Všechny dotazy

Dobrý den, to, že vše vymizelo nemusí značit, že je něco v nepořádku, i když samozřejmě vyloučit se to nedá..ale opravdu to tak byt nemusí. Vydržte tedy do pátku s vyšetřením, pokud můžete..Pokud by se něco dělo, stejně to sama nemůžete nikterak ovlivnit. 

Děkujeme za Váš dotaz. Podobné projevy, jaké popisujete u Vašeho syna Kubíka, má opravdu spousta dětí při zahájení docházky do školky. Adaptace na školku je velmi individuální, záleží vždy na mnoha faktorech - od osobnosti dítěte, výchovných opatření po předchozí sociální zkušenosti. Jako pozitivní signál vidím, že chlapec při vyzvedávání vykazuje spokojenost a dobrou náladu. Pravděpodobně pro něj samotný pobyt ve školce je příjemnou záležitostí a jeho ranní pláč se nevztahuje k celkovému prožívání docházky do MŠ. Pokud je dětský pláč jen před rodičem a po vstupu mezi děti se rychle vytratí, pak jde jen o malé divadélko. Zjistíte-li od paní učitelky, že pláč přetrvává ještě delší čas po odchodu, je dobré se situací začít více zaobírat a případně navštívit psychologa. Zvláště přidávají-li se k pláči i další změny chování dítěte (pomočování, noční děsy, „útěky do nemoci“ aj.). Obecně se dá říci, že snadněji se adaptují děti, které jsou zvyklé trávit čas i s jinými osobami než jsou ti nejbližší (otec, matka). Také děti, které již jsou zvyklé na kolektivy vrstevníků z jeslí, mateřských center, dětských hřišť apod. Neplatí to tak vždy, ale často je snazší a rychlejší zvykání u těchto dětí, než u dětí, které téměř všechen svůj dosavadní čas trávily jen např. s matkou. Dále dítěti usnadňuje nástup zdravé sebevědomí, zvládnuté návyky a dovednosti odpovídající věku. Proto je třeba motivovat děti k samostatnosti při stolování, hygieně, oblékání a zvládnutí pobývání v přítomnosti jiných osob. Důležité je, aby dítě vědělo, jaké očekávání od nich rodiče mají a jak jim záleží na zvládnutí některých situací. Úspěchy je samozřejmě třeba dostatečně ocenit, aby mohlo dojít k jejich upevnění. Kromě výše zmíněné předchozí přípravy je možno podpořit přímo proces docházky např. zpříjemněným ránem, kdy dítě bude mít společnou snídani s rodiči, bez spěchu, s pozitivně laděným motivačním povídáním o činnostech, paní učitelce a kamarádech, které dítě čekají ve školce. Je také možné jej zpočátku dávat do školky jen na dopoledne, umožňuje-li to rodinná situace. Některé školky nabízejí dětem a rodičům první dny strávit společně, což může být užitečné pro senzitivnější a úzkostněji laděné děti. Někdy stačí k vymizení naučených „rituálů“ (v našem případě ranní pláč) i drobná změna v ranní rutinně, např. jiná cesta do školky, změna doprovázející osoby, odlišná reakce na dětský pláč apod. Samozřejmě se jedná o individuální záležitost a je třeba hledat a zkoušet přístupy vhodné zrovna pro Vaše dítě. Dobré je mít na paměti, že každé dítě je jiné a potřebuje jinak dlouhý čas na přijetí nové situace. Důležitá je trpělivost, pozitivní podpora a vyvarování se srovnávání s ostatními. 

Dobrý den, pokud jste již opary v genitální oblasti v minulosti měla, pak by to nemělo v průběhu těhotenství plod nijak ohrozit. Opar lze léčit klasicky Herpesinem - domluvte se s vaším gynekologem.

Dobrý den, nedá se říct, že je "rozdíl" mezi screeningem v 1. trimestru a genetickým screeningem - jedno nenahrazuje druhé, ale kombinují se. V 13. týdnu těhotenství se můžete rozhodnout dvojím způsobem. 1. nechat si udělat tzv. kombinovaný screening - ultrazvuk, na který jdete a k tomu stejný den odběr krve na genetiku (což nemá s rutinnímu odběry v 12. týdnu těhotenství nic společného). Z výsledku ultrazvuku, výsledků krve a vašeho věku se vypočítá pravděpodobnost vrozené vývojové vady. 2. můžete absolvovat jen ultrazvuk a test na genetiku s nechat udělat v 16. týdnu. Rozdíl je v tom, jak jste psala, že kombinovaný screening není hrazen pojišťovnou, stojí cca 1350 Kč, je však přesnější než v 16. týdnu těhotenství.