Dobrý den, ráda bych se zeptala, co znamená toto chování chlapců. Abych popsala situaci, mám 16-ti měsíční holčičku a kamarádíme se s chlapečkem, který je o 6 týdnů starší a v poslední době, když se spolu setkají, tak ji povalí a zasedne nebo zalehne. Začne se na ní i válet. Ne zepředu, ale zády k ní. Nevím, jak toto vyhodnotit. Již to samé na ni dělal jiný chlapeček, byla ani ne roční a jemu byl rok a půl. Je to u chlapců nějaký vývojový stav? Jak to máme s jeho maminkou řešit? Děkuji za radu.
Dobrý den, u vašich dětí jde pravděpodobně opravdu o projevy náklonnosti, které v jejich věku neumí dát najevo jiným způsobem a reagují tělesně, jak je jim vlastní. Děti je potřeba postupně učit společensky přijatelnému chování adekvátně jejich věku. Můžete například vztí vašeho chlapce, přijít k holčičce zepředu (sám si zřejmě netroufá), zkusit pojmenovat jeho pocity např. "líbí se ti holčička? zastavit nežádoucí chování a dát mu návod na to, jak se má zachovat: "nemůžeš si na ni ale lehat, pojď, uděláme jí společně malá, můžeš se na ni usmát, zamávat jí, dáme jí hračku...." Přesto je možné, že emoce dětí budou tak silné, že se navzájem budou snažit zalehnout, pokud to pro holčičku není problém a například nepláče, pak se můžete tomuto projevu lásky společně i s kamarádkou zasmát. Postupně, jak se syn bude vyvíjet tyto projevy ustoupí a nahradí je vyspělejší chování podle věku dítěte. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den,ráda bych Vás touto cestou požádala o radu. Mému synovi je 5 let a bohužel občas má problémy s chováním. Asi bude nejlepší když uvedu příklady. Syn hraje fotbal a když měli zápas a čekali na začátek, tak jen tak schválně šlápnul na nohu vedle stojícímu chlapečkovi, který mu nic neudělal. To jsem si ještě řekla, budiž, jsou to malé děti, dělají blbosti. Za to co udělal se omluvil, slíbil že už to neudělá. Jenže pak byl na plavání, na které chodí už od září. Po skončení lekce ho trenérka přivedla pobrekávajícího za ruku a opět ( už se to stalo jednou ) na mě spustila, že jí opět neposlechl, že na ní hulákal, když po něm něco chtěla, že ho i vykázala na chvíli z bazénu, že takhle to nejde, že takhle s ní mluvit nemůže. Když jsem jí řekla, že potom co už se to jednou stalo, jsem mu domlouvala, že to nesmí dělat, že musí poslouchat, a pokaždé mu to opakuji před začátkem hodiny a on mi na to už občas naštvaně odpovídá, že už mu to nemusím řikat, že to ví, že mu to pořád řikám, mi odvětila,že to je přesně ono, že pětileté dítě se mnou nemá co diskutovat, naznačila, že by mu dvě "flákla" a byl by klid. Potíž je v tom, že já s tímto řešením nesouhlasím. Navíc pak z vyprávění syna vyšlo najevo, že se to stalo v okamžiku, kdy byli ve velkém bazénu, kde ručkovali u kraje a učitelka po něm chtěla aby se během toho potopil a područkoval tyčku. Z čehož on měl strach, nechtěl to udělat, ale ona ho stále držela za ruku a nutila ho. Nevím, ale nejednal by i dospělý stejně ? Já pokud bych měla z něčeho strach, tak bych to asi také nechtěla udělat a bránila bych se. Bohužel byl včera syn opět na tréninku fotbalu, a vím to jen z vyprávění, osobně jsem tam nebyla, ale provokovala ho tam jedna holčička a on bohužel zareagoval tak, že jí několikrát vší silou bouchnul do zad. Na což trenér zareagoval tím, že na něj zařval ať vypadne. I když se mu na konci přišel omluvit, že to přehnal, jsem z toho opravdu špatná. Takto už párkrát zareagoval, ale vždy jen na o dva roky staršího bratra, nikdy ne na cizí dítě. On má občas problémy se vztekem, je to jak kdyby se mu zatmělo před očima a jde a bouchne a když už nemůže nikoho bouchnout tak aspoń kopne do zdi nebo dveří. Prostě má problém na to že mu někdo ublíží nebo se mu posmívá nebo prostě jen se mu nelíbí jak se k němu někdo zachová nebo po něm někdo chce aby udělal něco co on zrovna nechce, adekvátně zareagovat. Já vím, že je mu teprvě pět let a spoustu věcí ještě neumí nebo neovládá, ale je nepřijatelné, aby se takto choval. On po chvíli "vychladne", omluví se, řekne jak ho to mrzí, že ví, že to nemá dělat, že už to nikdy neudělá, ale stejně se to pak znovu stane. Poradíte co s tím ? Jak ho naučit reagovat více v klidu ? Jak s ním vůbec tyto situace řešit ? Nechci ho bít, myslím že ani zákazy nic neřeší, ale upřímně už nevím jak na něj. Domluva prostě nezabírá. A já nechci mít strach pokaždé když půjde mezi ostatní děti, aby je v takové situaci opět nebouchnul.Děkuji za radu.
Dobrý den, agresívní tendence v chování vašeho syna pravděpodobně souvisí s jeho formující se povahou, výbušnější osobností spolu s nezralostí jeho psychiky, kdy neumí své emoce a afekty ještě dobře zvládat. Omlouváním jeho chování, ať už za ním stojí jakékoliv důvody, však svému synovi nepomáháte naopak. V zájmu vašeho dítěte je společensky přijatelné chování, jinak v životě bude v každém kolektivu narážet na potíže a bude vylučován, protože agresi žádné lidské společenství nebude akceptovat a tolerovat. Proto je potřeba synovo chování začít řešit a nikoliv omlouvat různými důvody, nejlépe je vzniku potíží předcházet. Ohledně jeho docházky do kolektivních sportů může být chlapec na takovou aktivitu, která od něj vyžaduje určitou disciplínu, sebeovládání, spolupráci, případně schopnost počkat, než na něj přijde řada, být ještě nezralý a nepřipravený. Chcete tedy od něj jednoduše v jeho věku příliš, něco, co není schopen splnit, i když se snaží, i když mu vše před každým tréninkem opakujete. Můžete mu poskytnout oddechový čas, věnovat se s ním zatím různým sportovním aktivitám společně a do kolektivního sportu jej zařadit až třeba za půl roku, nebo pro syna zvolit sportovní aktivity individuální. Každé dítě zraje individuálně, některé děti na kolektivní aktivitu v pěti letech zralé jsou, některé prostě ještě ne. Chlapce je potřeba také učit pracovat s vlastními emocemi, vést ho k jejich uvědomění a ke konstruktivní formě potlačení hněvu. Zlost, hněv, vztek jsou přirozené lidské emoce, které jsou v životě v určité míře potřebné, dokážou naříklad člověka hnát kupředu, umožní mu prosadit se ve společnosti. Důležité však je naučit se je ventilovat konstruktivním způsobem, někomu pomáhají sportovní aktivity, fyzická práce (syn může dostávat určité své drobné úkoly, plnit drobné povinnosti apod.), malé děti mohou k uvolnění afektu využít třeba možnost bouchnout si do polštáře, do boxovacího pytle, trhat nebo mačkat papír.... Zkuste se synem společně najít, co by mu vyhovovalo, když se nebude moci ovládnout. Ohledně výchovného přístupu je dobré volit přístup s jasně nastavenými pravidly, trvat na jejich dodržování, nepřipouštět diskuse a zpochybňobání pravidel. Dobré je nastavit systém odměn a pozitivně motivovat i dílčí úspěchy, tendenci syna vyhovět směrem k požadovanému chování. Systém pravidel a odměn za jejich splnění si také můžete sestavit se synem, může na něm aktivně spolupracovat. Důležité však je z nastavených pravidel neustupovat, jinak systém ztratí smysl a nebude efektivní. Na dodržování požadovaných výchovných zásad by se měly dohodnout a podílet nejlépe všichni dospělí, kteří do výchovy syna zasahují. Tresty do výchovného systému patří také, je však potřeba je také jasně stanovit, chlapci by případný trest měl být vysvětlen a měl by jej být schopen akceptovat jako spravedlivý. Tresty samozřejmě nemusí být fyzické, ty ve výchově není třeba používat. V případě výskytu nežádoucího chování chlapce je potřeba postupovat věcně, zaměřit se na řešení problému, ne například na dokazování, kdo co způsobil, vysvětlování, zdůvodňování, omlouvání. K "vyřešeným" prohřeškům se již nevracet, netrestat dítě za jeden prohřešek opakovaně několikrát. Výborně jsou výchovné zásady popsány v knize " Co dělat, aby se vaše děti správně chovaly"; Sal Severe; nakladatelství Portál. Pokud by potíže u syna neustupovaly, případně se prohlubovaly, doporučuji konzultaci výchovných přístupů a chování dítěte v Pedagogicko - psychologické poradně, kterou lze vzhledem k věku syna spojit případně i s vyšetřením jeho školní zralosti. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, mě by zajimalo - rodičovský příspěvek mi skončil k 30. dubnu, na mateřskou s druhým dítětem jsem nastoupila 3. května. Ty tři dny po mně bude chtít někdo doplatit? A u druhého ditete, donesla jsem do práce ten papír od gynekoložky a co teď? Je potřeba ještě někam zajít? Smlouva mi skončila u zaměstnavatele k 31.12.2016, mám vůbec nárok na PPM?
Dobrý den, rodičovská dovolená nemusí trvat stejně dlouho jako čerpání příspěvku, takže když jste na OSSZ nenahlásila změnu, měla byste být dál vedena jako "pečující o dítě" a mezera v povinném pojištění by vám vzniknout neměla. S druhým dítětem jste byla v ochranné lhůtě, která je pro těhotné 180 dní a protože jste v této době nastoupila mateřskou, máte nárok na PPM. O PPM tedy máte požádáno, takže budete řešit až později žádost o RP.
Pro akci je nutné přihlášení
Děkuji za odpověď. Vyzkouším ten rýžový odvar. Chápu tedy dobře, uvařit rýži a podat ji jen vyvařenou vodu nebo můžu rozmixovat i tu rýži? Nechci ji přetížit žaludek, proto se raději ptám. Jinak Pyridoxin 1/2 tbl. denně dostává od narození. Zkouším několik dudlíků různých tvarů, různé lahvičky a nic. A přitom když byla menší, tak krásně z lahvičky pila velké dávky. Lžičkou jsem ji zkoušela také dávat mlíčko, půl hodiny jsem do ni dostávala 25 ml i za cenu, že polovina ji vytekla koutkem ven, až ji ke konci natáhlo a celé to vyzvracela. Ráda bych také věděla, co přesně a jak se sleduje dítě v gastroentroenterologické ambulanci, neboť během hospitalizace se na ni paní doktorka z gastroentroenterologie byla podívat (aniž by ji rozbalila či na ni sáhla) a pouze prohlásila, že takové malé děti ještě nemají vše dobře vyvinuté a vše co dělá (že zvrací, nepije, neprospívá) je vlastně normální. Ráda bych zašla do jiné ambulance, ale jen ať vím, jak probíhá správně vyšetření. Něco ji trápit musí, neboť ji pořád natahuje jen když přiložím lžičku či savičku a také hlavně ta změna, že ještě před měsícem pořádně sama pila a najednou přestala.Děkuji, hezký den
Rýžový odvar je rozvařená rozmixovaná rýže, můžete použít i instantní rýžovou kaši Nestlé,na krabici je návod na rýžový odvar.
V gastroenterologické poradně by měli pátrat, proč dítě nepije,neprospívá, proč nesaje. Je to podivné, že po normálním sání dítě přestane sát a přijímat jídlo, je nebezpečí dehydratace. Takové děti se sledují za hospitalizace, vyšetřuje se zažívací trakt, zda někde není nějaká příčina potíží. Provádí se krevní vyšetření, ultrazvuk bříška a jiná potřebná vyšetření.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobry den, ráda bych poprosila o radu, tip, cokoli. Máme holčičku 3 měsíce,když byla menší, tak sama jedla bez problému 66 ml 8× za den. Od druhého měsíce zmenšovala porce a tím pádem nepřibírala tolik, kolik v rizikovce chtějí. Tj cca max 150 za týden. Malá se narodila v 37.tt, hypotrof s váhou 1750 g, 41 cm, nyní má 3530 g (13. týdnů) a 52 cm. Tím, že tolik neprospívala a jedla méně (40 - 50 ml 7-8x denně),tak ji zavedli přes nosánek sondu a krmíme ji přes ni,aby vypila plné dávky. Dva týdny jsme byli v nemocnici a sondovali jsme, jenže přestala chtít pít z lahve úplně. Zvykla si na sondu asi. Jen vidí flašku nebo vycítí, že se bude jíst. tak řve. Teď jsme byli opět v nemocnici a vyndali ji sondu, aby se zjistilo, zda se třeba nerozpije. Dávala jsem ji co 2 hodiny a vypila 40. Jenže teď už zase jen 20 nebo vůbec, tak jsme jeli opět pro sondu, a´t neklesne s váhou. Nikdy nám nezvracela a nyní jsme sondičkovali a každý den buď celou dávku nebo většinu vyzvracela. Pila Nutrilon Nenatal a přidali ji Infatrini, aby více přibírala. Jenže váhově pořád stejně 100-150 g za týden a akorát nám více zvracela a přišlo, že hodně bolí bříško. Stolici měla hodně vodnatou. Změnila jsem po poradě mlíčko. Nyní dáváme Beba bez laktózy. Stolice je hustá, nemá křeče. Výsledek na alergii na bílkovinu kravského mléka negativní. Na intoleranci laktózy zatím krev neodebrána. Navíc u ni neplatí, že má plný nebo prázdný žaludek, prostě nechce pít. Jen doplním, že všechna vyšetření krev, moč, břicho, hlavička, srdíčko, vše má v pořádku. Jde mi o to, že když byla menší a s radostí sama pila celé porce 8x66 ml a teď je pro ni jídlo za trest.Dokážete mi poradit, jak opět dospět toho, aby pila sama a ne jen přes sondu? Například dnes ráno v 5 si sama vypila 46 ml. Více nechtěla, tak jsem nenutila. 8 ráno jsem myslela, že by mohla mít hlad a chuť, když si dala jen 46 a vůbec. Ani si necucla, opět jen kravál. Děkuji za rady, tipy, co se mohlo změnit, nebo co může být problémem. M.
To je velký problém, u takových dětí de třeba velké trpělivosti. Už jsem se s tím v praxi setkala, je třeba nabízet často malé dávky, dbát na hydrataci dítěte, pokud se nedaří, tak sondou i za hospitalizace.
Bylo by dobře dítě sledovat i v gastroenterologické ambulanci. Zkuste mezi podáním mléka nabídnout rýžový odvar, přidejte Pyridoxin 1xdenně 1/2 tbl - je to vitamin skupiny B6 a podporuje chuť k jídlu a vyzrávání mozkových funkcí. Jinak velkou trpělivost. Ještě pokud nechce píz z láhve, zkuste podávat mléko lžičkou, nebo injekční stříkačkou, nebo jiný dudlík.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den,před asi 14 dny dcera (2 roky) byla na očkování - u kterého jí musíme držet, hysterický pláč, nechce si lehnout atd. Odpoledne na to zapomněla. Dnes jsme byly na plavání a při odchodu - převlékání, se mi utrhla lepenka od plenky při přebalování. Jakmile to viděla, hysterický pláč - jestli si myslela, že je to náplast, a že jí chci dávat injekci. Každopádně jsme jí převlékli a po příjezdu si hrála, byla v pohodě. Doma to začalo, hysterický pláč, že nechce novou plínku, nechce ani kalhoty, nechce si ani lehnout. Já, moje máma a táta jsme jí horem dolem utěšovali, že nic nedostane, nic na nožičce nemá, i jsem jí potom hladila, zkoušela jsem to i zamluvit. Při další zkoušce nandání pleny znovu hysterický pláč, až se třásla. Už jsme byli v koncích, co s ní. Chodit taky nechtěla, chtěla nosit, a sahala si pořád na nohu. Nakonec jsem plenku na ní s pláčem dostala, ale kalhoty na spaní už ne. Rozhodla jsem se, že jí je dám až usne. Další problém bylo jít do postýlky, chtěla jen nosit, chodit nechtěla. V postýlce se nepoložila stála, při položení vstala a řvala. Po asi 30 vyčerpávajících minutách se položila a usnula. Mohu se prosím zeptat, jak v takových situacích, kdy dostane blok a nic s ní nehne, se zachovat? Bojím se, aby z toho neměla nějaké psychické problémy, a hlavně si nevíme ani s mými rodiči rady. Jsem v takových situacích zoufalá. Neposlouchá nedá si nic vymluvit a někdy mi ujedou nervy, že zakřičim či dám lehce na zadek, vím, že se to nemá, až mi je z toho potom smutno.Děkuji za radu :) Eva
Dobrý den, nemám informace o jaký tip očkování se u vaší dcery jednalo, je vždy dobré se na možnou reakci či vedlejší účinky očkování zeptat ošetřujícího lékaře vašeho dítěte a stejně tak se poradit, jak k dítěti po očkování přistupovat, kdy je vhodná nějaká tělesná aktivita tipu plavání apod. Asi není dvouleté dítě, které by se nechalo očkovat dobrovolně bez pláče a bez nutnosti držení rodiči, důležitost očkování není dítě schopné v tomto věku pochopit, i když se mu to rodič snaží vysvětlit. Po některém tipu očkování bývá výrazná bolestivá reakce (např. tetanus), kdy dítě bolí celá noha, může odmítat chodit, chce se nosit a je to naprosto normální reakce. Důležité je přistupovat k dceři citlivě, s porozuměním pro její bolest, rozhodně ji za projevy strachu a úzkosti netrestat, ale naopak jí poskytnout maximální možnou podporu a pochopení, pochovat, uklidnit, místo oblékání kalhotek přes bolestivé místo je možné holčičku pouze dobře přikrýt atd. Případný trest by mohl úzkost dítěte jen prohloubit a do budoucna dceři psychické potíže způsobit. Chování vaší dcery není svévolné a úmyslné, ale reaguje pouze na přestálou nepříjemnou situaci. Paměťové schopnosti dvouletého dítěte se rychle vyvíjejí, přesto však v řádu několika dnů nejvíce týdnů na nepříjemný zážitek zapomene. Je možné, že utržení lepítka od plenky dceři očkování připomnělo a očekávala opět bolest s očkováním spojenou, je proto potřeba se vrátit k uklidňujícímu a trpělivému chování, co nejcitlivěji dceru obléknout, utišit. V případě, že by potíže přetrvávaly bych doporučila konzultaci výchovného přístupu k citlivému dítěti u dětského klinického psychologa.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat. Čekám třetí dítě a budu rodit po 13 letech. Mám nárok na porodné? Děkuji moc.
Dobrý den, nárok na porodné vzniká pouze po porodu prvního a druhého dítěte.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, paní doktorko, chtěla jsem požádat o Váš názor/radu: Můj 12ti měsíční syn se od 7 měsíců plazí - velmi svižně - a tak od 9 měsíců se staví, chodí kolem nábytku, začal před sebou tlačit vozíček, kočárek, křesílko a vydá se s tím "do prostoru". Ale neleze po čtyřech (jen občas pár "kroků") nebo si na kolínka klekne a popoleze, když se chce u něčeho postavit. Nijak jsem ho v plazení ani nyní v chození moc nepodporovala, ale jak si na to přišel sám, nedá se moc zastavit. Všude čtu, jak je lezení po čtyřech důležité, ale jak přinutit dítě, aby místo plazení se zvedlo bříško a lezlo po kolenou? Měla bych třeba i schovat kočárek/vozíček - aby neměl u čeho ťapat? Dnes na roční prohlídce to naše paní doktorka moc nijak nekomentovala, jen do průkazu napsala "PMV vývoj hraniční", "nepodporovat". Při jejím dotazování jsem měla tedy ještě "negativní odpověď" na to, zda malý říká máma, táta. On si žvatlá "tatata", "áďa", "dede", "mamama",ukazuje "ťo" brnčí jako auto nebo hafá jako pejsek, ale cíleně slova na označení mě či otce nepoužívá. Dcera už slova v jeho věku používala. Mohu pro uvedené odchylky v PMV něco víc já udělat? Mám vyžadovat rehabilitaci nebo ještě vyčkat? (Na rehabilitaci jsme již chodili mezi 3.-5. měsícem - nechtěl moc zvedat hlavičku na bříšku, pak zvedal, ale špatně - tahal to za krkem a ne správně celými zády už od zadečku - cvičili jsme Vojtovku a bylo OK). Děkuji za Vaše rady. Hezký den, H.L.
Dobrý den, doporučila bych vyšetření neurologem, nebo rehabilitačním lékařem, aby posoudili, zda je nutné nějaké další cvičení, nebo ne.

Pro akci je nutné přihlášení