Všechny dotazy

Dobrý den, náš syn, 3,5 roku, už jí přes rok stále jen předsmažené kuřecí safari a předsmažené kuřecí hranolky, občas rybí prsty a vařené brambory. Bohužel cokoliv jiného odmítá ochutnat. Jí toto jídlo celý den, ráno, dopoledne, odpoledne i večer. Dávám mu ještě trochu jogurtu, ale moc toho nesní. Nepomáhá ani to, že to vidí jíst nás a zatím ani, když to vidí u dětí. Do školky kvůli tomu nechodí. Zkoušela jsem mu celý den nedat nic, jen to, co odmítá, a radši celý den nejedl. Jeho pediatr nám jen řekl, že hubený není. Měří 105 cm a váží 17,4 kg a nemocný nebývá.Pak bych se ještě chtěla zeptat na jeho chování. Ještě nedávno byl hodně fixovaný na určité věci. Chodil na procházky na stejná místa, nechal si obléci jen jedno tričko, pije jen z jedné flašky(je to pití od Waterrr). Teď má ještě takové období (řekla bych, že od loňska), že se bojí, když jede kolem auto po silnici i přes to, že my jsme na chodníku, bojí se kuchyňských robotů, zkrátka všeho hlučného.Na ty procházky už jde i jinam a oblečení už také nosí jakékoliv. I to pitíčko už zkouší jiné, ale vždycky nakonec zůstane u toho, co zná. Nevím, jestli mu jiné příchutě prostě jen nechutnají, ale nevezme si to už jen proto, že to má jiný obal. Někteří moji známí, kterým jsem o malém říkala, tak mi doporučovali navštívit psychologa, že by to mohli být příznaky autismu nebo nějaká jiná porucha. Chtěla bych se Vás tedy zeptat, jestli máme k tomu psychologovi jít nebo jestli jsou některé děti prostě jen takové? Bojíme se, abychom něco nezanedbali. Jinak kolektiv dětí má hrozně rád, ačkoliv do školky nechodí, právě proto, že skoro nic nejí a nechce pít z hrnečku. A celkově to moc psychicky nezvládal. Moc Vám děkuji za Váš čas a odpověď.S pozdravemKopecká Kateřina

Dobrý den, můj dotaz se týká ohledně chování syna. Nyní je mu 5 let. Začal být hodně vzpurný, na vše říká opak: půjdeš se vykoupat, řekne, chci se sprchovat. Hodně lze i přesto že ví že to není správné a z jakého důvodu, že mu pak nebudeme věřit. Není schopný si hrát chvilku sám. Stále vybíhá z pokoje s tím, že si už hrál, vydrží tam maximálně dvě minuty. Když ho pošlu do pokojíčku hrát si znovu, vzteká se. Pořád potřebuje něčí přítomnost. Problém je i v tom, že když něco provede, začne mluvit o něčem, co ho hodně mrzí a rozbrečí se. Když mu něco říkám, neposlouchá, nebo vůbec nereaguje, neodpovídá. Přitom ve školce učitelka říká, že je živější, ale bez problémů. Nerespektuje mě, když ho potrestám, tvrdí, že ho nemám ráda jako nikdo. Neustále mu to vysvětluji. Neplatí prakticky nic, domluva, zákaz, když dostane na zadek. Nevím si už rady. Dekuji.

Dobrý den, ráda bych Vás poprosila o radu, má nejmladší dcera, jsou jí 3 roky a je stále o plenách, zkoušela jsem již několikrát ji odebrat pleny, ale stále se počůrává. Bez plen nechce jít spát. Zkoušela jsem ji i na noc nedávat tolik pít, ale bez pití prostě spát nejde. Dala jsem ji už jen malinko na dno láhve, vysvětlila ji, že už na noc nesmí tolik pít, ale když už ji nějak přesvědčím aspoň na trošku pití, tak se zadaří, že pak usne ještě před spaním, vyčůrá na nočník a ráno vždy vstane a má plínu durch mokrou a i postel je celá mokrá. Už nevím, jak s ní dál, už je nepije, je vyčůraná, tak nechápu, kde se to v ní bere, že je vždycky pročůraná. Můžete mi poradit nějakou radu, jak na ni? Přes den je to v pořádku, dojde si kdykoliv sama i si řekne, ale jak jdeme ven nebo jde spát, tak prostě odmítá jít bez pleny. Děkuji moc za jakoukoliv radu. Kvůli tomu v podstatě ani nemůže jít do školky, takže s ní musím být doma, protože ji ve školce nechtějí.

Dobrý den, mám holčičku, v květnu ji budou 3 roky. Začala chodit do školky, moc se ji tam nelíbí, ráno pláče, ale pak se jakž takž zapojuje do aktivit školky, ale začala nějak více zlobit doma, vzdorovat na vše, začala říkat NE! Nechci oblíkat, nechci jíst atd. Nebo na vše pravý opak - půjdeme ven? Nepůjdem. Ukliď si po sobě hračky! Neuklidím! Prostě vše odmítá! Jsme z toho nešťastní! Na babičku, kterou miluje je take ošklivá, říká ji např. nechci babičku, ty jdi pryč! Je toho hodně, nevím si s ní rady, myslím si, že je to období vzdoru. Potřebovala bych radu, jak s ní správně jednat. Od malička to byla neposeda a měla vždycky svou hlavu, ale posledních 14 dní je to neúnosné! Vyrůstá v milující rodině, doma nemáme mezi sebou žádné problémy, žádné hádky ani neshody. Přijde mi také, že je poslední dobou i nějaká smutná, pořád podrážděná. Prosím o radu. Děkuji, Jana