Dobrý den,moc Vás prosím o radu, návod, jak na syna. Je mu 2,5 roku a je velmi šikovný a nadaný, jak nám bylo několikrát řečeno. Mluví srozumitelně, plynule, v rozvinutých větách, už od cca dvou let. Je velmi vnímavý a empatický. Nicméně, za poslední dva měsíce jsme si všimli změny v jeho chování, která nás velmi znepokojuje. začalo to stěžováním si na bolest břicha, nezávisle na jídle nebo denní hodině, později začal říkat, že je unavený, ato v pro sebe nepříjemných situacích, například cesta na nové místo, návštěva u relativně cizích lidí atd. Až poslední dobou jsme si tyto věci dali do souvislostí, jinak jsme samozřejmě řešili fyzickou stránku. Nedávno začal hyperventilovat, když bylo kolem něj vícelidí. Je možné, aby dítě mělo v tak mladém věku panické stavy a úzkosti? A jakým stylem to řešit? Předem děkuji
Dobrý den, děti stejně jako dospělí pociťují strach, úzkosti a obavy, které se projevují různým způsobem. Úzkost patří mezi přirozené lidské emoce a nejedná se jednoznačně o negativní emoci. Určitá míra úzkosti je důležitá a patří ke zdravému psychickému vývoji dítěte. Strach a úzkost pomáhá člověku k aktivizaci a k překonání nebezpečí, v lidském prožívání má hluboké kořeny. Velí člověku k útěku nebo k útoku. Strach z nebezpečí je oprávněný, pokud se ocitáme v nějaké nebezpečné situaci. Problémem se stává nadměrná míra úzkosti v situaci, kdy člověku žádné nebezpečí nehrozí, a přesto ho zachvátí strach a obavy. V dětském životě je mnoho období, se kterými se výskyt úzkosti pojí, může se jednat například o separační úzkost. Míru úzkosti u dítěte určuje také citlivost nervové soustavy dítěte, genetická výbava, temperamentové vlastnosti. Dítě za svůj strach nemůže, je potřeba k němu přistupovat citlivě, s porozuměním a pochopením. Při nevhodném rodičovském přístupu by mohlo dojít k neurotizaci dítěte. Ve výskytu úzkostných stavů mohou hrát roli například přehnané nároky kladené na dítě a vedoucí k jeho přetížení. Píšete, že je váš chlapec velmi šikovný a inteligentní a zřejmě působí díky svému rozvinutému verbálnímu projevu jako na svůj věk vyspělejší a rozumnější. Je proto možné, že se k němu okolí chová jako ke staršímu a nároky a očekávání na něj kladené jsou příliš vysoké a jeho věku neadekvátní. U dětí se psychické obtíže či přetížení často projevují obtížemi tělesnými, dítě si ještě své pocity nedovede dobře uvědomit a vyjádřit. K chlapci je proto potřeba přistupovat citlivě, na nové pro něj neznámé situace ho připravit, vysvětlit mu, co se bude dít. Pokud zjistíte, že ho některá situace příliš stresuje, bude lepší ji nevyhledávat. S dítětem zacházet klidně, míru aktivit volit vyváženou, dodržovat zdravou životosprávu zahrnující například dostatek spánku. Pokud by se potíže syna stupňovaly, doporučila bych kontaktovat dětského klinického psychologa a ve výchově postupovat podle jeho doporučení či doporučení další péče. S pozdravem Mgr. Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda vadí, když občas zasvítí slunce na obličej tříměsíčního miminka do kočárku. Snažím se paprskům Slunce zamezit, ale občas se stane, že tam chvíli svítí. Dcerka vždy zavře očička, ale dnes mám pocit, že se podívala přímo do slunce. Mohlo se jí se zrakem něco stát? A jak dlouhý pohled do slunce případně vadí? Několik vteřin či minut? Děkuji
Dobrý den, není vhodné, aby miminku svítilo slunce do očí dlouhodobě. Tak jak píšete, nevadí.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, mám syna 6,5 měsíce a má zdvojenou ledvinu (první stupeň, tudíž nic dramatického). V pěti týdnech měl zánět předkožky a pediatra mu předkožku bohužel stáhla, v sedmi týdnech měl zánět ledvin bez komplikací zaléčen, ve 3 měsících zánět močového měchýře, od té doby bez potíží. Nicméně při odběru moči mu tehdy byla pretažena předkožka (má ji zúženou) a bohužel lehce natržená. Léčili jsme framykoinem, radili lehce přetahovat, nicméně paní doktorka ve mne nebudí důvěru, nepřetahovala jsem, ze stran zánětu bez potíží. Minulý týden nefrologická kontrola, kde bylo vše v pořádku, ale paní doktorka opět stáhla předkožku, v ní "bordel" a poučila mne, že mám stahovat prý kvůli zánětům a jeho anamnéze. Nicméně večer jsem si všimla opět zarudnutí, opět framykoin. Jsem už zoufalá a nevím co dělat, mám příště zabránit stahování lékařům ? Nebo mám doma skutečně přetahovat? Mám z toho asi blok a ani to pořádně nedokážu, bojím se, že opět synovi něco způsobím. Nicméně syn neplakal, spíš ho to lechtá. Už si sám sahá na pindíka pravidelně. Opravdu už nevím komu věřit. Je mi jasné, že "zdravému ' dítěti se nepřetahuje, ale co v jeho případě, zejména bylo-li již přetaženo? Děkuji moc
Dobrý den, nedovedu posoudit, jak vypadá předkožka, poraďte se s nefrologem, zda by nestačily jen výplachy borovou vodou.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je tato stolice v pořádku? Měsíční dceru kojím + dokrmujeme MM nebo UM. Děkuji.
Dobrý den, omlouvám se, podle fotografie nelze spolehlivě posoudit, kontaktujte svého pediatra.
Pro akci je nutné přihlášení
Mohlo by vás zajímat
Sledujte náš FACEBOOOK
Nejoblíbenější obsah
Další projekty Babyonline
