banner

Všechny dotazy

Celkem 676 zodpovězených dotazů
Položit dotaz

Dobrý den ,chci se zeptat, po jaké době od první dávky očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) může dítě nastoupit do školky? Děkuji.

Dobrý den, pokud Vám jde o formální důvody, imunita po očkování nastupuje obvykle za 2-3 týdny. Po 14 dnech by už s akceptací dítěte do kolektivního zařízení neměl být problém. Pokud Vás zajímají odborné důvody, dítě po očkování touto živou vakcínou nepředstavuje pro své okolí infekční hrozbu, žádná absence ve školce kvůli aplikaci vakcíny proto není nutná. 

 

Dobrý den, obracím se na Vás, protože už si nevím rady. Syn má dva roky a devět měsíců, už cca týden dělá hysterické scény před spaním. Usíná sám v posteli, má rozsvíceno, hračky a dostane mlíčko. Čteme pohádku a pomazlíme. Teď se vyžaduje mazlit opakovaně a pak zase čůrat a pak zase mazlit a je úplně nepříčetný, když už řeknu, že je čas jít spát. Jsem zoufalá, pak už křičím a manžel pak křičí na mě. V noci vždy spal špatně a teď už tři měsíce se budí každé tři hodiny. Někdy i hodinu po tom šíleným usnutí. K ránu si ho bereme už k nám, abych se trochu vyspala a myslím, že to tímhle způsobem zkouší už od začátku spánku, aby šel k nám. Prosím, poraďte mi, jak se k tomu mám postavit. Děkuji.

Dobrý den, pokud budete chtít syna odnaučit nežádoucím návykům spojeným s usínáním, které se u něj rozvinuly, pak se budete muset obrnit velkou dávkou trpělivosti a důslednosti. Tím, že synovi nakonec vždy ustoupíte, opakovaně se k němu vracíte a nakonec jej vezmete k vám do postele, pouze jeho chování upevňujete a on svými hysterickými výstupy dosáhne svého. Období vzdoru, do kterého se syn dostává, nebo ve kterém se nachází, vám situaci neusnadňuje. Jedna ze snadnějších cest samozřejmě je ponechat dítě spát s vámi v posteli od počátku. Pokud by syn spal klidně a také vy, tak by to mohlo být řešením, které se vám všem vyplatí. Záleží pouze na vašich hodnotách, dohodě rodičů a vašem výchovném přístupu, jak si ho nastavíte. Pokud však už byl syn zvyklý usínat sám, pak by byla škoda se vracet k nežádoucímu návyku spaní s rodiči v posteli, navíc by vás odnaučování v budoucnu stejně čekalo. 

Dohodněte se proto s manželem, buďte jednotní a trpěliví, stanovte si jasný cíl, například dosáhnout toho, aby chlapec samostatně usínal a vše mu podřiďte, zřejmě přechodně i svoje vlastní pohodlí, protože snadné a jednoduché to nebude. Soustřeďte se přechodně pouze na dosažení tohoto cíle, nechtějte po chlapci, aby se učil nebo zvládal více věcí současně (například hygienu). Večer chlapce uložte obvyklým způsobem, proveďte všechny obvyklé usínací rituály, ke kterým však neustále nepřidávejte další, tímto se dostáváte do začarovaného kruhu typu už nestačí pusinka, čtení a pomazlení, ale deset pusinek, pět pohádek místo jedné a čtyřikrát pomazlení a další den ještě více a ještě více. Dodržte tedy osvědčený ukládací postup (1x), zajistěte hygienické podmínky - vyvětraná místnost, vhodné pohodlné a lehčí pyžamko, uklidňující večerní aktivity, syna uložte a na spaní ve vlastní postýlce trvejte. Pokud se syn bude dožadovat vaší přítomnosti, pak k němu přijďte, ujistěte ho, že je v bezpečí, že ho máte rádi, jen se právě učí spinkat sám, protože je hodný a šikovný kluk, pohlaďte ho a opět odejděte. Pokud přijde do vaší postele, pak mu nedovolte ulehnout a zase ho odveďte do jeho postýlky. Na syna nekřičte, zůstaňte klidní, mluvte na něj tichým a vlídným hlasem. Počítejte dopředu s jeho pláčem a odporem, připravte se na to psychicky, buďte sebejistí a nenechte se zviklat, vy jste ti, kdo stanovují pravidla, ne syn. Důležitá je vaše spolupráce s manželem, abyste v klidu vydrželi oba a nestresovali syna ještě  vašimi hádkami. Vydržte tak dlouho, dokud scény neodezní a syn se nenaučí spávat sám, počítejte s několika probdělými nocemi, doba se přesně nedá odhadnout, u každého dítěte může být různá podle jeho povahy a osobnosti. Za každý i sebemenší pokrok syna chvalte, oceňujte. Ohledně kvality spánku, ta je u každého dítěte jiná, méně či hůře často spávají hodně citlivé děti, děti s hyperaktivními projevy, ale také třeba děti nadprůměrně nadané. Důležitý je především klidný a láskyplný, ale důsledný výchovný přístup. Pokud by potíže dále přetrvávaly, pak by bylo vhodné kontaktovat dětského klinického psychologa k osobní konzultaci, případně k vyšetření syna. S pozdravem 

Dobrý den, měl bych dotaz ohledně létání s novorozenci. S partnerkou (která je v 5. měsíci) momentálně žijeme v Kanadě, ale je možné, že zhruba měsíc a půl po porodu se budeme muset stěhovat zpět do Česka. Mohl byste mi pane docente poskytnou Váš odborný názor na to, jaká jsou rizika pro dítě, které v té době ještě nebude očkované? Děkuji, Dr. Rýček

Vážený pane doktore, cesta tak malého dítěte letadlem skutečně není moc vhodná – ať už se jedná o změny tlaků na palubě letadla, vyšší míru radiace anebo – a to zejména – riziko infekčních nákaz, především těch přenášených vzdušnou cestou, kterých jsou desítky. Tento druh infekčních nemocí se přenáší bezkontaktně na vzdálenost několika metrů a v každém letadle se nachází poměrně dost jejich nosičů, někteří dokonce bezpříznakoví, přesto však infekční. Z tohoto hlediska považuji cestu partnerky ve třetím trimestru za vhodnější variantu, stejně jako let alespoň po prvních dávkách doporučených vakcín pro kojence. Měsíc a půl po porodu je z lékařského hlediska skutečně moc brzy. Chápu však, že nemusí být ve Vašich možnostech zařídit to jinak pokud chcete být u porodu a Vaše povinnosti Vám dřívější let do Evropy nedovolí. V takovém případě zůstává jen držet pěsti, aby vše dobře dopadlo. 

Dobrý večer, mám dotaz, už si nevím rady s malou. Mám skoro dvouměsíční dceru, a ta při kojení pořád pláče, propíná nožičkya někdy se nechce vůbec přisát. Kapičky dávám probiotický na prdíky. Poslední dobou nechce moc spát. Ještě ke všemu je nastydlá, má rymu a kašle, jak když je zahleněná (občas se nemůže nadechnout). Na rýmu jsme dostali Pamykon a na kašel Prospan. Přijde mi, že to vůbec nezabírá. Doktorka má ke všemu dovolenou. Prosím poraďte. Bartosova

Kojenec s rýmou má často ucpaný nos a při kojení se nemůže nadechovat, proto se pouští a špatně přisává. Napolykané hleny způsobují nadýmání a bolesti bříška. Je třeba nos často čistit a odsávat odsávačkou hlenů - nejlepší je odsávačka na vysavač - před odsáváním je vhodné do nosu kápnout mořskou vodu, nebo fysiologický rozrok, poté odsát a poté kápnout Pamycon. Čištění nosu je u kojenců velmi důležité.

Dobrý den, momentálně jsem v očekávání a nevím si rady se jménem pro dětátko... :( :) Moji přátelé i rodina mi neustále říkají, že mám špatný vkus na jména. Prosím o upřímnou radu, jestli jsou jména Zachriáš či Adolf pěkná... Ostatní mi říkají, že se okolí bude dětátku smát... Děkuji moc Zdislava Kráčilová

Vážená paní Kráčilová, pokud je dotaz míněn vážně, pak nezbývá než odpovědět, že každý rodič má právo zvolit jméno pro své dítě a každé dítě má v budoucnu právo si jej případně změnit. Stran četnosti Vámi vybraných jmen v České republice se můžete podívat na následující prokliky, v případě jména Adolf: http://www.kdejsme.cz/jmeno/Adolf/pocet/, těch bylo v roce 2015 přes 2000 a v případě jména Zachariáš: http://www.kdejsme.cz/jmeno/Zachari%C3%A1%C5%A1/pocet/, těch bylo 57. V Brně si na toto téma můžete zajít na velmi zdařilou hru Jméno v Městském divadle s Alenou Antalovou v jedné z hlavních rolí. Přeji šťastný výběr.

avatar
MUDr. Jana Martincová zakladatelka Babyonline

Dobrý den, prosím o radu s dcerkou 21. měsíců. Je velmi šikovná, bystrá. Máme už téměř 3/4 roku období vzdoru, pořád se jí něco nelíbí, na vše říká hned ne, ale to mě tak netrápí, tím si projít musí. Co mě trápí je to, že dcerka se hodně bojí lidí, nejen cizích,ale i příbuzných - babiček,tetiček i strejdů, které třeba 14 dní neviděla. Tchýně už mi dala najevo, že takovéto chování není přeci normální, aby brečela, když na ní jen promluví. Když si jí nikdo nevšímá třeba venku, v obchodě, na ulici, tak je v pohodě. Když se na ni ale někdo jen podívá nebo nedej bože promluví, začne hned brečet a sápat se po mě. Snažím se s ní chodit co nejvíce i mezi děti, s kterými si také moc nerozumí, jakmile se k ní třeba na klouzačce přiblíží nějaké dítě, začne vyděšeně brečet, aniž by jí někdo něco udělal. Je to v tomto věku normální? Nevím jak v takovéto situaci postupovat. Děkuji za Vaši radu.

Dobrý den, doporučila bych vám projít si nějakou literaturu či internetové portály o psychomotorickém vývoji dítěte, vhodné jsou určitě knihy nestora dětské psychologie pana profesora Zdeňka Matějčka např. "Prvních šest let ve vývoji a výchově dítěte". Alespoň základní orientace ve vývoji dítěte je pro rodiče důležitá, aby na dítě nekladli požadavky neúměrné jeho věku a vývoji a také, aby věděli, jak dítě správně ve vývoji stimulovat a jak reagovat na jeho projevy a potřeby a jak sladit vzájemná očekávání. Období separační úzkosti spadá ve vývoji dítěte cca mezi 7 až 18 měsíc, může se však protáhnout na delší dobu, například v závislosti na pevnosti vztahu k rodičovské osobě. Informací o tomto období, projevech dítěte a o jejich zvládání, bylo již mnoho popsáno, lze je najít také například na stránkách Babyonline, na kterých jste zadávala tento dotaz. Doporučila bych vám proto tyto informace prostudovat, dozvíte se, jak se k dítěti v tomto období chovat a také vás jistě uklidní, že projevy dcery jsou naprosto normální, jen je u ní pravděpodobně toto období posunuté na pozdější dobu. Na toto období separační úzkosti u dítěte v podstatě navazuje období prvního vzdoru, které probíhá zpravidla mezi druhým a třetím rokem dítěte. Jedná se o další posun, kdy si dítě uvědomuje svoji osobu a snaží se separovat od matky, podrobné informace lze nalézt také na zmíněném webu Babyonline. Obecně to, že se dítě naučí používat slůvko "ne" automaticky neznamená nástup období vzdoru. Poskytněte tedy proto dcerce zázemí, které potřebuje, kontakty s ostatními dětmi nepřehánějte, dcerku do nich násilně nenuťte a vyčkejte až toto období samovolně odezní. Čím láskyplněji se k ní budete chovat a věnovat se jí, tím lépe se se svou úzkostí vypořádá. Projevy každého vývojového období jsou samozřejmě ovlivněny i povahou a osobností každého dítěte. Pokud byste měla nějaké pochybnosti o vývoji dcery, pak by bylo vhodné kontaktovat odborníka, dětského psychologa k osobní konzultaci. 

Dobrý den, dceři je teď 6,5 měsíce a chci ji odnaučit uspávání u prsa. Od narození jsme zkoušeli všechny možné metody uspávání, ale vždy to trvalo spoustu hodin a bylo to se strašným pláčem. U prsa mi vždy usnula bez řevu a nejrychleji. Když jeden čas spala hodně málo, tak to pro mě bylo vysvobození. Postupně si na to ale navykla a dnes už uspávám jednom tímto způsobem. V noci se mi ale stále budí každé 2-3 hodiny a dudlík odmítá. Pomůže jedině, když si jí přendám k sobě do postele. Někdy usne po přendání sama, jindy vyžaduje prso na napití a ududlání. Někde jsem četla, že to právě souvisí s tím, že ji uspávám večer u prsa a ona se pak v noci neumí sama uspat. Rozhodně nejsem zastánce Estivillovi metody nechat vyplakat. Docela se mi líbí model nakojit vsedě, položit bdící do postýlky a vracet se jakmile začne plakat. Jenže dcera po chvíli začne tak hystericky plakat, že nepomáhá ani jí utěšit v náručí. A když se to nakonec podaří, tak jakmile ji vracím do postýlky, tak už zas spouští. Není možné ani, abych odešla z místnosti. Dneska jsem to zkoušela u dopoledního spaní a vydržela plakat 2 hodiny (skoro se i dusila). To jsem to pak nevydržela já a nakonec ji uspala v manduce, kde se vzlykem nakonec usnula. Jenže z manducy ji nemůžu přendat, to se vždy vzbudí. Nechci jí ubližovat a cejtim se hrozně, když jí takovýmto řevem působím stres. Je úplně jedno, že vedle ní ležim a zpívám jí písničku. Nechce ani držet za ruku. Chci zeptat na radu, zda s tím mám ještě počkat a odnaučovat ji později? Nebo se to upraví samo? Někde jsem četla, že čím později to člověk odnaučuje, tím je to horší. Nechci, aby to pro ni bylo v budoucnu ještě horší. Děkuji za odpověď.

Navyklé uspávání u prsu se odnaučí velmi těžko. Je třeba postupovat pomalu, nenechat dítě plakat až do vzlyků - jak píšete, že plakala 2 hodiny. Nabízejte dudlík - může se to časem naučit. Zkuste si o problému popovídat s V Vašim pediatrem, nebo psychologem.

Dobrý den, můj syn má 8,5 měsíce a téměř od narození mu pevně zavinuji ruce. Diky tomu spí dobře. Aktuálně většinou od 20 do 6 hodin. Už jsem několikrát zkusila ho uložit bez zavinování, ale vždy spal velmi neklidně, budil se každou půl až hodinu, dokud jsem to uprostřed noci nevzdala a nezavinula ho. Pak spal až do rána. Problém není ani tak usnutí, spíše klidný spánek v noci. Budí ho, i když uvolním pouze jednu ručku. Při zavinováná neprotestuje, usmívá se. Do kdy může dítě zavinování? Je nutné ho to teď odnaučit? Jak? Mockrát děkuji, F.

Nemám zkušenosti se zavinováním dítěte, ale pokud to dítěti vyhovuje a spí klidněji, ponechala bych zavinování do doby, kdy si bude vytahovat ručičky sám. Myslím si, že potřeba volných rukou přijde časem.

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Set 5 dětských knížek 0–8 let

Předškolní vzdělávání
Včetně jediné komplexní předškolní přípravy s mnoha praktickými aspekty pro život. Předejte svému dítěti jedinečné kvalitní know-how lékařky-vzdělavatelky s vysokými nároky na všeobecné vzdělání. „Na prvních 6 letech extrémně záleží,“ říká Jana Martincová, matka ADHD dítěte, díky kterému se stala autorkou a vydavatelkou, a své dítě tak posunula ve vývoji.
cena pouze u nás: 1 759 Kč
Set 5 dětských knížek 0–8 let