SMUTNY PŘÍBĚH - diskuze

U nás v baráku na patře jsou sousedi kolem padesátky-manželé.S paní jsem měla loni nepříjemný incident,byla sprostá na syna a dceru od přítele,když vylézali z auta a pršelo a trvalo jim to trochu déle.Paní čekala na tom dešti asi tak minutu a jaksi neměla pochopení.Skoro rok jsme se nezdraviliNicméně před měsícem jsem tak nějak cítila že je načase zakopat válečnou sekyru a taky jsem viděla že se snaží,tak jsem si řekla že se nad to už povznesu.A do toho nějak minulý týden visí v baráku parte že umřela nějaká třicetiletá holka.Pořád jsem přemýšlela kdo to může být a nepřišla na to.No a ve středu ráno stojím u výtahu a tam dotyčná sousedka.Tak jsem ji normálně pozdravila-ona kdy to čekám já že za chvilku a že to teda bude kluk.Ona že mají doma roční vnučku(a to jsem registrovala samozřejmě,protože u nich už zhruba rok bydlela dcera tady s tou holčičkou a menžel za nima dojížděl,tak jsem tipovala,že třeba staví barák a ona zatím bydlí u rodičů).A teď ta sousedka říká:-máme holčičku,ale umřela jí maminka.A v ten moment mi došlo,že ta třicetiletá byla jejich dcera!A že jsem ji před 14 dny ještě viděla naprosto v pořádku s kočárkem atd.Já jsem zůstala stát jak opařená.Cosi jsem ze sebe vymáčkla,že je mi to líto (a je),a že ji přeji hodně sil.Odpoledne jsme se ještě potkali když šla právě s kočárkem tak jsme se na sebe jen podívali,smutně pousmáli a já jsem celý večer přemýšlela o tom,že možná by dnes paní na tom dešti stála ráda. a jak je ten život najednou krátký na to zabývat se malichernostmi.Je mi z toho smutno.