banner

Všechny dotazy

Celkem 670 zodpovězených dotazů
Položit dotaz

Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak se dá udělat režim 6ti měsíčnímu miminku, které je velmi živé? Chlapeček spí přes den tak maximálně půl hodiny, večer po koupání nemůže a nechce spát, budí se i v noci a vstává definitivně v 5 hodin ráno. Jde o syna mojí kamarádky, která je na pokraji zhroucení, je opravdu hodně vyčerpaná a strašně ráda bych jí nějak pomohla. Chlapeček má různé alergie (kravské mléko, maso, vejce, je od narození nekojený a je na speciálním UM). Nemá moc režim ani co se týče jídla. Někdy mi přijde, že jí až příliš často(třeba po 1,5 h - 2 h). Na noc vypije 280 ml mléka a stejně nedokáže v klidu spát. Celkově je hodně aktivní, pořád se hýbe, není chvilku v klidu a to ani při jídle. Pořád kolem sebe máchá rukama, kope nohama, je opravdu extrémně neklidný. Je to všechno opravdu normální? Strašně ráda bych jí pomohla, je mi jí fakt líto. Vím, že dítě není panenka a něco člověk musí vydržet, ale tohle mi přijde opravdu na jednoho člověka moc. Ještě jsem zapomněla dodat, že celý den hodně mrčí. Je celkově takový nespokojený, podrážděný. Bylo by asi nejlepší udělat mu nějaký režim, ale jak? Může být tak podrážděný a neklidný třeba kvůli těm alergiím (že je mu třeba nějak špatně)? Nebo třeba není to tím, že ho překrmuje a on je potom moc aktivní a bolí ho bříško? Já prostě nevím. Předem moc děkuji za radu.

Často se setkávám s tak živými a akčními dětmi, často to bývá povahou dětí. Mám dobrou zkušenost s Pyridoxinem 1xdenně 1/2 tbl, je to vitamín skupiny B6, zklidňuje děti a podporuje vyzrávání mozkových funkcí.

Dobrý den, mám velký problém s odplenkováním téměř čtyřletého syna. Zarytě odmítá nočník i WC. Sám ví moc dobře k čemu slouží, je velice chytrý a bystrý. Vývojově pozadu není. Vyzkoušeli jsme všemožné rady, sliby, ale nezabírá nic. Naše paní doktorka se vždy jen uculuje a radu nám nedá, tak nevím co si počít. Do školky měl nastoupit v září, ale kvůli plenkám půjde v únoru, to bude mít čtyři roky. Doteď ještě neměl ani jednu suchou plenku přes noc ani ve dne. Budu moc ráda jestli odpovíte. S pozdravem Tereza 39

Dobrý den, ve čtyřech letech by už nervová soustava vašeho synka měla být dostatečně vyzrálá na to, aby fyziologicky zvládnul udržování čistoty, je možné, že je ve hře problém související s psychikou a proto bych vám doporučila poradit se s odborníkem, nejlépe dětským klinickým psychologem, případně s psychologem v pedagogicko - psychologické poradně. Předtím bych ale možná paní doktorku požádala vystavení žádanky na nefrologii, aby se přeci jen vyloučila možná orgranická příčina. Takto přes email vaši situaci vyřešit nezvládneme, ale píšete, že synek není jinak vývojově opožděný, takže ve čtyřech letech pravděpodobně mluví, zkuste si s ním tedy o této situaci popovídat, zjistit příčinu jeho odmítání použití toalety, nočníku, můžete zkusit využít pozitivní motivaci, možnost získání odměny, výhody i za drobný pokrok  (např. jít se na toaletu podívat apod.). Můžete využít nějaký příběh či pohádku o tom, jak chlapeček, nebo nějaká pohádková postavička zvládla udržování čistoty, předvést mu to na loutce, panáčkovi apod. Pleny byste mu také měla přestat dávat a vést ho k použití toalety, nočníku, dokud mu je budete stále dávat, pak se cítí v suchu a v bezpečí, vyměšuje se reflexivně a pocit potřeby vám neohlásí. S nehodami musíte počítat, neznamená to, že když odeberete pleny, tak začne udržovat čistotu, chce to trpělivost. Zaměřte se nejdříve na nácvik ve dne, postupujte po jednotlivých krocích, nechtějte vše najednou.

Hryzenie
avatar AR.MAR 28. 11. 2016

Dobry den, nas syn ma 2,4 roka a od septembra nastupil do skolky. Mamicka pracuje v skolke ale v inej triede. Nas syn sa zatial hra sam, ale ak sa mu chce hrat s inou hrackou tak zbije alebo pohryzie ine dieta. Kazdy den jedno az dve deti su pohryzene (pokousane). Ked mu dohovarame slubi, ze uz to nespravi a aj tak nerespektuje ziadnu autoritu pedagoga, matky ani inych dospelych. Robi si co chce a v poslednom case zacina dokonca obdobie vzdoru. Je treba navstivit odbornika, alebo ako sa v takomto pripade zachovat. Rodicia dotknutych deti sa stazuju neustale a chcu to riesit. Dakujem.

Dobrý den, váš synek pravděpodobně není na kolektivní zařízení ještě zralý, což je v jeho věku normální, umí si hrát paralelně s ostatními dětmi, ale ještě ne kooperativně. Proto je potřeba ve školce ponechat ho, aby si hrál sám vedle ostatních dětí a do skupinových aktivit ho nenutit. Až k nim dozraje, pak se začne zapojovat sám a dobrovolně. Řešit je však potřeba jeho agresivitu vůči ostatním dětem, pokud se k němu přiblíží a přijdou s ním do kontaktu. Agresívní chování v pořádku rozhodně není, i když je u takto malého dítěte, které má pouze omezené možnosti dát najevo svoji nevůli, pochopitelné. Bude proto potřeba ve spolupráci se školkou chlapce učit sociálně žádoucím způsobům chování, vést ho k verbálnímu vyjadřování pocitů, je dobré naučit ho jednoduché větičky, které má říct, když nechce, aby mu někdo něco bral, požádat o hračku jiné dítě, naučit ho využít možnosti obrátit se na dospělého, pokud si s něčím neví rady a zároveň mu dát jasně najevo, že agresívní chování není přípustné. Pokud se dopustí takového chování, pak by měl slyšet jasné ne a měl by být odveden, nebo odnesen z místa incidentu, je potřeba mu ponechat prostor pro zklidnění, může se vztekat, plakat, je přirozená reakce a po zklidnění si může opět jít hrát. Nezapomínejte na ocenění, pochvalu a odměnu, pokud se zachová prosociálním a vyspělejším způsobem. Hranice a pravidla potřebuje dítě nastavit také v domácím prostředí, i když nebo právě když je v období vzdoru. Afektivní reakce a sklon k prosazování vlastní vůle jsou sice v tomto období normální, dítě by však tímto nežádoucím chováním nemělo dosáhnout svého, tím se toto chování pouze posiluje a upevňuje. Důležitá je spolupráce školky a rodičů a jednotné výchovné vedení chlapce. Pomůže také vyhledávání kontaktů s ostatními dětmi i mimo školku, kde s ním třeba při hře na dětském hřišti můžete nacvičovat komunikaci s ostatními dětmi, vysvětlovat mu, jak se má chovat, ukázat mu, co je přijatelné chování a co naopak vhodné není. Pokud by potíže přetrvávaly, pak by bylo vhodné se synkem navštívit nejlépe dětského klinického psychologa a poradit se s ním.

Dobrý den, mé dceři bude 6 let, každou noc přijde k nám do postele. Když se jí ptám proč k nám chodí pokaždé odpovídá něco jiného. Pořídili jsme dvoupatrovou postel, kde dole spí skoro dvouletá sestra, ta spí celou noc a nahoře spí druhá. Nevím co s ní mám dělat, protože tatínek je lehce naštvaný, protože je každou noc dokopaný. Já jsem jako dítě také chodila k rodičům v noci do postele, ale jasně si vybavuji, že jsem měla strach, že mám pod postelí příšerku. S nástupem do školy to u mne skončilo. Nechci ji strašit čertem, že si ji odnese, když nebude spát ve své posteli, protože to není řešení. A ještě bych se chtěla zeptat jak odnaučit dítě cucat palec, právě tato šestiletá, má své usínáčky již od 10 měsíců a když je má tak cucá palec. Přelepovala jsem náplastí apod. Nemám tu sílu ji usínáčky vyhodit. Děkuji. S pozdravem Jitka Řádková

Dobrý den, pokud u dítěte již vznikl zvyk přicházet v noci do postele k rodičům, pak bude jeho odnaučování obtížnější a bude vyžadovat citlivý a trpělivý přístup. V posteli rodičů se dítě cítí bezpečně a hledá zde proto útočiště. Obrňte se proto trpělivostí a postupujte nanejvýš citlivě, rozhodně dceru ničím nestrašte ani jí ničím nevyhrožujte, tím v ní pouze vzbudíte ještě větší úzkost a strach, ale její noční přicházení za vámi tím neodstraníte, ale spíše naopak. Bude určitě na místě navštívit s dcerkou odborníka, a to dětského klinického psychologa a postupovat nejlépe podle jeho odborných doporučení ohledně spaní v posteli rodičů, ale také ohledně cumlání palce. Rozhodnete-li se dceru odnaučit spát ve vaší posteli, pak jí to srozumitelně vysvětlete, řekněte, co by mělo být cílem (např. chceme s tatínkem, aby ses naučila spávat sama v postýlce), ubezpečte ji, že ji máte stále stejně rádi a je ve stejném bezpečí, i když spí ve své vlastní posteli a připravte se na to, že budete na nějakou dobu muset rezignovat na  svoje pohodlí. Pokud dcera v noci přijde, pak ji nenechte k vám ulehnout, ale odveď te ji do její postýlky, opět ji uložte, uklidněte, ubezpečte o vaší lásce a přítomnosti. Soustřeďte se na úspěchy, oceňte její odvahu, pokud zvládne spát ve své posteli, soustřeďte se na zvládnutí byť i části noci samostatně, než přijde k vám a také pokud zvládne zbytek noci po opětovném odvedení do postýlky. Stanovte si systém odměn, které dcera může získat, mohou to být smajlíci, nálepky, společná oblíbená činnost, ale i vaše ocenění a pochvala, nejen větší dárky nebo hračky. Ohledně usínání jsou pro dítě důležité rituály, nevím sice co myslíte usínáčky, ale děti často mají nějaké hračky, plínku, polštářek, které k usnutí potřebují. Takové předměty dcerce rozhodně neodebírejte, to cumlání palce nevyřeší, dcera bude stresovaná a neurotizovaná, bude palec cumlat ještě více, protože ten jí odebrat nemůžete. Cílem spíše bude nahradit rituál cumlání palce nějakým dalším "usínáčkem", nebo předmětem, který jí pomůže usnout. Nezapomeňte s dcerou hodně mluvit, věnovat se jí, její strachy nebagatelizujte, i když vám připadají iracionální a pokaždé jiné, citlivé dítě může mít různé sny i noční můry. Na špatné sny je možné zakoupit takzvané "lapače snů", poraďte se třeba v obchodě s hračkami, dcerce je funkci lapače potřeba vysvětlit nejlépe formou pohádky, adekvátně věku, aby jej přijala a aby mohl fungovat. Na základě projevů chování vaší starší dcerky zde kromě její citlivosti může být  také narození mladšího sourozence, které je pro každé dítě zátěžovější situací a objektivně ztratí vaši výhradní pozornost. Určitě doporučuji kontaktovat dětského klinického psychologa a vše s ním probrat. Nakonec ještě jedno doporučení, postupujte pomalu, citlivě, po malých krocích a hlavně postupně. Nikdy nechtějte odnaučovat více nežádoucích zvyků najednou. Pokud se rozhodnete odnaučit přicházení k vám do postele, tak se pro tuto chvíli zaměřte pouze na něj a nechtějte po dcerce současně ještě něco dalšího. 

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Set 5 dětských knížek 0–8 let

Předškolní vzdělávání
Včetně jediné komplexní předškolní přípravy s mnoha praktickými aspekty pro život. Předejte svému dítěti jedinečné kvalitní know-how lékařky-vzdělavatelky s vysokými nároky na všeobecné vzdělání. „Na prvních 6 letech extrémně záleží,“ říká Jana Martincová, matka ADHD dítěte, díky kterému se stala autorkou a vydavatelkou, a své dítě tak posunula ve vývoji.
cena pouze u nás: 1 759 Kč
Set 5 dětských knížek 0–8 let