banner

Všechny dotazy

Celkem 387 zodpovězených dotazů
Položit dotaz

Dobrý den,můj dotaz se týká mého synovce 34 měsíců, u něhož mě znepokojuje jeho chování, téměř ve třech letech stále umí pouze slova typu bába, tati a mami (babička, maminka neřekne). Slovní zásoba je téměř na nule a např. skloňování slov je absolutně neznámý pojem. Mám syna, který je pouze o 3 týdny starší a rozdíl je diametrální, nejenže plynule mluví, ale zpívá písničky, říká básničky, poznává písmena... Bohužel se mi zdá, že se nejedná pouze o řeč, ale chlapec má problém i s chůzí, často zakopává jakoby sám o sebe, když upadne, ve většině případů nepláče (jakoby necítí bolest), na knihy nereaguje, neudrží pozornost, nenechá si nic vysvětlit, hraje si výhradně sám a to né obvyklým způsobem (např. najíždí autem proti zdi), když si náhodou hraje s mými dětmi, jedná se pouze o strkání. Nechce dávat pusinky, málo navazuje oční kontakt. Další problém je s jídlem, nechce jíst, v ústech jídlo nechává velmi dlouho než polkne. Možná už vidím problém i tam kde není, ale srovnání s mým synem je neúprosné a ten rozdíl mezi nimi se stále zvětšuje. Rodiče si stále myslí, že vše dožene, že má čas. Zajímalo by mne, jestli je vůbec v silách pediatra např. při tříleté prohlídce, zjistit že dítě má nějakou poruchu, lehkou formu retardace, protože mi je jasné, že ne všechny děti v ordinaci spolupracují a rodiče mohou nemluvení omlouvat právě lékařským prostředím. Případně mne zajímá, zda je možné dítě odvést z vlastní iniciativi na nějaké specializované pracoviště, psychologie, logopedie... nebo je toto podmíněno doporučením od pediatra.Moc děkuji

Dobrý den. Ano, tyto problémy lze zjistit už při prohlídce v 18 měsících, ve 3 letech podle vašeho popisu jsou problémy značné. Na specializovaná vyšetření by měl posílat obvodní pediatr, ale lze se domluvit i bez doporučení.

Dobry den, pred nejakou dobou (1-2 mesice) zacala mit ma 4leta dcera zvlastni (zlo)zvyk. Macka si prsty jedne ruky kuzi na vrchni casti ruky druhe (pod prsty). Dela to vzdy, kdyz se na ni zlobime, ale take jsem si toho vsimla, kdyz treba kouka na pohadku nebo ji cistim zuby. Nekdy mi to prijde, ze to dela ve chvili, kdy je nervozni, ale nekdy mam pocit, ze to je jen takovy bezdecny zvyk. Nemyslim si, ze si tu kuzi macka bolestive, spis je to takove hrani s kuzi. Premyslim, jestli je to neco, co bych mela resit a kontrolovat nebo to proste nechat byt.Dekuji za radu.

Dobrý den, popisovaný zvyk vaší dcery patří do skupiny zvyků dětí jako například cucání palce či dudlíku. Správně jste vypozorovala, že slouží dítěti k uklidnění, uvolnění při nervozitě, nebo jen k relaxaci, často jim také pomáhá ke zklidnění před usnutím, nebo právě u pohádky či jiné klidové činnosti. Oproti cucání palce nebo dudlíku, kdy se dá mluvit o zlozvyku, se zvyk vaší dcerky jeví být naprosto neškodný a společensky přijatelný (nemá dopad na její zdravý vývoj či zdravotní stav ani nevzbuzuje ve druhých odpor či nechuť). Proto bych tento zvyk považovala za zcela nevinný, dokonce i prospěšný, protože pomůže dceři vhodným způsobem uvolnit nahromaděné napětí. Vždyť kolik dospělých dělá různé neuvědomované pohyby, mne si ušní lalůček, hraje si s řetízkem, náušnicemi, pohrává si s vlasy a je to zcela normální a přirozené, pomáhá jim to také k uvolnění napětí, k relaxaci, při nervozitě apod. Tento neškodný zvyk u dítěte není třeba řešit, pokud nikoho neohrožuje. Naopak, pokud na její chování začnete upozorňovat, pak dceru můžete znejistit, způsobit jí psychický problém. Pokud by vaše pochybnosti přetrvávaly, můžete vyhledat konzultaci u dětského klinického psychologa. S pozdravem Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Rodiče
avatar Warth 23. 11. 2020

Dobrý den, na tuto stránku jsem narazil, ale asi trochu jinak než jsem chtěl. Je mi 13 a mám pořad někde ve vnitř put škodit rodičům. Nevím co s tím dělat protože i když se to zdá normální mě už moc ne. Konkrétně napr když se rodič o něco snaží třeba udělat mi lepší den a koupi mi zmrzlinu ten put se mi aktivuje a nutí mě abych tu zmrzlinu hodil na zem. I když tomu odolávám je to pro mě hodně těžké a nejsem si jistý jestli to vydrzim. Některé ty puty mě vedou napr až k tomu abych strhl volant když jedeme po dálnici nebo abych chytil mámu pod krkem když sedím za ni v autě. Už to nezvladam potřebuji nejaky návod jak se toho zbavit.

Zdravím tě, velice oceňuji na tvůj věk vyspělou schopnost nahlédnout a uvědomit si popudy a možné následky vlastního chování a odvahu napsat dotaz psychologovi. Obdivuhodná je i chuť něco s tím a sám se sebou udělat. I když by se mohlo říct, že v pubertě je potřeba vzdorovat rodičům a dělat jim třeba i naschvály normální. Máš pravdu, že některé tvoje nápady, jako například při jízdě autem s rodiči, mohou mít nebezpečné důsledky pro všechny zúčastněné. Zatím tyto nápady zřejmě držíš na uzdě, ale asi se bojíš, že bys svoje chování nemusel pokaždé ovládnout. Jedinou radou je co nejdříve si těchto nápadech s někým promluvit. Protože ještě nejsi zletilý (dospělý) a rodiče za tebe zodpovídají, pak bys měl sebrat odvahu a svěřit se právě jim. Zkus si vyhlédnout vhodnou chvíli, kdy budete na sebe s mámou nebo s tátou naladěni a toto téma otevři. Když jsi ho tak pěkně dokázal popsat tady, tak se ti to určitě podaří i při rozhovoru s rodiči. Požádej maminku nebo tatínka, jestli by s tebou nevyhledali pomoc dětského klinického psychologa, který by ti mohl pomoci sám se sebou pracovat, vyznat se v sobě a ovládat své pocity, nápady, pracovat s emocemi, se zvládáním agresivity a hněvu. Nebo rodičům můžeš dát přečíst tento tvůj dotaz a moji odpověď. Určitě pochopí, že z tvé strany nejde o žádný naschvál, že tě situace skutečně trápí a chtěl bys ji řešit. Přeji ti hodně odvahy a sil a co nejméně nebezpečných nápadů. Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den, potřebuju vážně pomoct. V rychlosti, otěhotněla jsem v 17 s člověkem co mě měl jen na jedno, opustil mě a výbavu a vše jsem pořídila pro miminko já s rodinou, u porodu jsem byla taky sama, po porodu si udělal testy otcovství a po prokázání, že je malá jeho se mnou chtěl být, bydlel u mých rodičů 11 měsíců, přispíval 2000 měsíčně já měla 6000 a přispívala jsem taky 2000. Jídlo jsme kupovali oba, po 11 měsících jsem ho vyhodila, protože mě neustále sledoval, pořád jsme se hádali, nemohla jsem si s nikým psat(ani s holkáma) čekal mě před toaletou a koupelnou a když jsem tam byla déle, tak šel dovnitř, co dělám, vystřídal 6 práci, většinou byl na úřadu práce nebo nemocenské, proto byl se mnou doma. Měli jsme pak soud o dítě, on tam napsal hrozný lži, udělal z mé rodiny špíny a bůh ví co(hlavně že 11 měsíců mu to nevadilo) označil mě jako psychicky narusenou, mám porezane ruce z minulosti, kvůli němu. Moje sestra je fetacka a přišla tak o děti, to tam taky napsal a uvedl že malá nemůže žít ve spine a ve styku s drogově závislým. Přišlo mi, že ten soud vyhraje, najmul si nejlepšího advokáta, jeho rodina má dost peněz. Nakonec se odložil kvůli času a melo být 2 stání. My jsme to ale zrušili a šli do podnájmu. Od té doby, co bydlíme sami, mě neustále napadá, dokonce na mě vytáhl nůž, a když jsem zavolala policii, porezal se a utíkal na stanici, že jsem ho napadla a udělal, že on je oběť. To se stalo vždy když jsem zavolala PČR. Psychicky mě týrá, nemám žádné soukromí, když přebalí dceru, nebo se o ní nějak stará, hned to mám na talíři. Říká to jeho mamince, která je při něm, říkala mi že udělá vše pro to, aby mi vzala moje dítě. Nevím co mám dělat, kam mám jít, nemám dost peněz na uziveni mě a male, nemůžu k rodičům, protože uznávám, že to tam není moc pěkné a je tam sestra fetka. Nechci přijít o vše co mám, u soudu to vypadalo jako by to vyhrál, já mám strach že přijdu o svoje malé miminko, nedokážu si bez ní život představit. Zním jako hysterka, ale opravdu jsem zoufalá a nevím, co mam delat, když nemám peníze a nemám kam jít a on tohle vše má, nedokážu si představit, že takhle hnusný člověk mi sebere vše, pro co jsem obětovala vše co jsem měla..navic rodiče už doma nemají místo, takže tam stejně nemůžu. Prosím potřebuji nějakou radu, jsem už úplně vyčerpaná a nevím co mám dělat a na koho se obrátit.

Dobrý den, co nejdříve se obraťte na orgán sociálně právní ochrany dítěte - OSPOD na sociální pracovnici či kurátorku, která vám pravděpodobně byla přidělena. Měla by vám poradit a předat kontakty na jakou organizaci se obrátit, kde by vám mohli pomoci vaši situaci řešit. Můžete kontaktovat také krizovou linku pomoci matkám s dětmi, nebo jakoukoliv krizovou linku, kde vám také pomohou, poradí a předají kontakty na některou z organizací, které se pomocí matkám s dětmi zabývají. Odebrat pečující a fungující matce miminko není zase tak jednoduché, nebojte se. To že byl soud odročen nic neznamená. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Set 5 dětských knížek 0–8 let

Předškolní vzdělávání
Včetně jediné komplexní předškolní přípravy s mnoha praktickými aspekty pro život. Předejte svému dítěti jedinečné kvalitní know-how lékařky-vzdělavatelky s vysokými nároky na všeobecné vzdělání. „Na prvních 6 letech extrémně záleží,“ říká Jana Martincová, matka ADHD dítěte, díky kterému se stala autorkou a vydavatelkou, a své dítě tak posunula ve vývoji.
cena pouze u nás: 1 759 Kč
Set 5 dětských knížek 0–8 let