Všechny dotazy

Dobrý den, paní doktorka Vomelová.Obracím se na Vás s dotazem ohledně začervenání očí u 9 měsíčního miminka. Za poslední měsíc jsem si 3x všimla u dcery po ránu červené oči - vypadá to jako popraskané žilky. V noci spí 12-13 hod. s jedním krátkým probuzením na krmení. V průběhu dne se začervenání ztrácí, další den je to už v pořádku.Při koupání používáme koupel šetrnou k dětské pokožce a očím. Během dne není vystavená větru ani prachu.Je nutné při opakovaném/četnějším výskytu navštívit dětského lékaře příp. stačí použít oční kapky z lékárny, které jsou volně dostupné k prodeji?Děkuji za Vaši odpověď.

Dobrý den, paní doktorko,máme 2 roky a 4 měsíce starého chlapečka, kterého jsme již v létě zkoušeli odplenkovávat, ale bohužel bezúspěšně. Kdykoliv jsme mu plenku sundali, tak vždy když byl na posteli, gauči apod. tak schválně začal říkat čůrat a začal čůrat a smát se u toho. Několikrát jsme ho dali i na nočník a vyčůral se v pořádku do nočníku, ale neustále zkoušel dělat tyto jeho naschvály a ačkoliv dostal přes zadek, nebo jsem se na něj já či manželka přísně ohradil, tak i když ho to rozplakalo, tak další den se opakovala stejná situace. Zkoušeli jsme se toho i nevšímat, ale to nám upřímně moc nešlo. Tak jsme usoudili, že ještě není dostatečně zralý na odplenkování a začali mu plenku dávat dál, i když v létě se to hodí samozřejmě nejvíce. Teď cca. 3 týdny sám od sebe si začal plenku sundavat, že už jí nechce, tak jsme si řekli, že zkusíme znovu. 1. týden jsme se ho vždy ptali po nějaké chvíli zda půjdeme čůrat, občas sám vyskočil poté co jsme se ho zeptali občas nic neřekl, ale bylo vidět, že se mu chce, tak jsme ho prostě vzali a šli. A v pořádku čůral na dětském prkénku přímo na záchodě. Kakat do záchodu zatím nedokáže, to si vždy řekne o plenku a vykaká se. Nebo mu plenku necháváme i ven, jelikož venku už je zima a byl teď i často nastydlý, tak že vím že to není dobře mu dávat plenku ven, ale je teď na to blbé období, Na večerní spánek samozřejmě plenku dáváme. No ale teď opět v posledním 1-2 týdnech když mu ráno vždy plenku sundáme a necháme ho doma jen tak, tak občas většinou mě schválně zlobí a říká zase na posteli či koberci čůrat, a opět to i párkrát udělal, dostal opět na zadek, opět nic z toho nezabralo, ačkoliv teď již plenku mu nedáváme, jelikož ji sám nechce. Chtěl jsem se s Vámi poradit, jak se máme v této situaci zachovat? To právě s manželkou nevíme. Jestli mu dávat pořád přes zadek a důrazně mu říci, že takhle ne (ačkoliv mi přijde, že to nezabírá), či jestli to máme ignorovat a nevšímat si ho. Opravdu nevíme. Ačkoliv je bez plenky přes den asi 3 týdny, tak sám od sebe si neřekne když potřebuje čůrat nebo že by vstal a šel sám od sebe na záchod. Kakání to ano, to si řekne o plenku nebo čeká až půjdeme ven kdy plenku dostane a vykaká se. Dokonce když i kaká s plenkou, tak pak se i ujišťuje zda opravdu plenku má aby se nepokakal. Od narození je ve všem hodně dopředu. Začal brzo chodit, začal brzo mluvit, ve dvou letech už zpíval říkánky a básničky, jediné co nám na něm vadí, je právě tyto naschvály co dělá, protože jsme si 100% jisti, že to dělá schválně a provokuje nás. Předem Vám moc děkuji o radu a přeji pěkný den ať se Vám daří

Dobrý den, paní doktorko,chtěla bych vás poprosit o radu. Syn 2 roky si už tři měsíce stěžuje na bolest kolenou (v 95 % případů jen levého), nejčastěji večer před spaním. Objevuje se to tak 2x do měsíce. Po nemoci je to nejintenzivnější, budí ho to i ze spaní, trvá to tak tři dny a pak je několik týdnů klid. Je aktivní, nemá pohybové obtíže, otoky apod., akorát při chůzi vtáčí levou nožičku lehce dovnitř. Pediatr nás poslal na sono - bez nálezu. Nyní jsme objednaní k ortopedovi, termín máme ale až v půlce ledna. Myslela jsem si, že jsou to růstové bolesti, ale to prý nebolí klouby. Nemáte prosím podobnou zkušenost? Nebylo by vhodné udělat i krevní rozbor? Předem děkuji za odpověď! Petra

Dobrý den,moc Vás prosím o radu, návod, jak na syna. Je mu 2,5 roku a je velmi šikovný a nadaný, jak nám bylo několikrát řečeno. Mluví srozumitelně, plynule, v rozvinutých větách, už od cca dvou let. Je velmi vnímavý a empatický. Nicméně, za poslední dva měsíce jsme si všimli změny v jeho chování, která nás velmi znepokojuje. začalo to stěžováním si na bolest břicha, nezávisle na jídle nebo denní hodině, později začal říkat, že je unavený, ato v pro sebe nepříjemných situacích, například cesta na nové místo, návštěva u relativně cizích lidí atd. Až poslední dobou jsme si tyto věci dali do souvislostí, jinak jsme samozřejmě řešili fyzickou stránku. Nedávno začal hyperventilovat, když bylo kolem něj vícelidí. Je možné, aby dítě mělo v tak mladém věku panické stavy a úzkosti? A jakým stylem to řešit? Předem děkuji

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda vadí, když občas zasvítí slunce na obličej tříměsíčního miminka do kočárku. Snažím se paprskům Slunce zamezit, ale občas se stane, že tam chvíli svítí. Dcerka vždy zavře očička, ale dnes mám pocit, že se podívala přímo do slunce. Mohlo se jí se zrakem něco stát? A jak dlouhý pohled do slunce případně vadí? Několik vteřin či minut? Děkuji

Dobrý den, mám syna 6,5 měsíce a má zdvojenou ledvinu (první stupeň, tudíž nic dramatického). V pěti týdnech měl zánět předkožky a pediatra mu předkožku bohužel stáhla, v sedmi týdnech měl zánět ledvin bez komplikací zaléčen, ve 3 měsících zánět močového měchýře, od té doby bez potíží. Nicméně při odběru moči mu tehdy byla pretažena předkožka (má ji zúženou) a bohužel lehce natržená. Léčili jsme framykoinem, radili lehce přetahovat, nicméně paní doktorka ve mne nebudí důvěru, nepřetahovala jsem, ze stran zánětu bez potíží. Minulý týden nefrologická kontrola, kde bylo vše v pořádku, ale paní doktorka opět stáhla předkožku, v ní "bordel" a poučila mne, že mám stahovat prý kvůli zánětům a jeho anamnéze. Nicméně večer jsem si všimla opět zarudnutí, opět framykoin. Jsem už zoufalá a nevím co dělat, mám příště zabránit stahování lékařům ? Nebo mám doma skutečně přetahovat? Mám z toho asi blok a ani to pořádně nedokážu, bojím se, že opět synovi něco způsobím. Nicméně syn neplakal, spíš ho to lechtá. Už si sám sahá na pindíka pravidelně. Opravdu už nevím komu věřit. Je mi jasné, že "zdravému ' dítěti se nepřetahuje, ale co v jeho případě, zejména bylo-li již přetaženo? Děkuji moc

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je tato stolice v pořádku? Měsíční dceru kojím + dokrmujeme MM nebo UM. Děkuji.

Dobrý den paní Mgr. Matoušková.Ráda bych se poradila ohledně svého syna. Synovi jsou 2 roky a 2 měsíce. Porod proběhl klasicky přirozenou cestou bez komplikací. Porodní výška a váha v pořádku. 1. rok byl velice náročný, protože byl hodně plačtivé nespící miminko, které trpělo dlouhodobě na bolesti bříška, prdíky a pak se k tomu přidaly bolesti z rostoucích zoubků. Takže celým . rokem se doslova probrečel a to byl ohodně psychicky a fyzicky náročné. Po 1. roce se to začalo zlepšovat, s příchodem 1. kručků. Bolesti bříška postupně vymizely. Syn od malička navazuje oční kontakt, v řeči se stále vyvíjí. Umí napodobovat skoro všechna zvířátka, používá více jak 20 slov, rozezná pár barev. Učíme se krmit lžičkou, na nočník a tento týden si sám řekl, že už chce spát sám ve velké posteli v pokojíčku. syn od porodu nikdy neprospal celou noc. Každou noc se budí (ať jde o bolest při růstu zubů - chybí nám ještě 4 poslední stoličky), nebo ho budí žízeň nebo zřejmě i sny. Spí ještě po obědě 1-2 hodiny. Nemá ani problém s jídlem. Můj dotaz spíše směřuje k jeho vývoji a chování k okolnímu světu. Je na mě hrozně fixovaný, zřejmě separační úzkost a do toho období vzdoru (vztekání). Pokud ho hlídá manžel nebo moji rodiče, nemá s tímto problém vydržet beze mne pár hodin. K dospělým lidem má větší důvěru než k dětem, kterým se vyhýbá. Dopolední program se odehrává doma, kdy uklízíme, vaříme, čteme si knížky a hrajeme si. Po obědě se vyspí a odpoledne, pokud je počasí, tak chodíme na vycházky a hřiště. Syn se jeví na hřišti pasivně, neustále vyžaduje mou pozornost u všeho - hraní doma, na pískovišti. Nemá zájem o ostatní děti. Když k němu nějaké přijde, ihned couvá a utíká před nimi. Říká, že se jich bojí. Nenavazuje stále vztah s vrstevníky. Když se ho snažím vzít do cukrárny s dětským koutkem - vede mě za ruku a chce, abych si s ním hrála jen já (když nejdu, tak začne brečet a nechce tam být) a jakmile se k němu přiblíží cizí dítě, tak říká mami domů. Je mu nepříjemná společnost jiných dětí. Mateřskou mám na 3 roky a syn by měl jít za rok do školky a já se bojím, aby neměl problém se socializací. Zkoušela jsem i dětská centra, ale nic nepomáhá. Nechci syna do něčeho tlačit nebo nutit, ale nevím, jak mám postupovat, co dělat, jestli čekat až ten jeho velký strach odezní časem? Taky se bojí zvuku vrtačky, mixéru a některých zvuků hraček. Sám od sebe nás neobjímá a nedává pusinky, ale když si o ni řekneme, tak nám ji dá. Oční kontakt je, reaguje na jméno a pokyny. Má rád čtení stejných knížek stále dokola, rád jezdí na odrážedle a hraje si s autíčky. Režim máme věsmes každý den stejný, někdy obohacený o výlet. Snažím se ho dávat ke svým rodičům, ale trápí mě jeho vztah k vrstevníkům. Děkuji za názor! Budu moc ráda za vyjádření.