Všechny dotazy

Dobrý den, reaguji na tuto vaši odpověď:Dobrý den, nevím, jak dlouho se pokoušíte o těhotenství - to jste nezmínila. Pokud je to méně než rok (např. 6 měsíců) a jste mladá, pak nepropadejte panice - může to tak být a neznamená to žádný problém. Pokud se pokoušíte přes rok bez uspěchu, pak je dobré začít pátrat, proč se tak děje. Nicméně informace z vašeho UZ, že máte tlustou stěnu kolem vajíček (možná jste měla na mysli kolem vaječníků) - to vůbec nelze dle UZ hodnotit. Vajíčka nejsou vůbec na UZ vidět, maximálně folikuly, v kterých vajíčka plavou a co se týče vaječníků - opravdu nelze tlouštku obalu hodnotit a nemá to na nic vliv. Takže tím se vůbec nestresujte. Důvody, proč žena nemůže otěhotnět jsou většinou zcela jiné - špatný spermiogram partnera, anovulační cykly, atd atd.........................................Co se týče doby pokoušení o otěhotnění, odpovídalo by to přibližně jednomu roku. Z toho co jste napsala, jsem si hledala pár informací na internetu a mám takový pocit, že by to mohl být syndrom polycystických ovarií. Odpovídají příznaky a všechno to, co se v článcích o tomto syndromu píše. Bohužel nevím si rady s tím, jak mám redukovat svou váhu, což mi radil i můj gynekolog. Mám nadváhu a nedaří se mi hubnout. Sladké nejím, snažím se jíst pravidelně, cvičím každý den, tak nevím... Moc ráda bych přišla na osvědčený způsob, jak redukovat svoji váhu.. Děkuji předem za odpověď.

Dobrý den, vážená paní doktorko, chtěla bych se zeptat na něco, co mi již dlouho vrtá hlavou. Nějakou dobu se s přítelem snažíme přirozenou cestou o miminko, bohužel se nám to nedaří. Byla jsem dnes u lékaře, který mi udělal ultrazvuk a zjistil, že mám prý kolem vajíček silnou stěnu, která může být hlavní příčinou neotěhotnění, jelikož je tam špatný průchod pro sperma. Domluvili jsme se s panem doktorem na pečlivém hlídání ovulace a plodných dnů a pan doktor trval na tom, abychom ještě dále zkoušeli přirozenou cestu. Prý pouze pokud se to cca po 3 měsících nezmění, budeme to řešit dále. Celý den o tom přemýšlím a dospěla jsem k názoru, že bych vlastně dále jednala tak, jak jednám doposud a také se stále nic neděje, pouze by mi to prodloužilo trápení. Zkrátka si myslím, že přirozená cesta není v tuto chvíli vhodné řešení, pouze oddálení situace. Bohužel jsem takto neuvažovala v ordinaci, ale až po několika hodinách uvažování a připadala bych si hloupě, kdybych s tímto názorem šla zítra za mým doktorem. Řekl by si, proč jsem mu to neřekla ihned, že si myslím,že přirozená cesta pouze oddálí trápení. Co si myslíte vy o mém problému, o té silné stěně kolem vajíček? Máte nějaké rady, jak otěhotnět v takovém případě? Budu vděčná za každou sebemenší radu. Předem vám velmi děkuji. S pozdravem Novotná

Dobrý den, jsem dnes 35+3tt. Před týdnem v 34+5tt jsem byla na kontrole biometrického měření miminka. Paní doktorka mně udělala i rychlou kontrolu. Napsala mi: vag.hrdlo M3, Z3 po špičku, dále uzavřené. Co to pro mě znamená? Čekám první dítě. CS + číslo mi nikdo neřekl ani monitory mi nedělají. Budu rodit na Vánoce, Silvestr? Miminko vážilo 2300 g a má prý menší bříško o 2 týdny. Jinak mi nikdo nic neříká, nevysvětluje. Předpokládám, že je vše ok. Děkuji za odpověď.

Dobrý den paní doktorko, chtěla jsem se zeptat, jsem v 8tt a od rána lehce krvácím. Od neděle mám lehčí chřipku, může to být způsobeno tím? Děkuji za odpověď.

Dobrý den, 1.12 jsem měla menstruaci, krvácela jsem jeden den. Od té doby mám bolesti v podbřišku, silné pnutí v prsou, stále je mi špatně, ráno zvracím, ale TT mi vyšel negativní. Dnes jsem byla na ultrazvuku, ale těhotenství mi paní doktorka nepotvrdila. Příznaky stále přetrvávají. Je možné, že jsem i přesto těhotná? Děkuji za odpověď

Dobrý den, chci se zeptat, jsem v 7. týdnu těhotenství, ale cítím, že asi není něco dobře, až skoro doteď mě od začátku bolela prsa a měla jsem i velké chutě na jídlo, a to vše vymizelo. Už 3 dny nemám žádné příznaky a tak nevím, jestli se to normálně stává a nebo je to zamlklej potrat. Už jednou jsem si tím prošla, v pátek mám jít k doktorovi, jsem objednána, nejraději bych šla dřív, ale nechci být za histerku.

Dobrý den, náš problém začal, když bylo synovi cca 2,5 roku. Nočník odmítal a nijak jsme to ani neřešili - čekali jsme, až bude ten správný čas. V létě jsme mu vzali plenku a vysvětlili, že už bude chodit na nočník. Močení zvládl celkem rychle, ale vyprázdnění stolice byl problém. Tenkrát jsme udělali asi milion chyb, ale vidím to až teď. Stolici pouštěl do slipů. Po několika měsících, co jsme ho kárali za pokakávání, ji začal zatlačovat. Dopracovali jsme to až k obtékání stolice a umazávání slipů. Toto období trvalo cca půl roku. V lednu začal huhňat, kašlat, měl neustále rýmu....prošli jsme ORL, alergologii, gastroenterologii, UZ břicha, test na cystickou fibrózu, odběry krve atd. Ustavičné zahlenění jsme se zatlačováním stolice nespojovali. Nyní 2,5 roku po vysazení plen a začátku našich problémů se prokázalo, že dochází k refluxu Reflux je důsledek zatlačování stolice, tím je neustále zahleněn. Snažím se synovi vysvětlit, že si tím ubližuje, slibuji, chválím. Vždy mi slíbí, že už nebude zatlačovat a vždy to stejně udělá. Bude mu pět let, do školky, na výlety, ven, k babičkám atd. pro zahlenění moc nechodí. Sedíme doma. Mám ještě rok staré dítě. Je nebojácný, hůř se soustředí, opakuji mu, že sladkosti bude moci jíst, až přestane se zatlačováním, stejně tak i do školky (má ji rád). Je mi ho moc líto, chodíme jen po doktorech nebo jsme doma. Už nevím, jak mu to vysvětlit, jak se mám chovat až zjistím, že zase zatlačoval. Když se ho zeptám, proč to dělá, tak jen odpoví, že si chtěl hrát. Nebaví ho se vyprazdňovat a přerušovat kvůli tomu hru. Bolesti při vyprazdňování nemá. Moc nás to všechny trápí a víme, že jsme to způsobili my. Prosím o radu, jak máme k synovi přistupovat. Děkuji

Dobrý den, před měsícem měla má dcera (jsou jí 2 roky a 7 měsíců) komplikované fibrilní křeče a ležela dvě noci na JIP v nemocnici v Krči, kde sem s ní nemohla zůstat přes noc ale vždy říkali že byla velmi hodná pak jsme strávili jeden den na normálním oddělení a pustili nás domu. Ale od té doby, co nás pustili domů, začala být taková agresivní. Ze začátku mě i několikrát z ničeho nic začala mlátit a řvát na mě, ať jdu pryč. Postupem času, kdy sem se jí snažila vysvětlit, že to nesmí dělat, když přeháněla dostala lehce přes ruku, začala mlátit sebe přes ruce. Jednou se začala drápat na obličeji a dnes po mě začala házet vztekle večeři, když sem jí řekla, aby si vzala bačkůrky. V nemocnici jí dělaly odběr mozkomíšního moku z páteře. Tak se chci zeptat, jestli je to reakce na to, že byla sama v nemocnici nebo po tom zákroku a popřípadě jak postupovat. Mockrát děkuji předem za odpověď.