Dobrý den paní doktorko, můžu už podat dítěti, kterému byl nyní rok,tuňáka v konzervě (ve vlastní štávě) a hlavně jestli ho musím raději ještě tepelně upravit nebo už ne. Dělám z něj doma pomazánku z tvarohu a starší děti ho jí.A ještě jsem se chtěla zeptat,jestli mohu zkusit dát napít trochu mandlového mléka takhle malému dítěti,myslím to domácí,z namočených a rozmixovaných mandlí a případně od kdy můžu zkoušet. Děkuji vám za radu.
Dobrý den, od 1 roku může dítě tuňákovou pomazánku, není třeba tepelně upravovat, mandlové mléko po trochách nabídněte.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, bylo by možné Vás touto cestou požádat o nějaký kontakt mimo platformu baby online? Máme téměř dvouroční holčičku a náš problém je pro nás až příjiž citlivý, než abychom ho veřejně prezentovali. Moc se nám líbily Vaše reakce na různé dotazy, tak bychom Vás chtěli požádat o pomoc.Případnou odpověď prosím zašlete na email stringer88@seznam.czPředem mnohokrát děkujeme.
Dobrý den, v současné době působím jako psycholog ve státní instituci. Soukromé placené konzultace neposkytuji, nemám živnostenský list. Můžete ale požádat Babyonline, aby váš dotaz a odpověď na něj nezveřejnil. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den přeji. Moc bych prosila o radu a názor, protože ja už jsem bezradná. Mám dva syny (Ondra 56 měsíců a Tomáš 8 měsíců).Poslední cca 3 měsíce je Ondra neskutečně uplakaný. Nejvíc ráno po probuzení, začne prostě kňourat a plakat. Když se ho zeptám proč tak se mi zdá že jen hledá důvod a já upřímně nevím jestli se vymýšlí. Říká že se špatně vyspal, pak že jede táta do práce, pak že má hlad apod. Když ho začnu utesovat tak se mi zdá že se to víc rozjede. Za půl hodiny najednou přestane a chová se normálně. Během dne se nekdy stane že opět bezdůvodně začne a hledá si věci proč brečí. Ondra je od malička velmi citlivé dítě, když od nás treba odcházela návštěva tak pláče, i teď to někdy dělá, a tak k němu přistupujeme ale máme s manželem sparťanskou vychovu takže když je opravdu nejhůř, dostane jednu na zadek. Ale to už musí být hodně přes čáru. Prostě občas zkouší naší trpělivost ale jinak je to hodné dítě. Spíme spolu, já a oba synové, starší se mnou v posteli. Nevím co s tím, malý ho v noci nebudí, mladší syn jen od narození krásně spavé miminko takže nás v noci nijak neomezuje. Nechtěla jsem ho davat do svého pokoje až se narodí mladší aby se necitil odstrceny. Malého brášku má hrozně rád, pomáhá mi, ja se mu snažím věnovat co to jde. Beru ho samotného třeba na nákup nebo ven abych byla jen s ním a on me mel pro sebe. Nechodí do školky, když měl loni nastoupit tak u nás v obci byla velká vlna covidu a ja se pred porodem bála aby jsme na to nedoplatili. Takže je s námi doma. V září už do školky jde a myslím že se těší. Takže vůbec nevím co se děje. Snažíme se mu věnovat co to jde, někdy až víc než mladšímu. Nevim kde děláme chybu.
Dobrý den, pravděpodobně žádnou chybu nikde neděláte. Sama píšete, že je syn citlivý a prostě po ránu není optimistický. To tak někteří lidé mívají celý život, že po probuzení jsou rozmrzelí. Možná má prostě jen hlad, znáte to hladový chlap... :-D, nachystejte mu tedy rychle snídani. Možná jste až příliš úzkostlivá a všechno se snažíte dělat dobře, až z vás pak chlapec vaši nejistotu a nervozitu cítí. Vždyť už je to velký kluk, má 4,6 roku a vy o něm píšete, že má 56 měsíců jako o miminku, jehož věk se počítá ještě v měsících. Zkuste synka po ránu chvíli nechat v klidu, příliš na něj nemluvte, nerozebírejte proč kňourá, nechtějte slyšet důvody, jen ho přitulte a utište. Je také možné, že za zhoršením nálady vašeho staršího syna může být reakce na narození mladšího sourozence. I když ho má rád, jak píšete, tak zde jde o vaši pozornost. A mladší syn postupně začíná být čím tím víc šikovnější a pohyblivější a začíná tomu staršímu být konkurencí. Docházka vašeho staršího syna do školky se jeví jako velmi vhodná. Motivujte jej pozitivně, o školce si hodně vyprávějte, je to navíc něco, co je vyhrazeno jen jemu a malý tam ještě nemůže. Ohledně spávání s vámi v posteli se můžete synka zeptat, jestli nechce už spát ve svém pokojíčku. Pokud by chtěl, pak to vyzkoušejte, jen ho ubezpečte, že může kdykoliv přijít za vámi. Dělená pozornost, tedy že berete synka občas někam samotného je výborná, sama o sobě však nestačí. Zamyslete se, jestli svým kňouráním během dne také neupoutává vaši pozornost. Můžete zkusit se mu někdy věnovat, pokud si pěkně hraje, zapojit se do jeho hry a projevit o ni zájem. Děti často dostávají pozornost pouze když zlobí, nebo když kňourají, ale když jsou hodné, tak si jich dospělí nevšímají. Nevím co myslíte spartanskou výchovou, ale děti lze vychovávat i bez toho, že by dostávaly na zadek. Zejména citlivého chlapce, jako je váš syn jistě není potřeba fyzicky trestat, vyzkoušejte spíše vysvětlení, domluvu, příklad žádoucího chování. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, prosím o radu.Syn 3roky není velký jedlík,od té doby,co mu zacaly rust zuby,až prakticky do teď,kdy mu vylezla ve 3letech konečně poslední stolička,moc jíst nechtěl,byl na bolest zubů velmi citlivý.dodnes má hodně rád mléko,kterým si to vzdy kompenzoval,doplnil i tekutiny.resili jsme to krmením u pohádek,to vždy zapomněl,že ji,a snědl dost.nyni už má zuby všechny a k jídlu je již delší dobu dost odmítavý,ruší ho to od hraní.nikdy k nám ke stolu nechce, říká "papat nemusíme","potom"...nebaví ho sedět u jídla.obcas se sám dosyta nají v učící věži "na stojáka".jinak prospívá dobře.nijak ho už nenutím,ale mrzí mě,že sám nepřijde,nikdy nemá hlad, jídlo ho nezajímá.ma bohužel celkem jednostrannou stravu,má nejradši suché těstoviny,rýži... naštěstí má rád ovoce a celkem i jogurty, hodně máslo.myslite,že se to věkem spraví?máme ho nechat "vyhladovět",aby poznal pocit hladu?je pak ale celkem protivný.zacina chtít stále sladkosti, vymýšlí si pořád bonbóny,dezert....myslite,že je psychicky zablokovaný tlakem od nás,aby jedl,a vyvíjí protitlak?je celkem trvdohlavy,má období vzdoru a "opaků".na druhou stranu ho někdy přinutí člověk k jídlu až přísnějším přístupem, například v restauraci,kdy nechce odpustit hrací koutek a jít ke stolu.v jiných oblastech (zuby,denní režim) celkem spolupracuje,ale s jídlem je to opravdu děs.nekdy pomůže až znovu pustit pohádku a odvést pozornost.dost často chce ale pořád to mléko.nekdy drží rozkolísané sousto v puse a po čase ho vyplivne.nemuze to být mandlemi?jiz chodí do dětské skupiny a zde občas jí,ale moc tomu nedá a odbíhá pry od stolečku.Moc děkuji za jakoukoliv radu!S pozdravem Vlavl
Dobrý den, váš dotaz pouze přes odpověď na internetu nevyřešíme. Máte kolem jídla vybudováno tolik nevhodných návyků, že je to na delší dobu a doporučila bych vám návštěvu dětského klinického psychologa. Dítě by mělo mít pravidelný denní režim a to včetně jídla. Při jídle by nemělo sledovat pohádky a ani si hrát. Jídlo se podává v tu dobu, kdy je určeno a končí odchodem dítěte od stolu. Pokud dítěti něco nechutná, pak mu jídlo nenutit, ale zkusit nabídnout k ochutnání. Mezi jídly určitě nenabízet ŽÁDNÉ sladkosti, pamlsky ani nic jiného. Doporučila bych vám přečíst si knihu pana psychologa Lemana: Do pátku bude vaše dítě jiné, kde se také kapitole na téma odmítání jídla věnuje. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Mohlo by vás zajímat
Sledujte náš FACEBOOOK
Nejoblíbenější obsah
Další projekty Babyonline
