme to řešit i s lékařem? Děkuji za odpověď
Dobrý den,
V případě, že zvládne došlápnout na celé nožky, udělat nákrok na celou plosku a dřep s patičkou na zemi, tak situaci jen sledujte. Může mít třeba jen emočně náročnější období. Pokud by se situace nelepšila, nebo pokud nezvládne dřep, stoj či nákrok s patičkou v opoře, určitě bych doporučila návštěvu fyzioterapie.
Pro akci je nutné přihlášení
Dotaz z FB: Je to myšleno pro děti, které již chodí? Já mám 9 měsíců dcerku a už mi chodí okolo nábytku a taky chodí po špičkách. Na patičky (celou plochu nohy) se postaví jen když se předmětu na moment pustí a zkouší stát sama... mám ještě čekat? Děkuji za radu.
Dobrý den,
při chůzi po špičkách je vždy potřeba zbystřit. Ale pokud dítě zvládne "došlápnout" na celé chodidlo. A pokud dřepne a nakračuje s celým chodidlem v kontaktu s podložkou, nemusí se jednat o patologii. Nicméně na preventivní návštěvu fyzioterapie není nikdy nic špatného 🙂
S pozdravem
R. Krajsová, fyzioterapeutka
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, máme doma 6-týdenní holčičku, pro kterou jsme pořídili monitor dechu na nožičku, který měří saturaci kyslíku a tepovou frekvenci. Měříme zatím 4 dny a hned první dva dny jí klesla během noci saturace kyslíku na 88% (půl hodiny před tím na 90%). Další den opět na 90%. Poslední dva dny minima saturace byly 92 a 93%. Je to normální? Popřípadě teda jaký práh saturace na monitoru nastavit? A ohledně tepové frekvence, jaké práhy nastavit na monitoru. Hrozně nám totiž tepová frekvence lítá - první den dosáhla až 181/min, dnes zas spadla až na 93/min. Je to také normální? Mockrát děkuji.
Dobrý den,
tepová frekvence i saturace může být kolísavá, prahy nastavte dle doporučení výrobce.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, Mám problém, který mě moc trápí. Můj dvouletý syn tvrdí, že nemá rád babičku (mou mamku). U druhé babičky byl od malička častěji a je tam rád, někdy brečí když s přítelem odcházíme, ale není to tak hrozné jako u mé mamky. Dnes měla syna chvíli hlídat abych mohla jít na hodinu pryč a on ztropil scénu, že jsem jít nemohla. Zatím toho syn vzhledem ke svému věku moc nenamluví, ale ptala jsem se ho proč nechtěl zůstat s babičkou, že je hodná a on řekl, že ne. Pak jsem se ho ptala, jestli babička není hodná a on zase, že ne. Tchyně je super na hlídání, má více času než moje mamka skrz pracovní dobu. A právě skrz to taky pomlouvá mojí mamku, že se s vnukem stýká méně. Bojím se, aby to synovi nepodsouvala právě ona, že je druhá babička zlá. Ale zas si říkám, jestli je to u takto malého dítěte možné, aby si to v té hlavě takhle “nastavil”. Přitom vím, že je s mamkou rád, bere ho na výlety, chová se k synovi hezky, jen má prostě méně času. Moc mě to trápí, protože vidím, že i mamka je z toho smutná i když tvrdí, že je syn prostě malý a že z toho vyroste. A tak se ptám, je to jen období? Mockrát děkuji, Veronika
Dobrý den,
ohledně vašeho problému s oblibou babiček bude pravděpodobně klíč v tom, co jste napsala na začátku. Totiž ta skutečnost, že u druhé babičky byl syn odmalička častěji, tudíž si k ní dříve vyvinul vztah, který je nyní silnější než vztah k vaší mamince. Prostě se projevuje to, že s ním vaše maminka vzhledem ke svému vytížení nemůže trávit tolik času, jak by třeba i chtěla. Nejedná se však o žádnou tragédii, jen počítejte s tím, že když s druhou babičkou bývá méně často, tak se bližší vztah prostě bude vytvářet déle. Nic jiného v tom nehledejte, neptejte se syna, jestli je nějaká z babiček zlá, nebo hodná, nedokáže vám na takovou otázku odpovědět. Prostě se asi s vaší maminkou aktuálně cítí méně bezpečně, protože ji jakoby méně zná. Vaše maminka ať si to nebere osobně a moudře říká, že z toho syn vyroste. Dovedu si představit, že druhá babička si tuto situaci užívá, protože se cítí být dítětem „vyvolená“. Pokud máte pocit, že synka ve vztahu k vaší mamince může nějak ovlivňovat, pak by bylo dobré si s ní o tom v klidu a bez přítomnosti syna promluvit. Vysvětlete jí, jak je pro vás vztah syna s vaší maminkou důležitý, že se nemusí bát, že by došlo k narušení jejich vzájemné vazby a můžete ji také naopak požádat o pomoc a podporu. Dejte synovi čas a netrapte se tím a uvidíte, že si cestu k vaší mamince také najde. Pokud by pochybnosti přetrvávaly a trápilo by vás to stále, tak můžete požádat o konzultaci u odborníka, nejlépe dětského klinického psychologa.
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Mohlo by vás zajímat
Sledujte náš FACEBOOOK
Nejoblíbenější obsah
Další projekty Babyonline
