Dobrý den, ráda bych Vás poprosila o radu ohledně spánku naší dcery (6 let). Od malička měla problémy s usínáním, vozili jsme v kočárku, usínala u prsa, do 2 let spala s námi v posteli. Pak šla na vlastní žádost spát do své velké postele do pokojíčku, kde potřebovala pouze mě u sebe než usnula. Když chodila do školky (od 3 let), usínala většinou sama a spala celou noc. nyní už ale více než rok zase chce někoho na uspávání a hlavně se budí v noci a volá nás k sobě, většinou pláčem a křikem. někdy jde o to, že je jí zima, jindy, že se bojí, někdy ani neřekne proč. Zkoušeli jsme různé věci, domlouváme, vysvětlujeme, vymyslela jsem vílu, která jí dává pod polštář bonbónek, když sama usne a spí celou noc, světýlko, otevřené dveře, oblíbený plyšáček, atd. Už ani nevím, co všechno jsme vyzkoušeli, ale nic nezabere nebo jen na krátkou dobu. Myslím, že už by v tomto věku měla spát celou noc a sama, ale nevím, jak toho dosáhnout a už jsem opravdu vyčerpaná. U nás v posteli dceru nechci, vůbec se pak nevyspím, jak se vrtí. Navíc máme ročního syna, který se také několikrát v noci budí. je na toto nějaké řešení? Může to být známka nějaké psychické poruchy? Dcera se také strašně často a kvůli maličkostem velmi vzteká, křičí, pláče. Je dost náročné ji dostat tam, kam potřebujeme. většinou stačí vysvětlit, ale někdy má dny, kdy prostě vše je problém. Napadlo mě, že žárlí na bráchu, ale i když se jí snažím věnovat, co to jde, večer ji uspávám já, tak se situace nemění. Poradíte? Máme někam zajít nechat ji vyšetřit? Nebo zkusit nějaký bylinný sirup na uklidnění a spánek? Zkoušela jsem dávat meduňkový čaj, levandulový olej do koupele, ale nic :(Moc děkuji za jakoukoli pomoc a radu!
Dobrý den, vypadá to, že dcerka má odmalička menší potíže s usínáním. Aktuální potíže mohou souviset s nějakou její psychickou nepohodou i s vývojovým obdobím, kterým prochází. Je ale malá pravděpodobnost, že by se jednalo o psychickou poruchu. Doporučila bych vám konzultaci u dětského klinického psychologa nebo v pedagogicko psychologické poradně. Odborník vám citlivě pomůže najít příčinu potíží a doporučí vhodný výchovný přístup či další péči. Ohledně režimu se snažte dodržovat pravidelně činnosti před ukládáním, vyvarujte se nějakých akčních, divokých a rozrušujících činností ve večerních hodinách. Volte činnosti zklidňující, povídání, čtení pohádky. Spánek může pomoci navodit teplá koupel, bylinky také můžete použít. Dbejte, aby místnost, kde dcera spí, byla dobře vyvětraná, aby dcera měla pohodlné a prodyšné pyžamko. Kontrolujte pitný režim, v podvečerních hodinách pití trošku omezte, podávejte vodu, vyhněte se slazeným nápojům. Ohledně žárlivosti na sourozence se snažte trávit čas s dcerkou také odděleně. Něco společně podnikněte a malého nechte třeba tatínkovi nebo babičce. Pro děti je oddělený čas strávený s rodiči důležitý a upevňuje vzájemné pouto, dítě cítí, že je pro rodiče stále stejně důležité i po narození sourozence. Hodně si s dcerou povídejte, vysvětlujte. Ubezpečte ji, že ji máte stále stejně rádi, i když se vaše rodina rozrostla. Pokud by za příčinou obtíží se spaním byly noční děsy, pak můžete vyzkoušet lapače zlých snů, který si můžete sami vyrobit nebo se dají koupit, určitě najdete náměty na internetu. Konzultace u odborníka se nebojte a situaci řešte, ušetří vám mnoho trápení s usínáním a možná i s komunikací s dcerou. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, syn (2 roky) často po odpoledním spánku pláče. Noc a ráno jsou v pořádku. Přes den usíná pouze v kočárku, je na něj zvyklý. Občas pláče i během spánku, ale většinou zase usne, nebo ho pohoupeme a spí dál. Co je ale zvláštní, je jeho pláč po probuzení. Většinou se nebudí s úsměvem, jak bychom čekali, ale musíme ho chovat, dat mlíčko, na které je zvyklý, a někdy i pustit pohádku, aby přišel na jiné myšlenky. Spí tak 2 hodiny a pláč bývá na délce spánku spíše nezávislý. Myslíte, že to přejde? Že se něčeho lekne, nebo už má třeba žízeň, či potřebuje více času, aby se probral a probuzení je pro něj šok? Když se probere, je už v pořádku. Tento "problém" má dlouhodobě. Děkuji moc za odpověď a radu! S pozdravem VH
Dobrý den, rozmrzelost dětí po odpoledním spánku je poměrně častým jevem, více dětí se pravděpodobně budí s pláčem, než s úsměvem. Může to souviset s více okolnostmi, například probuzení v hlubší fázi spánku, kdy se dítě může cítit dezorientované, rozespalé. Nebo může mít hlad, žízeň, nepohodlně ležet, takže je rozlámané. Dítěti se může něco nepříjemného zdát, jeho spánek může být neklidný. Nejedná se však o žádný problém, nemusíte se obávat. Syna uklidněte, dejte mu čas, pití, mlíčko, pochovejte, pusťte oblíbenou pohádku. Prostě udělejte to, co na jeho uklidnění nejlépe zabírá. Berte to tak, že to tak synek prostě má, vždyť i někteří dospělí, pokud přes den usnou, jsou pak pořádně rozmrzelí. Odpolední spánek je ale pro takto malé dítě ještě velmi důležitý, potřebuje jej ke zdravému vývoji a kvalitní odpolední spánek je také předpokladem pro kvalitní spánek v noci. Proto jej rozhodně nerušte nebo nezkracujte. Mohli byste ale zkusit syna uspat kromě kočárku také v postýlce, možná by se vyspal lépe. To ale musíte vyzkoušet. Přeji hodně radosti ze zdravého chlapce a zdravím. Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den,naše dcerka (teď 1,5 roku) si již od mala libovala v trhání vlasů, hlavně manželčiných během kojení. Již delší dobu (jak se jí víc vyvinula jemná motorika) se je snaží i jíst (natáhne vlas mezi prsty a šup do pusy), v tom se jí ale samozřejmě snažíme zabránit a vysvětlit, že vlasy se nejí, no marně, i když to řekneme důrazněji. Posledních pár dnů jsme si ale všimli, že si začala víc hrát se svými vlásky a občas se jí povede taky pár záměrně vytrhnout a dělá to stejný. Dělá to hlavně když má dlouhou chvíli (u koukání na pohádku, u přebalování), no do pusy si je snaží dát, i když je najde třeba na posteli, nebo na kartáči na vlasy a podobně. Nevíme, zda je to jenom zlozvyk, nebo se může jednat o jiný problém psychologického rázu. Nejvíc nám dělá obavy, že si začala trhat své vlásky. Děkuji moc za radu. S pozdravem,Filip.
Dobrý den, popisujete dceřinu zálibu v trhání a pojídání nejprve cizích (maminčiných) a poslední dobou i vlastních vlasů. U dítěte ve věku Vaší dcery bychom mohli zatím mluvit spíše o zlozvyku, který by se mělo podařit odbourat, není však dobré jej podcenit, protože by se mohl rozvinout ve velmi nepříjemnou impulzivní poruchu, která může trápit člověka dlouhé roky a v rozvinutém stadiu je již obtížněji zvladatelná, vyžaduje psychiatrickou a psychoterapeutickou péči. Tato porucha - tzv. Trichotillomanie může být provázena i trichofagií, kdy jsou vytrhávané vlasy polykány, což může vyústit ve vážné střevní obtíže.
Trhání vlasů u malých dětí se objevuje často při únavě, před spaním nebo při zvýšeném stresu apod. a jako např. cucání palce slouží dítěti k uklidnění. U dcery se snažte být důslední a přiměřeně důrazní při zabraňování v této její oblíbené činnosti, ale určitě není vhodné dceru nějak trestat, případně na ni křičet, to by mohlo vést k dalšímu prohloubení potíží. Zkoušejte nabízet bezpečnou alternativu k trhání vlásků. Např. jí vždy nabídnout nějakou hračku (plyšáka, případně panenku s vlásky) k pomazlení, případně ji za ručičku u dívání se na pohádky můžete držet. Někdy se rodičům osvědčuje dávat dětem rukavičky (prodávají se v prodejnách se zbožím pro alergiky), případně i tenkou čepičku/šáteček. Pokud má dítě dlouhé vlásky a trhání vlasů se stupňuje, může pomoci i ostříhání. Může se stát, že na zlozvyk dítě zapomene a pokud nemá žádné další potíže, zbavíte se zlozvyku nadobro.
Nelze však vyloučit, že se jednoho zlozvyku zdánlivě zbavíte, ovšem ten se ve skutečnosti přemění jen v jiný neurotický příznak a problematické chování bude pokračovat, pouze v jiné podobě. Pokud by se vám dlouhodobě (v řádu měsíců) nedařilo tohoto zlozvyku se zbavit, případně by se potíže u dcerky proměnily v jiné, bylo by vhodné vyhledat nejlépe terapeutickou pomoc rodinného terapeuta, který pracuje s celou rodinou jako systémem a pomohl by Vám rozklíčovat, jaké případné potíže v rodině může dítě zrcadlit a jaké změny by bylo vhodné udělat, aby dítě nalezlo opět potřebnou pohodu a klid k dalšímu vývoji. Pokud by nebyl k dispozici rodinný terapeut, pak by bylo alespoň vhodné navštívit s dcerou dětského psychologa, se kterým byste vše zkonzultovali.
Přeji hodně radosti z dcerky

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, ke svému dotazu níže jsem zapomněla napsat, že syn je už půl roku úspěšně odplenkovaný. Venku se pokakal (i přesto že dotaz je k zadržování) protože už to nemohl déle vydržet. A nevím jestli to může mít souvislost, ale venku se nám nechtěl vyčůrat nikdy, vždy jen doma. děkuji
Dobrý den, ohledně potíží vašeho syna bych vám doporučila kontaktovat nejdříve o radu ošetřujícího pediatra a požádat jej případně o doporučení dětského klinického psychologa. Vzhledem k tomu, že se jedná patrně o souběh více událostí v životě vašeho syna, narození sourozence, počínající období vzdoru a následně možný rozvoj psychosomatických obtíží spojených se zadržováním stolice a moči. Na váš dotaz se proto nedá jednoduše odpovědět pomocí internetového portálu. Doporučuji řešení neodkládat, zadržování vyměšování je nebezpečné a může mít zdravotní následky. Začněte prosím u pediatra. Doma se zatím můžete snažit synovi věnovat nějaký čas, kdy s ním budete bez sourozence (může pohlídat babička, zapojit tatínka), synovi vysvětlete, že jej máte stále stejně rádi a je pro vás stále stejně důležitý, i když se mu narodila sestřička. Přesto, že vztah sourozenců se rozvíjí velice dobře, pak může mít pochybnosti o ztrátě lásky rodičů. Na zadržování vyměšování příliš neupozorňujte, upozorněte, že pokud se mu bude chtít, tak zde je nočník či toaleta a zkuste rozhodnutí ponechat na něm. Nevím, jestli chodí do školky a jak situace vypadá tam? Venku jej močit nenuťte, když nechce. Dobré je zachovávat rituály spojené s vyprazdňováním, které se doposud osvědčovaly při nácviku udržování čistoty. K plenám se nevracejte. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení