Ztracené BOLky aneb dobří holubi se vracejí - nové diskuze

Návrat po letech

Taky zdravím Bolky, já tu nebyla hodně dlouho... naposledy zhruba na podzim 2012.Měla jsem na práci rozšiřování rodiny a během zhruba 4 let jsem stihla 3 děti. Z toho 2 přes IVF.Dnes nevím co dřív, ale vše vyvažuje veselo u nás doma...Hanyx

Pozdrav

Ahoj bolečky,tak i já jsem se přihlásila po delší době Spíš jsem vždy byla čtenář než pisatel, ale možná se to obrátí.Za tu dobu se toho přihodilo opravdu mnoho - sestěhovali jsme se s přítelem, bydlíme v nájmu, brzy oslavíme 5. výročí, z toho spolu 2,5 roku bydlíme. Děti zatím nemáme Koupili jsme si pozemek, tak snad brzy budeme stavět. Změnila jsem po 5 letech práci a nelituji. Ono je všude něco nebo "někdo", však to znáte Mám volné víkendy, svátky a dělám klasické osmičky. Velkou výhodou je, že to mám ani ne 10 minut od baráku. Co mě velmi trápí je, že jsme s přítelem přišli o pejska. Bylo mu už 15 let Měl vrozenou vadu dýchání, jinak by tu byl jistě déle. Ráda bych zase pejska, ale nevím zda není lepší, až "po" dětech a to nebude tak honem.Zdravotně je to také dobré, kdo mě znáte, víte že jsem měla velké problémy s obezitou. I přes dohled lékařů jsem přibírala a má kolena se ozvala, že se jim to nelíbí. Byla jsem na sledování v nemocnici a na doporučení jsem podstoupila bariatrickou operaci (zmenšení žaludku) při které mi zjistili staré zranění žaludku - nedovedu si představit kdy se mi něco takového stalo, nejsem si toho vědoma. Po operaci mám nyní dole 18kg a jsem spokojená. Nyní mám 168cm a 87kg. Ráda bych se dostala pod 80kg. Operace rozhodně nelituji, ale nebudu lhát, že to byla procházka růžovým sadem. Tak vás všechny zdravím a přeji hezký večer

agafja

Ahoj holky, tak koukám a hned napoprvé jsem napsala do jiné kolonky https://www.babyonline.cz/diskuzni-klub/jsem-tady-nova-zdravim-vas?url=staronova-zdravim-vas-pred-lety-jsem-tu--1486049#r1486049S některými jsme v kontaktu na FB, ale tam ještě nechci řešit "věci" kolem případného těhotenství.. každopádně se s mužem nemůžeme dočkat

Ahoj holky

dlouho jsem tady nebyla až dnes jsem se tu trošku náhodně ocitla :) Kluci nám z těch iminek už trošku povyrostli.. Vojtík měl před pár dny 6 let kvůli vadě řeči si to o rok prodlouží ve školce a Filípek bude mít na podzim už 4 roky..po téměř 15 vztahu a 8letém manželství se to bohužel blíží docela rychle ke konci, bohužel už to dále psychicky nedávám a manžel se léčit nechce a po mém pádu až na dno kdy se z toho hlavně kvůli dětem chci znovu vyhrabat a začít žít... Před měsícem jsem poznala báječného muže a konečně cítím že mě někdo miluje, že má v někom oporu, zajímá se o mě a je to neskutečně nádherný pocit.. Nabídnul mi bydlení, sebe a najítí práce pro mě, má rád i kluky... Bude to ještě běh na dlouhou trať protože manžel bude o kluky bojovat a rozvod asi nebude vůbec snadný a jednoduchý a mám z toho hodně velký strach ale nastal čas se posunout dál... Tak snad to dobře dopadne a budeme opět šťastní :)

pozdrav po hodně dlouhé době :-)

Ahoj, holky, nevím,jestli tady vůbec ještě někdo, kdo si mě pamatuje, chodí, už jsem tady opravdu hodně dlouho nebyla. Karolínka v pátek oslavila 7. narozeniny a má za sebou úspěšně první třídu. Zuzanka bude mít začátkem října 3 roky a nastupuje do školky. Mám z toho už teď nervy, ale snad to zvládne. Nejradši bych si ji nechala ještě aspoň půl roku doma, ale budu mít v září a říjnu 3 týdny praxi v MŠ. Dokončila jsem druhý rok na OSU, obor Učitelství pro MŠ a ještě mě čeká poslední rok. Tak snad to zvládneme. Strašně obě ty mateřské utekly, je mi to líto, že to nejde ještě prodloužit...Tak se opatrujte a třeba sem zase někdy nakouknu, i když toho času bude čím dál míň...

Asi tak po 3 nebo 4 letech...uz ani nevim...

Ahoj, zdravim vas opet z egyptskeho Dahabu. Pred vice jak 7 lety jsem cela natesena ocekavala narozeni synka, o tri roky pozdeji dcerky a ted jeste nevim. Jsem zhruba v 8tt a tim padem zpet na BOL.

Po 3 letech

Ahoj, tak jsem se k vám také vrátila a to bez měsíce po třech letech. 3.6. to totiž budou tři roky co se mi narodila Kristýnka a tím skončilo mé psaní rodíme online. A co mě sem po takové době přivádí? Další těhotenství a všechny ty krásné vzpomínky na to sdílené těhotenství. Moc mi pomáhalo mít podporu ostatních. Možná jsem trochu doufala, že chytnu další ročník rodíme online, ale i bez toho bude super s někým sdílet své radosti a strasti.Pěkný den přeje Míša

Ahojky všem ,kdo si na mě vzpomenou po 7letech- téměř odmlky Lenka/79

Zdravím všechny s kterými jsem tu před 7lety sdílela radost z narození naší Stelli.Nevím kde bych vůbec začít,asi tím,že to ještě není úplně ten pravý návrat,už jsem se sem snažila vrátit,ale žiju posledních 5let v takovém časovéma psychickém presu,že to tu nelze ani vypsat,a kdybych to napsala,nikdo by mi to ani nevěřil co se dá všechno vydržet za 5let.Nicméně doufám,že se blíží konec naším starostem,které nás s manželem téměř rozdělili a že se budu moct zase s radostí vrátit sem a nejdéle na konci roku říct,že se snažíme o miminko.Jelikož situace byli opravdu těžké beru léky na deprese,a s nimi nesmím otěhotnět,i když jsme to měli už letos na jaře v plánu,ale snad úspěšně ,ale pomalu léky snižujeme,takže doufám,že ke konci roku budu moct vysadit vše a budeme moci pracovat Stellince na sourozenci.Po 4letech končím násilně v práci(nechtějí mě pustit na dohodu,takže chtě nechtě jsem musela hodit áčka,mám novou lehčí a časově vhodnější práci od 9.5.a nebudu to odkládat,hledala jsem přes 3měsíce),jelikož jsem péči o malou s 3směnným provozem,a minimálně 2h. cestou denně nedávala,5let jsme u mojí mámy,která se mi snažila pomáhat ,ale pomáhala spíš malý,takže je z ní lehce nevychované ,energické,zlobivé a agresivní dítko a spojení tohodle Denisa v sukních a mojí náladové matky mě dostávalo pod hladinu.Manžel je neustále v cizině,finančně jsme byli odepsaní na pár let,takže jsem táhla vše sama z 1 platu,jelikož je Jirka živnostník a musel se neustále někde doprošovat zaplacení faktur,proto jsem nastoupila do práce ,když bylo malý 3 roky a od tý doby se nám vše začlo ještě víc a víc komplikovat,matka se s manželem rozhádala totálně,že se ani nepozdraví,několikrát ho vyhazovala z baráku,no nechci to tu ani psát,v čem jsme tu přes 3 roky a jaký to má špatný vliv na naše kdysi zlaté milionové dítko.Nicméně snad jsme se dočkali ,nechci to zakřiknout ,ale doufám,že jsme už na konci špatného,kdy jsem našla práci,finančně ucházející s prac. dobou od 8,kdy se budu moct plně starat o Stellu a bude moct mít konečně nastolený řád a pravidla,protože jsem dostala současně nabídku od kamarádky na pronájem bytu .Sice nic velkýho,ale hlavně tam budeme sami a budou tam naše pravidla.Nedokážete si představit jak se neskutečně těším.Poslední zátěž nejen psychická je,že jsme bohužel postavili domeček,ale musíme ho prodat a zbavit se tak 4mil. dluhu,který jsme nemohli splácet a který mě dostal až k soudu,z toho je jasné proč jsem dnes již 5let na lékách,ale pevně věřím,že vše dopadne dobře a v červnu dořešíme i tuto záležitost a pak můžeme začít skoro nový život.Takže věřím,že ke konci roku budu zase tyto stránky,na které nedám dopustit,denně navštěvovat a budu tady vařená pečená Těším se na ten den kdy tu budu moct oznámit,že čekáme další mimčo,i když v pokročilém věku,letos mi bude 38,ale doufám,že to vše zvládneme,budme na to přece 3Závěr po 7letech -zatím jsme to nejhorší vydrželi i když s malými šrámy,s manželem jsme už 9let,z toho 7let v manželství,málem nás to rozdělilo,ale vydrželi jsme ,Stella měla odklad,takže v červenci jí bude 7let a v září nastoupí do školy,od pondělí změním práci,od června se trvale stěhujeme sami do bytu a snad se nám podaří dokončit prodej a neskončí to soudním prodejem ,který byl schválen.ještě pořád trnu,aby to vše dopadlo,protože takových chvil,kdy už to vypadalo slibně byla spousta a vždy to špatně dopadlo,ale z tohodle plánu už vyjde minimálně 80% a to je obří úspěch po těžkých 5letech.Jsme zatím zdravý a spolu.Budu se snažit zajít aspon 1xměsíčně a doplnit spoustu informací po těch letech a snad tu potkám staré přátelé.Tak se omlouvám,že jsem se tak rozjela,ale nějak jsem se rozvášnila a přišla potřeba si vylít srdce.Děkuju všem ,kteří mi drží palce a nezapomněli na nás.Všem at uteče poslední pracovní den a přeju krásný prodloužený víkend

Zdravim z Kahiry

Tak po 10 letech vas znovu zdravim z hlucne, spinave, prelidnene Kahiry Pro me je ta sedmicka v kalendari vzdy prelomova, v roce 2007 jsem prisla do Kahiry poprve a priznam se, ze jsem se nemohla dockat az z ni vypadnu a nasledne jsem roky bojovala za to, at tady zase neskoncim. Az prisla dalsi sedmicka v kalendari a ja jsem tady neplanovane skoncila (asi) natrvalo a co vic dobrovolne . Kazdopadne Adam tady chodi do skoly, 3. kvetna mu konci skolni rok (se ma, co?) a potom si udelame vylet do Ostravy a vratime se zde zase v zari do skoly. V zari uz nastoupi i Riana, protoze tady deti nastupuji do skoly uz ve 4 letech, kdy maji nejprve dva "predskolni rocniky" kde si jeste vice hraji, ale nauci se cist a psat a pak plynule pokracuji do prvniho rocniku. S Ahmedem zakladame firmu, on hodne cestuje, ja jsem "podpora na telefonu" Krome toho se zdokonaluji v arabstine a snazim se naucit aspon zaklady francouzstiny, protoze tu ma Adam jako cizi jazyk ve skole, tak at se s nim muzu ucit. Holt je dobre vcas zacit bojovat proti demenci, ctyricitka na krku, nesmi se nic podcenovat

A já jsem velká slepica

a občas se cítím ztraceně nejen tady....., nýbrž i v životě.

Dejmalka

potřebuji se zas o něčem poradit , ale nejdříve tedy pro některé pamětnice shrnu jak to ted se mnou vypadá. Láďa měl v prosinci 6 let, ve školce se už strašně nudí. Kouká chvíli na nápis a pak mi řekne co tam je napsané. Knížky číst nechce ale veškerý bilbordy, nápisy na budovách jak jdem okolo Bude z něj chlapák po tátovi měří 133 cm a váží 34kg, ségru přerostl už před třemi lety. Danielka bude mít v dubnu 8let, měla odklad, takže ted chodí do první třídy.. No a já jsem znouzecnost. Po rodičáku jsem místo práce dostala odstupné, tak jsem si našla práci jako pomocná účetní, peněz pomalu míň než na rodičáku, ale měla jsem to doslova přes ulici, když děti onemocněli mohla jsem jít práci dělat odpoledne. Na lepší pozici mně navíc nikde ne a ne přijmout, stále jen "vybrali jsme jiného uchazeče" Ani ne rok na to, můj táta po mrtvici skončil jako ležící. Takže přebalování u mě nekonečný příběh, už víc jak 2 roky o něho pečuju sobota, neděle svátek, nesvátek, ale zas není problém s dětskýma nemocema, odvedením do školek, na kroužky.... A hlavně jsem za poslední 2 roky přečetla víc knih než za předchozích 15 dohromady. Jak se říká člověk míní, život mění a vše má své výhody. Doufám že i u vás výhody vždy převážily :-).

Beátka

Přemýšlela jsem, kam napsat, protože v příslušných diskuzích je to samá reklama a dotazník a nějak jsem si tam přišla nepatřičně. Tak snad nevadí, že píšu sem. 14.1. se nám narodila Beátka Naše úžasné třetí hodńoučké dítko Oskárek a Rozárka jsou z ní nadšení stejně jako já a manžel. Snad nám to nadšení vydrží...

Snad si ještě někdo vzpomene

Ahoj holky! Je to už řádka let, co jsem na těchto stránkách začínala...snad rok 2008. Od té doby se mnohé změnilo...V roce 2011 se mi narodila dcera Klárka. Je to moje štěstí. Tatínka jsme opustily po velkém boji s jeho závislostí na pervitinu na počátku roku 2014. Vrátila jsem se s malou do baráku k mamce. Do dnešního dne jsem měla pár známostí, které nevyšly. Teď jsem snad už našla muže svého života, s nímž budu šťastná. Pojí nás především láska ke sportu a také sexu , shodné názory na život a společné plány.A tady je náš e-shop, do kterého začínám pronikat a pomáhat mu s ním: www.daryzeme.czSpousta dobrot, zdravých věcí a ještě přibydou v následujících týdnech především suroviny na vaření.Tak kdyby se některé z vás chtělo, jukněte a podpořte nás.Jinak moc nestíhám, tak sem občas jen nahlédnu. Snad až budu zase jednou čekat miminko a bude více času...

Po hooodně dlouhé době

jsem tady :)) a také opět těhu. Takže je víc času sedět u počítače. Předtím jsem vždy přiletěla z práce a byla ráda že tak tak stíhám domácnost, dítě, psa a kolem domku něco málo.

Jsem taky dobry holub?

ja tady byla driv pecena, vařená :) ale jak Lentilka rostla, bylo casu.malo, pak pes, kocky... no momentalne jsem opět v jinem stavu a potrebuji svou oblíbenou tehu stranku :)

zavzpominala jsem...

Ahoj holky,doufam,ze je tu někdo,kdo si me ještě trosku pamatuje... hodne dlouho jsem tu nebyla a napadlo me sem juknout...par "starych holubu" tu ještě je a moc me to potesilo....mame se dobře,chodim do práce,kluci rostou jako z vody,vsechno leti....a ted uz jdu honem procist,co se kde u koho zmenilo...

Vracím se?

No nebyla jsem tu dva roky, jak synek roste a běhá, tak není energie. Ale vypadá to, že teď tu budu častěji, našla jsem na TT slabou druhou čárku

I Cukricek ;-)

Zdravim Bolky ;-) opet zde, nevim, zda to budu stihat denne, ale pokusim se Jinak, ja vyletla z Tygrina(Tygrimama) hnizda a bydlim v Pisku, pracuju v jednom Hypermarketu jako pekarka a chodim s jednim fajn muzem A kdo vi, kdy se tu zjevim jako Cukr 2v1 plany totiz jsou Jinak nas ted ceka v cervenci prodlouzeny vikend kousek od Lipna, tak se tesim Mejte se krasne a opet tady, Ahoj

Uběhla dlouhá doba :)

Ahoj holky, už uběhlo mooooře času, co jsem tu nebyla. Dnes jsem s radostí zjistila, že nickname i heslo stále fungují a k mé velké radosti jsem objevila poměrně dost známých jmen. Takže holky moc vás zdravím a doufám, že já s vámi a vy se mnou budete prožívat radosti a strasti. Od příštího měsíce se chceme začít snažit o dalšího mimoše, takže tu zas budu pravidelně opruzovat.

Ahojky

my jsme zpět po 8 letech ...poprvé jsme tu byly v roce 2007 po narození dcerky Kristýnky ...a teď se Kristýnce 19.01.2016 narodila sestřička Beátka ...tak už se těšíme na rady,informace,fotečky a pěkné počteníčko :-)

Ahoj holky

mrzí mě, že tu s vámi nejsem víc, ale tak alespoň pár slov o nás....po měsíci učení zákonů jsem včera udělala úřednickou zkoušku, test jsem měla dokonce bez chyby což mě překvapilo, nervozita panovala mým tělem naplno , takže teď konec učení a konečně po večerech volno , Fanoušek je lump, neustále sestřeluje lustr, baví ho stříhat takže pokojíček máme neustále plný pidi papírků, zača všechno svádět na Nikolku a čím dál víc s ní řádí, nedávno zvládnul počmárat Nikče žákovskou knížku , Nikolka je ve škole šikulka, baví jí to a jde jí to, už si zvládá sama připravit učení na druhý den, učení ji naštěstí stále baví, a rozrostly se jí kroužky - vyškemrala na mě flétnu, tak chodí na flétnu a doma mě hraje na nervy neb ty tóny co vyluzuje se jen vyjímečně podobají nějaké melodii , ale budiž, pak má ve škole gymnastiku a vozím jí do města na kroužek street dance, promlouvala se mnou nedávno trenérka gymnastiky, a že Nikolka je strašně šikovná ať prý popřemýšlíme jestli by to nechtěla dělat závodně, ale závodní gymnastika je prý dřina, že možná zkusit sportovní aerobik, tak jsem jí ve škole přihlásila na zumbu a do září si rozmyslíme jakou závodní dráhu zvolit, podle toho jestli jí bude víc bavit gymnastika nebo zumba, ale jsem ráda, že jsme objevili její talent a může se věnovat něčemu co jí baví a zároveň jí to i jde.....no a naše Bettynka je měsíc po operaci, zlomená čelist jí nebolí a je to znát, má sice pořád jen kašovitou stravu, ale zvládá to, zhubla ale to už před operací když nemohla jíst, za měsíc jí čeká druhá operace, to jí doktor vyndá to zdrátování, a snad to bude v pohodě, jen chudinka pořád žebrá a my jí dát všechno nemůžeme, jen to měkké....ani s lumpíčkem si nemůžeme hrát když nesmí kousat, má to holt těžké Tak snad se sem zase brzy dostanu a počtu si taky něco o vás. Mějte se hezky

Ahoj zlatíčka

Vlastně ani nevím, jak začít. :) Poslední dva roky toho na mě bylo fakt strašně moc. Holky, co jsou i na FB, toho ví docela dost, tam jsem to řešila v přímém přenosu. :) Takže v krátkosti. Mí rodiče se rozhodli, že se po téměř čtyřiceti letech rozejdou a tíhu toho všeho postupně přenášeli na mě. Do toho všeho se začalo hroutit i mé vlastní manželství. Tohle vysvětlovat by dalo na román. No, nakonec jsme to ustáli a rozvod se nekonal. Mezi tím vším zmatkem jsme zvládli se přestěhovat, koupit nové auto, já jsem nastoupila do práce na celý úvazek na podatelnu našeho úřadu, pořídil si společné tetování a tak vůbec jsme začali žít "znovu". Našim to klape lépe než dřív. Mamka bydlí sama v paneláku s pejsem, táta zůstal v baráku má tři psy a kocoura, co si nezadá ve váze s prasetem na výkrm a má přítelkyni, která už u něj bydlí. S mamkou jsme se bohužel díky mému skoro rozvodu dost odcizily, ale ono už to nějakou dobu nebylo úplně ono, protože ona spíš tíhne ke švagrové. Vídáme se, telefonujeme si, ale je to o dost chladnější. Nemůžu si pomoci. Až budu psát další příběh pro BOL, tak to tam vysvětlím. Co mě překvapilo je můj taťka. Dost k nám přilnul a je Tomáškovi dědou. Chodí za námi na návštěvy a dokonce začal hlídat Tomáška. Jo, jo opravdu jo. :D Tomášek jde od září do školy, dali jsme mu odklad, takže mu bude sedm, až tam půjde. I tak mají bohužel někteří jedinci pochybnosti, jestli to zvládne. Poradkyně z SPC nám ho chce nacpat do speciální školy, ale to nechci. Chci ho integrovat do klasické školy. To je v kostce asi od nás vše. Koukám, že začnu sepisovat pokračování příběhu, protože budete chtít znát podrobnosti. :) Mrzí mě, že jsem vás na tak dlouho opustila, ale nějak mi byl v tu chvíli FB blžší. Teda do té doby, než jsem se rozhodla tu skupinku tam opustit. To by taky bylo na delší povídání. :) Jo a ještě další novinka. Jsem o 25 kilo lehčí. :)

Ahoj

Ahoj holky. Prihlasila jsem se sem snad po vic jak roce a pul. Tak chci jen pozdravit aspon tady. Danielce ted byly 3 a Violce bude 8. Jsou obe ohromne sikovne, lumpici, ale slunicka. Danielka ma od srpna 2014 diagnostikocanou cukrovku 1. Typu, ale bojujem hak nejlip umime a ona je spokojena a vetsinu doby i stastna. Na me je to nekdy moc. Jsem doma - ted obzvlast se to posunuje nejake plany na praci kvuli pevi o ni. Nekdy mam dost! Bydlime stale ve stejnem meste ve statu Washington a nejak jedem bezny zivot. Clovek starne ale a ohlizi se a nektere volby nechape. Nekdy se mi hodne styska po "domove". Toto leto zas s holkama priletime do Prahy. Jo a velky ktok jsem dokoncila a od cervence 2015 jsem konecne i Americky obcan, takze mam jak holky dvoji obcanstvi a s imigracnim je konecne utrum. Nekdy vzpominam na rok 2008 kdy jsem tu s vama pri kafi sedela kazde rano. Ted uz nestiham neni vylozena potreba, ale chybite mi a posilam velke obejmuti!!!

nestíhám podruhé

ahoj holky, jak již víte, s mým nástupem do práce jsem začala řešit svůj čas, nestíhám stále, ale začíná se blýskat na lepší časy, jak již víte koupila jsem si sušičku, úžasně mi ušetří čas strávený s žehličkou, ale stále jsem nenašla čas na cvičení, to mi hrozně chybí, na jógu teď nestíhám chodit, ale dnes jsem to vyřešila, byli jsme před týdnem s Nikčou podívat se na tanečním kroužku v Kolíně, je to street dance, směs hiphopu a latinskoamerických tanců....je to sice dražší a pro mě časově náročnější, protože pro ni budu muset jet z Kolína do Býchor do školy, dovézt do Kolína na kroužek a hodinu na ni čekat, ale jí to nesmírně baví, a jde jí to, a co by pro děti člověk neudělal, že? mažoretky totiž u nás teď skončili,a začnou až v únoru, a hlavně nabrala tříleté holčičky takže už to teď není až tak na úrovni a vystoupení také žádné nemají, tady by něco bylo a možná je to smysluplnější než mažoretky, a mohla by pak přestoupit do soutěžní skupiny, no a tak jsem pořád přemýšlela jestli jo nebo ne, a tak jsem si řekla že jo, a tu hodinu co na ni budu čekat využiji pro sebe a budu chodit do fitnessu, cvičit potřebuju, moje tělo trpí, potřebuju protahovat svaly, záda a břicho, takže udělám něco i pro sebe , jinak doma nám to vcelku jde, jen pořád do něčeho investujeme - Fanoušek rozbil lustr, rozbil sklo ve dveřích, rozbil kuchyňského robota, já trochu zlikvidovala spodek auta , ale co, peníze budou, my nebudeme , teď budu mít více dovolené, musím jí vybrat, tak tu s vámi třeba opět budu častěji

ahoj holky

nestíhám, je to hrozné ale snad měsíc jsem tady mezi vámi nebyla, nestíhám, v září začala Nikče škola a mě práce, přijedu v půl páté domů (kromě pátku, to mám kratší), pobydeme venku, dělám večeři, sobě oběd do práce, s Nikčou úkoly, nejnutnější úklid jen toho co hoří, většinou je to prádlo a drobky , koupání, uspávání....pc nestíhám, na sebe chvilku taky nemám takže moje tělo trpí nedostatkem pohybu, Bettynka,Kyttinka, Daisynka a Mikýsek trpí nedostatkem projevu lásky, holt na pomazlení s každým mám málo času, nemám ani čas na moje oblíbené kuchařky a plánování jídelníčku, nad jídlem přemýšlím až ten den, večer bývám unavená a nechce se mi ani přemýšlet ,o víkendu zaměstnávám celou rodinu úklidem, domácnost trpí, kytičky trpí, ale jsme šťastní, snažíme se každou volnou chvilku věnovat dětem a sobě, takže o víkendu se snažíme někam vyrazit, něco zažít, prostě žijeme si fajn, jen bych chtěla mít víc času na sebe, musím ten čas nějak přehodnotit , ale chybíte mi, nevím jak vaří Tygřice, jak válčí Honafa s Gabkou ...... už jsem si zařídila internet do mobilu, jen by to chtělo ještě lepší mobil, v práci občas mám chvilku že bych si alespoň početla jak žijete , chci si koupit sušičku na prádlo, abych ušetřila čas strávený žehlením neb to moje starší čuně mě neustále zásobuje špinavým prádlem , a naučím je všechny víc mi pomáhat ať mám víc času pro sebe a slibuji, že do konce roku to nějak doladím a budu tu s vámi víc, mějte se moc hezky

Ahoj holky, už jsem vůbec nechodím, času moc nezbývá, ale protože jsem s vámi strávila hodně času, tak jen malé info, že tento pátek si po krásných 5 letech beru svého milovaného za manžela. Ve 12 na Skalce v Mníšku pod Brdy..jsem šťastná a doufám, že vše proběhne jak má..Mějte se krásně.

Návrat

Tak necelých půl roku po posledním románu přicházím s doplněním informací...Netrvalo dlouho a Otíkův bratr opět žije s námi. Vlastně už v podstatě od Vánoc. Otíková bývalka chtěla svojí malé dělat dětský pokoj a tak ho vyšoupla a on šel k nám jakože "na měsíc, dva" než si něco najde...No jako vždy Jediné plus tentokrát je, že je většinu času stejně v práci nebo u přítelkyně (a my si s Otíkem přejeme, aby byli strašně zamilovaní a šel bydlet s ní ).Tak těm hrdličkám držte palce S TÍM milencem o kterém jsem psala, jsme to ukončili po Vánocích a zůstali jsme kámoši Ale se Silvestrem mi přišla druhá puberta a já se zbláznila do HODNĚ mladého kluka. Až tak, že jsem to Otíkovi řekla a řešili jsme, jestli půjdem od sebe. Fakt jsem byla odhodlaná vše zahodit. Jak se ale při zdravém rozumu dalo čekat, kluk se mnou vymetl. To jen ve zkratce a stručně...Vysvětlovat jak to celé bylo, to je vyloženě na knihu No každopádně i to jsme ustáli a dokonce jsme se dohodli na volném vztahu a ono to fungovalo úplně úžasně. Opět se nechci hrabat v podrobnostech, protože to je na další knížku Shrnutí je takové, že nám všechny ty šílenosti daly jistotu, že patříme k sobě a ustojíme spolu naprosto všechno Všechno zlé je k něčemu dobré!Tak jsem se vyřádila "jako za mlada" až jsem došla k tomu, že musím přestat blbnout (moc mě to vtahovalo) a znovu jsme si popovídali s Otíkem o miminku, on to defintivně odkýval, s tím že už se ničeho nebojí, už opravdu chtěl No tak jsme si říkali, že začnem se snažením od září...Ale jednoho dne, když jsme sexovali, tak jsem zavelela, že teď a ono to přesně na tuhle "první střelu" vyšlo Je to čerstvá zpráva, ještě jsem ani nebyla u doktorky, ale MS nikde a těhotenský test pozitivní. Takže dámy, teď se vracím, protože se určitě budu potřebovat svěřovat s pocity ve druhém těhotenství.

Zase zpět :))

Ahojki holky, už je to delší doba, co jsem se tu objevila naposledy. A co tedy u nás nového? Toník chodí od října do jeslí a už jsme se dostali i do školy..takže od září nastoupí. Zima byla co se týče nemocí u nás krušnější. Malý dostal rotavir v prosinci a byli jsme 3 dny v nemocnici, pak už dobrý. No a jinak pořád samé rýmy a kašle se u nás točily do kola, takže věčně paragrafy. V práci jsem spokojená. A novinka velká je, že jsem se stala tetičkou :)) švagrová má malého Vojtíška. Neměli to chudáci lehké. Narodil se 29.12.2014 s váhou 482 g a 28cm ( na zač. 6. měsíce). Prodělal operace očí a kýly, měl nějaké infekce. Statečně to ale vybojoval a dneska už je pustili z porodnice. Malý už má skoro 3,5 kg. Včera jsem se puňuchlila s mimískem a už bych vítala i možná nějaké další svoje. Ale když vidím toho našeho Toníka jaký je to drak, tak si říkám, že ještě chvíli počkám....ale je to lákávé...nicméně těším se z krásného počasí a doufám, že se nám teď už nemoci budou vyhýbat. Tento víkend je u nás pouť, takže bude o zábavu postarané ...holky mějte se kráááásněěěěěěěěěěěě..a opatrujte se

Dobré ráno,dlouho jsem se neukázala, a moc ráda bych za vámi zase zašla chodit pravidelně. Poslední měsíce byly dost náročné. Měla jsem zdravotní problémy, ty už jen doznívají a je lépe a lépe. Musela jsem změnit práci, časově to bylo náročnější a náročnější. Takže s vystudovanou ekonomkou, několika kurzy a nevím čím ještě, dělám ve fabrice, balím věci. Ale je to na jednu směnu, peníze také jdou tam tam být musím.Kluci jsou v pohodě. Davídek má zánět průdušek, takže mám na tento týden napsaný paragraf a budu odpočívat. Tom s Romčou odešli do školy. Jsou to naprosto typičtí začínající puberťáci- všechno ví nejlíp, všechno znají a umějí a rodičové, učitelé a všichni ostatní dospělí jsou jen banda neschopných dospěláků.Utěšujeme se tím, že to snad někdy skončí. Moc vás všechny pozdravuji od Českých Budějovic, přeji krásný den a posílám pac a pusu

Zdravím všechny

Už jsem tu nebyla víc jak rok a půl, možná dva. Naše holčička nám mezi tím vyrostla, už jsou jí tři, a přibila druhá, skoro půlroční. Jsme spokojení a šťastní.A dnes jsem zjistila, že pod srdcem nosím skoro sedmitýdenního vetřelce. Bylo by to krásné, kdyby mi doktorka na utz rovnou neřekla: Jo, vy jste těhotná, to máte po dvou císařích a s vadou dělohy nárok na bezplatný potrat! Celé odpoledne tu jen brečím, protože mám pocit, že to nedokážu. Už tři týdny slabě krvácím a dvakrát to bylo i hodně silné, přesto se vetřelec drží. Jinou možnost mi doktorka nedala a ani se o ní nechtěla bavit. Je mi strašně, tak jsem se musela tady zase po dlouhé době vypovídat....

Ahojky

Tak a uz me tady zase mate!:-)ted uz sem snad budu chodit casteji a nejen cist ale treba i reagovat a vice se zapojovat.Neco malo o mne.Mam dve deti prvni Vendulka(5 let)zlaticko ale ted nam trosku zacina prvni puberta ale i tak porad zlaticko:-)chodi do skolky a moc se ji tam libi.Druhe Stepanek(2,5 roku)divocak,raubir,ale samozrejme taky maminky zlaticko i kdyz mi nekdy dava pekne zabrat.Zatim jsem porad na rodicaku jeste rok a kousek a pak se uvidi.Jak nektere holky vi tak mam v peci jeste babicku ktera se nastesti drzi a doufam ze jeste nejakou co nejdelsi dobu bude snami.CHlapa mam porad stejnyho:-)Mame se fajn az teda na starosti ktere jsou vsude kolem tak by byla pohoda.Tak jdu procist co je tady noveho tak zatim ahooj

Tak jsem se konečně na chvíli dobrala k počítači

a něco maličko můžu napsatSice se nepovažuju za holuba,co by odletěl a zase se vrátil,pořád jsem s vámi,ale protože nevím,do které kolonky by se to hodilo,tak píšu semTak dneska jsme se Zuzankou byly na 3-měsíční prohlídce.Je to pořádný macek - má 6490 g a 62 cm.Nosí oblečení,co měla Karolínka tak v půl roceDostala první hexu a Prevenar (jak já to nesnáším,připadám si vždycky jako sketa,která se na ni směje a přitom ji držím,aby ji paní doktorka mohla píchnout).Stejně jako Karolínka tehdy u té první zaplakala jen chviličku a hned přestala,ale pak přišla zrada v podobě druhé injekceAle hned,jak jsem ji vzala do náruče,přestala plakat.Jen pak zaplakala ještě u sestřičky a v čekárně,když jsem ji na chvilku položila,asi se bála další zrady.Tak snad nebude žádná reakce a bude v pořádku.Jinak je to moje fajné miminko,krásně se směje,je vidět,že by se už zkusila přetočit a vzteká se,že to nejdeÚplně ze začátku se na kojení v noci budila poměrně často,postupně si to protáhla spala klidně 6-7 hodin v kuse a to i při rýmě,kterou měla už třikrát (!),bobek.Ale poslední dny se zase začala budit často,těžko říct,proč.Zatím zabírá prso,tak uvidíme.Usíná s námi v obýváku v pojízdné postýlce (chci ji mít pod kontrolou)a když se pak probudí,mám ji u sebe v posteliZe začátku jsem tam měla i Karolínku,ale pak byla nachlazená,tak spí s tatínkem v obýváku.Pak zase měla rýmu Zuzanka,tak abychom Karolínku nebudili v noci,už tam zůstala.Ale plánujeme pro ni konečně vlastní postel a ta bude se mnou v ložnici.Já vím,že jsme pro mnohé asi exoti,když děcko ve 4 letech nemá vlastní postel,ale doteď ji nepotřebovala.Dlouho spala ve své "miminkovské" a pak se mnou a spokojenost na všech stranáchKarolínka už umí přečíst všechna písmena a pozná všechny číslice a dokonce umí i "psát" na PC,ale i rukou.Ovšem styl má svůj vlastní - píše totiž ve všech slovech jen souhlásky,samohlásky neuznáváAle jinak to píše fakt dobřeJejí psaní vypadá asi takhle: MJMLMMMTRD (to znamená moje milá maminko,mám tě ráda) - to jen pro představuJinak obdivuju všechny maminky,které mají děti od sebe jen chvíli,protože nebýt toho,že je Karkulka už velká a dost rozumná,těžce bych nestíhala.To mimčo vyžaduje velkou pozornost a mít ještě jedno malé dítě,které to nechápe,tak nevímTaky jsem si na Zuzanku pořídila šátek a to jsem si vždycky říkala,že vázat nechci,že se to nenaučímU Karolínky jsem měla předvázaný,takže s tím nebyla žádná práce,ale ten prý není úplně ideální,tak jsem si pořídila "klasický".A není to nic těžkého,i když ještě mám hodně co trénovat.Ven s ním zatím nechodíme,nemám na to oblečení (to jsem zjistila až teď,že existují nosící bundy nebo kapsy),takže zatím někdy nosím doma,když chce spát a nemůže zabrat (většinou teda zabere prso,ale ne vždycky).Shodou okolností jsem nedávno zjistila,že kamarádka,se kterou jsem chodila na základku,začala šít právě ty nosící kapsy a prodává je na fleru a domlouvaly jsme se,že až budu chtít,ušije mi.Ale plánuju to až na jaro.Jinak od narození měla Zuzanka kvůli kyčlím Frejkovu peřinku a na kontrole ve 4 týdnech dr.říkal,že je to mnohem lepší a měla ji nosit už jen na noc do konce listopadu.Pro jistotu jsem dávala ještě asi do půlky prosince,teď je bez ní a příští týden jdeme na kontrolu.Tak nám držte pěsti,aby to bylo v pořádkuOmlouvám se,že píšu páté přes deváté,ale nestíhám si utřídit myšlenky a makám,než se Zuzík vzbudí

Tak zase po roce

Je to téměř na den přesně rok, co jsem se tu naposled ozvala.Tak to zase shrnu.Jak jsme se odstěhovali od Otíkové bývalky, bydleli jsme v baráčku (to jsem psala tenkrát spokojeně...), kde nám naslibovali hory, doly - nájemní smlouva, trvalý pobyt, dělejte si tu co chcete, starý nábytek klidně prožeňte komínem... No,nakonec vše naruby.A "švagr", "opruzovatel příživnický", se samozřejmě taky nehnul do pryč.Finanční situace stále na bodu mrazu a přítomnost Otíkova bratra způsobila ponorku v mém vztahu s Otíkem.Dlouhý čas jsme spali každý v jiné místnosti a sex proběhl ztěží 2x do měsíce. Tak jsem si našla náhradu a utíkala od reality za jiným...Co čert nechtěl, stal se pro mě "tenhle" takovou drogou, že to stále není utnuté...ovšem konec je v plánu co nevidět z pár různých důvodů:1) Asi jsem kapku zabouchlá, (ale NECHCI být) a nesla bych hodně těžce, až by mě nechal z důvodu, že si našel normální vztah.2) On sám to chce ukončit, že prý začal brát Otíka jako kámoše a fajn chlapa a nechce mu to dělat...3)Vím, že patříme k sobě s Otíkem, jen jsme měli těžké období.No a...4)Nejspíš se s Otíkem konečně doopravdy pustíme do mimča a já si chci být na 100% jistá, že mimi bude Otíkovo.A teď mě ukamenujte. Jojo, zhřešila jsem - ale nelituji, protože nebýt toho, tak bychom šli rovnou s Otíkem od sebe a to by bylo peklo, protože vím, že lepšího chlapa nenajdu, jen holt ponorka je ponorka...A můžu být poblázněná jak chci, ale vím, že je to jen tím, že se mi od druhého dostávalo toho, co mi doma chybělo.A jinak..."Švagr" tedy nakonec vypadnul - jako spolubydlící k Otíkové bývalce Ovšem to až někdy koncem letošního léta!A dále...Když jsem jednoho dne přišla domů po noční, Otík byl v práci, dveře otevřené, majitelé na zahradě, zevnitř domu zbíječka...Bez toho aniž by dali vědět, že jako jdou do baráku...Byla to poslední kapka z jejich tupých hlav, šla jsem se nervově sesypat k mámě do vedlejší vesnice (pěšky, protože jsem neměla v tu chvíli ani drobné na bus u sebe, ztahaná po noční dvanáctce, nervy v kýblu,pláč, pláč, pláč), volala jsem Otíkovi, že nám drze vlezli do baráku, přeházeli věci jak potřebovali a začli kopat (byla blbě udělaná kanalizace totiž)...Otík odjel z práce, jeli jsme se s nimi zhádat , řekli jsme, že do týdne se odstěhujem a už od nás neuvidí ani vindru...Tak jsme dodrželi.Přišlo to shůry, že Otíkovi nabídla bydlení kamarádka - také baráček, navíc v podstatě novostavba a ještě ho vlastně stavěl tehdy právě Otík O minimum dražší, ale zase blíž do práce. Takže super! Sice máme společnou zahradu s babčou té kámošky, která jako jezinka chtěla furt lákat Tadeáška k ní domů do šíleného SMRADU a přecpávat ho sladkostmi... Ale to už jsem si vyřešila Ale...konečně bez "švagra", sami jako normální rodina a vše se to lepší mezi námi...Tadeášek stále bez školky, kvůli dalšímu stěhování (stěhovali jsme se teď v říjnu, do školky měsíc chodil tam, ale tady pak nebylo místo a tam je to dálka odsud). Takže ho čekají až předškoláci příští rok. Táhne nám na pátý rok. Je drzý, komunikativní, má sílu za tři, cca 18kg, cca 105 cm... Jednou se mu téměř podařilo podpálit barák, ale jinak je to mazlivé zlatíčko Něco nového vždycky musí chtít vědět či umět sám, když ho chci učit já ze své vůle, tak to nééé Tatínek na synka úplně prdí a začíná dělat problémy už i s alimenty. Vlastně pardon, teď mu donesl něco k babičce na Mikuláše... Asi je naměkko z toho, že každym dnem s tou svou můrou čeká synáčka druhého Tak snad abych to uzavřela...Žádnou tu dovču jsme nestihli Ale jak jsem slibovala, během roku 2015 mě opravdu můžete očekávat v kolonkách typu "Snažilky" a pak "Těhotenství..." (31.12. dobírám antinu)Tak zatím hezký zbytek roku a krásné svátky!&s34

Stále něco nového

A já se tady mmoc neukazuju.Nejnovější poznatek-to že někdo má 2 děti neznamená že zvládne temná zákoutí duše toho třetího.Náš nejmladší dvouletý drak je prostě prevít.Po nočních záchvatech vzteku kdy 2-4 za noc dokázala probudit celý barák(ano,po pár dnech nás sousedi fakt milovali),po vyšetření na neurologii včetně natočení EEG,kdy jsem se dozvěděla,že dítko je naprosto zdravé a prášky na hlavu nejspíš budu potřebovat já....po jejich radách které kupodivu zabrali,děsím se co mě ještě čeká.No z neurologie jsme odcházeli s verdiktem-naprosto zdravé ,socializované dítko,hrubá,jemná motorika i pohyb na věk 2 let vynikající jen je svéhlavá,lehce hysterická a hyperaktivní.Rada na závěr-pokud chcete klidné noci,dítko neprovokovat příkazy a zákazy,hlavně večer jí nerozčilovat,dodat dostatek potravy na noc,protože někdy se tyhle záchvaty objevují když klesne hladina cukru v krvi,no a doufejte že začne brzy mluvit,bude to snažší.V praxi to vypadá tak,že zatím co velký jdou ve všední dny spát ve 20hod.naše nejmladší jde až ona uzná za vhodné-mezi 20-23hod.Večeří se u nás tak okolo 18,30,takže když vidím že se mládě nechystá s velkýma do postele,připravím jí ještě v těch 20hodin talíř s nějakou potravou okolo které chodí a méně či více uzobává.Pravda,funguje to a ten hajzlík pak v noci chrápe a do minimálně 6 hodin je klid-oceňuju já i sousedi.Kde jsou ty časy,kdy jsem tvrdila že dětičky mají být večer v posteli abych měla klid,drak mě přesvědčil o tom že mám smůlu.Podobně funguju i přes den.Dám před dítko potravu,to jí uzná za naprosto nevhodnou a vztekle sebou třískne o zem.Rezignuju a v podstatě jí nechám vybrat a z lednice sežrat co chce.Někdy je to problém,ona totiž stále nijak moc nemluví a ve vzteku už se nedomluví vůbec,je hlavolam co zrovna teda chce aby přestala ječet a mlátit sebou o zem.Někdy přemýšlím,jestli se dožije toho ,že z toho vyroste.Jirka-stále pohodář.Škola mu nedělá ani ve druhé třídě problémy a pokud přinese 2 je to jen jeho nepozornost,né že by to neuměl,ale zkazí něco protože to odflákne.Hlavu si z toho nedělá,minule na můj dotaz,proč přinesl zbytečnou 2 z matiky odvětil,že už je ve druhé třídě tak se trochu zkazil.Jituška ovšem jako prvňák nezklamala.Škola jí baví,chodí do ní ráda,ovšem jde tak trochu mimo ní.Takže je naprosto běžné,že tu nepřinese penál,tu zase nějaký sešit,úkol někdy ví,někdy ho lovím po spolužácích....Zatím teda nosí v podstatě jedničky,jen tedy psaní je horší,ovšem je to moje práce.Co í do tý hlavy nenatluču,to jde jaksi mimo.Jen pro představu,celou sobotu a větší část neděle mě trvalo vysvětlit jí co znamená +a-.Takže když to shrnu,zatím to vypadá že první potomek se vyvedl nejlépe,opakováním jsme to jen zhoršili Manžel po jednom zvlášt vydařeném záchvatu nejmladší prohlásil,že my mít 4 dítko,tak se narodí jako masový vrah.

Ani já nezapomínám

Všechny zdravím koťata

Pozdrav po půl roce,

Zdravím Vás kočky. Půl roku jsem tu nebyla. Byl to zvláštní půlrok, těžký ale i hezký. Dorotka už je šestiletá vytáhlá žába, chytrá jak opice. Vašíkovi bude 20 mměsíců a je prostě boží. Docela dost mluví a je s ním fakt sranda. Já jsem začala trošku hrát v jednom brněnským divadle, tak je to fajn. Vlastně chci tímto pozvat Pražandy - zítra, to znamená 4.11.hrajeme ve 20:00 v divadle D21 - je to někde na Vinohradech, představení Kam oko dohlédne. Je to výpověď tří žen o domácím násilí. Budete- li mít čas a chuť jste zvány, stojí to určo za vidění. Brňandy zvu na 10.prosince do Kabinetu múz.Mějte se tu hezky! Počtu si co u Vás notého a zase časem nakouknu.