Dobrý den, moc mě trápí chování mé dvouleté dcerky, nevím, jestli je vše v normě.Moje dcerka má spoustu rituálů, které vyžaduje dodržovat, jinak má několika minutový záchvat pláče a vzteku. Tím "rituály" myslím například to, že lampičku u postele rožíná pouze ona, nebo když jde skládat puzzle (mimochodem skládá už i puzzle o 40-ti dílkách), tak musí pred tím sama zavřít dveře, nebo po probuzení si ona sama musí donést papučky k obuti a podobně. Je jich vícero a například když dcerku hlídala babička, která rituály nezná, byl to problém, dcerka se hodně vztekala.S tím možná souvisí to, že dcera ve svých (za dva týdny) dvou letech má problémy s mluvením a nedokáže říct, co chce. Používá docela hodně slov a hlavně poslední dva měsíce se její slovní zásoba značně rozšířila (dokonce už pozná i bílou a žlutou barvu), ale říká pouze jednotlivá slova, rozhodně je nespojuje do vět a sloves zná velice málo. Kromě mě a manžela ji navíc nikdo nerozumí, i když i pro nás je to hodne často těžké. Slova komolí a slova jako letadlo jen jakoby zazpívá ("a-a-a").Hlavně nedokáže říct"ano" nebo "jo", prostě vyjádřit souhlas, ani zakyváním hlavy. Nesouhlas zato umí důrazně, kromě ne, i gestikuluje rukou.Jinak se snažíme spolu dorozumět, spíš jí poslední dobou říkám, že nerozumím, at mi to řekne jinak, ale to moc efekt nemá,spíš hodně ukazuje nebo mě chytne za ruku a zavede kam potřebuje.Poslední věc, která se teď ale několik týdnů neobjevila - od svých prvních narozenin se dcera vždy kolem jedenacté hodiny večer probudila a hrozným pláčem, pomohlo až lehké probrání. S podobným neutišitelným pláčem se často stále probouzí po odpoledním spánku (spí cca 2,5 hodiny).Moc Vám děkuji za Váš čas a jsem zvědavá na Vaši odpověď.
Doporučila bych psychologické a neurologické vyšetření k vyloučení hlubšího problému. Popisované rituály mohou být součástí negativismu v tomto věku, i noční neutišitelný pláč, ale může znamenat i onemocnění.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, chtěla bych se zeptat. Dcera nyní prožívá osmý měsíc a začala se častěji v noci budit. Obvykle dostává jednu láhev mléka mezi třetí a čtvrtou v noci a usne a budí se okolo sedmé ráno. To se nyní posunulo, už asi tři týdny bývá vzhůru jednou nebo dvakrát před půlnocí, kdy jí stačí dát dudlík a spí dál a pravidelně je vzhůru mezi jednou a druhou hodinou.Zuby má zatím dva spodní. Koupu o půl sedmé, má svoje rituály a usíná v 19:00 h ve své postýlce, ve svém pokoji. Přes den jí téměř plné porce. Také má dva denní spánky dopoledne a odpoledne. Je schopna prospat dvě hodiny dopoledne a dvě hodiny odpoledne. Může to mít vliv na noční spánek?Začala také lézt. Je nutné posunutí večerky? Může to být pouze vývojová fáze, kterou není potřeba řešit? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, častější buzení v tomto věku je běžné, problém neřešte.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, nevím zda píší správně na online poradnu. Mám problém se svým 11ti letým synem. Nevím si s ním rady. Jeho problém se týká že nechce přijmout do našeho života mého nového partnera. S jeho otcem jsme se rozešli před třičtvrtě rokem. Našla jsem si nového přítele, který je na mé děti moc hodný a věnuje se jim. Problém spočívá v tom, že ke mně vůbec přítele nepustí, nesmí se mě dotknout nebo políbit, pořád nás hlídá a když něco vidí, tak má strašné záchvaty vzteku. Dokonce po mně hodil i plastickou pistol, zuří a je sprostý. Neovladatelný. Přítele má moc rád, pořád spolu něco podnikají a vyrábí, ale jakmile se přiblíží ke mně, je zle. Je to strašně vyčerpávající, jsme spolu půl roku a ja mám strach, aby přítel to se mnou zvládnul, pořád doufáme, že se nějak uklidní. S jeho otcem se to nedá ani probrat, spíš je rád, že máme problémy a že nejsem šťastná. Nevím, zda mám syna vzít někam do poradny. Jsem už tak ze všeho unavená. Nevím, jak dál, jak na syna. Tímto Vás prosím o radu. Mockrát děkuji, s pozdravem Lucka
Dobrý den, vývojové období časné adolescence (prepubety), ve kterém se váš syn právě nachází, je obdobím velkých vývojových změn, formuje se jeho osobnost, sociální identita, toto období je charakteristické emoční labilitou, objevují se výbuchy vzteku, změny a kolísání nálad, změny zájmů a aktivit, sklon k rizikovým aktivitám a další projevy. Po stránce rodiny se mladý dospívající s rodinou identifikuje a zároveň se od ní odpoutává. Rodinné vztahy se postupně uvolňují, na síle nabývají vztahy vrstevnické. Čím pevnější a stabilnější rodinné zázemí dítě má, tím snáze toto období probíhá. Z výše uvedeného je patrné, jak citlivým obdobím váš syn právě prochází, jak těžce vnímá právě nyní změny ve vašem rodinném životě (rozchod rodičů, nový patner). V tomto vývojovém období děti vnímají a přijímají nového partnera rodičů snad nejhůře. Výše uvedené ovšem neznamená, že byste se kvůli synovi měla vzdát svého osobního života a partnera, který vám vyhovuje a se kterým jste spokojená, pouze to chování syna alespoň částečně vysvětluje. Nátlaku ani výlevům syna se nepodvolujte, na osobní život máte právo a on se bude muset přizpůsobit. Situaci mu vysvětlete, buďte zcela konkrétní, chovejte se k němu přiměřeně jeho věku, buďte racionální, můžete s ním promluvit i o vývojovém období, kterým prochází, vyjádřete mu pochopení, ptejte se na jeho pocity a potřeby, co by potřeboval, aby mu vaše fyzické kontakty s partnerem tolik nevadily, nebo naopak proč mu vlastně tolik vadí, dospějte k vzájemné dohodě, stanovte si pravidla, avšak neustupujte. Sdělte mu jasně co od něj požadujete, jak by se měl chovat, pochvalte a oceňte jakékoliv známky vyspělejšího chování směrem k partnerovi. Jeho případné výbuchy vzteku nezveličujte ani přehnaně neřešte, přijměte je jako normální chování typické pro jeho věk. Dobré by bylo také syna podpořit v zájmových aktivitách a také ve vztahu a v kontaktech s jeho biologickým otcem, pokud je funkční. Pokud by se potíže nedařilo zvládnout, pak bych vám doporučovala obrátit se na odborníka a to buď na dětského klinického psychologa, nebo můžete využít služeb Poradny pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy, které by měly být v každém okresním městě. Pokud by chování syna přetrvávalo a vy jeho manipulaci až citovému vydírání ustupovali, pak je situace pro vašeho partnera zvýšeně náročná a reálně by mohl hrozit rozpad vašeho vztahu. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, už jsem zoufalá a nevím jak svému synovi pomoci. Krásně se naučil chodit na nočník celkem rychle, močit úplně bez problémů,ale s kakáním byl problém do nočníku či záchod - párkrat se mu podařilo a pak to přišlo, zácpa snad 10denní a bolení konečníku.Po tomto problému nekaká jinam než do plínky a to zásadně v noci.Vždy říká, že ho bolí prdelka,ale já tam nevidím, že by měl např. nějakou trhlinku. Už jsme vyzkoušeli vše, vždy slibuje,ale nic z toho, jak to na něj příjde, tak se vykaká jen během (asi) spánku do plinky. Jsou mu tři roky, nyní nastoupil do školky,od června máme i miminko které,ale syn zbožňuje,samozřejmě proběhlo žárlení,ale to jsme zvladli dobře. Ještě jsme teď nově začli brát homeopatika.Nevím jestli už to třeba i začít řešit s psychologem nebo chce to jen čas a prostě netlačit a nechat to být?
Často to bývá psychickým blokem, mohlo se stát, že měl tuhou stolici a vyprázdňování ho bolelo a od té doby se bojí, proto má stolici jen ve spánku, kdy o tom neví.
Léčba v zásadě není, jen trpělivě vysvětlovat, vysazovat na nočník v době, kdy vidíte, že by potřeboval na stolici. Možností je psychologie, ale ještě vyčkejte. Přidejte Pyridoxin 1xdenně 1/2 tbl, je to vitamín skupiny B6 - podporuje vyzrávání mozkových funkcí.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den,máme doma 14 měsíčního chlapečka, který usíná hezky sám. Bohužel od roku se nám budí kolem 4 hodiny ranní, nyní pár dní spíše 3.30 a už nechce spinkat, pak si hraje 3 hodiny a jde spinkat někdy na 2,5 hodiny. Odpoledne pak zase na hodinku asi. Večer chodí 19:30 do postýlky.Prosím nemáte nějakou radu, aby spinkal do rána?Děkuji
Je to opřechodné období, zklidní se to, doporučuji ho nechat v postýlce, aby si nehrál někde v pokojíčku se světlem, to by bral jako normu a špatně by si odvykal. Zkuste mu nasadit Pridoxin 1xdenně 1/2 tbl. Je to vitamín skupiny B6 a podporuje vyzrávání mozkových funkcí.
Pro akci je nutné přihlášení
Mám problém s naší 5-ti letou dcerou (v říjnu už jí bude šest). Prostě se pokakává. První věc je, že kakat chodí na nočník, na záchod se prý bojí, ale čůrat tam chodí normálně, jen na velkou tam nechce. Trvá to už asi rok, ale teď se to začalo zhoršovat. Dříve když byla doma, tak jí to ještě šlo, to šla na ten nočník i když někdy se jí to stalo i doma. Nyní už i doma se prostě pokaká. I když jí hlídáme, stále upozorňujeme. Když se jí chce, tak si prostě sedne na nohu a zatlačí to. Když jí říkám, že se jí chce, ať jde kakat, tak říká, že nechce i když vím, že ano. A když už jí přemluvím, ať jde tak už je buď pozdě nebo si sedne na nočník, ale už jí to nejde. Prostě nechce. Když jsme někde mimo domov, tak to neřekne vůbec ani u babičky nebo tety, které normálně zná a má je ráda, řekne, že se styděla, ale to, že se pokakala a je to třeba i vidět nebo cítit, tak to jí nevadí. Ani neřekne, že se to stalo, dokud jí nezkontroluji. A vůbec se o tom nechce bavit, ptám se jí po dobrém, proč to dělá a ona že neví. Ptám se jí zda jí to nevadí, že je pokakaná a ona že neví. Více řeší to, že jí za to třeba zakážeme pohádku. Zkoušíme po dobrém, pak už z té její ignorace bouchnu a křičím a z toho začne skoro hystericky plakat a že jí bolí hlava. Už nevím jak dál, když jí řeknu, že půjdem za doktorkou ať nám pomůže, tak brečí, ze nechce. Jak byste nám poradila co dál? Děkuji
Pravděpodobně se jedná o psychický blok, doporučila bych psychologické vyšetření.
Jinak trpělivost, ne křik - to situaci ještě zhoršuje, i když to chápu. Zkuste jí přidat Pyridoxin 1xdenně 1 tabletu, je to vitamín skupiny B6 - podporuje vyzrávání mozkových funkcí.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, dcera má 2,5 roku. Od druhých narozenin nemá plínku. Počůrala se tak 5x za půl roku. Krásně čůrá na nočník i záchod, vždy si sama říká. A 3 měsíce jžz nemá plínku ani v noci... Sama se vzbudí na čůrání a zase usne. Problém máme s kákáním. Celou tuto dobu se pokakává do kalhotek, na záchod ani nočník nechce...brečí, že ne.. A za poslední cca 2 měsíce zadržuje 2-3 dny hovínko. Přešlapuje, půlky zatažené, kňourá, chce chovat, cela červená, až to nevydrží a pokaká se. Když se zeptam, proč nechce kakat, řekne, protože nechci.. Víc nic. Nejsem si vědoma žádné příčiny. Prosím o Váš názor a zkušenosti... Jak dceři pomoci. DekujiJANA
Nejčastější příčinou zadržování stolice je dřívější bolestivá zkušenost s vyprazdňováním, možná měla zácpu a při vyprazdňování jí to bolelo.
Dbejte na to, aby stolice nebyla tuhá, přidejte Lactobacily, trpělivě dceři vysvětlujte, že stolice do kalhotek se nedělá, že je na to nočník, nebo WC, časem se to naučí.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, zajímalo by mě, jestli je nornalní, že můj syn v roce a půl skloňuje (oslovuje nás Mámo, táto, dědo...říká, že něco je Táty, mámy, dědy...) a rozlišuje už množné a jednotné číslo - mámo bundy (říká, když ukazuje na věšák plný bund) a mámo bunda, když si nese tu svou bundu.. Má také širokou slovní zásobu oproti svým vrstevníkům. Mluví téměř neustále,i sám si něco pořád brebentí. Četla jsem, že to může být příznak Aspergerova syndromu. Dá se to tak brzy poznat? Je také dost neposlušný, zvýšený hlas ho nijak nerozhodí a plácání po rukou nebo zadku se směje....
Dobrý den, Vaše dítě je příliš malé na to, aby se mohla stanovit diagnóza Aspergerova syndromu. Jestliže se u Vašeho chlapce dobře rozvíjí řeč, dokáže se při hraní soustředit a při tom si stále něco brebentí, jestliže se Vašemu napomenutí spíše směje, neznamená to ještě nějakou poruchu vývoje. Je samozřejmě důležité ho sledovat, měl by mít pravidelný režim včetně spánku, stravování a hraní, a když ho napomínáte nebo něčemu novému učíte, tak musíte být důslední, aby pochopil, že to myslíte vážně (v rodině musí postupovat oba rodiče stejně, jestliže jeden rodič něco promine a druhý napomene, tak je to špatně. A to se týká i prarodičů). Pokud u Vás uvidí jen náznak úsměvu, budete s výchovou v koncích. Děti dokáži velmi dobře odhadnout reakci rodiče, jsou velmi dobří pozorovatelé a podle toho také reagují. Navíc při preventivní prohlídce v 18. měsíci věku dostanete u ošetřujícího lékaře k vyplnění dotazník, který se týká poruch vývoje a lékař jej pak vyhodnotí a navrhne případně další postup.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, dcera 8 let má problémy s usínáním v cizím prostředí. Do loňského roku bylo všechno v pořádku, ale letos jakmile má spát jinde mimo domov (a to i když jsme tam s ní) začne už když se blíží večer plakat, že večer určitě neusne. Nedá si to nějak rozmluvit, takže brečí celý večer a opravdu nemůže usnout. Když se v noci vzbudí, začne brečet znovu, že neusne. Po dlouhé době usne, když jí vyloženě držíme za ruku. Má jet na konci srpna na soustředění, kde tam určitě nikdo s ní sedět nebude, jak bych jí mohla pomoci, aby jí tyto stavy přešly? Nebo co jí dát před spaním, když spí mimo domov? Moc děkuji. K.
Dobrý den, zkuste pomoci společně s dcerou najít, co by jí usínání mohlo usnadnit, co by jí pomohlo. Může to být nějaká blízká věc z domu (hračka, polštářek...., cokoliv co si dcera vybere). Nerozebírejte situaci nadměrně, vyslechněte dceru, nedělejte však z usínání problém, ale vyhněte se bagatelizování dceřina problému. Dceru krátce uklidněte, převeďte její pozornost k jiným tématům např. co bude na soustředění zajímavého, co všechno zažije, co se naučí.
Dobré by bylo navštívit dětského klinického psychologa, který by vám mohl pomoci pátrat po příčinách tohoto problému. Píšete, že do loňského roku bylo vše v pořádku, takže se pravděpodobně muselo odehrát něco, proč se dcera začala usínání v cizím prostředí bát. Sami se však do rozhovoru na toho téma raději nepouštějte, nemuseli byste umět její emoce zpracovat a vyhledejte pomoc odborníka.
Pro akci je nutné přihlášení
Nemůžu se propracovat nikde, spíše čtu, že se to stává, k odpovědi, zda výška a váha dítěte (6 let), chlapce 117 a 18 kg je v normě. Děkuji.
Dobrý den, k Vašemu dotazu ohledně výšky a váhy Vašeho chlapce jen tolik: každé dítě je jiné, má jiné genetické předpoklady, jinou fyzickou konstituci, některé je větší jedlík, jiné jí méně, některé je vybíravé a jiné ne. Důležité je, aby chlapec dostával pestrou stravu (sladkosti a jiné pochutiny do jídelníčku nepatří) a dostatek vhodné pohybové aktivity. V žádném případě neporovnávejte váhu a výšku dítěte s jeho vrstevníky. Údaje v tabulkách jsou pouze orientační, podstatné je, jak se chlapec projevuje, zda není unavený, dobře spí, zda není často nemocný, zda jeho celkový vývoj posoudil ošetřující pediatr jako normální. Ono se vše v průběhu dalšího vývoje může úplně změnit, což se běžně stává. V případě pochybností se obraťte na svého ošetřujícího pediatra.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, :) mám novorozeně, holčičku, které je dneska 7 dnů. Kojím v pořádku, v porodnici jsem se musela každé 3 hodiny probouzet, abych jí nakojila. V noci spala v postýlce, všechno v pořádku. :)) Když mě nedávno poslali domů, tak jsem zkusila kojit v leže, včera a dneska přes noc vleže a ve dne v sedě klasika. Včera i dnes jsem usnula u nočního kojení, ale ne do slova. Včera jsem to zkusila poprvé kojit vleže, malá se přisála, kdy potřebovala a já jsem mohla v klidu ležet. Dneska přes noc to bylo jiný, když jsem jí naposled kojila vsedě 0:00 h a potom ve 3 ráno, malá mi usnula u prsu jako vždy, dala jsem jí do postýlky a ona se vzbudila a začala brečet, tak jsem jí vzala do náruče a přestala, když jsem jí uspala a dala jsem jí znovu do postýlky, tak opět začala brečet. Šla jsem si s ní lehnout do postele, sála mlíčko, potom usnula, prso jsem zandala a dala jsem jí do postýlky, ale ona se probudila a začala brečet, tak jsem to několikrát zkoušela, ale ona nevydržela v postýlce, tak jsem s ní dneska přes noc spala v posteli a ona spokojeně usnula vedle mě. Když jsem jí teď šla odnést do postýlky, usnula a spinká. Přes noc mi tohle udělala a bojím se, že si na to zvykla z toho jednoho dnu, co jsem zkusila kojit vleže, jak jsem to zkoušela a teď to chce pořád ;O. Poraďte mi prosím, chci, aby jsem jí nakojila přes noc v sedě, potom aby spala v postýlce. Děkuju za odpověď předem.
Dobrý den, z Vašeho dotazu není zřejmé, kolik dítě váží a zda porod a další období probíhalo bez komplikací. Jde totiž o to, že i novorozenci je třeba nastavit určitý denní i noční režim. Jestliže během dne kojíte zhruba po 3 hodinách, tak v noci by mělo stačit jen jedno kojení, za předpokladu, že máte dostatek mléka. Pokud se dítě budí častěji, není to vždy hladem, ale vyžaduje prostě utišení maminky. Kojenec by měl spát ve vlastní postýlce a k utišení mnohdy stačí pohlazení, tiché promlouvání, případně lze podat pár lžiček kojenecké vody nebo dětského neslazeného čaje (zvláště v tomto horkém letním období). Jestliže ale podlehnete, může se Vám stát, že budete mít dítě v posteli trvale. Vše o těchto problémech najdete v kapitolách o režimu kojence a kojení, navíc Vás čekají častější kontroly v poradně u ošetřujícího pediatra, který Vás jistě poučí o vhodném postupu.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobré odpoledne,poprosím Vás o názor,mám 2 ročního chlapečka,který je velmi aktivní dítě....jinak nemáme problém spí,papá,není vzteklý atd. (jen teda nemluví,asi 5 slov a dál má svojí řeč...to zatím neřeším,snad má čas)Problém vnímám v jeho těžké zvladatelnosti,je strašně živý a speciálně,když přijde návštěva...lítá,hází hračkami (asi na sebe chce upozornit??...přitom mi nepřijde,že by mu vadilo,když si vezmu na klín jiné dítě,já to hlavně ani nedělám...)spíš se bavím s návštěvou...když jdeme na návštěvu my,je o něco klidnější,ale zábrany teda také moc nemá:)dřív měl asi půl roční období,že nás občas praštil...a taky mi přišlo,že chce tím pozornost...Z naší strany má vzhledem k jeho aktivní povaze maximální,což možná může být také ten problém,ale chviklu ho necháme a leze po regále nebo neustále skáče po gauči atd.Když zvýším hlas,tak poslechne,ale to bych pak skoro musela řvát pořád:))nevim,je hrozně temperamentní,až si kolikrát říkám,zda to je normální?..hlavně mě trošku trápí to "nadměrné"zlobení v momentě,kdy má "obecenstvo"?...nebo nevimDěkuji za názor a hezký denMíša
Dobrý den, vývoj vašeho syna podle toho jak jej popisujete, se jeví být naprosto normální. Dítě v tomto věku zkouší různé pohybové aktivity, je živé, někdy se může jevit i hyperaktivním. Na temperamentu dítěte se podílí samozřejmě i dědičné faktory, formující se osobnost, dosavadní výchovný přístup apod. Některé děti jsou živější a jiné klidnější, nejedná se o žádnou poruchu ve vývoji. Také pokusy s agresivním chováním i vůči rodičům jsou ve věku dvou let normální. Předvádění se před návštěvou souvisí skutečně s potřebou získat a upoutat pozornost na sebe. Syn potřebuje zaměstnat a napřít energii konstruktivním způsobem a klidný, trpělivý, ale důsledný výchovný přístup. Projevy případné agrese či živosti nepotlačovat, ale učit syna je ovládat.
Pro akci je nutné přihlášení
Mohlo by vás zajímat
Sledujte náš FACEBOOOK
Nejoblíbenější obsah
Další projekty Babyonline
