Všechny dotazy

Dobrý den, mám velké problémy s učením dcery na nočník. Začali jsme učit před 2. rokem a je jí již 2,5 roku a stále to nezvládá. Přitom si uvědomuje, že potřebuje. Poznám to, že začne brečet. Na dotaz, zda potřebuje, odpovídá vždy záporně. Když se jí snažím posadit, vzpírá se, kope a křičí. Lidé mi nevěří, že ji na nočníku nedokáži udržet déle než pár vteřin, ale nedokážeme to ani ve dvou. Můžu vysvětlovat, slibovat... je to marné. Snažím se ji posazovat, ale bez výsledku. Zadržuje to a nakonec, někde mimo, vyčůrá obrovskou kaluž, když už to neudrží. Před časem jsme měli malé úspěchy, kdy se nám občas podařilo, aby se do nočníku vyčůrala, i když stále za velkého křiku. Bohužel jsme odjeli na dovolenou, kdy byla většinu času v autě a pak v apartmánu, samozřejmě s plenou, aby nezničila zařízení - doma už máme promočený gauč na odpis, a od té doby nočník opět zcela odmítá. Na dětské záchodové prkénko ji nedostanu už vůbec. To samé s velkou potřebou, kdy se mi ji podařilo asi 2x posadit, když začala tlačit, jinak to zadržuje do doby, kdy má plenu - přes noc. Už to trvá dlouho, jsem z toho zoufalá. Snažím se dodržovat všechny rady a doporučení, ale není to nic platné. Mohla byste, prosím, poradit jak na ni? Předem děkuji.

Dobrý den, potřebovala bych radu. Máme 6-ti týdenní holčičku a od narození má problém s usínám, usne nám pokaždé na rukou, ale jakmile ji položíme do postýlky, tak se vzbudí a nechce spát a když ji tak necháme, začne plakat a pláč sílí a sílí dokud zase nepochováme na rukou. Děkuji za radu.

Dobrý den. Moje nyní desetiměsíční dcera od narození špatně jedla. Nyní se ale zdá, že si k jídlu vytvořila úplný blok. Posledních 14 dní hubne. Množství příkrmů, které je ochotna sníst, se snížilo na řádově 10 lžiček denně a poslední 2 dny už je počet lžiček 0. Brečí, už když se blížím s miskou. Občas (tak jednou za 5-6 hodin) vezme na milost lahev s mlékem. Proč se obracím na psycholožku: Co se týče gastroenterologických a neurologických příčin, byla důkladně vyšetřena, je sledována a léčena (reflux) a také má suplementaci vitamínu B12, ale nyní se již odborníci tváří, že víc pro nás udělat nemůžou, jen sledujou váhu a časem asi navrhnou výživu sondou. Myslím tedy, že je tam psychologická příčina a té je třeba se zbavit. Nevím ale, jak. Samozřejmě se snažím nenutit ji, předkládám jídlo hezky upravené, a také ji nabízím jídlo ve formě, aby si ho sama mohla dát (to si občas něco zobne). Ale nic nepomáhá a já nevím, jaký mám zvolit postup. Nepomáhá ani nabízení jinými osobami, nebo jídlo ve společnosti jiných dětí, které rády jedí. Budu ráda za rady, jak blok k jídlu odstranit. Děkuji.

Dobrý den, má kojení 30 měsíčního batolete smysl? Doporučujete pokračovat nebo přestat? Ráda bych už přestala. Jak?

Dobrý den, mám 3,5 měsíční holčičku. Dcera je vývojové v pořádku. Diagnóze mc nerozumím, tak bych Vás chtěla poprosit o vysvštlení. V diagnóze od dětského neurologa má napsáno v DG.souhrn:Levostranná predilekce Ibi, odeznívájici centr. hypertonický syndrom na akrech končetin, osová hypotonie, lehký funkční pravostranný hemisyndrom, anamn.hyperexcitabilni syndrom u dítěte s akt. vyvojovou úrovni počátku II.pol.I.tr., bez výraznějších raných rizik.Děkuji za Vaši odpověď.

Dobrý den. Mám syna, je mu 10 měsíců a stále nechce lézt a ani se plazit. Už jsem z toho nešťastná. Naše dětská MUDr. nás chce poslat na cvičení Vojtovy metody. Existuje ještě jiný způsob, jak dítě navést ke správnému lezení či plazení? Děkuji za odpověď.

Dobrý den,už nevíme s manželkou, jak své dítě vychovávat dál. Máme téměř 5letou a 2letou dceru. Problémy jsou nyní hlavně s tou starší.Na veřejnosti nebo někde na chatě, kam jezdíme s kamarády, bývá zlaté dítě, neodmlouvá, všichni ji chválí a téměř závidí. Jenže když je doma nebo venku sami, promění se v divoké dítě, které neví, kdy přestat. Nejhorší stav je tehdy, když je unavená a přetažená. To mám dojem, že už neví o světě kolem, a upne se na jednu věc, kterou chce udělat, ale my to nedovolíme, protože je přetažená. Dám příklad: Na jednu akci dojela s manželkou na kole, já za nimi později autem. Tam řádila, hrála si, tzn. po třech hodinách byla přetažená. Zpátky jsme rozhodli, že pojede se mnou autem, kolo dáme do kufru, protože by jízdu na kole nemusela zvládnout. Chytla hysterický záchvat, že chce jet na kole, začala brečet, křičet, dupat. Nepovolili jsme a jela se mnou autem, ikdyž připoutat do sedačky nebylo jednoduché. Za jízdy pořád vřískala a kopala do sedadla před sebou. To jsem byl ještě v klidu. Doma jsem ji musel vytáhnout z auta, nechtěla jít do výtahu, musel jsem ji odnést i do bytu (nemohl jsem ji tam nechat, vezl jsem i druhé), po celou dobu vřeštěla, dupala, kopala a máchala rukama. Doma už jsem to nevydržel, dal jsem jí na zadek, opláchnul v chladnější vodě, a začala křičet, že chce jít pryč. Pak uložili a usnula.Vím, že to bývá z únavy, je občas těžké tomu předcházet, ale nikdy neměla takový záchvat, že by tak dupala, a křičela, že chce pryč. Samozřejmě druhý den jí to připomínám, protože to mám v sobě (asi to není správné řešení), ale myslím si, že by měla vědět, že nás to trápí, a že není správné se takhle chovat.Zda-li má pocit odstrčení kvůli mladšímu sourozenci to nevím, snažíme se jim hodně věnovat, jezdíme na kole, na výlety, na různé akce, doma si hrajeme, nesedíme u PC a TV.Hodně mě mrzí to její chování, a hlavně mě mrzí to, že nevím, jak reagovat, aby se to neopakovalo nebo aby se uklidnila. (v tomhle případě jsem ji i choval a mluvil na ni v klidu, hladil po ruce, stejně to nepomohlo).Děkuji za jakoukoliv radu, asi spíš potřebuju poradit, jak my máme reagovat na tyto problémy.Děkuji.

Dobrý den, paní doktorko, chtěla bych se zeptat, zda těhotenské hormony co jdou do mléka mohou hormonálně ovlivnit dítě? Chápu, že dotaz je asi hloupý, ale nedá se mi to nezeptat. Dcerce jsou čerstvě dva roky a já jsem v 17tt a stále kojím. Ráda bych pokračovala do porodu, nemám žádné zdravotní potíže a gynekolog mi to nezakázal. U nás je spíše kojení na uspávání v poledne, případně ráno. Takže max. dvakrát denně. Na ručičkách (hlavně paže, místy nožiky a paže) ji začaly růst tmavší chloupky, některé jsou i delší. Nejsou extrémně výrazné, ale u tak malého dítěe je to zvláštní. Tak zda to nemůže být i těmi hormony, případně dědičná indispozice po manželovi, který je opravdu hodně chlupatý všude, případně jiná porcuha. Hodně maminek mi řeklo, že toto se jim v těhotenství při kojení nikdo nestalo, tak už nevím. Ale raději jsem se zeptala. Žádné léky neberu, jen občas těhoenské vitamín Gravital, kyselinu listovou a teď nové dva dny vápník. Moc děkuji. Hezký den.

Dobrý den, už začínám být trošku nervózní, zítra to bude 14 dní, co náš maličký kakal. Plně kojím, je mu 11 týdnů. Je nějaká rada, jak mu pomoci? Třeba co bych měla jíst nebo pít, aby se pěkně vykakal? Cvičíme, masírujeme bříško, větry odcházejí, papá pěkně. Spinká celou noc, pláče jen když má hlad nebo potřebuje pochovat. Děkuji moc

Ještě jsem se chtěla zeptat pokud manžel bude před porodem na pracáku 3 měsíce, tak si potom nemohu volit délku rodičovského příspěvku, který by šel přes něj? Protože já nemám nárok na PPM. A nebo pokud by tedy byl na pracáku jen 1-2 měsíce a v době porodu by už pracoval, i kdyby jen pár dní, tak pak splňuje nárok na PPM a tudíž i na výběr kratší/vyšší RD? Moc děkuji.

Dobrý den, moc děkuji za předchozí rychlou odpověď. A pokud to tedy dobře chápu, tak manžel nemůže jít na mateřskou, protože tou dobou bude na uřadu práce. Mohli bychom to udělat tedy takto? Manžel pracuje už nějakých 5 let u OKD, když teď v červnu skončí, tak kdyby byl na pracáku jen cca 1-2 měsíce (než nastoupí na mateřskou) by se nechal zaměstnat, tak by měl nárok na PPM a mohl by tedy v 7. týdnu po porodu na nic nastoupit? Nevadilo by, že byl chvíli na pracáku? A mateřská by se mu vypočítávala z čeho, i z platu OKD ještě a započítalo by se do toho i odstupné, které dostane? Moc děkuji.

Dobrý den, ráda bych se zeptala, co znamená toto chování chlapců. Abych popsala situaci, mám 16-ti měsíční holčičku a kamarádíme se s chlapečkem, který je o 6 týdnů starší a v poslední době, když se spolu setkají, tak ji povalí a zasedne nebo zalehne. Začne se na ní i válet. Ne zepředu, ale zády k ní. Nevím, jak toto vyhodnotit. Již to samé na ni dělal jiný chlapeček, byla ani ne roční a jemu byl rok a půl. Je to u chlapců nějaký vývojový stav? Jak to máme s jeho maminkou řešit? Děkuji za radu.

Dobrý den,ráda bych Vás touto cestou požádala o radu. Mému synovi je 5 let a bohužel občas má problémy s chováním. Asi bude nejlepší když uvedu příklady. Syn hraje fotbal a když měli zápas a čekali na začátek, tak jen tak schválně šlápnul na nohu vedle stojícímu chlapečkovi, který mu nic neudělal. To jsem si ještě řekla, budiž, jsou to malé děti, dělají blbosti. Za to co udělal se omluvil, slíbil že už to neudělá. Jenže pak byl na plavání, na které chodí už od září. Po skončení lekce ho trenérka přivedla pobrekávajícího za ruku a opět ( už se to stalo jednou ) na mě spustila, že jí opět neposlechl, že na ní hulákal, když po něm něco chtěla, že ho i vykázala na chvíli z bazénu, že takhle to nejde, že takhle s ní mluvit nemůže. Když jsem jí řekla, že potom co už se to jednou stalo, jsem mu domlouvala, že to nesmí dělat, že musí poslouchat, a pokaždé mu to opakuji před začátkem hodiny a on mi na to už občas naštvaně odpovídá, že už mu to nemusím řikat, že to ví, že mu to pořád řikám, mi odvětila,že to je přesně ono, že pětileté dítě se mnou nemá co diskutovat, naznačila, že by mu dvě "flákla" a byl by klid. Potíž je v tom, že já s tímto řešením nesouhlasím. Navíc pak z vyprávění syna vyšlo najevo, že se to stalo v okamžiku, kdy byli ve velkém bazénu, kde ručkovali u kraje a učitelka po něm chtěla aby se během toho potopil a područkoval tyčku. Z čehož on měl strach, nechtěl to udělat, ale ona ho stále držela za ruku a nutila ho. Nevím, ale nejednal by i dospělý stejně ? Já pokud bych měla z něčeho strach, tak bych to asi také nechtěla udělat a bránila bych se. Bohužel byl včera syn opět na tréninku fotbalu, a vím to jen z vyprávění, osobně jsem tam nebyla, ale provokovala ho tam jedna holčička a on bohužel zareagoval tak, že jí několikrát vší silou bouchnul do zad. Na což trenér zareagoval tím, že na něj zařval ať vypadne. I když se mu na konci přišel omluvit, že to přehnal, jsem z toho opravdu špatná. Takto už párkrát zareagoval, ale vždy jen na o dva roky staršího bratra, nikdy ne na cizí dítě. On má občas problémy se vztekem, je to jak kdyby se mu zatmělo před očima a jde a bouchne a když už nemůže nikoho bouchnout tak aspoń kopne do zdi nebo dveří. Prostě má problém na to že mu někdo ublíží nebo se mu posmívá nebo prostě jen se mu nelíbí jak se k němu někdo zachová nebo po něm někdo chce aby udělal něco co on zrovna nechce, adekvátně zareagovat. Já vím, že je mu teprvě pět let a spoustu věcí ještě neumí nebo neovládá, ale je nepřijatelné, aby se takto choval. On po chvíli "vychladne", omluví se, řekne jak ho to mrzí, že ví, že to nemá dělat, že už to nikdy neudělá, ale stejně se to pak znovu stane. Poradíte co s tím ? Jak ho naučit reagovat více v klidu ? Jak s ním vůbec tyto situace řešit ? Nechci ho bít, myslím že ani zákazy nic neřeší, ale upřímně už nevím jak na něj. Domluva prostě nezabírá. A já nechci mít strach pokaždé když půjde mezi ostatní děti, aby je v takové situaci opět nebouchnul.Děkuji za radu.

Dobrý den, mě by zajimalo - rodičovský příspěvek mi skončil k 30. dubnu, na mateřskou s druhým dítětem jsem nastoupila 3. května. Ty tři dny po mně bude chtít někdo doplatit? A u druhého ditete, donesla jsem do práce ten papír od gynekoložky a co teď? Je potřeba ještě někam zajít? Smlouva mi skončila u zaměstnavatele k 31.12.2016, mám vůbec nárok na PPM?

Děkuji za odpověď. Vyzkouším ten rýžový odvar. Chápu tedy dobře, uvařit rýži a podat ji jen vyvařenou vodu nebo můžu rozmixovat i tu rýži? Nechci ji přetížit žaludek, proto se raději ptám. Jinak Pyridoxin 1/2 tbl. denně dostává od narození. Zkouším několik dudlíků různých tvarů, různé lahvičky a nic. A přitom když byla menší, tak krásně z lahvičky pila velké dávky. Lžičkou jsem ji zkoušela také dávat mlíčko, půl hodiny jsem do ni dostávala 25 ml i za cenu, že polovina ji vytekla koutkem ven, až ji ke konci natáhlo a celé to vyzvracela. Ráda bych také věděla, co přesně a jak se sleduje dítě v gastroentroenterologické ambulanci, neboť během hospitalizace se na ni paní doktorka z gastroentroenterologie byla podívat (aniž by ji rozbalila či na ni sáhla) a pouze prohlásila, že takové malé děti ještě nemají vše dobře vyvinuté a vše co dělá (že zvrací, nepije, neprospívá) je vlastně normální. Ráda bych zašla do jiné ambulance, ale jen ať vím, jak probíhá správně vyšetření. Něco ji trápit musí, neboť ji pořád natahuje jen když přiložím lžičku či savičku a také hlavně ta změna, že ještě před měsícem pořádně sama pila a najednou přestala.Děkuji, hezký den

Dobry den, ráda bych poprosila o radu, tip, cokoli. Máme holčičku 3 měsíce,když byla menší, tak sama jedla bez problému 66 ml 8× za den. Od druhého měsíce zmenšovala porce a tím pádem nepřibírala tolik, kolik v rizikovce chtějí. Tj cca max 150 za týden. Malá se narodila v 37.tt, hypotrof s váhou 1750 g, 41 cm, nyní má 3530 g (13. týdnů) a 52 cm. Tím, že tolik neprospívala a jedla méně (40 - 50 ml 7-8x denně),tak ji zavedli přes nosánek sondu a krmíme ji přes ni,aby vypila plné dávky. Dva týdny jsme byli v nemocnici a sondovali jsme, jenže přestala chtít pít z lahve úplně. Zvykla si na sondu asi. Jen vidí flašku nebo vycítí, že se bude jíst. tak řve. Teď jsme byli opět v nemocnici a vyndali ji sondu, aby se zjistilo, zda se třeba nerozpije. Dávala jsem ji co 2 hodiny a vypila 40. Jenže teď už zase jen 20 nebo vůbec, tak jsme jeli opět pro sondu, a´t neklesne s váhou. Nikdy nám nezvracela a nyní jsme sondičkovali a každý den buď celou dávku nebo většinu vyzvracela. Pila Nutrilon Nenatal a přidali ji Infatrini, aby více přibírala. Jenže váhově pořád stejně 100-150 g za týden a akorát nám více zvracela a přišlo, že hodně bolí bříško. Stolici měla hodně vodnatou. Změnila jsem po poradě mlíčko. Nyní dáváme Beba bez laktózy. Stolice je hustá, nemá křeče. Výsledek na alergii na bílkovinu kravského mléka negativní. Na intoleranci laktózy zatím krev neodebrána. Navíc u ni neplatí, že má plný nebo prázdný žaludek, prostě nechce pít. Jen doplním, že všechna vyšetření krev, moč, břicho, hlavička, srdíč­ko, vše má v pořádku. Jde mi o to, že když byla menší a s radostí sama pila celé porce 8x66 ml a teď je pro ni jídlo za trest.Dokážete mi poradit, jak opět dospět toho, aby pila sama a ne jen přes sondu? Například dnes ráno v 5 si sama vypila 46 ml. Více nechtěla, tak jsem nenutila. 8 ráno jsem myslela, že by mohla mít hlad a chuť, když si dala jen 46 a vůbec. Ani si necucla, opět jen kravál. Děkuji za rady, tipy, co se mohlo změnit, nebo co může být problémem. M.