Dobrý den,můj syn (narozen 29.10.2021, 2700 g, 48 cm) byl 21.1. operovaný s tříselnou i pupeční kýlou. Od 14. dne je plně na UM Nutrilon AR. Před operací jedl 7x denně 150 ml (dle domluvy s pediatrem), v nemocnici mi bylo řečeno, že je to příliš. Dávku jsme tedy snížili. Nyní dostává 120 ml 7x denně a ubývá na váze. Při propuštění z nemocnice v pondělí 24.1. vážil 4915 g, dnes 4850 g. Můžu dávku UM zvýšit? Nebo se může jednat o nějaký pooperační problém? Dnes mu jsou 3 měsíce.Děkuji
Dobrý den, může se jednat o pooperační úbytek, podle váhy by mělo stačit 120 ml 7x denně.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den paní doktorko,Ráda bych se informovala ohledně postoje mého syna.Syn si stoupá od 9. měsíce, do té doby vše v pořádku ( aktivně se přetáčel, lezl po čtyřech, sed nejprve W později správný).Do stoje se dostává přes rytíře, ale vidím u něho jistotu na levé noze, pravou nohu má jen takovou opěrnou a nedokáže se na ní postavit na celé chodidlo. Stoj je tedy na pravé noze na pološpičce s mírnou rotací dovnitř (v této poloze i obchází nábytek-vypadá u toho jak kdyby kulkal)Když se snažím nohu srovnat vydrží jen několik sekund a vrátí ji do původního stavu. Také začal chodit po kolenech s vyšpuleným břichem. Není tedy problém v břišních svalech? Nebo kyčle? Již jsem tento problém diskutovala s paní doktorkou na 10 měsíční kontrole a říkala, že máme ještě čas. Synovy bude za pár dní rok a už vlastně přes dva měsíce nožku používá výše popsaným způsobem. Mám strach aby se nohu nenaučil používat jen tímto způsobem a nebrzdilo ho to v dalším vývoji.Chtěla bych slyšet další názor, proto jsem se rozhodla Vás kontaktovat.Chtěla jsem přiložit krátké video, ale bohužel je to velký soubor.Děkuji za případné rady a Váš čas.Míša

Dobrý den, omlouvám se, nedovedu posoudit, pokud dítě nevidím, požádejte o neurologickou nebo rehablilitační kontrolu.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, syn 2.5roku je velmi čilý, v noci asi dobře spí, takže během dne odmítá už od dvou let (nebo i dříve) spát. V postýlce usnul pouze párkrát, když byl opravdu unavený. Jinak se doteď musí vozit v kočárku, aby usnul. Jedná se o špatný návyk, nebo syn již opravdu spánek nepotřebuje? Opravdu hodně se spánku brání, říká "ne hajat - hrát"... Jde mi o, že když je nemocný nebo po nemoci (bez horečky - to jinak usíná dobře), není jednoduché ho uspat a nyní se nám stalo, že usnul v 15 h a spal až do 5 ráno dalšího dne v kuse. Není pro něj takto "nárazové dospávání" nezdravé? Jinak je v pořádku, do večera vydrží vzhůru, aniž by byl protivný. Jinak je bez problému, akorát je hodně tvrdohlavý :) Moc děkuji za odpověď. Chci synovi dát tu nejlepší péči :)
Dobrý den, podle obtíží, které popisujete, se mi na chování vašeho syna nejeví nic patologického. Potřeba spánku je u každého dítěte, stejně tak, jako u dospělého, individuální. Z hlediska vývoje dítěte a hlediska fyziologického dvouleté děti spát ještě většinou potřebují. Pokud však na synovi nepozorujete nějaké obtíže, před den není unavený, je čilý, aktivní, večer dobře usíná a dobře se vyvíjí, pak není důvod k obavám. Některé čilejší děti prostě spánku potřebují méně. Pokud chlapec usíná v kočárku, pak je to výhoda, že je možné jej alespoň občas před den uspat. Jeho nervový systém se vyvíjí a v tomto věku, jak už jsem psala, většina dětí ještě přes den spát potřebuje. Nárazová potřeba spánku při nebo po nemoci je také naprosto normální a pochopitelná. Odpoledne by bylo, pokud syn nespí, vhodné zařazovat klidnější aktivity, čtení pohádky, malování, prohlížení obrázků, aby si odpočinul. Nemusíte trvat na usnutí. Důležité je dodržovat pravidelný režim, denních odpočinkových aktivit. Počítejte s tím, že také ve školce, kam pravděpodobně váš syn nastoupí, se odpoledne bude odpočívat. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, který se týká mého 2,5letého syna. Syn je velice šikovné dítě, s kterým do teď nebyly žádné větší problémy. V posledních týdnech bojujeme ale s tím, že skoro na všechny - kromě mě, je syn ošklivý. Když je na hlídání u babičky, je zlatý. Přijdu si pro něj já a už nikoho nechce, začne být ukňouraný a s ostatními už nechce mít nic společného. To samé s jeho tátou. ( jsme ve fázi, kdy řešíme rozchod a stěhování, malému se podle mě dostatečně nevěnuje, ale to dle mého pramení i z věčného odmítání ze strany syna ) nicméně jeho odmítá nejvíce. Jakmile je doma táta, nehne se ode mě ani na krok. Od táty se nechce nechat svlíknout, vykoupat, hrát si s ním, naprosto nic. Když se ho zeptám, proč je na tatínka ošklivý, řekne mi, že chce být se mnou. Občas odmítá tak moc, kdy vyloženě hysterčí, že tatínka nechce. Když ale musím např. do práce nebo mám nějakou svou aktivitu a hlídá pouze táta, tak tento problém není. To samé u babičky, když hlídá. Sám je zlaté dítě, ale když je se mnou a s někým, tak je z něj malý závislák, na kterého můžu sáhnout pouze já.Nevím si bohužel rady, jak k tomuto přistupovat a jak to řešit. Mockrát děkuji za odpověď.
Dobrý den, píšete, že řešíte rozchod a stěhování, což je i pro dospělé velmi vypjatá a náročná situace. A co teprve pro dítě, které, i když tomu co se kolem něj děje ne úplně zcela rozumí, tak vycítí, že se jedná o něco vážného a důležitého. Cítí napětí rodičů a jejich nervozitu. Dochází k nabourání jeho životních jistot a bezpečí. Je proto přirozené, že váš syn prožívá separační úzkost a hledá u vás záruku bezpečí a jistoty. Separační úzkost se poprvé objevuje cca kolem 9 měsíce věku dítěte, nebo i dříve a v různých obdobích dětského vývoje se může vracet. Zejména v obdobích spojených s nějakým emočním vypětím, změnami apod. Jedná se o strach z odlloučení od pečující osoby, ke které má dítě vytvořen citový vztah. Je to vývojově naprosto v pořádku a znamená to, že dítě vytvořilo s pečující osobou (většinou to bývá matka, která je s ním nejdéle a stará se o něj) citové pouto. Toto pouto bude základem pro budování vztahů do budoucna. Dítě žije přítomností a pokud matka odchází, tak to vnímá, že odchází navždy a proto má strach z odloučení. Přistupujte proto k vašemu synovi citlivě a k jeho prožívání, jeho potřeby pokud je to možné zajistěte vy. Tatínek ať si jeho projevy nebere osobně, pokud k němu budete oba přistupovat citlivě, tak toto období brzy odezní. Snažte se vyhnout konfliktních situací řešených před dítětem. Pokud jej necháváte hlídat např. od babičky, pak mu vždy vysvětlete, že se brzy vrátíte, snažte se jej uklidnit než odejdete. Bez vaší přítomnosti syn hlídání nebo pobyt s tatínkem zvládá dobře a to je důležité. Dožaduje se vás pouze ve vaší přítomnosti, proto je potřeba mu dát najevo, že jeho potřebu chápete, že je přijímaný a postarejte se o něj. Pokud mu podporu a péči neposkytnete, tak jen zvyšujete jeho stres, úzkost a obavy, může se cítit odmítaný a jeho pocity nejsou respektovány, což povede pouze k prohlubování obtíží. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení