banner

Všechny dotazy

Celkem 803 zodpovězených dotazů
Položit dotaz

Dobrý den, náš chlapeček měl dvakrát za sebou zelenou stolici viz foto. Jsme od narození na UM - Sunar Premium1. Než vyšla stolice, tak celý den a půl předtím nekakal. Od první zelené stolice opět uběhl den a půl a druhá stolice byla opět stejná. Je klidný, když teda nemá zrovna prdíky, akorát v ten den, co se většinou už vykaká, tak je hodně plačtivý a stále tlačí a nic. Trpí na prdíky, tak dáváme Balonix. Zkoušeli jsme Baby Calm, ale po něm zvracíme. Pak dáváme Vigantol na doporučení pediatra. Porodní váha kolem 4 kg. V porodnici ubral cca 300 g a nyní má 5.200 g v 7 týdnech. Masírujeme bříško, cvičíme, zkouším podávat čistou kojeneckou vodu na pití, fenyklový čaj odmítá. Čím by to mohlo být? Děkuji

Dobrý den, omlouvám se podle fotografie nelze spolehlivě posoudit. Pokud se stav bude opakovat, kontaktujte svého pediatra.

Dobrý den, je mi 21 let, před 10 dny jsem zjistila, že jsem těhotná a nemohu se rozhodnout, zda podstoupit interupci nebo ne. Pořád studuji, teprve tento rok mám maturovat, zatím jsem v životě nepracovala a živí mě přítel a rodina. Všichni mi říkají, že to zvládnu, že jsem silná, ale já nevím, jestli se cítím na to být matkou a bojím se, že třeba z toho těhotenství nebudu mít radost ani po čase, nebo že to miminko nebudu mít ráda, na druhou stranu mě děsí interupce, kvůli rizikům a jestli toho pak nebudu litovat. Ale zas bych později aspoň věděla, že to miminko chci a měla bych z toho radost, přijde mi, že teď necítím nic, jsem furt jen smutná a naštvaná na všechny okolo a na sebe, že se necítím, tak jak bych měla, přítel z toho má radost, dokonce to řekl celý jeho rodině a proto se bojím, že bych všechny zklamala, kdybych podstoupila potrat. Pořád všichni opakují, ale že to je moje tělo a moje rozhodnutí, ale mě se ty rozhodnutí každým dnem mění a bojím se, že pak budu litovat toho, že jsem si miminko nechala. Nevím, co mám teď dělat a jak se rozhodnout.

Dobrý den, z vašeho dotazu rozumím, že se nacházíte v komplikované situaci. Jste ještě hodně mladá a na dítě se možná ještě necítíte dostatečně zralá a připravená. Na druhou stranu máte dobré zázemí a partner i rodina příchod dítěte vítá, což nebývá samozřejmostí. To že necítíte co byste asi očekávala, může být ovlivněno romantickými představami žen o těhotenství a dítěti a také hormonálními změnami, které teď ve vašem těle probíhají. Ne nadarmo trvá těhotenství 9 měsíců, kdy si žena na očekávané dítě teprve zvyká. Samozřejmě asi jinak vnímá těhotenství žena, která po dítěti touží a jinak žena, která jej nečekala. To že jste zaskočená, smutná a cítíte se naštvaně a nevíte, jak se k situaci postavit je legitimní a normální pocit. Nemusíte se za svoje pocity cítit provinile ani si je vyčítat. Je však potřeba učinit rozhodnutí, protože možnost přerušení těhotenství je časově omezená. Možná jste se mohli s partnerem lépe domluvit, než jste informací o vašem těhotenství řekli celé rodině. Takto jste teď navíc pod velkým společenským tlakem. Přece jen jde o vaše a partnerovo dítě a proto byste o něm měli rozhodovat jen vy dva. Je to sice vaše tělo, ale dítě, které čekáte je také otce, nejen vaše, to byste při rozhodování měla brát v úvahu. Ano rizika a komplikace spojené s přerušením těhotenství a s možnými potížemi při dalším otěhotnění objektivně existují a je proto s nimi potřeba také počítat. Na druhou stranu byste možná později byla psychicky lépe na péči o dítě připravena. Studium školy souběžně s péčí o dítě je náročné, ale ne nemožné. Obzvlášť když má matka zázemí v partnerovi a rodině, kteří s péčí vypomůžou. Rozhodnutí je ale na vás, je potřeba vzít v úvahu všechny okolnosti. Pokud se rozhodnete jakkoliv, je dobré informovat i rodinu o svém rozhodnutí, když už je do situace zapojena a vysvětlit jim svoje důvody. Pro další dobré rodinné vztahy je to důležité. Dále bych vám doporučila kontaktovat psychologa, který by vás mohl složitým obdobím rozhodování doprovodit a pomocí vám dojít k nějakému závěru. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den, paní doktorko, chtěla jsem se zeptat, jestli má smysl pořizovat kvalitní zvlhčovač vzduchu (např.ultrazvukový), který bych chtěla využívat hlavně při nemocích dítěte, kdy se mu bude špatně dýchat a bude zahleněné. Zajímá mě Váš názor, zda to dětem opravdu pomůže a vyplatí se tedy zainvestovat, nebo to jsou vyhozené peníze. Syn měl nedávno virózu, hodně v noci kašlal, to trvalo týden, teď má ještě trochu rýmu, nespí se mu v noci dobře, tak kdyby mu to pomohlo, ráda bych ho koupila. Ptala jsem se na to své lékařky a nic mi na to neřekla, jen ať se naučí smrkat, což on bohužel ani teď ve 3 letech neumí.

Dobrý den, pokud není dítě často nemocné  a netrpí  alergií, není nutná čistička  vzduchu. Zatím s investicí počkejte.

Dobrý den, možná mám hloupý dotaz, ale zajímalo by mě, jestli je stále nutné tříleté dítě mazat krémem po koupeli. Koupe se každý den, je u nás tvrdá voda, ale pokožku suchou nemá, na doporučení mažu téměř denně od mala Excipial, občas Indulonu a zadeček sudokrémem. Ekzematický není. Myslíte, že už není třeba u takto starého dítěte denně promazávat kůži? Děkuji Vám za odpověď!

Dobrý den, není nutné stále kůži promazávat.

Dobrý den,mám syna 6 let, v pátek měl teplotu 38,5, v 1:00 v noci se vzbudil s křikem a pláčem, na můj hlas reagoval, věděl kde je a kdo jsem, ale v jeho očích byl obrovský strach, který byl doprovázen křikem. Snažila jsem se ho utišit, ale nešlo to. Pořád mě volal, opakoval, že se bojí a že chce domů. Taky když se podíval na mě, jako bych viděla strach ze mě. Neměla jsem z toho dobrý poci, nevím, čím bych ho mohla v něm vzbudit. Když se po nějaké době utišil, byl stále vzhůru, rozhlížel se po pokoji a po nějaké době usnul, něco obdobného se tu noc opakovalo ještě 2x. Ještě po prvním stavu jsem mu šla dát kapky na snížení teploty a neustále mi opakoval, ať mu stále něco neopakuji, ale já vůbec nemluvila. Když jsem se ho zeptala, zda slyší hlasy, říkal, že ano. Přikláněla jsem se k blouznění z teploty. Uložila jsem ho ke spánku, ale stav neutišitelného křiku, pláče a strachu se tu noc opakoval ještě 2x. Takový stav měl i následující noc a to už neměl teplotu. Už před zhruba rokem se to objevilo, byli jsme i na neurologii. Řekli nám, že jde o noční běsy a bouznil z teploty. Ale teď to bylo horší a já jsem z toho úplně vystresovaná, nevím, jak to mám řešit, abych něco nepodcenila.Děkuji za odpověď

Dobrý den, s největší pravděpodobností se u vašeho syna skutečně nejedná o nic závažného. Popisované potíže souvisí s nemocí a teplotou. Spánek dítěte při teplotě a nemoci může být narušený, mohou se mu zdát strašidelné sny a může trpět nočními děsy. Také mnohé citlivější děti nočními děsy trpí, i když nemají teplotu a jsou zdravé. Syn se zřejmě probudil dezorientovaný, měl ještě spánkové představy a dobře nerozlišoval realitu, nebylo to osobní vůči vám. Na chlapce mluvte klidným hlasem, snažte se ho úplně probudit tak, aby se zorientoval kde je a co se děje. Při teplotě dodávejte dostatek tekutin a snižujte ji podle doporučení lékaře. Důležité je, abyste se snažila zachovat klid, dítě vaši nervozitu a obavy vycítí a jeho vlastní strach se ještě zhoršuje. Případné další potíže se spánkem konzultujte s ošetřujícím dětským lékařem a kdyby obtíže přetrvávaly i po odeznění nemoci, pak můžete zkusit kontaktovat o radu dětského klinického psychologa. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den paní doktorko, můj 3letý syn nosí plíny sice už jen na spaní odpoledne a na noc, ale nevím jak se jich zbavit, aby už je nenosil na noc vůbec, jelikož do rána mívá plenku hodně počůranou, někdy pročůrá i pyžamo. Přes den je naučený normálně chodit na záchod, před koupáním si dojde vyčůrat a pak ještě těsně před spaním. Je pravda, že se pak ještě v posteli trochu napije vody, přes den pije celkem hodně ale průběžně. I tak je mi divné, že do rána je plína plná, že už skoro nestačí. Myslíte si, že na to musí dítě přijít nějak samo vývojem, že už nemá v noci čůrat? Myslím si, že s tím nemůžu nic udělat ,protože kdybych ho v noci budila a dávala na záchod, už může být počůraný, takže se to odhadnout moc nedá nebo zase naopak se může vyčůrat v noci a k ránu to neudržet. Děti ve stejném věku z jeho okolí spí normálně už bez plín, s tím že jdou na záchod naposled jen před spaním a většinou se přes noc už nepočůrají. Doufám, že mi nějak poradíte, už bych se plen chtěla zbavit, jelikož i ty největší velikosti už mu jsou tak akorát. Děkuji za odpověď

Dobrý den, může se stát, že se dítě pomočuje i po 3. roku. Je vhodné zahájit tzv.enureticky režim - poslední pití 2 hodiny před spaním, za 2 hodiny po usnutí dát na nočník, není třeba budit do bdělého stavu. Po půlnoci opět nechat vymočit. Je to dost náročné. Pokud se nedaří, je vhodné 2-3 měsíce přestat a poté začít znovu. Striktně ale nedávat na noc plenku. Proti pomočení postele použijte pod prostěradlo nepromokavou podložku. Pokud pomočování bude přetrvávat, doporučuji nefrologické vyšetření.

Dobrý den, chtěla jsem se, prosím, zeptat, zda je u batolat nutné hlídat velikost porcí a omezovat v jídle. Mám 18měsíčního syna, který již jí všechny potraviny a jí s námi naše vařené jídlo, samozřejmě jen minimálně solené a kořeněné. Ale některých jídel, která mu opravdu chutnají (např. rýže s omáčkou a masem nebo hovězí vývar se zeleninou) dokáže sníst celkem velkou porci, dalo by se říct téměř "dospěláckou". Já ho zatím nijak neomezuji, protože malý už běhá a celý den se nezastaví a myslím, že má tedy výdej, ale manžel a babičky začínají reptat, že jí hrozně velké porce a že mu to určitě ublíží a zničí zdraví. Chtěla jsem se proto zeptat, jestli je u dětí starších než 1 rok nutné hlídat velikost a gramáž porcí nebo nechat dítě jíst, kolik chce. Je možné, že mohly větší porce malému opravdu uškodit? Moc předem děkuji za odpověď. E.

Dobrý den, pokud dítě větší porci toleruje, nemusíte je omezovat, doporučila bych max do 250 ml na porci.

Neklid těla
avatar hanulka85 05. 09. 2021

Dobrý den, paní doktorko,mám na Vás dotaz ohledně jistého problému, který s dcerkou mám nebo ho má dcerka. Nevím, na koho se obrátit pro radu, protože naše lékařka mě odbyla. Dcerce jsou 2 roky a prakticky odjakživa má problémy s usínáním. Nutno podotknout, že se narodila předčasně v 31. týdnu, ale přirozeně a z těhotenství, které bylo rizikové, protože mi zjistili ve 14. týdnu rakovinu prsu, takže jsem už v těhotenství podstupovala chemoterapie a nevím, zda to na ní nemělo vliv jak léčba, tak stres, kterým jsem procházela. A teď k tomu problému.Dcerka byla zvyklá, že jsem ji uspávala tak, že jsme byly spolu, protože mě léčba vysilovala, odpočívala jsem s ní v době jejího spánku. Léčba mi skončila, když byl dceři skoro rok. Čím byla dcerka starší, tím více byl problém ji uklidnit, aby usnula, nepomohlo ji dát spát dřív, ani později, snažila jsem se dávat ji spát, když sem viděla, že je unavená a dodržovali jsme každý den rituály, aby v tom neměla chaos. Ale dcerka mi u uspáváni obracela prsty, postupem času přidávala kroucení prstů, pak zarývání nehtů do mých prstů až pod mé nehty. Neuměla skončit, takto by šudlala a drápala klidně 2 hodiny v kuse a neusla by. Dokonce si můj prst vezme a zapichuje si ho u uspávání do oka, ucha nebo hlavy, že ji to musí určitě bolet, ale když cuknu, přitáhne si ten prst do oka zpátky. Už jsem jí začala dávat i ponožky na ruce, aby se jí ty prsty uklidnily, ale bez efektu. Beze mne nebo manžela teď už naštěstí ale i bohužel neusne. Dříve nedokázala usnout jinak než v náručí v zavinovačce, později jsem ji uspávala v houpacím křesle, pak nám hodně pomohl šátek, v postýlce nikdy nechtěla spát a kočárek nenáviděla, protože v něm trávila díky mé léčbě většinu času. Z chování se mi podařilo ji naučit usínat alespoň v leže mně na břiše a hrudi, postupně vedle mě na posteli, ale bohužel problém s jejími neklidnými prsty to nevyřešilo. Zkusila jsem homeopatika Sedatíf, konzultovala jsem to i s naším pediatrem, ale ani to evidentně neúčinkuje, už je bere skoro 2 měsíce a k rukám přidala i šudlání nohama, když už ji ty ruce držím, kope s nimi. Teď se sama konečně rozhodla alespoň polední spánek spát v postýlce, spí už jen 1 spánek přes den. Usíná tak, že má na rukách ponožky stále a přes šprušle se držíme za ruce, ale ona i přes ty rukavice těmi prsty jede k nezastavení. Nesmí mít v postýlce nic v nohách, jinak do toho kope, ale bez svého plyšového medvídka nebo oblíbené panenky nechce spát. Myslela jsem, že ji budou ti kamarádi na spaní stačit a že bych jí nechala usínat samotnou v postýlce, ale ona hned stojí a pláče a volá mě, zkoušela jsem vydržet pár dní, ale ona neusnula, ani se neuřvala, akorát to bylo ještě horší a nespala pak ani v noci, protože měla záchvaty pláče a na to jsem neměla žaludek ji takhle "trápit". Teď jsem ale bezradná, protože nevím jak dál, mě její šudlání bolí, mám prsty samý drápanec a takhle to prostě dál nejde. Náš pediatr řekl, že ji to máme nechat, že ji máme pořídit neco s hranou do postýlky, ať má o co si ty prsty "obrušovat", ale ona nic jiného než mou ruku nebo manželovu nepřijme. Zkoušela jsem její panenku, která má tvrdé prstíky aby měla náhradu, ale bez efektu. Pamatuji si, že když byla miminko, při krmení z láhve (nemohla jsem kojit kvůli léčbě) chytala za ruku, kterou jsem držela láhev a odtahovala mi malíček a palec, čím měla větší ručky, tím mi oddělávala víc prstů až jsem neměla čím ji láhev držet. Nevím zda to s tím má souvislost. Ty ručky neudrží ani v klidu během koukání na pohádku nebo mazlení, vezme si ruku toho kdo s ní je a jedou jí jednotlivé prsty a obrací mu nehty, prsty.Prosím o radu, zda je tohle normální a pokud ano, co s tím, jak to odnaučit, protože i když dcerka už mluví a velmi dobře chápe, je velmi chytrá, i když ji to řeknu, ať to nedělá, že mě to bolí, stejně šudlá dál. Jsem z toho opravdu zoufalá a už jsem vyzkoušela všechny možné rady a způsoby, ale nic nepomohlo a já už nevím co s tím. Dcerka je z toho taky evidentně špatná, protože nemůže zabrat, ale nemůže si pomoct a musí šudlat. Už mě i napadlo, jestli netrpí syndromem neklidných končetin, protože v noci jak spí vedle mě na posteli, tak když se probere, začne to nanovo a tím mám pak narušen spánek i já a už třeba do rána nezaberu a pak nezvládám péči o ní přes den vzhledem k únavě z noci.Prosím poraďte co s tím a jak a kde to řešit. Omlouvám se, že je to tak dlouhé, ale opravdu jsem nevěděla, jak to stručně napsat.Děkuji.

Dobrý den, může se jednat o pozůstatky vašeho stresu z doby léčby. Zkuste Pyridoxin 1xdenně 1/2 tbl, podporuje vyzrávání mozkových funkcí. Doporučila bych psychologické vyšetření.

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Set 5 dětských knížek 0–8 let

Předškolní vzdělávání
Včetně jediné komplexní předškolní přípravy s mnoha praktickými aspekty pro život. Předejte svému dítěti jedinečné kvalitní know-how lékařky-vzdělavatelky s vysokými nároky na všeobecné vzdělání. „Na prvních 6 letech extrémně záleží,“ říká Jana Martincová, matka ADHD dítěte, díky kterému se stala autorkou a vydavatelkou, a své dítě tak posunula ve vývoji.
cena pouze u nás: 1 759 Kč
Set 5 dětských knížek 0–8 let