Zpověď - diskuze

vyrovnavam nevim-spis si dycky reknu-ze proc ja si ztezuju..ze bych mela byt rada.. ale pak me to moje dite zase stve a stejne si ztezuju:( a pak si neco takoveho prectu a rikam si- ty kraavo, dneska si ho zase nesnasela..

Říkam si,že je dobře ,že je BOL a oni to mužou někomu říct.Ono už i to pomuže,že to někoho zajíma.Alespon u mě.Stačí,že napíšu trápení a hned je mi líp.

Hani,zrovna dneska s tím hrozně bojuju.Chtěla jsem tu o tom napsat,ale pak jsem si řekla,že to radši nechám být a ty jsi to udělala za mě.Nepřemýšlela jsem o tom,že bych na BOL přestala chodit,ale přemýšlím o tom,jak je život krutý,hrozně moc.Zrovna muchomůrce už umřela holčička a teď tohlePůl dne bojuju se slzama a když se mi jakžtakž podaří na to přestat myslet,tak si přečtu příběh Rosalli a je mi ještě hůř.V takových chvílích si vždycky uvědomím,jaké strašné kraviny v životě řeším a je mi stydno

Mám podobné pocity jako ty a nejvíc to asi vystihla Veverka.. Smutné zprávy se na nás valí odevšad a jelikož jsem dost citlivá povaha, často nad některými osudy přemýšlím a kolikrát si i pobrečím. Ale stále prostě převažují ty dobré zprávy, kvůli kterým stojí za to zůstat, ne? Rodí se další miminka, skládáme se tady různé věci a pomáháme navzájem. Nikde jinde jsem tohle nezažila.

Když se o něčem takovém dočtu tak si pobrečím a dřív jsem nad tím i hodně přemýšlela. Momentálně, ale nemám čas nad tím nějak dumat, protože řeším svoje problémy a starosti, který se na mě nějak sypou.

Chapu te velmi dobre. Ja si to ted v teho zakazuju cist, ale neda mi to...a pak je mi hrozne zle. Co vsechno se muze z vteriny na vterinu stat, je to sileny. Na druhou stranu, jak pise Gabi. Pokud to tem ztrapenym holkam aspon TROSKU pomuze, tak ma smysl to cist, reagovat, byt tu...a chytit se za nos, co kazdy den resim za kravoviny.

Mám to hodně podobně jako Honafa.

nevyrovnavam..reknu si ,ze je dobre ze se ma i smutek a bolest kde vybrecet a nekdo napise slova lasky a utechy...z vlastni zkusenosti vim,ze blizke okoli vetsinou chodi kolem po spickach,ale tady se to proste pise hned bez velkeho premysleni a o to je to mnohem uprimnejsi...

Jak já ti rozumím.Dočetla jsem se o tom až dnes ráno a je mi z toho mizerně.Sice muchomůrků neznám osobně,ale je mi,jako by se to stalo mé blízké kamarádce a podle toho se snažím i chovat.Takže mě nenapadlo to tu zabalit,ale naopak aspoň napsat slova útěchy a kdyby to šlo,udělala bych mnohem víc.Jenom mi toho smutku přijde na BOLu poslední dobou tolik,že to se svojí přehnanou empatií začínám špatně snášet.Ani nemluvím o tom,jak se s každým novým příběhem,novou špatnou zprávou,bojím víc a víc o Kájíka

já z tý zprávy sem taky dost špatná a stále na ně myslím,je dobře že to řekla,ale myslím že se jí moc neulehčilo,takový velký trápení,je mi to strašně líto

HOlky díky díky za vaše slova. Jdou mi z duše. Jsem ráda, že v tom nejsem sama

@veverka77 Krásně jsi to napsala

@Evulik25 Jsem na tom podobně. Včera jsem měla bulecí den. A když jsem si večer pustila Modré z nebe, a příběh chlapečka s autismem, co udělal pokrok a začal chodit, bulela jsem od začátku do konce. Večer v posteli jsem se musela s manžou v posteli podělit o tom všem, co jsem cítila. Jak je život vratký. Může se kdykoli otočit zády. A ouvej. Večer už měla horečky i Evička. Takže rázem mé starosti přebily vše ostatní

@zanlena Včerejšek jsem obrečela. V noci už měla vysoké horečky i Evička, takže starosti své přebily momentálně ostatních

@tygřímáma Vy už na to koukáte jako profesionálky

@cukrblik Soucítím pro člověka jsou děti to nejcennější co má

@Liberte Pravda. Upřímnost je tady na místě

@škubanek I profíkům je někdy těžko na duši

@škubanek No,já jsem včera měla ubrečený i večer.Jednak jsem myslela na to všechno,co jsem psala a k tomu byl ještě v TV film,kde matce umřel synStrašně dlouho jsem nemohla usnout,ještě kolem jedné jsem byla vzhůru.Pak se vzbudila Karolínka a když jsem si ji vzala k sobě,tak snad do půl třetí sebou házela,budila se a nemohla pořádně zabrat.Takže dneska jsem mrtvá.Moc mě mrzí,že holčičky jsou nemocné,doufám,že se brzy uzdraví a budeme se moct vidět

@cukrblik Mám to úplně stejně,Moni.Strašně se bojím o Karolínku

@veverka77 Je to někdy boj. Já mám taky poslední dvě noci probdělé. Moc se na Vás holky těším. Moc moc moc. Snad už to ale opravdu brzy vyjde

@tygřímáma Vím

@luciasek84 Taky jsem o tom mluvila večer v posteli s manželem. A plně souhlasím. Myslím se spřízněnými dušičkami

ŠPatně s tím bojuju. Já už jsem chtěla také odejít, protože mě některé příspěvky dokážou také pěkně potrápit nebo zvednout mandle. Včera jsem normálně regulerně brečela a mluvila o tom i doma s mužem a řešili jsme to, že tady ani nelze nijak pomoct, že snad jen napsat slova útěchy a modlit se ať to dopadne dobře Ale, na druhou stranu, pak když se něco přihodí mě nebo Barušce, vím že tu za tu dobu mám opravdové kamarádky, které mi dodají tu sílu s tím bojovat. Které mi napíšou i tu SMS nebo soukromý vzkaz protože je zajímá jak jsme na tom, myslí na nás. A mě to vždycky strašně dojme Protože je vidět že to není jen diskuzní klub kde se řeší hovínka a mrkvičky a tchýně, ale že tu každý tu svojí spřízněnou duši najde