Dobrý den, dceři bude za týden 9. měsíců a zatím stále neleze. Aktuálně se už pár dní staví na všechna čtyři (viz. foto), jinak se otáčí dokola na všechny strany a občas i couvá. Myslíte si, že je nutné podstoupit rehabilitaci v podobě tzv. Vojtově metodě? Děkuji, s pozdravem Jan Zamrzla.

Dobrý den. Je vhodné podpořit lezení rehabilitací, zda bude nutná Vojtova metoda, určí rehabilitační lékař.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den paní doktorko, jsem momentálně těhotná (mám za sebou jedno zamlklé těhotenství, miminko je opravdu vymodlené). První ultrazvuk byl 17.8 (dle ms mělo být 6+3) a pan doktor v CAR vypočítal těhotenství na 6+0 s AS, což není nic zvláštního, protože vzhledem k PCOS mívám ovulaci opravdu později. Vzhledem k tomu, že pracuji v nemocnici a stal se mi tam takový malý úraz (uklouzla jsem) tak se mi hned pan doktor nabídl, že uděláme kontrolní ultrazvuk (tudíž jiný lékař, jiný ultraz.přístroj). Vyděšil mě když těhotenství vypočítal jen na 6+2 místo 7+0 (bylo to po týdnu). Akce srdeční byla stále..jen mám strach, že se opravdu začíná opožďovat ve vývoji a znovu mě potká zamlklé těhotenství. Přikládám foto z obou ultrazvuků. Připadá mi i laickým okem, že embryo rozhodně větší je. Je možné, že to pan doktor špatně změřl? nebo že každý přístroj měří jinak?Děkuji vám !

Dobrý den, teď je otázka, která struktura byla měřená, zda EES (časná délka embrya) - mluvit o CRL je v tomto týdnu brzy.. nebo např. průměr gestačního váčku.. takto se dle fotky momentálně nejeví nic dramaticky špatně, proto bych vyčkala do další kontroly, v těchto nižších týdnech může být ta velikost taková variabilní a nelze pominout i možnost nepřesného měření. Držím palce!

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, moc prosím o názor, jak byste postupovala v naší situaci. Syn má 4 roky (narozen na konci července) a opožděný vývoj řeči (jezdíme k paní logopedce), ale udělal velký pokrok a mluví již ve větách. Chtěli jsme ho dát do soukromé školky, která se nám líbí a kde je méně dětí na jednu paní učitelku a více možností různých aktivit. Státní školka v obci, kde bydlíme, je z doslechu taková ‘zaseknutá v čase’, některé paní učitelky nepříjemné, hodně dětí a co jsem se dívala, tak na jídelníčku nevhodná jídla např. šunková pěna… Kdyby nezrušili školkovné, tak bychom syna dali do soukromé školky bez váhání, ale máme ještě roční dceru a ta by taky chodila do té samé školky jako syn a bez školkovného je pro nás finančně nemožné dovolit si tuto soukromou školku pro obě děti naráz. Myslím si totiž, že syn půjde i kvůli opožděnému vývoji řeči do školy o rok později. I já jsem šla o rok později a akademicky (studuji v PhD. programu na UK) ani jinak mě to nijak nepoškodilo, naopak si myslím, ze mi to velmi prospělo. Nabízí se tedy 2 varianty:Varianta A: Dát tento rok syna do soukromé školky jenom na 2 a 3 dny (to bychom finančně zvládli) a příští rok ho dát do státní školky (nevím ale jestli bych mu nezamotala hlavu a nebylo by pro něj příliš náročné zvyknout si potom na prostředí státní mateřské školky - přechod z jiné MŠ, jiní kamarádi,atd…Varianta B: nechat si syna ještě 1 rok doma (jsem na rodičáku s dcerou) a příští rok jej dát do státní MŠ jako předškoláka. Syn už jako dvouletý chodil 1 rok do dětské skupinky, když jsem potřebovala jeden den chodit pracovat, takže si pamatuje, co je školka a tvrdí mi, že do ní nechce chodit. Když se ho ptám, jestli byly paní učitelky hodné a ve školce se mu líbilo, tak říká, že jo. Zároveň se ale někdy, když jdeme na hřiště, ptá, jestli tam budou děti a že by si s nimi chtěl hrát. Při té příležitosti, se jej taky ptám, jestli by chtěl chodit do školky, že tam bude mít děti, se kterými si může hrát, on se mě potom zeptá, jestli tam může být taky máma a když řeknu, že bych tam nebyla, tak odpoví, že do školky nechce. Tak nevím, já osobně bych si jej radši nechala ještě rok doma, ale nechci, aby nějak sociálně strádal. Moc prosím o radu, jak postupovat. -- S pozdravem a přáním hezkého dne, MgA. Klára Štěpánová
Dobrý den,
ptáte se, která varianta ohledně možné docházky do školky by byla pro Vašeho syna nejlepší a uvádíte několik možností, které berete aktuálně v úvahu.
Líbí se mi, že se zamýšlíte nad tím, co by synovi prospělo nejvíce, ale odpovědět na to, jak bych na vašem místě postupovala, neumím, protože vašeho syna neznám. Největšího odborníka má váš syn ovšem doma, a to vás, jeho rodiče.
Zkusím aspoň nabídnout nějaké podněty, které Vám můžou ulehčit rozhodování.
V první řadě mne zaujalo, že ze všech možností zmiňujete jako tu nejakceptovatelnější pro vás variantu, že byste syna nejraději nechala ještě rok doma. Co vám v tom brání konkrétně?
Uvažujete v této souvislosti o potřebě socializace, která je potřebná pro zdravý vývoj dítěte, ale zároveň je její začátek i míra u každého dítěte individuální. Některé dítě se cítí v kolektivu jako ryba ve vodě už např. ve 2 letech, jinému vyhovuje pozvolnější rozjezd a cítí se bez rodičů jistější až v pozdějším věku.
Jak to vnímáte u svého syna? Cítíte, že už mu doma jako společnost nestačíte nebo se syn spokojí zatím jen s občasným kontaktem s dětmi? Jak se mezi dětmi chová - je spíše pozorovatelem nebo aktivně děti vyhledává a kontaktuje?
Máte nějakou možnost, jak synovi zajistit kontakt s vrstevníky než ve školce? Např. v rámci pravidelného kroužku, případně setkávání se s dětmi na hřišti, s příbuznými? Není možné se v blízkém okolí spojit s dalšími rodiči, co řeší podobnou situaci? Co dětská skupina, se kterou už měl syn zkušenost?
Jaké máte priority co se týká školky? Co je pro vás nejdůležitější? Jaký benefit by kromě společnosti dětí synovi školka přinesla?
Jak se vyjadřuje paní logopedka ohledně synovy připravenosti na školku? Jak syn zvládá změny, přechody mezi aktivitami, pobyty u příbuzných apod.? Jak je přizpůsobivý? Může být u něj pravděpodobnější potíž při přechodu z jedné školky do druhé nebo si zvyká bez potíží na nové situace?
Co se týká soukromé školky - máte dobré reference? Ne vždy musí platit, že přístup učitelek ze školky s menším počtem dětí je lepší a naopak, že větší počet aktivit dítěti zaručí větší spokojenost.
Jaká pozitiva by mohla mít vaše státní školka? Máte informace od rodičů - jak probíhá denní režim, vedou děti např. ke kreslení apod. aktivitám, vyžadují poobědové spaní u všech dětí apod...
Co jsem vnímala ve vašem psaní, je zájem o synův názor, co se školky týká. Oceňuji snahu o respektující přístup k dítěti, zároveň je však ke zvážení, jakému (spolu)rozhodování je vhodné čtyřleté dítě vystavit. Přestože syn sice má určitou zkušenost s dětskou skupinou a nyní se vyjadřuje, že do školky sám bez maminky jít nechce, je hodně nepravděpodobné, že dokáže dopředu posoudit, jak se mu bude ve školce líbit, jak si zvykne a nedokáže si v rámci zkušeností přiměřených jeho věku představit přínos, který může docházka do školky mít, a naopak- co vše by se mu líbit nemuselo. Kdo má životní zkušenosti a kdo musí udělat toto rozhodnutí, je rodič. Dítě potřebuje při důležitých rozhodnutích, kterých není z hlediska věku schopné, aby dospělý udělal rozhodnutí za něj a dokázal mu přiměřeně a jednoduše sdělit, co a jak bude dále.
Nelze dítě - byť neúmyslně- zatěžovat vlastní nejistotou a vyžadovat jeho názor nebo dokonce rozhodnutí ohledně zásadnějších otázek.
Děti se pak mohou cítit zmatené, nejisté, někdy se mohou jevit až úzkostně, protože nasávají nejistotu rodiče a jsou nechtěně tlačeny do pozice, ve které se právem necítí komfortně.
Obecně lze říct, že pokud není rodič o správnosti určitého řešení přesvědčený, dítě dokáže toto velmi dobře vycítit, je vůči danému řešení v odporu a může je bojkotovat, protože od rodiče obavy přejalo a necítí se dostatečně pod ochranou toho, kdo by mu měl poskytovat jistotu. Rodič musí být pro dítě dobře čitelnou autoritou, která mu pomůže vztahovat se k světu bezpečně a poskytne mu oporu, když se vyskytnou potíže.
Pokud se tedy např. rozhodnete, že školka poskytne synovi to, co nyní nejvíce potřebuje, pomůžete mu nejvíce tak, že ho na docházku připravíte povídáním si o konkrétních pozitivech, která ho tam budou čekat a poté ho podpoříte, pokud se nebude vše dařit tak,jak by si představoval a vydržíte i přes počáteční nesnáze. Pokud však u dítěte adaptace ani po pár měsících neprobíhá optimálně, je stále možnost jej z docházky stáhnout a nechat si ho dále doma, rozhodně se však nejedná o selhání.
Jestliže se rozhodnete, že je pro vás všechny příjemnější ještě si syna užít doma a vyzkoušet školku až na ni budete všichni dostatečně připraveni, věřím že si chlapec klasickou docházku užije dostatečně ještě v dalším roce nebo dvou a nic zásadního do života mu uteče, obzvlášť pokud ho o kontakt s dětmi neochudíte a zkusíte mu ho zajistit aspoň v menší míře mimo školku.
Věřím, že uděláte to nejlepší rozhodnutí ohledně syna a přeji hodně radostných chvil s dětmi.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, sleduji vaše videa a vaše rady jsou k nezaplacení. Ale mám takový boj se synem (4 roky ) máme na vesnici školku kde jsem já i babička a malého jsem neměla kam umístit jinam. Takže u něj neproběhla žádná adaptace zadne odloučení ode ne ani od babičky. A malý je na nás hodně upoutany... už chodí vic jak rok do této školky . Je moc šikovný, chytrý, pálí mu to... ale jakmile odejdu na chvilinku a nevidí mě, nastane šílený plac. S tatínkem žijeme oddělené a byl i problém když začínal jezdit k němu, zatím jen tedy na pár hodin , spaní není možné malý to opravdu nedává a tatínek na něj vytváří i nátlak a malý tam poté nechce již vůbec..řekl mu i větu příště tu zůstaneš a mamka už nepřijede ( jela jsme si pro něj když mi ho otec odmítal vydat, že tam malý prostě bude spát) od té doby je to ještě horší, mám ho i doma neustále kolem sebe, nemohu jít ani do patra bez toho aby me nehledal a neplakal že se bojí a kde jsem a jestli se vratim, jsem z toho i nešťastná.Snažím se s ním o všem mluvit ale asi dělám pořád něco špatně. Mam I nového partnera u nějakou dobu, malý ho má rád, ale ani s ním chvilinku nevydrží. Nevím co pořád děláme špatně, jak mu pomoci tohle celé překonat. Bydlíme v generacnim dome s mými rodiči ale s partnerem stavíme dům, malý se i těší že tam bude mír svůj pokojíček... ( zatím tedy jezdíme k partnerovi kde tedy nemá přímo svoji místnost ale zázemí tam má, spinka tam bez problémů, bere si tam i své hračky a vše co ma rad. Ale vůbec nevím hák tohle celé zvládnout a překonat, aby se tak beze mě přestal bát a plakat jen když na chvilinku odejdu ( třeba jen do patra a předem mu to povím u to že třeba jen pro něco jdu a hned se vratim ) I tak se to neobejde bez volání a pláče ( který se už někdy snaží I maskovat)
Dobrý den, na základě vašich informací vám nedokážu jednoznačně odpovědět. Jistě děláte vše podle vašeho nejlepšího svědomí, jak nejlépe dokážete a s ohledem na prospěch a potřeby vašeho syna. Výchova dítěte je složitá disciplína a navíc neexistuje správné a špatné řešení, každý rodič je jiný a každé dítě je jedinečné a potřebuje jiný přístup, nemusíte si proto vyčítat, že něco děláte špatně. Je potřeba hledat cesty, jak postupovat, aby situace byla pro vás všechny i pro vaše dítě co nejméně náročná a zátěžová. Po přečtení vašeho dotazu se mi jeví, že váš chlapec ve svém krátkém životě procházel a prochází mnoha zásadními změnami. Nemám sice časové údaje, ale prožil zřejmě rozchod rodičů, tedy přišel o každodenní kontakt s otcem a jednu významnou osobu v životě. Poté nastoupil do školky, což je pro dítě významná změna a klade na něj nároky na adaptaci na nové prostředí s důrazem zejména na oblast sociální. Troufám si tvrdit, že i v případě, že ve školce pracujete vy i vaše maminka se vás syn musel nějakým způsobem začlenit do kolektivu, vyrovnat se s tím, že se jemu blízké osoby věnují i jiným dětem a nejsou zde pro něj. Paradoxně tato situace pro něj může být náročnější, než kdyby došlo k jeho nástupu do jiné školky a odloučení od vás. Byl by totiž ve stejné situaci a startovní pozici, jako všechny ostatní děti. Dále uvádíte, že jste si našla nového partnera, ke kterému již se synem jezdíte a to i přes noc. Navíc jste syna seznámili s tím, že stavíte nový dům a tím z pohledu dítěte vlastně přijde o dosavadní domov včetně podpory prarodičů, na které je zřejmě zvyklý. Do toho návštěvy u otce, které přinášejí další změny prostředí a navíc se jeví, že vy jako dospělí nejste s otcem v souladu ohledně výchovy a především pobytu syna u něj. Proto mě napadá, že těchto změn je na tak malé dítě v krátkém časovém období velké množství, navíc jsou velmi zásadní a spojené s potřebou adaptace na stále nová a další prostředí i osoby. Jediným stálým bodem v jeho životě tak zůstáváte vy a případně babička (nepíšete, jestli s ní syn zvládne zůstat bez potíží). Nelze se proto divit, že váš chlapec prožívá protrahovanou separační úzkost, kterou další změny v jeho životě jen přiživují a zhoršují. Nejhorší, co byste mohla udělat, je nyní začít syna násilně nějak od sebe oddělovat. Naopak mu dopřejte jistotu vaší přítomnosti, nechte ho, pokud je to možné, chodit všude s vámi, nebo mu alespoň řekněte, kam jdete a kdy se vrátíte. Vzájemnou dohodu se snažte vždy dodržet. Nevyvíjejte na něj tlak ohledně toho, že by měl být bez vás schopen vydržet, neprobírejte to s ním. Vzbuzujete tak v něm jen dojem, že je něco špatně u něj. On však jen reaguje na svou ohromnou úzkost, kterou prožívá, když s ním nejste. Přílišný nátlak by mohl vést k narušení vašeho vztahu, začal by před vámi svoje pocity skrývat, protože by se za ně styděl a přestal by vám důvěřovat, což by mohlo mít na jeho vývoj negativní následky. V případě nutnosti odejít, syna nechávejte s osobou, nebo s osobami, které dobře zná a pobyt s nimi zvládá. Podporujte vztahy s biologickým otcem, ale na formě a délce pobytu chlapce u něj se předem dohodněte. Dítě by se nemělo stát svědkem dohadování dospělých, jestli někde bude nebo nebude spát, ještě více ho to znejišťuje. Všechny tyto okolnosti je potřeba dohodnout předem, ale i tak byste měli postupovat s ohledem na aktuální situaci a stav chlapce, pokud by si například jít k tatínkovi někdy netroufal, neměl by být nucen. Zároveň je však potřeba tatínka aktivně zapojit do komunikace o jeho dítěti, nepřestává být jeho rodičem a důležitost otcovského vztahu a příkladu je pro vývoj dítěte velmi významná.
Teprve až se syn dostatečně nasytí vaší přítomností, jeho prostředí se stabilizuje a on získá potřebnou jistotu se začne sám osamostatňovat i bez nucení. Ohledně dosažení dohody a zlepšení komunikace s otcem dítěte by bylo dobré kontaktovat Poradnu pro rodinu a mezilidské vztahy či rodinnou poradnu, které bývají ve všech krajských městech, kde zaměstnávají odborné pracovníky, psychology, mediátory, kteří vám s domluvou pomohou. Dále se synkem můžete navštívit Pedagogicko psychologickou poradnu, nebo dětského klinického psychologa, kde bude možné osobně a podrobněji probrat vaši situaci a kde vám mohou pomoci s nalezením vhodných výchovných postupů k podpoře synova sebevědomí a osamostatnění. S pozdravem
Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, jsem těhotná se svým dlouholetým partnerem, nicméně jsem ho podvedla s jiným, když jsem byla asi v 7. týdnu těhotenství a on se do mně taky udělal... Chci se tedy zeptat, jestli je možné, že dítě bude mít DNA obou mužů a nebo né... Jde o to, že jestli to přítel zjistí, tak je konec... Děkuji
Dobrý den, pokud jste těhotná s jedním mužem, tak není možné, aby během tohoto těhotenství se otec tohoto dítěte změnil.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, mám doma syna skoro čtyři roky narozeného sekcí kvůli poloze KP, nyní čekáme opět miminko, jsem na konci 20 TT a pohyby cítím jen velmi slabé. Je možné, že je to tlumené placentou uloženou vpředu nebo i tím, že mám po císaři stále trochu necitlivé břicho? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
v tomto týdnu těhotenství je normální, že pohyby cítíte velmi jemně, uložení placenty v tom může mít vliv více než Vámi popisovaná změna citlivosti břišní stěny po SC.

Pro akci je nutné přihlášení
Přeji krásný pátek, paní inženýrko. Přicházím na tyto stránky s otázkou, kterou nemohu vyřešit a okolí mi také není schopno moc pomoci, poněvadž také netuší. Pracuji ve zdravotnictví (domácí péče-všeobecná sestra), dceři je 17 měsíců, pobírám tedy rodičovský příspěvek. Peněžitou pomoc v mateřství jsem také pobírala. Až by dcera dovršila tří let (únor 2025), neměla jsem jistojistě rozhodnuto, že bych nastoupila opětovně do práce - Respektive zvažujeme s partnerem dalšího potomka, ale celá situace se do teď odvíjela podle toho, jak bude postupovat stavba domu. Ovšem minulý týden jsem se neoficiální cestou dozvěděla, že zaměstnavatel společnost prodal a od 1.9. bych měla spadat pod společnost jinou. Dle mých informací nebyly podány na poradě žádné další informace-což mi přijde naprosto do nebe volající. Společnost byla prodána společnosti, u které původně také proběhl pohovor, když jsem hledala zaměstnání. Ovšem jsem si ji nevybrala z toho důvodu, že platí minimální mzdu a zbytek peněz je dle vaší aktivity. Chtěla jsem mít vyšší základ právě kvůli “mateřské” a důchodu. Samozřejmě se bude podepisovat nová pracovní smlouva (až mě někdo informuje). Ale bylo by mi divné, že bychom my, co jsme byli tzv. prodaní, měli vyšší plat než ostatní sestry a jiní zaměstnanci. Obavám se tedy, že přede mne bude položena k podpisu smlouva, kde bude právě tato minimální mzda. Abych se ale dostala k jádru dotazu. Pokud by opravdu smlouva obsahovala minimální mzdu, já ji podepsala, následně bych příští rok otěhotněla a ještě před nástupem do práce jsem nastoupila na “mateřskou” případně na pracovní neschopnost a následně na “mateřskou”, z čeho to bude vypočítáno? Ještě ze starého výpočtu ve staré společnosti nebo už z nové, kde jsem ještě “nepracovala”? Děkuji za odpověď.Hezky den Pavlína
Dobrý den,
tady by bylo na místě poradit se spíše s právníkem, který by Vám objasnil Vaše práva jako zaměstnance spojená s prodejem společnosti, zda je nebo není nutné s novou firmou podepisovat novou pracovní smlouvu. Od toho se také bude odvíjet nárok a výpočet Vaší peněžité pomoci v mateřství. Obecně totiž platí, že nemocenské pojištění (které je nutné pro nárok na PPM) vzniká zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení doby zaměstnání. V případně skončení jednoho pojištění (zaměstnání) a začátku nového pojištění (zaměstnání) se výše PPM vypočítává pouze z toho nového.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, mám dotaz jsem v 11+5 týdnu. S partnerem jsme se snažili o miminko... Já jsem udělala hroznou blbost a potřebuji poradit. Poslední menstruace 23.04.2023... cyklus z předešlých měsíců jednou 30 dní pak 26 dní... 28.04.2023 jsem přítele podvedla... 01.01.2023 byl sex s přítelem... Termín porodu dle PM 28. 01.2024... dle utz nejdřív 26.01.2024 a teď 24.01.2024...moc se bojím, že dítě není přítele... Co myslíte?
Dobrý den, pokud jste s partnerem měla pohlavní styk 1.1.2023 a termín porodu máte na konci ledna 2024, tak určitě oplodňující soulož nemohla být 1. ledna 2023. Dle datumu tedy přiřaďte pravděpodobného otce dítěte.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den ,obracím se na Vás s velkým vyděšením a stresem ve kterém nyní jsem .Poslední ms jsem měla 31.5 27.6 my vyšel úplný duch na testu 30.6 jsem šla na krev kvůli HCG a paní doktorka mi sdělila že je 285 což je dost nízké a je to začátek. 4.7 jsem byla znovu na krvi a hodnota se zvedla na 1500 . Paní doktorka mě straší ,že se může jednat o dvojčata . Je na místě abych se takto stresovala ? S touto informací opravdu neumím naložit ,tohle jsem nečekala a jsem do další návštěvy úplně vystresovaná . Je opravdu zvýšení nenormální ? Moc děkuji za odpověď :(
Dobrý den, zvýšení hCG je obvykle dvojnásobek hodnoty za 48 hodin, nicméně medicína není zcela čistá matematika, odchylky jsou možné. Dvojčetné těhotenství Vám takto vyloučit ani potvrdit nemohu.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je možné otěhotnět v přechodovém období? Prosím o radu, můj gynekolog mi jednou podle ultrazvuku řekne,že jsem v přechodu a další dítě už si nepořídím a příště v přechodu zase nejsem, vše funguje normálně, v odběrech prý nemám hormony přechodové. Já ale na sobě pociťuji přechodové obtíže. (nejen) vynechání MS na tří nebo i na pět měsíců, nevím jestli může probíhat ovulace bez MS, jak ovu.na sobě poznat, když není MS? Po nasazení Provery se MS znovu ,,aktivuje" ale bohužel tabletky nesnesu. Je jiná možnost než Provera se stejnou účinností? Je mi 42let, MS u mě nikdy nebyla pravidelná. Pobolívání v podbříšku pocituji, ale MS se nedostavuje, nebo jen velmi mírné špinění jen den nebo dva.Zkusila jsem ovu.testíky,ale nějak se nedaří, o otěhotnění se pokoušíme dva roky, mám vůbec ještě možnost otěhotnět? Jak bych mohla poznat, že je případně už po přechodu? Myslím, že pokud se objevují bolesti břicha, změna nálady, citlivé či bolestivé poprsí, předpokládám, že po přechodu ještě nebudu. Děkuji předem mnohokrát za radu, jsem zmatená z různých článků na internetu.
Dobrý den, pokud je Vám 42 let a snažíte se o početí, které se nedaří, tak Vás rovnou odkazuji na centrum asistované reprodukce, tady domácí ovulační testy úplně nepomůžou.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den jsem v 11 + 2 týdnu těhotenství. Chtěla jsem se zeptat přítel vařil thajskou krevetovou polévku, kde do ní dál čínské houby (100g sušených hub Jidášovo ucho) a 100 g sušených hub šitake. Asi do dvoulitru vývaru, kdy jsem to měla na večeři a následně druhý den na oběd. Jen bohužel mě napadlo se podívat dříve, ale dočetla jsem se, že ty houby Jidášovo ucho by se neměly konzumovat v těhotenství. Chtěla jsem se zeptat, jak ovlivňuje tato houba těhotenství.
Dobrý den, nemyslím si, že by tímto incidentem bylo Vaše těhotenství ohrožené.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, dcera má čtyři roky a během týdne mi dvakrát v podvečer před spaním řekla, že slyší v hlavě hlasy. Že jí říkají, že jsem zlá a hnusná. A že mě má bouchnout. Máme spolu krásný vztah, vůbec tomu nerozumím. Pořád mi opakuje, že to neudělá a že mě miluje, že jsem hodná. Můžete mi prosím poradit? Mockrát děkuji!
Dobrý den, čtyřleté dítě prožívá magické období, nerozlišuje ještě dobře, co je skutečné a co není, má bujnou fantazii. Některé děti mají i imaginární kamarády, se kterými komunikují a kteří je všude doprovázejí. Proto nemusí vámi popisované hlasy, které slyší vaše dcera nic znamenat. Zajímavý je ale obsah těchto hlasů, které ji nabádají, aby vám ublížila. Doporučila bych pro jistotu konzultovat s dětským lékařem vaší dcery. Zároveň se zamyslete nad vaším výchovným stylem, zkuste si zodpovědět následující otázky: Nejste ve výchově příliš autoritativní?
Má vaše dcera možnost vyjádřit negativní emoce nebo nesouhlas?
Jsou projevy vzteku nebo odporu považovány ve vaší rodině za něco naprosto nepřijatelného?
Dělá se vše jak to určíte vy, nebo má dcera možnost prosadit i svoji vůli?
Je to pořád hodná a poslušná holčička, nebo taky někdy zazlobí?
Její "hlasy" mohou být nezpracované negativní emoce, které v sobě z nějakého důvodu potlačuje a není schopna nebo nemá prostor je vyjádřit. Možná by stála za to konzultace u dětského klinického psychologa, který by s ní a případně i s vámi pracoval. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, aktuálně jsem 31+5tt a už 14 dní jsme hospitalizovaná v porodnici. Začala mi průběžně odtékat plodová voda a byl mi zjištěný zánět. Hned na začátku jsem dostala kortikoidy na dozrání plic miminka a antibiotika na zánět.Po pondělní amniocentéze, se zjistilo, že zánět ustoupil a už je pouze minimální. Antibiotika mám zatím stále dál. Ale můj dotaz zní, hodně jsem o tom četla a všude píši, že v těchto případech se těhotenství moc neprodlužuje, z důvodu, že je velké riziko infekcí. Bojím se, že čím déle se bude čekat, může to ohrozit plod. Můžu se zeptat, jak se v těchto případech postupuje?
Dobrý den,
stran tohoto problému je momentálně mezi jednotlivými pracovišti různý přístup, nicméně nyní je velmi slibně se jevící postup jako je zvolen u Vás - v případě, že není ještě zcela anhydramnion (plod. voda by již vůbec nebyla přítomna), tak se za překrytí ATB a kontroly zánětlivých parametrů a monitorace plodu skutečně může vyčkavat déle, než bylo obvyklé a to s dobrými výsledky. V případě ze výše zmiňované kontrolované parametry jsou v normě, tak nyní plod může ještě z pobytu in utero profitovat. Bohužel nelze např. ambulantní režim, jeví se, že je spojeno s vyšším rizikem předčasného odlučování placenty. Držím palce.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den,před 5 týdny jsem byla na ET a po 14 dnech jsem měla pozitivní test, HCG v krvi 355 po 2 týdnech. Dnes jsem byla na prvním ultrazvuku a vypadá to jen na prázdný gestační váček. Jak velká je šance, že se tam ještě embryo objeví? Je to spíše téměř bez šance, nebo se to stává častěji, že na začátku není nic vidět a potom se embryo objeví? Počítám spíš s horší variantou...ale pořád doufám :)
Dobrý den, dle toho co píšete je opravdu pravděpodobné, že tato gravidita zdařilá nebude. Nicméně moudřejší budete po kontrolním vyšetření u Vašeho gynekologa. Držím palce.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, jsem týden po samovolném potratu v 7tt (vše se vyčistilo samo a nebyla nutná revize), chtěla bych se zeptat, kdy se můžeme opět začít snažit o miminko. Předtím se povedlo hned na první pokus, dítě ještě bohužel nemám. Mnohokrát děkuji.
Dobrý den,
nejlepší bude, když se na to nebudete tolik soustředit a snažte se dál od dalšího menstruačního cyklu.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na dceru. Momentálně jsou jí 4 roky, ale od svého 1. roku strašně špatně spí. V noci strašně pláče a křičí, někdy do nás i kope, pořád se jí něco zdá. Není to jen chvíli, ale je to cca od 23h a skoro až do rána. K posteli chodíme kolikrát i 10x za noc a je to velmi vyčerpávající. Dcera má každý den stejný režim. Snažíme se, aby neměla nějaké trauma nebo tak ale pořád nic pomáhá. Doktorka říkala, že to přechází po 3. roce, ale stále nic. V noci dcera není vzhůru, pořád u toho spí, ale občas ji musíme vzbudit, protože se bojíme, aby si něco neudělala. Nevíte prosím, co s tím? Už je to opravdu náročné. Děkuji
Dobrý den. Podle popisu spánku by se mohlo jednat o noční děsy, požádejte o neurologické vyšetření...

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, dle ms bych měla být dnes 7+1, ale ovulace proběhla až 21. den cyklu, tedy spíše 6+2. Na utz před 3 dny nebyla ještě srdeční akce a miminko se zdálo doktorce menší, tedy odebrala krev na výši hcg - ta byla 11279 U/I, znovu odebrána o 2 dny pozdeji a nárůst byl jen na 14410. Dle doktorky to vypadá na neprosperujici těhotenství. Mam jít na další utz pristi týden, to samozřejmě urci více. Ale ráda bych věděla, zda je šance, že těhotenství je v pořádku, i když se hcg nezdvojnásobilo po 48h a narostlo celkem málo. Nekde jsem našla, ze při hodnotách nad 10tis již není úplně směrodatné, ale přesto obavy mam, zvlast když dle doktorky to tak vypada. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
tělesná teplota se pobytem v takto teplé vodě nijak zásadně nemění. Opravdu neplatí rovnice, že pokud jste ve vodě o teplotě 21°C, tak teplota ve Vašem těle je také 21°C, takto termoregulace nefunguje. Bez zbytečných obav si užijte dovolenou.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den,chtěla bych se poradit ohledně mé mladší dcery K. (2 roky 3 měsíce). Porod byl císařským řezem, kojila jsem jen krátce. Má starší sestřičku (4,5 roku), u té je diagnostikována PAS, lehká mentální retardace a motorická dysfázie. Každá je jiná. To co mě nejvíce trápí je, že od 1. narozenin je hodně mrzutá a ukňouraná. Do té doby mě přišel vývoj v normě. Nic zvláštního se ale neudálo. Od malinka se potřebuje uklidňovat mými a svými vlasy, hraje si s nimi. Dále vyžaduje dudlíka a látkovou plenu na držení při usínání a uklidňování. Stále si do pusy chce strkat všechny věci. Její vývoj je opožděný, začala chodit ve 22. měsíci. Doma běhá bez problémů. Ale venku se jí nechce chodit, kňourá, sápe do mé náruče nebo do kočárku či auta. Nevím si s tím rady.... Od podzimu do jara jsme byly stále nemocné. Střídaly si rýmu a kašel se sestřičkou, která to přinesla ze školky. Říká jen pár slov (mama, tata, dede, baba, jde, Klárka...), na svoje jméno (zavolání) moc nereaguje. U dětské doktorky jsme neměly v normě dotazník PAS. Zatím stále neukazuje po věcech. Když něco chce, tak jde, kde to je a začne křičet a mlátit rukama. Když něco nechce, tak to dá jasně najevo - odstrčí rukou nebo zavře oči. Mezi sebou si dcery nehrají, jsou jen vedle sebe. Každá si hraje zvlášť. Dávají ale na sebe pozor, kde je ta druhá, neperou se. Trochu na sebe žárlí, každá by chtěla maminku a její pozornost. Ráda se se mou mazlí. Nejšťastnější je u pohádky v televizi. S hračkami si moc nehraje nebo jen krátce. Ráda hází všechny věci na zem. Na cizí lidi reaguje kňouráním. Ráda zkoumá různé materiály, které dává do pusy. Také se ráda schovává pod stůl. Stále má plíny.Byla bych ráda za každou radu, jak dceři pomoct....Jakou metodu použít? Děkuji moc za odpověď.
Dobrý den, podle pouhého popisu nemohu posoudit míru případného opoždění vývoje vašeho dítěte. Začátek chůze ve 22 měsících věku nemusí sám o sobě nic znamenat a může být v širší normě. Důležitější jsou pak další aspekty ve vývoji dítěte, vývoj řeči, sociálního chování, prostě v takto nízkém věku se jedná o celkový psychomotorický vývoj, kde je vše navzájem propojené. Důležitý je celkový obraz dítěte. Doporučila bych vám řešit svoje obavy nejdříve s dětským lékařem vašeho dítěte a zvážit odborné vyšetření u dětského klinického psychologa, případně i dětského psychiatra. Píšete, že u starší dcery byl diagnostikován autismus s mentální retardací, jste tedy pravděpodobně již v odborné péči. Zkuste tedy vývoj vaší mladší dcery konzultovat s těmito odborníky a postupujte podle jejich doporučení. Doma je důležitá všestranná stimulace dítěte, dostatek podnětů, pohybový rozvoj, řečový rozvoj formou básniček, písniček, prohlížení dětských knížek, obrázků. Pohádky v televizi pečlivě vybírejte, čas strávený u televize by měl být omezený. Aby sledování televize bylo pro dítě přínosem pro rozvoj myšlení a slovní zásoby, pak je potřeba, aby se rodič díval s ním a dění v televizi komentoval, vysvětloval. Doporučila bych vám se s oběma děvčátky obrátit na Ranou péči, což je sociální služba, která poskytuje pomoc rodinám s dětmi s obtížemi. Pracovníci jsou schopni dojet i domů a pomocí a poradit. Raná péče se poskytuje do sedmi let věku dítěte, proto ji neváhejte kontaktovat.
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den. Již párkrát se nám stalo, že naše dítě mělo nějaký "stav" po herečce, až naposledy to kulminovalo a pak jsem se synem měl rozhovor. Má 6 let a během jedné noci měl horečku, bolest břicha, zvracel a podali jsme mu sirup Nurofen na sražení horečky a uvolnění bolesti a poté černý čaj po lžičkách na hydrataci. Kolem poledne následujícího dne, kdy už měl teplotu 37°C a už si i hrál a střídavě koukal na pohádku, usnul. Vzbudil se s brekem, kdy ho nešlo uklidnit, šel na záchod se vyčůrat a poté se vrátil do obýváku s brekem a koukal kolem sebe, kdy to byl až takový historicky pláč. My se ženou už viděli, že je duchem mimo, tak jsme mu říkali, že jsme tady sním, že je to v pořádku. Žena si ho zavolala k sobě, na což zareagoval ale následně jak se na ní podíval, tak se pak hystericky rozplakal s výrazem vyděšení v jeho tváři. Od ženy odešel a začal chodit po místnosti, pákrát i tleskl rukama. Při tom všem, jsme mu pořád říkali, že jsme tady s ním, že je to v pořádku. Já se ho ptal, jestli vidí zvláštní věci a to mi ještě v tom "stavu" byl schopný potvrdit (řekl jenom "ano"). Ani nechtěl jít k nám a my jsme ho k tomu nenutili. Celý ten stav trval cca 2-3 minuty, i když nám to přišlo, že je to věčnost. Asi po půlhodince, kdy jsme měli "chlapskou" chvíli jen my dva, tak jsem se ho ptal, jestli viděl divné věci a on mi řikal, že ano, ale nebyl schopen je popsat. Vysvětlil jsem mu tedy, že nemusí mít strach, když se mu tohle stane, že to je díky té horečce a mozeček si takhle hraje, ale že jsme vždycky s ním. Jinak, je to klučina bez nějakých zjevných problémů, chodí do školky, dostal sice odklad, ale jen díky logopedickému problému. Jinak je dle učitelek absolutně v pořádku, takže další krok jsme zvolili předpřípravnou třídu na ZŠ. Mě se ženou už ty stavy tedy moc v pořádku nepřipadájí, tak se chci dotázat, jestli je toto potřeba nějak dál řešit? Mockrát děkuji za odpověď.
Dobrý den, váš dotaz nepřísluší ani tak psychologovi, ale spíše ošetřujícímu dětskému lékaři vašeho syna. Při horečnatém onemocnění se blouznivé stavy mohou objevovat. Je přirozené, že dítě je po nich dezorientované a obsah halucinací si nemusí vybavovat. Nesnažte se je vybavovat, mohlo by to u dítěte spustit nežádoucí reakci a upevnit negativní prožitek, obavy a úzkosti. Lepší je, když své zlé sny zapomene. V případě výskytu takového stavu dítě ujistěte o vaší blízkosti a bezpečí, chovejte se klidně, nesnažte se jej násilně probírat, mluvte na něj uklidňujícím a tichým hlasem. Pokud o to dítě stojí, můžete ho obejmout a ukonejšit, pokud kontakt nevyhledává, pak jej nenuťte. Můžete poté se synem probrat situaci ve smyslu komentáře, tobě se asi něco nepříjemného zdálo a zeptat se ho, jestli mu můžete nějak pomoci, nebo jestli by mu něco pomohlo. Třeba bude sám schopen vyjádřit, co by potřeboval. S dětským lékařem tyto stavy zkonzultujte, na místě by podle jeho doporučení možná bylo vhodné zvážit nějaké další odborné, například neurologické vyšetření. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, chci se prosím zeptat, jaká musí být minimální teplota vody moře v těhotenství? Jsem v 15 týdnu a 31.5. se chystáme do Řecka, kde je teplota moře 21-22 stupňů. Pokud bych byla v moři 10-15 minut a šla do něho nevyhřátá ze stínu, tak by to byl problém? V čem je prosím problematická studená voda pro těhotné? Slyšela jsem od známé, že by měla být vyšší. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
tělesná teplota se pobytem v takto teplé vodě nijak zásadně nemění. Opravdu neplatí rovnice, že pokud jste ve vodě o teplotě 21°C, tak teplota ve Vašem těle je také 21°C, takto termoregulace nefunguje. Bez zbytečných obav si užijte dovolenou.

Pro akci je nutné přihlášení