Potřebuju nutně poradit. Měla jsem nechráněný sex cca před měsícem před menstruací, menstruaci jsem měla ale slabou. Po skončení menstruace jsem začala opět brát antikoncepci, podotýkám antikoncepci jsem nebrala, začala jsem ji brát po půl roce. Po nějakým 2.-3. týdnu jsem ji vysadila, protože mi dobře nedělala a dostala jsem menstruace a hodně, po 5 dnech mi skončila takže vlastně menstruace skončila 1. 12. a měla jsem mít menstruaci uprostřed měsíce. Teď k problému, dělala jsem si po 3 týdnech, test vyšel negativní. Takže po měsíci jsem si dnes udělala další a opět negativní. Mám nafouklé břicho, ale měkké. Když na to myslím, je mi divně jako deprese. Miminko si dovolit nemůžu. Myslíte si, že těhotná nejsem?
Dobrý den, pokud máte 3 -4 týdny po pohlavním styku opakovaně negativní testy, pak je těhotenství nepravděpodobné.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu, jak mám mluvit se synem o sebeobslužných činnostech ve školce. Jsou mu čtyři roky a po třech měsících ve školce stále odmítá chodit na záchod a pokud ho paní učitelka včas "nedotlačí" na záchod, počůrá se. Paní učitelka mu říká, aby šel na wc, ale prý se tam musí dostrkat, jinak nejde. Před paní učitelkou se nevyčůrá, když zůstane na záchodě sám, občas přijde počůraný nebo na procházce se počůrá. Prý nezáleží na tom, zda jsou na toaletě děti nebo ne. Chvilkami mi přijde, že to dělá naschvál. Paní učitelka nedokáže vypozorovat, proč to dělá, já také ne. První dva měsíce jsem o tom se synem mluvila, poslední měsíc jsem o čůrání neřekla ani slovo, to také nepomohlo. Již jednou jsem se na Vás obracela kvůli synovi, že ve školce jen stojí a kouká. Přijde mi, že ho to baví a nevidím v tom nic špatného. Do školky sice chodit nechce, ale jde bez jakýchkoli emocí, hezky se rozloučíme, on odejde do třídy a chce tam dle jeho slov "stát a pozorovat děti". Jako pokrok vidím to, že tam namaloval už i obrázek a začíná nazývat děti jejich jmény, když se spolu bavíme. Bohužel ani motivace na suchý kalhoty v podobě hračky nepomohla. Paní učitelky se ve školce snaží, ale nemohou se synem chodit pokaždé na záchod, když tam mají dalších 27 dětí. Doma chodí syn na záchod sám bez problémů. Chceme s paní učitelkou spolupracovat, ale nevím jak. Již jsem se objednala se synem k paní psycholožce, ale termín máme až za dva měsíce. Budu ráda za jakoukoli radu. Moc děkuji.
Dobrý den, problém vašeho chlapce konzultuje s dětským klinickým psychologem. Zatím využívejte metodu dohledu ze strany pedagožky v MŚ a pozitivní motivaci formou ocenění každého, byť i minimálního úspěchu (nechá se lépe nasměrovat na toaletu, odejde na ni na pokyn apod.). Dohodněte se s paní učitelkou na motivačním systému - oceněním může být například nálepka, smajlík, obrázek, který syn dostane od paní učitelky ihned, bezprostředně po zachycení vhodného chování, pokroku, dílčího úspěchu, ne odměna nárazová, jednorázová. Podobně by paní učitelka měla ocenit i každý pokrok v sociální interakci syna, jeho zapojení do společné práce apod. Doma se zaměřte také na rozebrání a ocenění učiněných pokroků, neúspěchy nezdůrazňujte, do školky syna pro případ nehody vybavte náhradním oblečením.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak se dá udělat režim 6ti měsíčnímu miminku, které je velmi živé? Chlapeček spí přes den tak maximálně půl hodiny, večer po koupání nemůže a nechce spát, budí se i v noci a vstává definitivně v 5 hodin ráno. Jde o syna mojí kamarádky, která je na pokraji zhroucení, je opravdu hodně vyčerpaná a strašně ráda bych jí nějak pomohla. Chlapeček má různé alergie (kravské mléko, maso, vejce, je od narození nekojený a je na speciálním UM). Nemá moc režim ani co se týče jídla. Někdy mi přijde, že jí až příliš často(třeba po 1,5 h - 2 h). Na noc vypije 280 ml mléka a stejně nedokáže v klidu spát. Celkově je hodně aktivní, pořád se hýbe, není chvilku v klidu a to ani při jídle. Pořád kolem sebe máchá rukama, kope nohama, je opravdu extrémně neklidný. Je to všechno opravdu normální? Strašně ráda bych jí pomohla, je mi jí fakt líto. Vím, že dítě není panenka a něco člověk musí vydržet, ale tohle mi přijde opravdu na jednoho člověka moc. Ještě jsem zapomněla dodat, že celý den hodně mrčí. Je celkově takový nespokojený, podrážděný. Bylo by asi nejlepší udělat mu nějaký režim, ale jak? Může být tak podrážděný a neklidný třeba kvůli těm alergiím (že je mu třeba nějak špatně)? Nebo třeba není to tím, že ho překrmuje a on je potom moc aktivní a bolí ho bříško? Já prostě nevím. Předem moc děkuji za radu.
Často se setkávám s tak živými a akčními dětmi, často to bývá povahou dětí. Mám dobrou zkušenost s Pyridoxinem 1xdenně 1/2 tbl, je to vitamín skupiny B6, zklidňuje děti a podporuje vyzrávání mozkových funkcí.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, mám velký problém s odplenkováním téměř čtyřletého syna. Zarytě odmítá nočník i WC. Sám ví moc dobře k čemu slouží, je velice chytrý a bystrý. Vývojově pozadu není. Vyzkoušeli jsme všemožné rady, sliby, ale nezabírá nic. Naše paní doktorka se vždy jen uculuje a radu nám nedá, tak nevím co si počít. Do školky měl nastoupit v září, ale kvůli plenkám půjde v únoru, to bude mít čtyři roky. Doteď ještě neměl ani jednu suchou plenku přes noc ani ve dne. Budu moc ráda jestli odpovíte. S pozdravem Tereza 39
Dobrý den, ve čtyřech letech by už nervová soustava vašeho synka měla být dostatečně vyzrálá na to, aby fyziologicky zvládnul udržování čistoty, je možné, že je ve hře problém související s psychikou a proto bych vám doporučila poradit se s odborníkem, nejlépe dětským klinickým psychologem, případně s psychologem v pedagogicko - psychologické poradně. Předtím bych ale možná paní doktorku požádala vystavení žádanky na nefrologii, aby se přeci jen vyloučila možná orgranická příčina. Takto přes email vaši situaci vyřešit nezvládneme, ale píšete, že synek není jinak vývojově opožděný, takže ve čtyřech letech pravděpodobně mluví, zkuste si s ním tedy o této situaci popovídat, zjistit příčinu jeho odmítání použití toalety, nočníku, můžete zkusit využít pozitivní motivaci, možnost získání odměny, výhody i za drobný pokrok (např. jít se na toaletu podívat apod.). Můžete využít nějaký příběh či pohádku o tom, jak chlapeček, nebo nějaká pohádková postavička zvládla udržování čistoty, předvést mu to na loutce, panáčkovi apod. Pleny byste mu také měla přestat dávat a vést ho k použití toalety, nočníku, dokud mu je budete stále dávat, pak se cítí v suchu a v bezpečí, vyměšuje se reflexivně a pocit potřeby vám neohlásí. S nehodami musíte počítat, neznamená to, že když odeberete pleny, tak začne udržovat čistotu, chce to trpělivost. Zaměřte se nejdříve na nácvik ve dne, postupujte po jednotlivých krocích, nechtějte vše najednou.
Pro akci je nutné přihlášení
Želám pekný deň, potrebovala by som sa poradiť ohľadom môjho problému. Posledná menštruácia mi začala 20.10.2016, môj cyklus trvá priemerne 5-7 dní, no nemôžem vylúčiť miernejšie výkyvy, kvôli nepravidelnosť cyklu. S priateľom sme mali nechránený pohlavný styk 6.11, počas nasledujúceho týždňa som v podbrušku pociťovala kŕče a akési zvláštne chvenie, pripísala by som to pocitom pred očakávanou menštruáciou, tiež som zostala v ďalších dňoch nadmerne ospalá, zcitliveli mi prsia a všetky "detaily" nasvedčovali prebiehajúcemu PMS syndómu, menštruácia mi však neprišla dodnes. Chvíľami mi počas dňa zostáva neveľno, chytajú ma mdloby.. myslím, že by som to mohla pripísať pocitu, keď vám je na odpadnutie z hladu. Spravila som si už niekoľko tehotenských testov, no to, čo na nich vidím je pravdepodobne len časť testovacieho kanálika, ako druhá čiarka, ktorá by mohla značiť tehotenstvo. Chcela by som ešte dodať, že som žiadne slabé krvácanie nemala, len nezapachajuci, nesvrbiaci výtok, a potom slabé špinenie. Menštruácia mi mešká jedenásty deň, no nemám žiadny pocit, ktorý by mohol signalizovať, že by mala prísť. Pocity závratov zostávajú. Chcem sa spýtať, či je možné, že by som bola tehotná i napriek negatívnému testu? K môjmu doktorovi sa dostanem až koncom týždňa. Budem veľmi rada za vašu spätnú reakciu, želám vám pekný deň, Prevertova
Dobrý den, těhotenský test bývá pozitivní většinou již cca 10-14 po nechráněném pohlavním styku, ale někdy může být negativní ještě později. Takže těhotenství se nedá vyloučit. Uvidíte, co Vám sdělí gynekolog.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobry den, nas syn ma 2,4 roka a od septembra nastupil do skolky. Mamicka pracuje v skolke ale v inej triede. Nas syn sa zatial hra sam, ale ak sa mu chce hrat s inou hrackou tak zbije alebo pohryzie ine dieta. Kazdy den jedno az dve deti su pohryzene (pokousane). Ked mu dohovarame slubi, ze uz to nespravi a aj tak nerespektuje ziadnu autoritu pedagoga, matky ani inych dospelych. Robi si co chce a v poslednom case zacina dokonca obdobie vzdoru. Je treba navstivit odbornika, alebo ako sa v takomto pripade zachovat. Rodicia dotknutych deti sa stazuju neustale a chcu to riesit. Dakujem.
Dobrý den, váš synek pravděpodobně není na kolektivní zařízení ještě zralý, což je v jeho věku normální, umí si hrát paralelně s ostatními dětmi, ale ještě ne kooperativně. Proto je potřeba ve školce ponechat ho, aby si hrál sám vedle ostatních dětí a do skupinových aktivit ho nenutit. Až k nim dozraje, pak se začne zapojovat sám a dobrovolně. Řešit je však potřeba jeho agresivitu vůči ostatním dětem, pokud se k němu přiblíží a přijdou s ním do kontaktu. Agresívní chování v pořádku rozhodně není, i když je u takto malého dítěte, které má pouze omezené možnosti dát najevo svoji nevůli, pochopitelné. Bude proto potřeba ve spolupráci se školkou chlapce učit sociálně žádoucím způsobům chování, vést ho k verbálnímu vyjadřování pocitů, je dobré naučit ho jednoduché větičky, které má říct, když nechce, aby mu někdo něco bral, požádat o hračku jiné dítě, naučit ho využít možnosti obrátit se na dospělého, pokud si s něčím neví rady a zároveň mu dát jasně najevo, že agresívní chování není přípustné. Pokud se dopustí takového chování, pak by měl slyšet jasné ne a měl by být odveden, nebo odnesen z místa incidentu, je potřeba mu ponechat prostor pro zklidnění, může se vztekat, plakat, je přirozená reakce a po zklidnění si může opět jít hrát. Nezapomínejte na ocenění, pochvalu a odměnu, pokud se zachová prosociálním a vyspělejším způsobem. Hranice a pravidla potřebuje dítě nastavit také v domácím prostředí, i když nebo právě když je v období vzdoru. Afektivní reakce a sklon k prosazování vlastní vůle jsou sice v tomto období normální, dítě by však tímto nežádoucím chováním nemělo dosáhnout svého, tím se toto chování pouze posiluje a upevňuje. Důležitá je spolupráce školky a rodičů a jednotné výchovné vedení chlapce. Pomůže také vyhledávání kontaktů s ostatními dětmi i mimo školku, kde s ním třeba při hře na dětském hřišti můžete nacvičovat komunikaci s ostatními dětmi, vysvětlovat mu, jak se má chovat, ukázat mu, co je přijatelné chování a co naopak vhodné není. Pokud by potíže přetrvávaly, pak by bylo vhodné se synkem navštívit nejlépe dětského klinického psychologa a poradit se s ním.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, mé dceři bude 6 let, každou noc přijde k nám do postele. Když se jí ptám proč k nám chodí pokaždé odpovídá něco jiného. Pořídili jsme dvoupatrovou postel, kde dole spí skoro dvouletá sestra, ta spí celou noc a nahoře spí druhá. Nevím co s ní mám dělat, protože tatínek je lehce naštvaný, protože je každou noc dokopaný. Já jsem jako dítě také chodila k rodičům v noci do postele, ale jasně si vybavuji, že jsem měla strach, že mám pod postelí příšerku. S nástupem do školy to u mne skončilo. Nechci ji strašit čertem, že si ji odnese, když nebude spát ve své posteli, protože to není řešení. A ještě bych se chtěla zeptat jak odnaučit dítě cucat palec, právě tato šestiletá, má své usínáčky již od 10 měsíců a když je má tak cucá palec. Přelepovala jsem náplastí apod. Nemám tu sílu ji usínáčky vyhodit. Děkuji. S pozdravem Jitka Řádková
Dobrý den, pokud u dítěte již vznikl zvyk přicházet v noci do postele k rodičům, pak bude jeho odnaučování obtížnější a bude vyžadovat citlivý a trpělivý přístup. V posteli rodičů se dítě cítí bezpečně a hledá zde proto útočiště. Obrňte se proto trpělivostí a postupujte nanejvýš citlivě, rozhodně dceru ničím nestrašte ani jí ničím nevyhrožujte, tím v ní pouze vzbudíte ještě větší úzkost a strach, ale její noční přicházení za vámi tím neodstraníte, ale spíše naopak. Bude určitě na místě navštívit s dcerkou odborníka, a to dětského klinického psychologa a postupovat nejlépe podle jeho odborných doporučení ohledně spaní v posteli rodičů, ale také ohledně cumlání palce. Rozhodnete-li se dceru odnaučit spát ve vaší posteli, pak jí to srozumitelně vysvětlete, řekněte, co by mělo být cílem (např. chceme s tatínkem, aby ses naučila spávat sama v postýlce), ubezpečte ji, že ji máte stále stejně rádi a je ve stejném bezpečí, i když spí ve své vlastní posteli a připravte se na to, že budete na nějakou dobu muset rezignovat na svoje pohodlí. Pokud dcera v noci přijde, pak ji nenechte k vám ulehnout, ale odveď te ji do její postýlky, opět ji uložte, uklidněte, ubezpečte o vaší lásce a přítomnosti. Soustřeďte se na úspěchy, oceňte její odvahu, pokud zvládne spát ve své posteli, soustřeďte se na zvládnutí byť i části noci samostatně, než přijde k vám a také pokud zvládne zbytek noci po opětovném odvedení do postýlky. Stanovte si systém odměn, které dcera může získat, mohou to být smajlíci, nálepky, společná oblíbená činnost, ale i vaše ocenění a pochvala, nejen větší dárky nebo hračky. Ohledně usínání jsou pro dítě důležité rituály, nevím sice co myslíte usínáčky, ale děti často mají nějaké hračky, plínku, polštářek, které k usnutí potřebují. Takové předměty dcerce rozhodně neodebírejte, to cumlání palce nevyřeší, dcera bude stresovaná a neurotizovaná, bude palec cumlat ještě více, protože ten jí odebrat nemůžete. Cílem spíše bude nahradit rituál cumlání palce nějakým dalším "usínáčkem", nebo předmětem, který jí pomůže usnout. Nezapomeňte s dcerou hodně mluvit, věnovat se jí, její strachy nebagatelizujte, i když vám připadají iracionální a pokaždé jiné, citlivé dítě může mít různé sny i noční můry. Na špatné sny je možné zakoupit takzvané "lapače snů", poraďte se třeba v obchodě s hračkami, dcerce je funkci lapače potřeba vysvětlit nejlépe formou pohádky, adekvátně věku, aby jej přijala a aby mohl fungovat. Na základě projevů chování vaší starší dcerky zde kromě její citlivosti může být také narození mladšího sourozence, které je pro každé dítě zátěžovější situací a objektivně ztratí vaši výhradní pozornost. Určitě doporučuji kontaktovat dětského klinického psychologa a vše s ním probrat. Nakonec ještě jedno doporučení, postupujte pomalu, citlivě, po malých krocích a hlavně postupně. Nikdy nechtějte odnaučovat více nežádoucích zvyků najednou. Pokud se rozhodnete odnaučit přicházení k vám do postele, tak se pro tuto chvíli zaměřte pouze na něj a nechtějte po dcerce současně ještě něco dalšího.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den paní magistro, obracím se na Vás s následující věcí, která mne bohužel nedávno potkala, žiji se synem, 9letým, již 3. rokem sama, odstěhovala jsem se ze společné domácnosti po několika letém ne zrovna moc uspokojivém vztahu. Syn mi byl svěřen do péče. Otec trávil a dodnes tráví polovinu roku v cizině. Na dobu, kdy se vrací, si bere syna 1x za 14 dní na 4 dny s víkendem a 1x na 2 dny. Chci tímto říci, že styku syna s otcem nebráním. S otcem svého syna bohužel nevycházíme dobře. Když je vyhoveno jeho požadavkům, je to v pořádku. Mým požadavkům se mnohdy nevyhoví, ignorují se. Ale mám nyní o starost více, jelikož si můj bývalý partner našel přítelkyni, následné info jsou pouze domněnkou, ale nebudou daleko od reálu. Protože chtěl další dítě, myslím, že s touto partnerkou dítě plánují. Ona má již dítě z předešlého vztahu. Můj syn není moc sdílný všeobecně, ale v jejich společnosti se zřejmě cítí dobře. Jak vlastně dlouho se všichni dohromady znají, nevím. Můj bývalý patrner mne do seznamovacího rituálu nezahrnul. Řeším nyní to, že můj syn začal tetě říkat mamko. Zaskočilo mne to a nevím, jak mám tuto situaci řešit. Vzhledem k tomu, jaké máme špatné vztahy s partnerem se obávám, že zeptat se na to přímo jeho, by nebylo vůbec dobré. Jen jsem se syna zeptala, jak ho to napadlo a on mi řekl, že jí tak řekl včera a ona se tomu smála, že jí to nevadí. Zmohla jsem se jen na to, že jsem synovi řekla,že jsem si myslela, že maminka je jen jedna a že je mi z toho trochu smutno. Nevím, jak to mám řešit, mám-li to řešit..? Někde jsem udělala chybu. Můžete mi poradit? Děkuji.
Dobrý den, vaše pocity jsou legitimní a pochopitelné, maminka je opravdu jen jedna a můžete se zjištěním, že syn oslovuje mamko cizí paní cítit zraněná, zkuste se však od těchto pocitů oprostit a uvažujte racionálně. To že jste jeho jediná maminka syn zcela jistě ví a určitě není vaší chybou nebo zaviněním, že začal mamko oslovovat novou otcovu přítelkyni. Zkuste nebrat situaci osobně, zamyslete se nad tím, jaké by to bylo, kdyby to bylo opačně, vy byste měla nového přítele a syn by mu začal říkat třeba taťko při zachovaných kontaktech také s biologickým otcem. Také by vám to tolik vadilo? Syn se pravděpodobně v otcově "nové rodině" cítí opravdu dobře a spokojeně, jeho oslovení nové otcovy přítelkyně zřejmě vzešlo skutečně od něj a může pramenit z toho, že k ní navázal pozitivní vztah a také nová paní v této "rodině" zřejmě roli matky zastává. Jak vlastně oslovuje syn vás, skoro bych řekla, že oslovení mamko není určeno vám, je to takové "náhradní" oslovení pro osobu, která se zřejmě mateřsky chová. Vám syn pravděpodobněji říká oslovením "mami" či "maminko". Berte to jako svůj úspěch, že syn dobře dokáže navazovat vztahy, buďte ráda, že je v přítomnosti otce a jeho partnerky spokojený a cítí se dobře, vždyť o jeho klid a spokojenost jde přeci mamince především. O svých pocitech s ním však ale můžete určitě mluvit a pokud se s takovým oslovováním otcovy přítelkyně nedokážete vyrovnat, tak mu to vysvětlete a zkuste společně najít nějaké pro vás méně bolestivé oslovení pro otcovu novou partnerku (může jí říkat teto, nebo křestním jménem..). Také byste se neměla bát domluvit se s bývalým manželem, zkuste navrhnout setkání na nějaké neutrální půdě, tedy ne u vás ani u něj doma a zcela věcně a bez emocí se s ním zkuste dohodnout na oslovování jeho nové partnerky vaším synem. Vyhněte se negativním vyjádřením směrem k ní i k bývalému manželovi, oceňte, že o syna doře pečují, že se u nich dobře cítí, vysvětlete mu, jak se cítíte, když slovem mamka oslovuje jeho novou partnerku a jak jste se synem dohodli, že ji může oslovovat. Pokud je manžel rozumný a nechce si kazit vztahy se synem, pak by měl vaši dohodu akceptovat. Dohoda dospělých je velmi důležitá a i když váš partnerský vztah skončil, pak by měla fungovat směrem k vašemu společnému dítěti, jehož jste rodiči. Snažte se syna co nejméně zatěžovat řešením rodinných potíží. V případě, že by se dohoda nedařila, nebo byste potřebovala více poradit, pak bych vám doporučila kontaktovat některou Poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, které jsou v každém větším městě, služby těchto poraden jsou bezplatné a odborně vám zde poradí, jak postupovat. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Mohlo by vás zajímat
Sledujte náš FACEBOOOK
Nejoblíbenější obsah
Další projekty Babyonline
