Dobrý den, chtěla bych se zeptat, malá se už asi týden začala v noci budit hodinu co hodinu, ale budí se takovým stylem, že začne hrozně plakat. Až když ju vytáhnu z postýlky a uklidním, tak přestane. Jenže mě mezitím usne v náručí a když ji chci vrátit do postýlky, tak se probere a začne zase plakat. Teď se mně to stalo 3 dny po sobě, že mi usnula večer na rameni a nechtěla se ode mě hnout. Myslíte, že by to mohlo souviset se separační úzkostí? Jinak spávala nádherně max. jednou dvakrát se za noc vzbudila. Děkuji za odpověď.
Dobrý den, období separační úzkosti je znakem normálního vývoje kojence resp. batolete, probíhá většinou v období od době od 7 do 18 měsíce věku, kdy se formuje vztah k dítěte k matce a dítě se obává odloučení od ní. S tímto obdobím mohou souviset i poruchy spánku, rozvoj různých strachů, jako strach ze tmy, strach zůstat samotné v místnosti. Doporučuje se klidný a citlivý přístup, dítě pochovat, obejmout, pohladit, ujistit o přítomnosti matky, uklidnit, případně přechodně ponechat usnout v přítomnosti rodičů. Období by mělo odeznít v řádu několika týdnů či měsíců, pokud by potíže přetrvávaly, pak je dobré vyhledat odborníka, aby se předešlo rozvoji možné úzkostné poruchy či jiných potíží. Zdravím
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, děkuji za rychlou odpověď paní doktorko. Ještě jeden dotaz, prosím Vás. Má vliv na miminko náhodné užívání antikoncepce? Pokud jsem již byla těhotná a brala antikoncepci? Děkuji mnohokrát.
Dobrý den, krátkodobé užívání antikoncepce vliv na vývoj plodu nemá.
Pro akci je nutné přihlášení
Mám problém s naší 5-ti letou dcerou. Prostě se pokakává. První věc je, že kakat chodí na nočník, na záchod se prý bojí, ale čůrat tam chodí normálně. Jen na velkou tam nechce. Když je doma, tak je to ještě v pohodě, to jde na ten nočník, i když někdy se ji to stane i doma, když si hraje a dle mého nemá čas. Ale když je někde pryč, tak je to hrůza. Nebo když je u kamarádky, tak přijde normálně pokaděná. A když ji řeknu, že proč neřekla tetě, tak řekne, ze se styděla ji říct, že se ji chce kakat, i když oni mají nočník. Ale pokadit do kalhotek se nestydí. A vůbec se o tom nechce bavit, je vidět, že ji to vadí. I když někdy mi přijde, že ji více vadí to, že to s ní řeším, než že to udělala. A pak se nechce ani vyslíct, prý že se toho nechce dotknout, že by se umazala. Už fakt nevím, jak to dál řešit. Zkouším po dobrém, pak už z té její ignorace bouchnu a jde to po zlém. Nechala jsem ji si i prát ty kalhotky sama, ale nic. Už nevím, jak dál, když ji řeknu, že půjdeme za doktorkou, ať nám pomůže, tak brečí, že nechce. Slibuju hračky, beru hračky, domlouvám, řvu, nic. Poradíte něco? Je tu někdy ten dětský psycholog, že bych mu napsala? Co dělám špatně?
Dobrý den, potíže dcerky mohou, ale nemusejí být psychosomatického původu, pokud by se prokázal psychosomatický původ, pak by je bylo potřeba řešit ve spolupráci s dětským klinickým psychologem. Než však zahájíte případnou psychoterapeutickou péči, pak je potřeba vyloučit organický podklad popisovaných potíží s odcházením stolice. Doporučuji Vám proto se nejdříve poradit s Vaší ošetřující dětskou lékařkou. Dohodněte si s ní raději konzultaci nejprve sama, popište jí co nejpodrobněji dceřiny potíže, ať s nimi pak dcera není tak přímo konfrontována. Paní doktorka jistě doporučí a vysvětlí Vám potřebná vyšetření. Doma přistupujte k dcerce klidně, neupozorňujte na potíže, netrestejte ji, doptejte se jí častěji, jestli nepotřebuje na toaletu, nechte ji chodit na nočník, když na záchod se bojí. Ve stejném smyslu se citlivě (ne před dcerou) dohodněte i s kamarádkami, které ji budou případně hlídat, nejlépe aby jí daly někam do ústraní nočník, ukázaly jí ho s instrukcí, že na něj může kdykoliv sama jít a vykonat svou potřebu, že se na ni proto nikdo nebude zlobit, že nemusí ani nikomu nic říkat a ani se nemusí stydět. Přistupujte k ní citlivě, nestresujte ji v souvislosti s něčím, co určitě nedělá schválně a nemůže ovlivnit, respektujte její intimitu, také její stud je přirozený. Pokud se stane nehoda, nezlobte se na ni a věcně, bez negativních emocí jí veďte k tomu, jak odstranit následky, společně sundejte potřísněné oblečení, je pochopitelné, že je pokakané oblečení dceři nepříjemné a hnusí se jí (Vám zřejmě také), takže ji nenuťte k tomu, aby se ho musela dotýkat, s vysvlékáním jí pomožte, obsah odstraňte do toalety a kalhotky ať sama dá vyprat. Předpokládám, že prádlo perete nejspíše v pračce a nikoliv ručně, pak bude stačit, když dá dcera s Vámi kalhotky do pračky. Netrestejte ji, nevzbuzujte v ní pocit provinění, potlačte své emoce. Dcera vás zcela jistě neignoruje, ale neví jak má reagovat, má z vašich reakcí a rozčilení strach, který ji ve výsledku spíše ochromuje a vede k zamlčování problému a problém neřeší. Pokud se vyloučí organická (zdravotní) příčina dívčiných potíží, pak bych doporučila kontaktovat dětského klinického psychologa a situaci řešit pod jeho odborným vedením. Zdravím
Pro akci je nutné přihlášení
Mé dceři jsou 4,5 měsíce a pořád se nepřetočí na bříško, jen s malou pomocí a když je na bříšku, tak chvilku drží hlavicku a pak ji položí. Nikdy ji nedrží déle, tak se chci zeptat, myslíte, že má esteticky nějakou šanci se přetočit sama?
Dobrý den, doporučuji rehabilitační vyšetření - rehabilitační pracovník, nebo lékař Vám řekne, zda správně zapojuje svalové skupiny a pohyb dělá správně.
Pro akci je nutné přihlášení
Mohlo by vás zajímat
Sledujte náš FACEBOOOK
Nejoblíbenější obsah
Další projekty Babyonline
