banner

Všechny dotazy

Celkem 669 zodpovězených dotazů
Položit dotaz

Dobrý den, potřebovala bych poradit.Mám dceru, které budou v září 2023 3 roky a nový vztah. Partnerovi mu má El začla sama říkat táta. Mám ji vysvětlovat pořád dokola, že je to strejda nebo ji nechat ať mu táto říká? Ovlivní ji to ve vztahu s jejím pravým otcem? Partner ( vdovec ) má také dceru, jsou ji 3 roky a začla říkat,, to je můj táta " nebo,, to je moje ".. nevím si vůbec rady. Co s tím? Přitom když zrovna nejsme všichni spolu, tak si voláme a je nadšená že vidí moji dceru El. Děkuji za radu. Hezký denS pozdravem Monika

Dobrý den, pokud vaše dcera začala vašemu novému partnerovi říkat tati spontánně, tak není třeba ji bezpodmínečně opravovat. Děti prostě považují za rodiče ty blízké lidi, kteří se podílejí na jejich každodenní výchově a péči. Vztah s biologickým otcem by to ovlivnit nemělo, děti jsou schopné mezi tatínky dobře rozlišovat. I když to tak v mladším věku někdy nevypadá, tak se stoupající vývojovou úrovní a věkem si dobře uvědomují, kdo je jejich vlastní otec. Samozřejmě je důležité, aby biologický otec se vztahu s dítětem nezmizel a udržoval s ním pravidelný kontakt, který by neměl být omezen jen na přání k svátku a k narozeninám. Právě nezájem nebo nedostatek kontaktu s rodičem je to, co naruší vzájemný vztah, nikoliv to, jak koho dítě oslovuje. Jestli však necháte dceru, aby vašeho partnera oslovovala tati, tak by s tím měli souhlasit všichni zúčastnění. Měli byste to probrat vy dospělí mezi sebou, tedy váš současný partner i otec dítěte by s tím měli souhlasit a nemělo by jim to vadit. Pro rodiče může být velmi bolestné, když slyší, že jeho dítě oslovuje tati pro něj cizího pána. Pokud by s tím měl někdo ze zúčastněných problém, pak by bylo vhodnější naučit dceru říkat partnerovi strejdo. Časem si na to zvykne a naučí se to, teď je pro ni asi matoucí, že u vás někdy bývá partnerova dcera, která mu tati říká. Ohledně partnerovy holčičky u ní vývoj probíhá tak jak má, to že si dítě v určité fázi vývoje věci či lidi přisvojuje, je sebestředné a používá slovo moje je v určité fázi vývoje úplně normální. Schopnost dělit se o cokoliv, porozumět cizímu vlastnictví, či pochopit, že tatínek nepřestává být jejím otcem, i když žije s jinou paní a holčičkou se teprve vyvíjí. Jejímu chování se však v popsané situaci není co divit, proto je potřeba přistupovat k dítěti citlivě, aby neutrpělo újmu. Partnerova dcera by neměla mít pocit, že je při návštěvách u vás upozaděná. Její otec by se měl přednostně věnovat jí, protože ji předpokládám má jen na určitý čas, aby také on neztrácel s dcerkou vztah. S vaší holčičkou je partner zřejmě v kontaktu denně. Pro jeho dceru je to o to těžší, že vaše vlastní dítě je stejně staré a je pro ni tedy velkou konkurencí. Snadno by si mohla myslet, že ji tatínek vyměnil za jinou holčičku, protože mu třeba nebyla dost dobrá, což by mohlo narušit její budoucí zdravý vývoj a sebedůvěru. Bylo by vhodné, aby tatínek s dcerkou naplánoval třeba nějakou akci nebo aktivitu, při které by se věnoval jen jí. Nemělo by být samozřejmostí, že vaše děti z prvního vztahu dělají automaticky vše společně a jsou stále spolu, když je u vás děvčátko na návštěvě. I když se děti mají rády a hrají si, tak to neznamená, že nepotřebují své rodiče také jen samy pro sebe. Přeji hodně úspěchů při zvládání určitě složitých situací, které život přinese. V případě obtíží můžete zkusit kontaktovat dětského klinického psychologa, nebo Poradnu pro mezilidské vztahy. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den,Manžel půjde na mateřskou, na kterou má nárok z HPP. Bohužel ho zaměstnavatel nemůže postrádat 5 měsíců. Je možné zkrátit mateřskou na 3 měsíce? Popř. je možné aby si manžel udělal živnost a pracoval pro zaměstnavatele jako OSVČ?Děkuji za informace.

Dobrý den, je možné zkrátit peněžitou pomoc v mateřství na 3 měsíce - manžel se může písemně na OSSZ vzdát nároku na výplatu dávky. V písemném prohlášení musí být uveden den, od kterého se manžel vzdává nároku na výplatu dávky. Druhá možnost by byla z mého pohledu problematická.

Dobrý den, paní doktorko, již delší dobu řešíme odstranění nosních mandlí u syna (4,5r). Nosní mandle má dle doktora obrovské, a s tím spojené potíže jako chrápání, špatný spánek, neustále se opakující rýmy a kašle, huhlání. Na poslední prohlídce v nemocnici mu zjistili i velkou krční mandli. Na vyndání nosní mandle byl objednaný již v únoru, ale kvůli špatné srážlivosti která vyšla těsně pred nástupem do nemocnice byl zákrok odložen, nedávno jsme proto byli na hematologii a tam zas vyšly výsledky krve úplně v pořádku. V jedné z pražských nemocnic nám byl nabídnut termín na vyndání nosní mandle a oříznutí krčních mandlí na začátku června, v ostatních nemocnicích mají většinou možnost nástupu až v září či říjnu. Mám tedy otázku zda není na začátku června zákrok riskantní díky možnosti vyšších venkovních teplot (to mi bylo řečeno dnes v jiné nemocnici) a také jestli by v případě mého syna bylo riskantní čekat až do září (tím že mandle je opravdu veliká, může ještě růst a jakmile dostane rýmu tak v noci téměř nespí, protože opravdu nemůže dýchat, také mi přijde že chvílemi jakoby přestává dýchat a pak se znovu nadechne. Předem moc děkuji za odpověď.

Dobrý den. Termín začátkem června je ještě v pořádku, odstranění mandlí se nedoporučuje v letních měsících.

Dítě
avatar Káča2018 07. 03. 2023

Dobrý den, chtěla bych se s někým poradit, dřív než to půjdu řešit nějak dál. Mám dvě děti. Holka 4 roky a kluk 5 let (v září 6). S jejich otcem spolu nežijeme už dva roky. Syn měl od malinká problémy s vyprazdňováním, a v pozdějším věku jsme s tím byli i v nemocnici, kde mu "diagnostikovali " syndrom dráždivého tračníku. Bylo u nás dost časté zvracení, nebo naopak průjem. Stačilo aby ho něco podráždilo, např. kašel, a už zvracel. Jenže teď pozoruji, že má tyhle problémy, když má jet, nebo už je u otce. Není to pravidlem, ale stává se to častěji. U mě jsou v pořádk , a předám je otci a do hodiny třeba mě volá, že kluk zvrací, v jakém stavu jsem mu je jako dala. Říkám dyť se mnou byli dobří jako. A stalo se to tak už několikrát, jednou tak začal zvracet už chvilku před tím, než si pro ně měl dojet. A druhý den je v pořádku všechno. Někdy i jak dojede v neděli domů, tak je dobrej, a večer až se hodí do klidu, tak se pozvrací, ale tím to hasne. Tak už si říkám, jestli to není z nějakého psychického původu. Holka je vždy v pořádku. On je kluk i takovej citlivější. Rozhodně si nemyslím, že by otec byl na děti nějak zlej nebo tak něco, to je vyloučené. Jeden den k nám otec přijel za dětma na chvíli, a jak kluk viděl z okna, že parkuje, tak mě říká "bolí mě bříško, protože dojel táta ". My s otcem máme dobrý vztah jen tak na oko. On i po dvou letech má potřebu o mě nehezky mluvit všude, že jsem krkavčí máma a že děcka nechci a podobně. Jednou se mi stalo že děti dojely domů od otce a syn se mě ptá " tak co mami, odpočinula sis? Mělas klid od nás ". To jsou přesně slova jeho otce, on pořád potřeboval mít svůj klid. Jediný kde to kluk mohl slyšet takovou vět , je u otce. Hned sem mu to vyvrátila a řekla, že mi bylo smutno po nich a že rozhodně žádný klid od nich nepotřebuju. Když se dceři stal úraz a otec nás vezl do nemocnice, tak moje kamarádka odvezla syna k otcové matce, tím že otec pak tam za ním dojede a bude s ním. A kamarádka mě píše, že jí kluk v autě říkal, že ale chce spát s maminkou. Pak už sem otcovi řekla tak nějak oklikou, že někoho mám, aby už nechal těch pomluv, a on se začal vyptávat kluka na "strejdu". Tak já nevím, jestli to může být stresem, nebo nějak psychicky. Co myslíte, poradíte mi? Jestli to nějak řešit. Nechci mu je dávat za tu cenu, že kluk bude mít scvrklej žaludek nebo že z toho bude zvracet nebo mít nějaký stres. Předem děkuji za odpověď. Seitlová

Dobrý den, z vašeho popisu není patrné, jak často si otec děti bere, nebo jestli máte střídavou péči? V každém případě ne všechny děti dobře snáší změny, navíc se vašim dětem rozpadla rodina, přišly o jistou míru stability a bezpečí. Reakcí může být separační úzkost - strach odloučit se od nejbližší pečující osoby, v tomto případě od vás jako od matky. Na tuto úzkost a strach mohou nasedat psychosomatické obtíže, zejména u citlivého dítěte s touto dispozicí. Je zde potřeba postupovat vzhledem k synovi velmi citlivě. Neměl by určitě přijít o kontakty s otcem. Otcovská postava je v životě chlapce velmi důležitá. Bylo by ale dobré se s ohledem na aktuální situaci s tatínkem domluvit na nějakém řešení, které bude pro chlapce co nejméně stresující. Jedná se o řešení na přechodnou dobu, než syn opět získá potřebnou stabilitu a separační úzkost odezní. Tatínek by si ho mohl na omezenou dobu brávat třeba jen na procházky, výlety, nebo k sobě přes den bez spaní. Vzhledem k tomu, že domluva může být složitá, pak by bylo vhodné kontaktovat Poradnu pro mezilidské vztahy a pokusit se dojít např. prostřednictvím mediace k nějaké dohodě, kompromisu. Ohledně obtíží syna se můžete poradit také s pediatrem a případně by bylo vhodné kontaktovat dětského klinického psychologa. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den, paní doktorko, syn bere ještě Vigantol, je mu 18 měsíců. Lékařka nám nedávno na prohlídce řekla, že stačí dobrat teď přes zimu a pak už ne. Já bych přece jenom chtěla pokračovat i dál. Nebo myslíte, že je to zbytečné? Starší syn užívá pořád rybí olej, koukala jsem, že přípravek obsahuje i vit. D. Co je tedy lepší dávat tomu mladšímu? Rybí olej nebo jen Vigantol? Děkuji Vám za odpověď.

Dobrý den. V letních měsících je dostatek slunečního záření, D vit. není nutný, je vhodno nasadit až znovu na podzim.

Dobrý den paní doktorko, Obracím se ne vás s dotazem. Máme skoro 4leta (červen) jednovaječná dvojčata. Která od začátku vedeme k nějakým pravidlům. Od té doby co chodí do školky nás začali úplně bojkotovat. Nesposlouchaji, pořád se perou, zlobí, vztekají se. Když jim člověk dá na zadek tak se mu ještě vysmějí. Naší kluci mě přijde a říkají to i ve školce že jsou na jejich věk chytrý a jak krásně mluví. Když jsem se dnes ptala ve školce tak mi bylo řečeno že tam poslouchají. Nevím kde jsem udělala chybu. Můžete mi prosím poradit s tím? Je to na vyhledání odbornika? Děkuji

Dobrý den, v první řadě bych vás chtěla uklidnit, na vyhledávání odborníka to zatím nevypadá, i když pokud budete stát o nějaké výchovné rady, tak jej vyhledat můžete vždycky. Vypadá to, že máte doma dva zdravé, krásné a normálně se vyvíjející chlapce. Různých chyb ve výchově uděláme určitě všichni spoustu, jsme přece omylní lidé s chybami a ne roboti či automaty na bezchybnou výchovu. Ale ve vašem případě se ani o výchovnou chybu nejedná. Tak pročpak se vaši chlapečci chovají jako čertíci a nechtějí poslouchat a vašim trestům se smějí a perou se? 

S největší pravděpodobností se jedná o vývoj a to zdravý vývoj. Vaši chlapci se vývojově dostali do období vzdoru. O tomto období bylo již mnoho napsáno, najdete o něm mnoho literatury, informací na internetu v časopisech i jinde. Také na webu Baby online je o tomto období hodně informací, proto je podrobně již vypisovat a opakovat zde nebudu. Jen se pokusím shrnout nejzásadnější. Jedná se o vývojové období, které přichází v silnější či slabší formě v životě každého zdravě se vyvíjejícího dítěte. Jedná se vlastně o vývojový krok kupředu, i když z pohledu vychovatele i dítěte je toto období často náročné a ne vždy příjemné. Toto období přichází často náhle a z dítěte, se kterým se dalo normálně domluvit, se najednou stává malý vztekloun, který se třeba i válí po zemi, kvůli téměř nicotným či úplně vymyšleným příčinám. A všechen ten vzdor a vztek je velmi často namířen vůči rodičům či jiným nejbližším vychovatelům. Proto vaši chlapci cizí autoritu ve školce respektují a výchovné obtíže zde nemají. Nervová soustava dítěte v tomto období ještě není zralá a dítě nedovede rozumově zpracovat a ovládnout svoje pocity. A to zejména pocity negativní, které v nich vyvolává například zákaz či nepovolení něčeho, snaží se porušovat a posouvat daná pravidla. Děti se tak ale zároveň učí svoje negativní emoce zvládat a zpracovávat. Pokud se tedy stane, že se dítě dostane do vzteklého záchvatu, je potřeba počkat, až afekt odezní, dítě netrestat, nekřičet na něj, a ani se ho nesnažit nějak po dobrém usměrňovat. Dítě nás v této chvíli stejně nevnímá a každý náš pokus o uklidnění ještě afekt zhoršuje. Můžete třeba jen okomentovat jeho vztek, vyjádřit mu pochopení, ale nezasahovat (př. vím, že se zlobíš, že jsem ti nekoupila lízátko, chápu že tě to zlobí, ale měl bys zkažené zoubky...). Až se dítě uklidní, tak je teprve možné s ním danou situaci probrat, vysvětlit dětským způsobem, jak by se dítě mělo chovat, nebo proč je potřeba daná pravidla respektovat a dodržovat, proč na nich trváme. V některých případech je možné odhadnout, kdy vztek přichází (třeba vždy, když jdeme kolem obchodu s hračkami) a vzniku záchvatu předejít (jdeme jinou cestou). V tomto období je potřeba být s dětmi trpěliví, nebrat si jejich chování osobně. Ony pouze bojují samy se sebou a zvládnutím svého vzteku. Můžete se zkusit co nejvíce zapojit do her vašich dětí, bylo zjištěno, že děti, se kterými si rodiče hodně hrají, mívají pak toto období mírnější. U vás je prožívání tohoto období o to náročnější, že jej máte 2x současně. Navíc se přítomností stejně starého sourozence mohou projevy ještě zhoršovat, a proto se chlapci perou. Možná by bylo dobré občas chlapce rozdělit a věnovat se každému individuálně. Ono existovat ve dvou provedeních pro dítě také může být zátěž, dvojčata zejména stejného pohlaví si bezprostředně konkurují. Každé dítě navíc potřebuje individuální přístup a pozornost. Ono se na to u dvojčátek často zapomíná a rodiče je mají tendenci brát jako jednu osobu. To také může být důvodem jejich vzájemného praní a soupeření, jde jim o vaši výlučnou pozornost. Děti v touze po pozornosti akceptují i tu negativní, třeba že dostanou na zadek, jak píšete. Proto kluky rozdělte, podělte se třeba s tatínkem nebo babičkou a podnikněte s nimi něco také odděleně. Mimochodem fyzické tresty stejně nic nevyřeší, děti se pouze učí své negativní pocity řešit agresí a přenášet na někoho jiného a to nechceme. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den, paní doktorko. Dovolte mi, abych se Vás zeptala na otázku ohledně stolice mého kojeného 3,5měsíčního syna. Kaká 3-4x denně a má takovou stolici. Není to průjem? Děkuji za Váš čas :-)

Dobrý den. Omlouvám se, podle fotky nelze spolehlivě posoudit, kontaktujte prosím svého pediatra.

Dobrý den,co všechno může způsobovat spánek s otevřenými ústy u šestiletého? Vyloučili jsme zubní problém, zvětšenou nosní mandli, alergie. Je to problém nebo to může být vývojová záležitost? Děkuji.

Dobrý den. Pokud dítě při otevřených ústech dýchá nosem, nic se neděje, pokud dýchá ústy, může mít vyschlé sliznice a následně kašel.

Spánek
avatar Rudzi 09. 02. 2023

Dobrý den, nedávno jsem sem dávala dotaz ohledně spánku 11měsíční holčičky a doporučila jste mi pyridoxin, ale dívala jsem se že je to do 3 let nevhodné pro děti a taky jsem se chtěla zeptat, kdy toho šílené období skončí? Děkuji

Dobrý den. Pyridoxin dostávají běžně děti od narození i na doporučení neurologů. Bohužel nevím, kdy toto období u vašeho dítěte skončí, je to individuální.

Podpora imunity
avatar Radka28 07. 02. 2023

Dobrý den,chtěla bych vhodně podpořit imunitu svého 3-letého syna. Netrpí žádnými konkrétními problémy, jen když je v dětském kolektivu, je náchylnější k různým respiračním onemocněním, proto bych přes zimní období ráda imunitu podpořila. Dávám mu přípravek s extraktem z hlívy ústřičné + cucavé bonbónky s vitamíny, minerály a bakteriální kulturou. Složení obou přípravků je v příloze. Denně má 1 tabletu "hlívy" a max 3 tablety celkem z výše zmíněných bonbonů. Prosím, je to takto dostačující, nebo jsou pro něj některá množství nebo konkrétní složky obou přípravků zvlášť či dohromady v tomto věku moc? Poslední dotaz, zda mám ještě doplnit nějaký přípravek s probiotiky?Moc děkuji za odpověď :)

Dobrý den. Můžete pokračovat v zavedené terapii, nebo můžete vysadit a podávat Imunoglukan sirup, má nejvyšší koncentraci imunoglukanu.

Dobrý den, mám dotaz ohledně spánku 11měsíční holčičky. Kolem 8 měsíce se naučila krásně usínat sama v postýlce, spala skoro celou noc. Na svátky jsme jeli za rodinou na Slovensko (cestujeme skoro od miminka) kde jsme onemocněli chřipka a zánět průdušek, byly jsme 2x na pohotovosti kde nám řekli, že jí nic není, a že to jsou jen zuby, měla horečky, začala špatně usínat a spát, uspávání na rukách, v noci buzení s křikem. Nakonec jsme jeli zpět domů a k naší Dr. Kde nám řekla že má chřipku. Začla brát antibiotika. Jenže spánek se nelepšil, pořád se budila, v postýlce vůbec nechtěla být, tak začla spát se mnou v posteli. Doteď ji musíme uspávat na rukách, když ji položím vedle sebe do postele, dělá blbosti. Po těch 2 měsících se spánek trošku zlepšil, ale pořád se v noci budí, někdy hned usne, někdy dám dudlík a někdy si sedne, začne se smát nebo lézt a trvá než zas usne, někdy i poplakává. Každý den máme jak přes kopírák, snažím se dodržovat večerní rituály. Koupel, nebo opláchnutí, namazání krémem, oblékání, umělé mlíčko (nekojím), namazat zoubky, pomazlit a uspat na rukách. Do té půlnoci jakž takž a pak to začíná. Přes den spí po obědě třeba ty dvě hodinky a tak už ji nedávám spát, aby usla večer, když má kratší spánek, spí pak ještě v kočárku max hodinku, aby pak zas usla večer. Ještě dodám, že přes den je hodná, krásně si hraje, papá, prospívá. Můj dotaz je, co dělám špatně, nebo jak docílit toho, aby spala celou noc. Děkuji, snad to nepíšu moc zmateně.

Dobrý den. Vše děláte dobře, je to období, kdy děti mohou mít neklidný spánek, zkuste Pyridoxin 1xdenně 1/2 tbl, je to vitamín skupina B6, podporuje vyzrávání mozkových funkcí a zklidňuje.

Dobry den,chtela bych se zeptat, v roce 2019-2020 jsem byla OSVC a platila si nemocenske pojisteni, v listopadu 2020 se nam narodilo prvni dite, na ktery jsem narok na materskou mela, po materske jsem nastoupila na rodicak, ktery mam do konce kvetna 2023 a v cervnu 2023 se nam ma narodit druhy dite. myslite ze mam narok jeste na materskou kdyz jsem si nasopledy platila nemocenkou v roce 2020 ? v pripade ze nemam, muze muj manzel nastoupit na materskou misto me? jak by to v tomhle pripade bylo s nastupem na rodicak? nastoupila bych hned po porodu nebo az po skonceni materske kterou by pobiral manzel? Jeste doplnim ze zivnost mam pozastavenou a nepracovala jsem od doby narozeni prvniho ditete.Dekuji

Dobrý den,

pokud si nyní nehradíte nemocenské pojištění, nemáte na peněžitou pomoc v mateřství nárok. Pokud manžel splňuje podmínky nemocenského pojištění, může na PPM nastoupit nejdříve od počátku 7. týdne po porodu. Je potřeba, aby s Vámi manžel uzavřel písemnou dohodu, ve které bude uvedeno, od kterého dne bude o dítě pečovat a datum porodu. Váš podpis na dohodě musí být úředně ověřen - lze i přímo na OSSZ. Během čerpání PPM nemůže vykonávat činnost, ze které nárok uplatňuje (v zaměstnání na tuto dobu požádá o rodičovskou dovolenou). 

Vy můžete čerpat rodičovský příspěvek po porodu do nástupu manžela na PPM a následně po skončení jeho PPM. Souběh PPM a rodičovského příspěvku v rodině v jednom měsíci je možný pouze v případě, že je částka PPM nižší než rodičovský příspěvek, pak náleží doplatek rozdílu z rodičovského příspěvku.

Dobrý den,nevím, zda to sem patří, ale nicméně nastal nám doma menší problém.Máme dvě dcery - 3 roky a 6 let. Ta starší mívala dříve občas noční děsy, ale už to naštěstí ustoupilo. Ta mladší 3letá spinkává s tou starší společně v pokojíčku. Do teď žádný problém nebyl, naopak to bylo klidné dítě, co prospalo celou noc, ale to se bohužel změnilo. Najednou, je to tak týden, co jsem se pořádně nevyspala. Začíná v noci cestovat a odmítá být ve své postýlce, i když není v pokojíčku sama. Večer kolem 8 obě dcery uložím do postele a čtu pohádku a vše je bez problému, ovšem kolem 2 v noci se mladší dcera vzbudí a cestuje ke mně do postele. Přesunu ji tedy do její postýlky, kde čekám s ní, než usne, vetšinou to trvá kolem té hodiny a půl, a pak jdu spát zpět k sobě... Takto se to teď opakovalo každý den. Ovšem teď už to začíná gradovat, kdy se v noci znovu vzbudí třeba i potom ve 4 a jde zpět ke mně. Nemusím vysvětlovat, že při tom cestování jsem nevyspaná jak já, tak manžel, co vstává brzy do práce. Stejně tak když mám dceru ve své posteli. Moc se na mě "lepí" a kope do mě než usne. Nechci, aby si na to zvykala, když má svou postýlku a pokojíček se sestřičkou. Ráno mně nedokáže říct, proč se tak děje, nebo jestli se něčeho bojí... Chci se zeptat, je to jen přechodné období jako ty noční děsy, nebo to mám řešit nějak jinak? Moc děkuji za odpověď

Dobrý den, 

píšete o situaci, se kterou se setkává hodně rodičů. Dcerka je ještě hodně malá a zřejmě cítí momentálně zvýšenou potřebu kontaktu s vámi, ať už je to z jakéhokoliv důvodu. Opakované buzení dítětem putujícím v noci po bytě a následně nekomfortní spaní s kopající dcerkou v posteli však nejsou zážitky, které by člověk vyhledával, a proto je dobře, že se snažíte situaci řešit. Pokud u dcery nepozorujete jiné změny v chování, předpokládala bych, že se jedná jen o přechodnou záležitost, která odezní.

Zkuste popřemýšlet, kolik času s dcerou aktivně trávíte přes den, jestli máte čas věnovat se společně nějaké činnosti, která ji baví a kdy by vás na chvíli měla jen pro sebe - zda nepotřebuje více fyzického kontaktu s vámi.

Jinak i když dcera neuvádí žádný konkrétní strach v noci, nebude špatné, když zkusíte nechat v pokojíčku malé světýlko, pořídíte lapač snů, abyste odehnali případné sny škaredé a přilákali dobré spaní... Zeptejte se, co by jí pomohlo, aby se jí lépe spalo, třeba na něco společně přijdete. Třeba nějaký váš osobní předmět (polštářek, oblečení...), který by měla v posteli, by ji mohl pomoci uklidnit se...

S dcerkou se také bavte o tom, že na tulení se máte den, případně večer, vysvětlujte si, že v noci každý potřebuje svůj prostor, a pokud v noci přijde, přenesete ji zase do její postýlky, abyste si všichni lépe odpočinuli a druhý den měli sílu třeba na společné hraní. Bude potřeba nějakou dobu vydržet, být důslední a dítě do postýlky vracet. 

Jinak na BOL najdete i další názory na toto téma, např. v poradně pod názvem Dítě chodí spát k rodičům.

Přeji hodně radosti z dětí a klidné spaní.

Dobrý den, Chtěla bych se zeptat zda budu mít nárok na mateřskou v tomto případě viz. níže a zdali je možné čerpat Rodičovsky příspěvek do 4let věku dítěte a přitom se vrátit na stejnou pozici i stejný úvazek jako před mateřskou. Příklad.Malá se narodila 6/2021 Rodičovská dovolená mi běží do 5/2024. Rodičovský příspěvek mám až do 4 let věku dítěte. Rada bych v práci požádala o neplacené volno do 12/2024, pak bych se vrátila zpět do práce jako před těhotenstvím a během toho budu pobírat rodičovský příspěvek a chtěla bych druhé dítě tak musím otěhotnět, tak aby mi vycházel nástup na mateřskou ještě před 4 rokem malé? Kdybych nastupovala na mateřskou po 4 roku malé,tak už nemám nárok na mateřskou?Předem děkuji za odpověď. Nicol.

Dobrý den,

nárok na mateřskou dovolenou a peněžitou pomoc v mateřství (PPM) byste měla i po 4. narozeninách staršího dítěte.  Rozdíl je pouze v tom, že při trvání stejného zaměstnání a nástupu na další PPM do 4 let předchozího dítěte, se použije pro výpočet další PPM vyměřovací základ pro předchozí PPM, pokud je vyšší než aktuální. Po 4. narozeninách se toto porovnání neprovádí, vychází se z aktuálního vyměřovacího základu.

Dobrý den, mám 8roční dceru , od září začala chodit do 1 třídy a do prosince to bylo všechno v pořádku chodila řádně do školy a zvykla si být v kolektivu s dětmi ale od ledna tohoto roku se mi sekla, přestala komunikovat ráno když má jít do školy si stěžuje že ji bolí bříško a zavře se v pokojíčku, nechce mi říct kdo nebo co za to může že se tak začala chovat prosila bych nějakou radu moc děkuji

Dobrý den, doporučila bych vám obrátit se nejdříve na paní třídní učitelku, jestli u dcerky nezaznamenala nějakou změnu ve zvládání školních povinností, zhoršení prospěchu, ve vztazích s vrstevníky či jinou změnu. Situaci proberte a pokuste se s paní učitelkou citlivé ve spolupráci řešit. Pokud paní učitelka žádné obtíže ve škole nepozorovala, pak bych vám doporučila kontaktovat buď dětského klinického psychologa nebo pedagogicko psychologickou poradnu, kde by vám mohli pomoci přijít na podstatu dceřiných obtíží. Doma na dcerku netlačte, nesnažte se zjistit, co je příčinou obtíží, jen ji ujistěte o vaší podpoře a že za vámi může kdykoliv přijít, když bude potřebovat. Poté vyčkejte, jestli dcerka sama nepřijde. Je ale možné, že si dcerka příčinu obtíží ani vědomě neuvědomuje, jen reaguje somaticky. Proto s kontaktováním odborníka neotálejte, u dcerky by se mohly rozvinout psychosomatické obtíže, které se pak často obtížné odbourávají a řeší. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den, můj syn ( v březnu 5let), nechce kakat ve školce, do které chodí od 3, 5 let. Do třech a půl let kakal do nočníku, záchodů se bál. Nyní chodí na záchod jen doma a výjimečně i jinde, ale jen se mnou. Ve školce se prý stydí před ostatními a říkat si o utírání zadečku od pí. učitelky. Bohužel se to snaží vydržet domů a někdy ho z toho bolí bříško. Dneska měl ve školce nehodu a nechtěl se od učitelky nechat ani umýt. Naštěstí se to stalo těsně před mým příchodem, tak jsme to zvládli spolu. Jenže pak se stydí, je z toho špatný a mívá z toho stresu i zvýšené teploty.Ráda bych mu pomohla, ale nevím jak. Za dva měsíce začínám chodit do práce a už si ho nebudu moct brát po obědě jako dosud. Nechci, aby se trápil. Děkuji za odpověď a pěkný den.

Dobrý den, některé citlivější děti mívají s vyprazdňováním mimo domov obtíže. Doporučila bych vám se synkem kontaktovat dětského klinického psychologa a situaci a delší postup s odborníkem probrat. Na citlivou nervovou soustavu navazují pocity studu a mohlo by to vyústit v psychosomatické obtíže, zadržování stolice a následně obtíže s vyprazdňováním, proto návštěvu u psychologa neodkládejte. Ohledně doporučení vhodného odborníka se můžete poradit u vašeho dětského lékaře. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den paní doktorko,Měla bych dotaz ohledně zraku. Jsme narozené ve 34+2 momentálně jsou nám 2 měsíce. Kdy by měli nedonošené děti začít vnímat? Děkuji za odpověď

Dobrý den. Je to individuální, vaše děti by mohly v tomto věku již zafixovat.

Dobrý den,mám syna (20 měs.) a ráda bych, aby chodil večer spát dřív.Ráno vstává v 8:15, po obědě spí 1,5-2,5 hod. (mezi 12:30-15). Večer se snažíme, aby šel spát po 20.hodině, ale stejně usne nejčastěji až ve 21 hodin. Nejsou výjimky, že se to protáhne do 22 hodin. Řekla bych, že je jedno v kolik usne, vstává pořád stejně (8:15).Chtěla bych se zeptat, zda je reálné, aby večer usnul dřív než v 21 hodin. Jakým způsobem byste mi poradila, abych toho dosáhla? Zkoušela jsem odpolední spánek upravit, aby končil nejpozději ve 14 hod., ale večer dřív unavený nebyl. Má cenu ho ráno násilím budit dřív??Nejsem si jistá, jestli/jak velkou roli hraje večeře .. Jak dlouho před spaním je vhodná? Spíš dřív, aby ji strávil, nebo až těsně před spaním, aby nebyl hladový? Nyní večeříme mezi 18-19, někdy si ještě něco malého dá ve 20 hod. Cca ve 23:30 se vzbudí na mlíčko a další ráno mezi 5.-6.hod. (potom ještě usne). Děkuji za rady.

Dobrý den, každý člověk i dítě má nějaké přirozené biorytmy, podle kterých se jeho organismus řídí. Však se říká, že někteří lidé jsou sovy a jiní skřivani. Každé dítě si postupně vytvoří nějaký režim včetně potřeby spánku a usínání, který mu vyhovuje. Obecně bych příliš nedoporučovala dítěti násilím jeho spánkový rytmus měnit. Odpolední spánek je pro dítě v tomto věku důležitý a jeho kvalita se promítá do spánku nočního. Platí totiž, že pokud si dítě pravidelně odpočine odpoledne, tak o to lépe pak spí v noci. Takže bych do spánku vašeho synka raději příliš nezasahovala, vždyť kolik rodičů by vám délku jeho spánku ráno jistě závidělo. S vývojem dítěte se potřeba spánku mění, mohou přicházet různé spánkové krize, noční strachy apod. Dá se tedy předpokládat, že se i u vašeho synka časem bude měnit spánkový rytmus a bude příležitost nastavit změnu a dřívější noční usínání. Obecně je večer vhodné zařadit nějaké klidové aktivity a dodržovat pravidelný řád, který dítěti pomůže na spánek se připravit. Místnost, kde dítě spí, je potřeba dobře vyvětrat, dítě by na sobě mělo mít prodyšné nejlépe bavlněné pyžamko a lehčí přikrývku, aby mu nebylo horko. Ohledně posledního jídla před spánkem se spíše poraďte s ošetřujícím lékařem nebo dětským nutričním terapeutem, který vám i poradí, jaká jídla jsou vhodná. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog 

Dobrý den, mam prosbu ohledně mého 2 letého chlapečka. Občas si lámu hlavu s tím ,jestli není malej opožděný a nebo jestli nemá jiný problém. Prijde mi ,že mi nerozumí. Když ho požádám ,aby mi něco přinesl ,hračku nebo tak ,tak nepřinese ,občas knížku. Sám mi věci jinak nosí normálně ,chodí mi je ukazovat ,já mi říkám ,co to je a tak. Ještě nemluví ,mluví jen ba,lala ,bebe. Miluje knížky,vydrží u ní i 20 min. ,Ukazujeme si ,baví ho to ,ale dělá to trošku jinak. Ze začátku ukazovat nechtěl ,pak začal ukazovat ,ale naší rukou ,všechno hbez poznal ,teď už to nedělá ,ale dělá to ,že vezme naší ruku a ukazuje a my říkáme ,co to je. S nočnikem nemáme problém ,sedí na něm v klidu ,když řeknu ,že jdeme dělat "číš", tak přiběhne a sedne si ,ale sám si nerekne ,ale jinak do něj čůrá. Na pití taky přijde ,když řeknu "Míšo, chceš čajík" ,ti přijde ,sedne si na gauč a čeká a nebo si pro to rovnou přijde. Stejně tak i s jídlem.Pozná i to ,že jdeme ven ,když ho začnu oblékat ,tak mu říkám ,že půjdeme ven a jakmile mu nasadím boty ,tak hned běží ke dveřím a čeká nebo tahá za kliku. Když na něj mluvím přímo ,tak se na mě dívá,směje se. Směje se i vtipům ,co děláme nebo pohádkám,když je tam něco srandovního ,dokonce si hraným pohádkám. Začal od včera jezdit na odstrkavadle. Zajímavé je i to ,že třeba když něco schodi,sebere to a dá to na to samé místo ,tak ,jak to bylo. Dokonce i to ,že třeba ví,že na stole je ovladač nebo telefony a když je vidí na gauči ,tak přijde a dá to na ten stůl a odejde. Či se týká hraní ,tak si hodně hraje sám, hraje si s autodráhou ,s knížkama nebo s kostkami. Miluje malé dřevěné dopravní značky ,s nima litá celej den ,různé je všude staví a tak. I na procházce si prohlížíme všechny značky. S námi si hraje s balonem nebo s těma kostkama a knížkou,nebo děláme různé blbosti ,lochtani a tak.Na procházce chodí už hezky za ruku,ale když už nemůže ,tak si sedne a čeká ,až ho dám do kočárku. Má odpolední spánek ,to spí 2 hodiny a v noci spí celou noc už od 1 měsíce,v tom máme opravdu štěstí. A jídlo miluje snad všechno, nejvíce zeleninu a ovoce. A jí sám vidličkou. Ale co se týká toho dorozumění,aby mi něco přinesl nebo tak ,to nedělá a ani nemluví no. Jo a vlastně rozumí ,když mu řeknu NE ,že něco nesmí dělat a tak a když něco udělá ,co nemá ,tak pak za mnou běží ,obejme mě ,jako by se omlouval. Rád se i mazlí.Děkuji za odpověď a přeji hezký den S pozdravem Tereza Cibriková

Dobrý den. Pokud máte obavy o vývoj dítěte,požádejte pediatra o psychologické vyšetření, co se týká řeči, požádejte o logopedickou konzultaci.

Přeji hezký den. Chtěla bych se zeptat, co by mohlo být za stydlivostí dcerky. Máme se všichni rádi a dáváme si to najevo i říkáme si to. Sedmiletá dcerka je aktivní, chytrá, chodí do první třídy, ale už loni nám plynule četla, počítala, má výbornou paměť, říká i dlouhé básničky,... Když něco umí nebo dostane ve škole známku, ukáže to, pochlubí se. Mně dokonce každý den říká, že mě miluje nekonečně. Je dost citlivá, kamarádská, přizpůsobivá. Jen když byla malá, neměla moc ráda změny, občas se stávalo, že když jsme po ní chtěli nějakou změnu, raději jsem o ní mluvila s předstihem, aby si "zvykla", že ta změna nastane. Ale zase třeba do školky šla úplně bez problémů a hned první den mě vyháněla. Ale někdy se stává, že má takový "zkrat", že když po ní něco chceme a ona to nechce, úplně se zasekne a nic s ní nehne. My trváme na svém, ona také. Třeba trvá i hodinu, samozřejmě s nářkem a od nás se zvýšením hlasu, než ji přesvědčíme, vysvětlíme, pak i vyhrožujeme, že třeba nebude pohádka a večerníček. Stojí mě to hodně sil a samozřejmě mě mrzí, že se nedokáže přemoct, poslechnout, že má něco udělat. Ale nakonec to vždycky nějak zvládne, až vymyslím nějaký způsob, co ji přesvědčí... Nejsem zastánce nějakých tvrdých trestů. Nejvíce mě ale zaráží situace, že když má ve slabikáři číst básničku (nebo třeba v knížce před spaním), neudělá to. Vysvětluju jí, že to je úkol, že mají číst a já to potřebuju slyšet, abych ji třeba mohla i opravit. Ona prostě nečte a jen na to kouká. Až když se pak důrazně zeptám, proč to nechce číst, když ostatní text čte, řekne, že se stydí. Dost mě to zarazilo a zamrzelo. Vysvětlujeme jí, že před náma se přece nemusí stydět, že nám se má spíš chlubit, když něco umí - a že ona toho umí hodně, je dost napřed před ostatními. Ale to nepomáhá. Opět nastalo hodinové přemlouvání, přesvědčování,...ale v tomto případě to rozhodně nechci hrotit a být až moc přísná. Kdybych jí to čtení ale odpustila, příště by to bylo stejné a úkolů bude ještě spousta. Přitom když někdy sama chce, tak nám třeba básničky ze školy řekne. Nevíte, v čem je problém? Vím, že je dost ambiciozní, do všeho se vrhá naplno a je velmi zvídavá, snaží se všechno dělat dobře, má samé jedničky. Ale stydět se před vlastní mámou? Občas dělá trochu problém to, že je dost váhavá, je narozená 21.10. a je to opravdu Váha. Dost mě tato situace trápí, ráda bych, aby se přede mnou cítila úplně v pohodě a nestyděla se. Předem moc děkuji za odpověď. S pozdravem Hanka

Dobrý den, při práci a výchově vaší dcerky bych vám doporučila využívat méně nátlaku a více vzájemné dohody a domluvy. Podle vašeho popisu vaší dcery to vypadá, že se jedná o velmi šikovné a nadané dítě, které vyžaduje citlivý a chápavý přístup. Na váš přílišný tlak reaguje úzkostně a pasivně negativisticky. Proč by dítě, které plynule četlo již před nástupem do školy, bezpodmínečně muselo číst článek ze slabikáře, který je pro ni zřejmě primitivní. Čtení je samozřejmě potřeba procvičovat, ale ať dcerka přečte o něčem, co ji zajímá a sama číst chce, nechte ji vybrat. Nebo jí snad nedůvěřujete, že článek ze slabikáře ve škole přečte? Nebo můžete udělat dohodu, že přečte nějaký text, který chce číst sama, a pak ještě přečtete pro ověření kousek článku ze slabikáře. Stejně by bylo dobré postupovat při jejím záseku. Je dobré vypozorovat situace, ve kterých k němu dochází a těm se vyhnout, předcházet jim. Vždyť proč by otrocky musela dcera plnit vaše příkazy, nechte jí prostor pro vlastní iniciativu. Je například prospěšné a jistě i výchovné, aby dítě mělo nějaké drobné domácí povinnosti, za které si samo zodpovídá. Proč by si ale tuto povinnost nemohlo samo vybrat. Udělejte dceři seznam úkolů, které je potřeba udělat např. v domácnosti a ať si sama vybere třeba dva, o které se postará. Plnění těchto úkolů pak nechte na ní samotné. Vypadá to, že se jedná spíše o rodičovský problém a potřebu neustálé kontroly a vlastní převahy nad dítětem. Snadno se tak může stát, že přílišným tlakem na citlivé dítě může dojít k jeho neurotizaci, nebo z dcerky vychováte perfekcionistu, který nikdy nebude se svou prací a ani se sebou spokojený a nebude schopen předvést co v něm je. Ze strachu z neúspěchu a odsouzení okolím neudělá raději vůbec nic. Stydlivost vaší dcery při plnění úkolů souvisí pravděpodobně s jejím strachem ze selhání, dále se může také jednat o snahu se vyhnout úkolu, který pro ni není atraktivní a nechce se jí do něj. Doporučila bych vám k přečtení knihu pana psychologa Lemana - Do pátku bude vaše dítě jiné, která je věnována problematice respektujícího výchovného přístupu, který však dítěti zároveň nic neodpouští a vede jej k samostatnosti. Pro vás bude určitě zajímavá kapitola věnovaná právě perfekcionalismu u dítěte, jak správně dítě povzbuzovat a podporovat, místo zakazování, přemlouvání, diskutování. Bylo by také dobré zvážit vyšetření rozumového potenciálu dcerky v pedagogicko psychologické poradně, kde se také s psychologem můžete poradit, jak k dceři výchovně přistupovat. Nechuť k přijímání změn u dcery může vycházet právě z její citlivosti a úzkostnějšího emočního ladění, zde je dobré na předpokládané změny dítě předem připravit, zeptat se jej, co by potřebovalo, aby změnu zvládlo, podpořit jej.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den paní doktorko, syn měl v necelých 3 letech febrilní křeče (krátký záchvat),v nemocnici byl pár dní na pozorování a při propuštění mu lékaři napsali rektální roztok Diazepam,který máme mít doma a v případě opakování ihned použít. Pak po propuštění jsme šli k naší doktorce a ta mu napsala ještě diazepam v tabletách,s tím, že mu máme dát 1/4 tablety preventivně vždycky při teplotě 38°C. Dokonce nám to napsala i do přihlášky do školky, že tyto tablety má mít ve školce. V nemocnici toto doporučení nebylo, stačí dávat čípky a hlídat teplotu aby nevystoupala. Doporučujete vy mu takto podávat ten diazepam? Já mu ho takto dávat nechci, teploty má docela často, čípky nám zabírají, ten diazepam jsem mu dávala snad jen 1x, když měl 39, protože jsem se bála, aby se mu ty křeče neopakovaly. Nyní mu je 4,5 roku, tak doufám, že už se ta pravděpodobnost opakování křečí snižuje. Děkuji za Váš názor.

Dobrý den, dle neurologických doporučení není třeba podávat Diazepam preventivně při teplotách.

Dobrý den, syn (4,5) špatně snáší nové věci. Dramaticky se to projevuje ve spojitosti se školkou, kam nechce chodit. Zvlášť po nějakém delším volnu je to na hranici nemožnosti ho tam dovést a nechat. Nebo pokud se ten den má dít něco nestandardního (vyzvedávání v jiný čas, besídka apod.). Ale i jinak to pozoruji - nové oblečení, boty, apod.se běžně stávají předmětem odmítnutí, popř. scény. Z procházky chce chodit stejnou cestou a je schopen to prosazovat za každou cenu. Apod. Nevím, jestli to a tím může souviset, ale jí poměrně málo jídel - palačinky, suché těstoviny, rýži, apod. Brala jsem to jako rys osobnosti (také nemiluji změny) a předpokládala jsem, že jak poroste, bude se zlepšovat ve zvládání těchto situací. Některé skutečně už "unese" ale jindy je stále schopen "se zhroutit". Už se dostáváme do fáze, kdy to začíná bránit běžnému fungování ve společnosti a v životě (školka, ne vždy je možné, aby bylo podle jeho přání či potřeb...). Jak mu můžu pomoct? Když ta situace nastane, tak se jakoby zasekne a nemá snahu to nijak řešit, zacyklí se na "já nechci" a vymotat se s toho je pak téměř nemožné. Vycházela jsem mu příliš dlouho tak moc vstříc, že jsem mu ublížila? Je rozmazlený nebo přirozeně přecitlivělý? Jak poznám, jestli je čas vyhledat odbornou pomoc? Děkuji Karolína

Dobrý den, obecně k vašemu dotazu platí, že jakmile nějaké chování či prožívání komplikuje a zasahuje do běžného života a fungování, pak je to signál k vyhledání odborné pomoci. Doporučila bych vám proto případně po poradě s ošetřujícím pediatrem kontaktovat pedagogicko psychologickou poradnu v místě vašeho bydliště, nebo případně dětského klinického psychologa. S odborníkem budete moci při konzultaci probrat chování vašeho synka, vaše případné obavy a doporučí vám další postup, případně nějaká další vyšetření, pokud nazná, že jsou potřeba. Projevy chování vašeho synka mohou plynout z více příčin, a proto není možné pouze na základě stručného popisu ve vašem dotazu vyhodnotit příčinu jeho obávaného chování. Syn může být úzkostnějším a citlivějším dítětem, které změny špatně snáší, do jeho chování se může promítat výchovný přístup,  nebo situace v rodině, pocit nějaké nejistoty ať už z vnějších nebo z vnitřních příčin, nebo se ale také může jednat o projevy vážnější možné diagnózy z okruhu poruch autistického spektra, případně se u něj jedná pouze o věc vývojovou, ze které prostě vyroste. Proto je odborná konzultace, případně další vyšetření synka nezbytné. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den, omlouvám se za dotaz. Mám nemocní dítě na celé s teplotou 38.6 na spánku, ale překračuje 40.6, podle čeho se mám orientovat, děkuji. V podpaží má 39.2.

Dobrý den, orientujte se teplotou v podpaží, nebo v konečníku.

Dobrý den paní doktorko, reaguji na Vaši odpověď ohledně mého minulého dotazu- psala jsem Vám,že se syn (4 roky) ve spánku potí i když v místnosti kde spí je chladno. Poradila jste nasadit vit.D, ten syn už ale dlouhodobě bere- užívá rybí olej,kde je ve složení zastoupený i vit.D3,předpokldám,že tedy taková dávka je dostačující,ale zřejmě neřeší tento problém. Mám to tedy nějak řešit se svou lékařkou,nebo myslíte,že to pocení nesignalizuje jiný problém?Ještě jednou Vám moc děkuji za odpověď na můj dotaz.VH

Dobrý den. Ano, zkonzultujte stav se svým pediatrem.

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Set 5 dětských knížek 0–8 let

Předškolní vzdělávání
Včetně jediné komplexní předškolní přípravy s mnoha praktickými aspekty pro život. Předejte svému dítěti jedinečné kvalitní know-how lékařky-vzdělavatelky s vysokými nároky na všeobecné vzdělání. „Na prvních 6 letech extrémně záleží,“ říká Jana Martincová, matka ADHD dítěte, díky kterému se stala autorkou a vydavatelkou, a své dítě tak posunula ve vývoji.
cena pouze u nás: 1 759 Kč
Set 5 dětských knížek 0–8 let