Dobrý den paní doktorko, můj 3letý syn nosí plíny sice už jen na spaní odpoledne a na noc, ale nevím jak se jich zbavit, aby už je nenosil na noc vůbec, jelikož do rána mívá plenku hodně počůranou, někdy pročůrá i pyžamo. Přes den je naučený normálně chodit na záchod, před koupáním si dojde vyčůrat a pak ještě těsně před spaním. Je pravda, že se pak ještě v posteli trochu napije vody, přes den pije celkem hodně ale průběžně. I tak je mi divné, že do rána je plína plná, že už skoro nestačí. Myslíte si, že na to musí dítě přijít nějak samo vývojem, že už nemá v noci čůrat? Myslím si, že s tím nemůžu nic udělat ,protože kdybych ho v noci budila a dávala na záchod, už může být počůraný, takže se to odhadnout moc nedá nebo zase naopak se může vyčůrat v noci a k ránu to neudržet. Děti ve stejném věku z jeho okolí spí normálně už bez plín, s tím že jdou na záchod naposled jen před spaním a většinou se přes noc už nepočůrají. Doufám, že mi nějak poradíte, už bych se plen chtěla zbavit, jelikož i ty největší velikosti už mu jsou tak akorát. Děkuji za odpověď

Dobrý den, paní doktorko,mám na Vás dotaz ohledně jistého problému, který s dcerkou mám nebo ho má dcerka. Nevím, na koho se obrátit pro radu, protože naše lékařka mě odbyla. Dcerce jsou 2 roky a prakticky odjakživa má problémy s usínáním. Nutno podotknout, že se narodila předčasně v 31. týdnu, ale přirozeně a z těhotenství, které bylo rizikové, protože mi zjistili ve 14. týdnu rakovinu prsu, takže jsem už v těhotenství podstupovala chemoterapie a nevím, zda to na ní nemělo vliv jak léčba, tak stres, kterým jsem procházela. A teď k tomu problému.Dcerka byla zvyklá, že jsem ji uspávala tak, že jsme byly spolu, protože mě léčba vysilovala, odpočívala jsem s ní v době jejího spánku. Léčba mi skončila, když byl dceři skoro rok. Čím byla dcerka starší, tím více byl problém ji uklidnit, aby usnula, nepomohlo ji dát spát dřív, ani později, snažila jsem se dávat ji spát, když sem viděla, že je unavená a dodržovali jsme každý den rituály, aby v tom neměla chaos. Ale dcerka mi u uspáváni obracela prsty, postupem času přidávala kroucení prstů, pak zarývání nehtů do mých prstů až pod mé nehty. Neuměla skončit, takto by šudlala a drápala klidně 2 hodiny v kuse a neusla by. Dokonce si můj prst vezme a zapichuje si ho u uspávání do oka, ucha nebo hlavy, že ji to musí určitě bolet, ale když cuknu, přitáhne si ten prst do oka zpátky. Už jsem jí začala dávat i ponožky na ruce, aby se jí ty prsty uklidnily, ale bez efektu. Beze mne nebo manžela teď už naštěstí ale i bohužel neusne. Dříve nedokázala usnout jinak než v náručí v zavinovačce, později jsem ji uspávala v houpacím křesle, pak nám hodně pomohl šátek, v postýlce nikdy nechtěla spát a kočárek nenáviděla, protože v něm trávila díky mé léčbě většinu času. Z chování se mi podařilo ji naučit usínat alespoň v leže mně na břiše a hrudi, postupně vedle mě na posteli, ale bohužel problém s jejími neklidnými prsty to nevyřešilo. Zkusila jsem homeopatika Sedatíf, konzultovala jsem to i s naším pediatrem, ale ani to evidentně neúčinkuje, už je bere skoro 2 měsíce a k rukám přidala i šudlání nohama, když už ji ty ruce držím, kope s nimi. Teď se sama konečně rozhodla alespoň polední spánek spát v postýlce, spí už jen 1 spánek přes den. Usíná tak, že má na rukách ponožky stále a přes šprušle se držíme za ruce, ale ona i přes ty rukavice těmi prsty jede k nezastavení. Nesmí mít v postýlce nic v nohách, jinak do toho kope, ale bez svého plyšového medvídka nebo oblíbené panenky nechce spát. Myslela jsem, že ji budou ti kamarádi na spaní stačit a že bych jí nechala usínat samotnou v postýlce, ale ona hned stojí a pláče a volá mě, zkoušela jsem vydržet pár dní, ale ona neusnula, ani se neuřvala, akorát to bylo ještě horší a nespala pak ani v noci, protože měla záchvaty pláče a na to jsem neměla žaludek ji takhle "trápit". Teď jsem ale bezradná, protože nevím jak dál, mě její šudlání bolí, mám prsty samý drápanec a takhle to prostě dál nejde. Náš pediatr řekl, že ji to máme nechat, že ji máme pořídit neco s hranou do postýlky, ať má o co si ty prsty "obrušovat", ale ona nic jiného než mou ruku nebo manželovu nepřijme. Zkoušela jsem její panenku, která má tvrdé prstíky aby měla náhradu, ale bez efektu. Pamatuji si, že když byla miminko, při krmení z láhve (nemohla jsem kojit kvůli léčbě) chytala za ruku, kterou jsem držela láhev a odtahovala mi malíček a palec, čím měla větší ručky, tím mi oddělávala víc prstů až jsem neměla čím ji láhev držet. Nevím zda to s tím má souvislost. Ty ručky neudrží ani v klidu během koukání na pohádku nebo mazlení, vezme si ruku toho kdo s ní je a jedou jí jednotlivé prsty a obrací mu nehty, prsty.Prosím o radu, zda je tohle normální a pokud ano, co s tím, jak to odnaučit, protože i když dcerka už mluví a velmi dobře chápe, je velmi chytrá, i když ji to řeknu, ať to nedělá, že mě to bolí, stejně šudlá dál. Jsem z toho opravdu zoufalá a už jsem vyzkoušela všechny možné rady a způsoby, ale nic nepomohlo a já už nevím co s tím. Dcerka je z toho taky evidentně špatná, protože nemůže zabrat, ale nemůže si pomoct a musí šudlat. Už mě i napadlo, jestli netrpí syndromem neklidných končetin, protože v noci jak spí vedle mě na posteli, tak když se probere, začne to nanovo a tím mám pak narušen spánek i já a už třeba do rána nezaberu a pak nezvládám péči o ní přes den vzhledem k únavě z noci.Prosím poraďte co s tím a jak a kde to řešit. Omlouvám se, že je to tak dlouhé, ale opravdu jsem nevěděla, jak to stručně napsat.Děkuji.

Dobrý den, ráda bych se zeptala, kdy je vhodné jít s dítětem k očnímu lékaři, pokud syn mívá často unavené oči a mne si je, v rodině jsme brýle nosili. Synovi byly dva roky. Také bych se ráda zeptala, zda je možné, že mívá syn očka unavená a někdy na pohled "vlhká" vlivem alergie a zda s nim máme dojít na alergologii. Občas také kýchá, i když nestydlý jinak není.Alergii na pyl v rodině též máme.Moc děkuji za odpověď!S pozdravem Vlaďka

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na vývoj řeči u dvouletého dítěte. Malý moc nemluví. Má potřebu komunikovat, ale vše spíše ukáže gestem. Jeho slovní zásoba: ham, mňam, máma, bába, děda, váva (tata), na, já, dej, dík, brm, Bing, bim, bam, bum, bac, auva, am (tam) a zvuky zvířátek. Vůbec netvoří dvouslovná spojení. Ani se nesnaží opakovat. Jinak rozumí všemu. Hodně se vzteká a když se mu něco nelíbí, tak piští. Myslíte, že je to v normě nebo by se mohlo jednat o expresivní dysfázii?

Dobrý den, máme tříměsíčního klučíka a cca poslední dva týdny začal hodně slinit, až je potřeba ho převléci. Dále hodně zarputile kope nožičkami, je napnutý jakoby chtěl běžet. Slinění a "běh" se děje jen ve večerních hodinách. Čím to může být? celkově je to pohodové miminko, které nic netrápí (nebo se tak alespoň domnívám). Děkuji za odpověď.Přeji hezké dnyHana M.

Dobrý den, mám syna (5 měsíců). Měla jsem náročný porod ( přenášela jsem a proto vyvolavany porod, v konečně fázi bradykardie plodu proto porod VEX, exprese.. ) syn se hodně propinal a proto jsme začali cvičit Vojtovku( opistotonus) poslední dobou ale syn hodně kříží a při tom propina nohy. Přijde mi, ze mu to bráni v otáčení, děla to i během cvičení. Vlastně kdykoli se mu něco nelíbí, nebo se jen nudí, krizi nozicky v kotnikach a propina je ???????????. Nevíte čím by to mohlo být? Případně jak tento zlozvyk vyrusit? Dekuji

Dobrý den, měla bych na vás dotaz. Něco málo po druhém roce dcery jsme ji začali učit na nočník. Za pár dní vše zvládala, když potřebovala na záchod, tak si řekla. Nejspíš k tomu dopomohlo i to, že v tu dobu jsme byli na prázdninách u babičky, kde má sestřenici,která je jen o pár měsíců starší a tyto věci již zvládala. Pak jsme se ale vrátili zpět domů (celkem daleko od veškerého příbuzenstva). Já jsem zjistila,že jsem těhotná. O miminku jsme se občas začali s dcerou bavit. Zpočátku bylo vše v pořádku, ale pak se z ničeho nic začala počůrávat. Když se ale zase po nějaké době potkala s moji rodinou, postupně se to zlepšilo,až počůrávání ustalo. Nyní se opět problémy opět vrátily, tentokrát se ale nepočůrá úplně, pouze si učůrne a pak teprv hlásí,že chce na záchod. Už nevím co s ní dělat. Myslíte,že jde o zdravotní problém anebo by to mohlo být způsobeno tím, že jsem těhotná, mám méně energie a nemám na ni tolik času skrz povinosti kolem domácnosti? Samozřejmě se jí snažím věnovat, jak jen to jde. Děkuji za odpověď.

Dobrý den,můj dotaz se týká mého synovce 34 měsíců, u něhož mě znepokojuje jeho chování, téměř ve třech letech stále umí pouze slova typu bába, tati a mami (babička, maminka neřekne). Slovní zásoba je téměř na nule a např. skloňování slov je absolutně neznámý pojem. Mám syna, který je pouze o 3 týdny starší a rozdíl je diametrální, nejenže plynule mluví, ale zpívá písničky, říká básničky, poznává písmena... Bohužel se mi zdá, že se nejedná pouze o řeč, ale chlapec má problém i s chůzí, často zakopává jakoby sám o sebe, když upadne, ve většině případů nepláče (jakoby necítí bolest), na knihy nereaguje, neudrží pozornost, nenechá si nic vysvětlit, hraje si výhradně sám a to né obvyklým způsobem (např. najíždí autem proti zdi), když si náhodou hraje s mými dětmi, jedná se pouze o strkání. Nechce dávat pusinky, málo navazuje oční kontakt. Další problém je s jídlem, nechce jíst, v ústech jídlo nechává velmi dlouho než polkne. Možná už vidím problém i tam kde není, ale srovnání s mým synem je neúprosné a ten rozdíl mezi nimi se stále zvětšuje. Rodiče si stále myslí, že vše dožene, že má čas. Zajímalo by mne, jestli je vůbec v silách pediatra např. při tříleté prohlídce, zjistit že dítě má nějakou poruchu, lehkou formu retardace, protože mi je jasné, že ne všechny děti v ordinaci spolupracují a rodiče mohou nemluvení omlouvat právě lékařským prostředím. Případně mne zajímá, zda je možné dítě odvést z vlastní iniciativi na nějaké specializované pracoviště, psychologie, logopedie... nebo je toto podmíněno doporučením od pediatra.Moc děkuji