Všechny dotazy

Dobrý den,chtěla jsem se zeptat ohledně agrese u dítěte. Naše holčička 20 měsíců, se poslední 2 měsíce hrozně vzteká a bije nás i děti v okolí. Nevím právě jestli v tomto věku už to nějakým způsobem mám řešit odborně. Já už se stydím i chodit na písek, do herniček a zvát domů kamarádky s dětmi. Dcera pokaždé v herničce někoho plácne po hlavě rukou nebo jiným předmětem. Ještě chápu, když si hraje např u kuchyňky a někdo si tam přijde hrát a ona ho tam nechce, tak jak neumí mluvit, používá sílu, vím že to není dobře, ale to bych ještě pochopila, ale ona to dělá i jen tak. Na veřejnosti jí vynadám a vysvětlují že to nesmí, že musí "malá" nebo jí odvedu pryč. Nikdy jí neplácnu po ruce, když se vzteká a mlatí do nás po nějakém zákazu, tak jí spíše ty ruce chytneme a snažíme se v klidu jí vysvětlit, že to nesmí, že to bolí. Bohužel se to stupňuje a stává častěji. Moc děkuji za odpověď

Dobrý den, nevím, zda dát synovi odklad, nebo ne. Trochu se nástupu do školy obávám. Syn je narozený v půlce prázdnin. Je hodně bázlivý, nemá rád mnoho lidí pohromadě, hluk. Do školky moc rád nechodí, stěžuje si na mnoho dětí a na hluk, na to, že se některé děti k němu chovají nehezky. Ze školky nás poslali do PPP, protože ve školce skoro nemluví, nehraje si s dětmi, nechtěl kreslit, je pomalý v samoobsluze. Učitelka to viděla na jasný odklad, nebo dokonce i asistenta. V PPP zjistili zkříženou lateralitu. Po cvičení se syn rozkreslil. Grafomotorika asi není úplně ideální, ale už nemá odpor ke kreslení. Dále zjistili mimořádné nadání ve skoro všech oblastech. Obávám se, zda nástup do školy zvládne - slabá samoobsluha, bojácnost, logopedicky to také nemáme zvládnuté (r, ř) občasné zakoktání, když je rozrušený. Na druhou stranu se asi ve škole bude trochu nudit - začíná číst, umí malou násobilku (zvládá násobení i dělení), zajímá se o různé země světa, vesmír.

Dobrý den,mám 27 měsíční holčičku, spíše tišší typ, se kterou nikdy nebyl žádný větší problém, byla vždy hodná a víceméně poslušná. Cca kolem června (ve 22 měsících) dokonce již přestala nosit přes den plenu a krásně si zvykla na používání nočníku a wc. Na začátku července jsme se odstěhovali mimo ČR. Na přelomu září/října jsme se vrátili na 3 týdny do Čech a právě v této době jsem začala vnímat změny jejího chování. Začala se více vztekat až mít hysterické záchvaty. Předpokládala jsem, že to souvisí s obdobím vzdoru v tomto věku. Po návratu do US se to zlepšilo, skoro bych řekla ustalo, avšak nastala jiná změna. Po odpoledním spánku se nepravidelně začala budit s velkým brekem, kdy bylo těžké ji uklidnit a trvalo to třeba až 20min. Od listopadu až prosince začaly přibývat dny, kdy nespala po obědě. Do té doby používala na spaní dva dudlíky, přes den jen občas na uklidnění. O Štědrém dnu je odevzdala Ježíškovi výměnou za dárky. Od té doby krásně usíná do 5ti minut (dříve jsme s tím také trochu bojovali), i když musíme sedět u postýlky a držet za ruku dokud neusne. Začali jsme však dávat dříve kolem 19h, jelikož je po celém dni večer už naprosto hotová. O Vánocích jsme měli návštěvu, kamarády s 18ti měsíční holčičkou, která byla častěji plačtivá, během noci i během dne. Nechali jsme jim dcery pokojíček a přestěhovali její postýlku dočasně k nám do ložnice. V průběhu této doby se začala častěji budit v průběhu noci, plakat a nebyla k uklidnění. Po jejich odjezdu a návratu do pokojíčku se to na chvilku docela zlepšilo, i když za večer a noc k ní stejně musíme jít cca 5x. Stačí vždy přijít, pohladit, chytnout za ručičku, ona si sama lehne zpět a zase spinká. Toto se děje v první části noci zhruba do půlnoci. Po půlnoci nastává druhá fáze...nebudí se zde tak často, ale když se vzbudí, většinou už nepomůže jen chytnout za ručičku, sice si lehne zpět do postýlky a je ráda, že jsme u ní, ale za boha nemůže zabrat...takhle sedím u její postýlky i třeba 2hodiny...a jelikož jsem nyní těhotná v posledním trimestru (termín polovina března), je to pro mě více než náročná situace. Nutno podotknout, že zároveň začala odmítat tatínka a všechno musí dělat maminka...takže aby mi pomohl manžel a šel ji občas uklidnit on - nelze. Někdy trvá na tom, že chce jít k nám do postele. Nejdříve jsem nechtěla, aby si na to zvykala a proto sedávala u její postýlky, ale nyní to už nedávám fyzicky ani psychicky, tak si ji vezmeme k sobě...kde se však děje naprosto to samé...než usne, trvá to až 2 hodiny, neustále se obrací ze strany na stranu, hodně se tulí a pusinkuje. Pokud se dospí u sebe v pokojíčku, většinou se budí velmi brzy, kolem 5:30 a pak už spát nechce, u nás v posteli vydrží cca do 7 někdy i 8h, záleží na tom, v kolik hodin se probudila v noci a v kolik opět usnula. To znovu neusnutí se děje tak 4-5 nocí z týdnu. V různých článcích jsem se dočetla o nočních můrách a děsech a symptomy a průběh mi na to sedí a dost mě to vyděsilo. Tak jsem se chtěla poradit co s tím? Co byste mi doporučila? Už opravdu nevím co dělat...odpolední spinkání, ač vypadá unaveně bojkotuje, i když jí příležitost dávám a pravidelně spolu chodíme do postele a čteme pohádky a na noční probouzení a znovuusínání jsem krátká. Obojí je pro mě velmi náročná situace, ráno se budím nevyspalá a bez energie. Před narozením druhého dítěte jsme ji také přihlásili do školky na dvě dopoledne 2,5h pro začátek, aby si zvykla. Začíná teď v únoru. Nechtěla jsem, aby to bylo až po narození druhé dcery a ona se tím cítila odstrčená. Myslíte, že na ni těch změn v poslední době bylo moc? Myslíte, že by školka mohla pomoci? Budu moc ráda, za každou radu.

Dobry den, memu chlapeckovi v cervenci budou tri roky a v cervenci take cekame druhe miminko. Uvazuji o skolce v zari, avsak vhledem k okolnostem to nechci nechavat na posledni chvili a rada bych syna nejak pripravila. Bohuzel nemame zadne hlidani a myslim,ze zacatek bude pro vsechny trosku tezsi, nechci ho tam posilat za kazdou cenu, a nechci, aby to pro nej byl sok, ale rikam si ,ze by byla dobra nejaka soukroma skolka treba na dva dny v tydnu, alespon na dopoledne.Ale nevim, kdy by bylo dobre zacit, doporucila byste to? Ja vlastne nejsem uplne rozhodnuta ho tam dat, ale zase se bojim, abych to vse zvladala a chci aby meli s miminkem hezky vstah a necitil se odstrceny .Deti ma rad, rad si hraje, ale vzdycky jsem mu byla na ocich. A za dalsi zatim spi s nami v loznici v postylce, nekdy si preleze k nam, ale take chystame vetsi postel v jeho pokoji, kde pro zacatek bude usinat se mnou nebo s manzelem. Rada bych ,aby vse bylo prirozene nenucene a v tomto bych potrebovala poradit. Jestli doporucujute dostatecnou pripravu dopredu ci se zbytecne stresuji. Dekuji za odpoved, vim,ze je to hodne idndividualni, ale treba mi poradite smer.