Všechny dotazy

Dobrý večer,mám dotaz ohledně výše mateřské dovolené a byla bych ráda za jakoukoliv radu. V roce 2019 jsem pobírala MD na syna s tím, že denní vyměřovací základ byl 1123kč, nyní (březen 22)mi přišla první MD na druhé dítě a denní vyměřovací základ je uveden jako 777kč. Volala jsem si do práce na účtárnu a účetní mi řekla, že ČSSZ po ní chtěla podklady k výplatě MD za rok 2019, což úplně nechápu, protože ten rok jsem nastoupila od 1.1.19-20.3.19 na nemocenskou, pak následovala MD,potom se mi vyplácela ŘD (počítána z MD) a na to mi do konce roku 2019 navazal rodičák. Je prosím možné počítat pro výpočet MD v tomto roce rok 2019?

Dobrý den paní doktorko. Dnes jsem u dcery spozorovala změnu stolice. Viz foto nize. Nevíte prosím zda je to u rok a půl starého dítěte v normě. Dlouho už takovou stolici neměla. Tak mě znepokojuje. Snaží se jí tlačit, ale pak v plence toto. Děkuji za odpověď.

Dobrý den,ráda bych se poradila ohledně své dcerky. Dceři je dnes 3,5 roku. Je z dvojčat, narozena předčasně. Jako miminko byla klidná, spala dobře, ale nerada se mazlila. Vydržela cca 10 minu pak byla nevrlá a musela se položit. Od 1 roku začaly holky docházet na zvykání občas do jeslí. Dcerka už kolem 1 roku začala být taková temperamentní, dominantní. Mezi 1-2 rokem jí přezdívali v jeslích "šéfová!" I doma byla silná osobnost, která se snažila prosazovat svou, nebála se poprat se starší sestřenicí. Od 2 let chodí do jeslí denně, po druhém roce se její chování ještě více projevilo, začala být více náladová, snažila se dosáhnout svého apod.Dnes ve 3,5 letech je snad situace zatím nejhorší. Dcerka je milá, usměvavá, má ráda kolektiv, ale stále více se u ní střídají nálady. Má dny špatné a dny lepší. Problémy jsou od rána...už přes 8 měsíců se jí snažíme všemožně donutit, aby se oblékala sama, protože do té doby se prostě neoblékala. Ale je to šílený boj. Od mala se nechce sama oblékat, ale umí to, je šikovná. Ale prostě se nedá donutit, aby něco dělala. Dám jí oblečení a ona si ho nevšímá, místo toho leží, kope nožičkami, zpívá, cvičí, nebo si s něčím hraje...dělá blbiny. Když nad ní stojím a tlačím, aby se začala oblékat...tak se začne vztekat, brečet..vymlouvá se, že jí něco svědí, nebo něco bolí. Jindy vede i zvláštní komunikace ve stylu...proč se neoblékáš....nemůžu zvednout těžké kladivo, mám těžké kladivo, jindy začne mluvit o rámečku s fotkami, neustále opakuje, že jsou tam staré fotky, nebo mi řekne, že mám špatně oči, že musím víc otočit oči. Když je víkend a nespěcháme, a nevšímám si jí, tak vydrží běhat nahá klidně několik hodin. Prostě se neoblékne. Za posledních 8 měsíců se sama oblékla jen párkrát (opravdu by se to dalo spočítat na prstech ruky). Navíc se často vzteká, neustále jí něco rozčiluje, nebo se něčeho dožaduje....ve stylu Musíš mi to dát, musíš mi říct to a to....V jeslích je problém stejný, tety říkali, že většinou ráno je ještě dobrá, ale pak v průběhu dne se jí kazí nálada a je protivná, vzteklá, nechce nic dělat. Jsou dny lepší a dny horší. Aktivity (tvoření s dětmi) jí prý baví, to dělá hezky, je šikovná, ale v jiných věcech, jak není po jejím, je zle. Opakovaně se několikrát do týdne (třeba 3 dny v týdnu) stává, že pro holky jdu a ona jim tam leží i hodinu nahá pod stolem, nebo na zemi a odmítá se oblékat. Nikdo na ní nesmí mluvit, nebo se neobléká, protože čeká až pro ně přijdu a musí mi prý nutně něco říct,...pokaždé má nějakou výmluvu. Nastávají tam scény kdy musím pro malou jít dovnitř a tahat jí z postele, nebo ze země nahou a donutit jí se obléci a jít domů. Opět začíná brečet, kňourat, dožadovat se toho, že to neumí, že jsem jí to neukázala, jak se to dělá, že jí musím pomoct apod. Je to nepříjemné mě i tetám v jeslích, nikdo si s ní neporadí. Jak říkám, opakuje se stejný scénář dlouhodobě už skoro 8 měsíců a spíše se to zhoršuje. Už nevíme, jak jí donutit se oblékat (vyzkoušela jsem motivaci...odměna za oblékání - bonbon, pochvala, když zvládne alespoň část sama, tlaky, křik něco jí zakázat....vše akorát zhorší). Ale nic nepomáhá, jeden den je to třeba lepší, další dny opět krok zpátky. Tety jí posílají za zlobení do kouta, ale zatím ani tak se nepodařilo jí zlomit. Stále má své nálady a doma je to to samé. Své dvojče klidně pokouše, když jí nedá hračku apod. Jinak ale umí být milá, zlatá, jen kdyby se tak často nevztekala. Venku jsem si všimla, že dlouhodobě často jakoby našlapuje na špičky, myslela jsem často, že má třeba špatné botičky, ale dělá to ve všech botech. Ne ale vždy. Chodit umí normálně, spíš asi blbne, šaškuje. Jinak ale se drží za ruku, nevyvádí, neutíká, nikam nešplhá apod. Napadá mě, jestli by nemohla mít ADHD, i když bez vyšetření asi těžko soudit. V jeslích upozorňují, že to s ní v běžné školce budeme mít těžké. Tady jsou 2 tety a jen 4 děti, nevím jak zvládne velký kolektiv. Už nevíme, jak jí donutit, něco dělat, jak zvládat denně její střídání nálad, jak jí donutit se oblékat? Ráno nám trvá i 30 minut než se oblékne a to většinou stejně z velké části nakonec musíme za ní udělat my. V jeslích jí nakonec také buď oblečou, nebo jí sbírám nahou ze země já. Druhá z dvojčat je klidná, šikovná, vše zvládá sama, problémy žádné takto nemá.

Dobry den, mozna mi pomuzete, poradite. Mame 3leteho syna. Odjakziva je svehlavy, umanuty a taky vztekly nebo nervni, ale dalo se to klidnou zpětnou vazbou vyresit. Ale posledni dobou se to stupnuje. Pred 3 mesici se mu narodila sestricka, mozna je to i tim, i kdyz se k ni chova hezky. Posledni dobou uz ale nemuzeme nikam jit aniz by o tom nevedel cely barak. Kdyz probehne v klidu oblikani, vyvzteka se u bot, kdyz i boty probehnou v klidu, vztekne se na chodbe, treba proto, ze on chtel zavrit dvere. Jsou to veci, ktere neni sance predvidat. Je jedno, jestli spechame nebo mame cas, jestli se tam kam jdeme tesil nebo tam nechtel. Vzdy to dopadne stejne. Vzdy se najde duvod k silene scene.V zari zacal chodit do skolky. Ze zacatku to bylo s placem, ale po par dnech se mu tam zalibilo. Hrani a kamaradi. Ale ted je i tohle spatne. Jsme vycerpani z kazdodennich scen, breku, kriku. Kolikrat opravdu silene vresti jen proto, ze mu neco spadlo. Je to napor pro vsechny. Ted v tom vyrusta i to miminko a uz opravdu nevim jak na nej. Nejde do nekonecna konejsit, uklidnovat. On to v tom svem amoku stejne nevnima. A ani ho nemuzu nechat delat si co chce prece. Jsou nejake osvedcene postupy, aby to ditko naslo rovnovahu? Pochopilo, ze nic neni spatne a dokazalo se uklidnit. Vim, ze i vztek je prirozeny, ale kdyz je to x krat za den kvuli nicemu znenadani, je to neunosne pro vsechny. Z niceho se nemuzeme tesit, protoze cokoli vymyslime, vzdy skonci kravalem. Moc vam dekuji a doufam, ze aspon nejakou cestu, i kdyby byla dlouha, najdeme

Dobrý den, mám zhruba 20měsíčního kluka. Začal chodit asi v 14měsících, měl vždy protiskluzové ponožky, ani capáčky jsme mu nedávali, ale když už měl jistou chůzi, tak jsme mu chtěli alespoň ty capáčky, jenže následoval křik, vztek a okamžitě je sundal, opakuje se to každý den, vůbec je nechce. Necháváme mu je mezi hračkami. Vyváděl i když viděl, že si já nebo partner obouváme papuče, ted už mu to u nás nevadí. Prostě kromě ponožek, a to mu můžu dát i troje na sebe, nechce na nožičkách nic. Budu ráda za jakoukoliv radu. Děkuji

Dobrý den, ráda bych se poradila ohledně spánku mé měsíční dcery. Týden to tak trvá, kdy přes den nechce skoro vůbec spát. Po kojení vždy odpadla únavou. A teď nic. Začne plakat. Je teda i dokrmována protože jí kojení mnohdy nestačí. A je taková celkově nespokojená, buď teda pláče a nebo usíná, ale spí max. Půl hodiny, někdy ani to ne. Říkám si jestli to není třeba z důvodu, že ji v noci necháváme spát i 5 hodin. Přes den se pak budí na jídlo co 2 hodiny. Prosím o radu.

Dobrý den paní doktorko, můj syn (3,roky) se často v noci budí s křikem a až hystericky pláče.Nenechá se nijak utišit a když se ho zeptám co ho trápí tak neodpovídá.Přijde mi jako by byl náměsíčný, je ve spánku a nereaguje,někdy usne po chvíli ale většinou brečí delší dobu a má problém usnout.To vše trvá asi už půl roku,od té doby co má vlastní pokoj s postelí.S usínáním problém nemá ale bojí se tmy a tak chce mít trochu přisvíceno. Pokoj má hned vedle ložnice a tak občas přijde spát k nám do postele ale většinou ho dávám zpět spát do svého pokoje.Je toto normální že toto děti dělají?Nevím jak to mám řešit, budí nás všechny v noci a sám je pak ráno nevyspalý a jde tak do školky.Myslíte že bych měla vyhledat pomoc u psychologa nebo to mám nechat a doufat že se to zlepší a že je to jen období. Děkuji.

Dobrý den, prosím o radu. Mám syna, kterému budou v dubnu tři roky a nedaří se nám ho naučit chodit na záchod (na stolici). Přestože už od dvou let chodí celkem spolehlivě na WC na malou, buď si řekne nebo jde i úplně sám. Pleny má pouze na noc. Denně si někam zaleze a tam se pokaká. Většinou se mi podaří ho přistihnout, ale když na něj začnu v klidu mluvit, že půjdeme na záchod, tak to zarazí a třeba i dva dny pak nejde. Připadá mi, že má nějaký blok a už si nevím rady jak s ním mluvit a jednat,abych problém neprohloubila. Většina blízkých mi říkají, že do třech let má na to nárok, ale ja jsem přesvědčena, že ví, co po něm chceme. Mockrát děkuji za odpověď. Přeji pěkný zbytek dne.