Už to máme taky za sebou:o) - diskuze

Termín 8.11. sice nevyšel, ale to vůbec nevadí. 9.11. jsme byli na kontrole s tím, že to k porodu není a že se máme dostavit zas až 13. Tak jsme si s manžou užili víkend, v pátek byli ještě s kamarádama na pivko, v neděli na nákupech v Olomouci:o) No, už z neděle na pondělí asi ve čtyři ráno se mi nějak nepozdávalo, že mě začlo píchat v podbřišku. Hlenová zátka začla odcházet už v neděli, tak jsem si říkala, že máme ještě aspoň týden. V pondělí dopoledne mě začly nepravidelně brát stahy, jenom tak malinko a občas. Ale už od jedné odpoledne asi co sedm, osm minut. V půl druhé mě manžel nabral do auta a odvezl do porodnice. Špatně jsem se otvírala, šlo to strašně pomalu, narvali mě čípkama a nechali asi 4 hodiny bez manžela na pokoji, ať se prospím. Stahy nic moc, co deset minut. V sedm mě vzali na porodní box, dali mi zas čípky a pak dojel můj, asi v osm. To jsem byla asi na dva prsty:o( No, co budu vykládat. Stahy po dvou minutách, bolest jako prase a ne a ne se pořádně otevřít. V 20:49 mi píchli vodu a od té doby jsem myslela, že fakt umřu. Stahy a bolesti zesílily. Ještě, že jsem tam měla toho mojeho, jinak bych už asi požádala o císařák. Box s vanou byl taky super. No, docela jsme se trápili:o( Nakonec už jsem byla tak vyčerpaná, nepomohly mi čípky ani injekce. Nevím, v kolik to bylo, ale už bylo 13.11. když mi píchli kapačku oxytocinu. Ve 2:49 se nám společnými silami podařilo vytlačit našeho MAREČKA, 3,35kilo a 50cm. Bohužel ho museli rozdýchávat a dát do inkubátoru na kyslík, ale zvládl to všechno skvěle, je to kluk statečná:o) Byl to otřesný zážitek, bohužel, ale nikdy toho nebudu litovat, když se teď kouknu do postýlky, jak si tam spokojeně spinká, napapanej, vykoupanej a strašně krásnej:o) Fotky Marýska dodám, jen co se dostanu na svůj počítač, který nám dnes umřel. Přeju všem maminkám lepší porody, než jsem měla já a tak strašně hodnýho doktora a asistentku, bez kterých by to nešlo.