Všechny dotazy

Dobrý den paní magistro, obracím se na Vás s následující věcí, která mne bohužel nedávno potkala, žiji se synem, 9letým, již 3. rokem sama, odstěhovala jsem se ze společné domácnosti po několika letém ne zrovna moc uspokojivém vztahu. Syn mi byl svěřen do péče. Otec trávil a dodnes tráví polovinu roku v cizině. Na dobu, kdy se vrací, si bere syna 1x za 14 dní na 4 dny s víkendem a 1x na 2 dny. Chci tímto říci, že styku syna s otcem nebráním. S otcem svého syna bohužel nevycházíme dobře. Když je vyhoveno jeho požadavkům, je to v pořádku. Mým požadavkům se mnohdy nevyhoví, ignorují se. Ale mám nyní o starost více, jelikož si můj bývalý partner našel přítelkyni, následné info jsou pouze domněnkou, ale nebudou daleko od reálu. Protože chtěl další dítě, myslím, že s touto partnerkou dítě plánují. Ona má již dítě z předešlého vztahu. Můj syn není moc sdílný všeobecně, ale v jejich společnosti se zřejmě cítí dobře. Jak vlastně dlouho se všichni dohromady znají, nevím. Můj bývalý patrner mne do seznamovacího rituálu nezahrnul. Řeším nyní to, že můj syn začal tetě říkat mamko. Zaskočilo mne to a nevím, jak mám tuto situaci řešit. Vzhledem k tomu, jaké máme špatné vztahy s partnerem se obávám, že zeptat se na to přímo jeho, by nebylo vůbec dobré. Jen jsem se syna zeptala, jak ho to napadlo a on mi řekl, že jí tak řekl včera a ona se tomu smála, že jí to nevadí. Zmohla jsem se jen na to, že jsem synovi řekla,že jsem si myslela, že maminka je jen jedna a že je mi z toho trochu smutno. Nevím, jak to mám řešit, mám-li to řešit..? Někde jsem udělala chybu. Můžete mi poradit? Děkuji.

Dobrý den, dceři (6 měsíců) se vrací opakovaně zánět průdušek. Již to má po třetí od narození. Onemocnění mi nosí starší dcera ze školky. Má teploty a je zahleněná. S lékařem neustále spolupracujeme, ale už jsem zoufala. Prosím poraďte.

Dobrý den, můj teď už 15 týdenní syn má už přes 5 týdnů rýmu, tedy spíše pořádně ji měl 3 týdny, byl nachlazen, dostal antibiotika do nosu Pamycon. Ten mu to zmírnil, ale nevyléčil. Paní doktorka nám pak řekla, ať koupíme sprej Nasodrill, ale ten mi přijde, že nepomáhá. Hlavně z nosu už nejde nic vysát, ale furt slyším, jak má nos ucpaný, občas i problémy s pitím, protože nemůže pořádně dýchat. Paní doktorka tvrdí, že ty miminka to tak mají, že chrčí, ale ani ho neviděla, pred týdnem řekla, že zahleněný je teď jen po telefonu, že to nic nebude... Už nevím, co vyzkoušet, abych malému ulevila. Paní doktorka se mnou mluvila jak s nějakou hysterickou ženskou, která plaší kvůli rýmě, ale on ji opravdu má, sice mu z nosu neteče, ale drží se mu to někde v zadu. Prosim poraďte, děkuji.

Dobrý den, chtěla bych požádat o radu ohledně změny křestního jména naší téměř jedenáctiměsíční dcery. Dceři jsme s manželem dali jméno Elena, ale bylo to až na poslední chvíli po dlouhém rozhodování. Při výběru jména jsme zvažovali spoustu faktorů: aby jméno bylo relativně krátké (příjmení má v ženské podobě 10 písmen), aby se vysloveně netlouklo s naším českým příjmením (obsahuje háčky), aby nebylo blízko u narozenin, aby šlo dobře zdrobňovat případně zkracovat apod. Pak samozřejmě hrály roli osobní sympatie či antipatie k tomu či onomu jménu. Výsledkem bylo, že jsme se na žádném jménu nemohli s manželem shodnout, a proto jsem až na poslední chvíli ustoupila manželovi, souhlasila se jménem Elena a doufala, že „si to sedne“. Bohužel si to nesedlo, jméno se mi stále nelíbí, i když jsem si na něj už poměrně zvykla. Navíc se ale po narození dcery ukázalo, že oproti našim původním předpokladům je jméno Elena poměrně „problematické“. Přestože je tato podoba v českém kalendáři, není jméno příliš rozšířené a proto se dost často plete se „zavedenými“ jmény Alena nebo Helena případně také Eliška (ani jedno se nám ale bohužel s manželem nelíbí), nebo ještě častěji je zaměňováno s novými, dnes oblíbenými, obdobami tohoto jména Elen/Ellen či Ela/Ella, a také jsme se už několikrát setkali s patvarem Ellena. Přestože se jméno manželovi stále líbí, uznává, že není zcela ideální, a nabízí mi dceři jméno změnit (širší rodina je však striktně proti). Já bojuji se dvěma protichůdnými pocity: na jedné straně bych dceři ráda jméno změnila, aby jí v budoucnosti nekomplikovalo život (už takhle máme příjmení, které lidé často zaměňují za jiné), na druhé straně se bojím, že po změně jména (chtěla bych nějaké „obyčejnější“, častější a snadno srozumitelné) by se dceři v pozdějším věku mohlo jméno Elena líbit víc a vyčítala by nám, že jsme jí ho změnili. Zvažuji také, jaký zmatek by dceři mohla změna jména způsobit už teď. Mohla byste mi, prosím, poradit, zda jméno měnit či nikoliv? Děkuji.