banner

Záhady, mysteria a duchovno - nové diskuze

Za námět děkujeme Nobby.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Nové diskuze

Celkem 401 příspěvků

The Secret

Holky super kniha.Práve ju čítam

muj sen\"predstava nebo pravda?

holky v nedeli se mi zdalo ze letim na docvcu letadlem(podotykam ze si to strasne preju,jelikoz jsem jeste v letadle nesedela),byla to bomba,ale takove ty vsedni problemy(ze nejsou penize a co deti a tak)....to vse bylo,ale nakonec jsm odleteli a bylo to supet akorat jsem citila takovy divny pocit kvuli detem a druh den jsem precetla zpravu na netiuuu o tom ztroskotani letadla na hrbitove...myslite ze to muze bxt souvislost?

Další letadlo

Honafo......co na to říkáš???

Sen

Ahoj holky, na dnešek se mi zdál takový podivný sen a pořád ho mám v hlavě. Kvůli hrozícím výbojům elektrického proudu byly mně a mým kolegům z divadla přilepeny na zuby - hlavně na stolišky, jakési zelené skleněné kuličky. Mělo to nějak zabránit vyhoření kvůli tomu proudu.Měli jsem toho plné pusy. Mě se ty koule začali odlamovat z pusy společně se stoličkami. Trošku to bolelo a krvácelo a cítila jsem kyselou chuť rány v ústech. Ale bylo to docela úlevné. Byla jsem ráda, že už tam ty koule nemám a taky tudíž nemusím zasahovat proti tomu elektrickému proudu. Fuj dotěď to ještě cítím. Vyznáte se některá ve výkladu snů? Vým, že padající zuby ve snu jsou v psychologii považovány za typicky ženský projev úzkosti. Ale ten el. proud a ty kuličky?! Hm, hm, hm....

neda mi to

jak ctu o cem tu pisete, tak s epridam..uz jsem psala jak se mi zkomplikoval porod cisarem a zacala jsem odpoledne krvacet do bricha,,delalo se mi stale na omdleni a zalevalo me horko...zacalo to potom co jsem uz mela deti u prsu a konecne je videla...takze jsem mela desnej strach co se deje, a kdyz me vezli na sal znova s tim ze uz krvacim vsude a davali mi uz asi 3 transfuzy..byla jsem vydesena a bala se ze to nepreziju..jak nemam krevni desticky a najednou se u me na sale objevil muj dedecek..nemohla jsem byt jeste uplne mimo, protze jsem se zaroven bavila s doktorem a jeste me neuspavali..a deda me zacal hladit po rameni a rikal ze at s enebojim, ze prece jsem necekala na deti tak dlouho abych sla hned za nim..on je uz pres 20 let mrtvy,a ze bude celou dobu s emnou..po probuzeni jsem s eptala , jestli me nekdo hladil apod..a pry ne, a pry jsem se celou dobu operace a i pak do probuzeni usmivala..ja mela dedu strasne rada a on byl hrozne mirnej a klidnej clovek..tak verim,ze byl stale se mnou...

Neuvěřitelné?

Holky nevím co si o tom mám myslet, vůbec tomu nějak nerozumím,ale co se stalo. O smrti našeho kamaráda jsem vám říkala. Bylo to před 14 dny. No a ten den když jsem se to dozvěděla se mi udělalo zle, začaly mi těžké migrény a ty mi vydržely až do téhle středy, kdy měl pohřeb. Já tam tedy nebyla, právě proto, že jsem se citíla tak mizerně, že jsem z postele skoro vůbec nevstávala. No a od středy večer je mi zase dobře. Tak to mi vysvětlete co to bylo..mělo to nějakou souvislost? Nevím..

Dotek anděla

Holky to co vám napíšu tak je moc krásné.Stalo se to manželovi.Jel ve švédsku naposledy z práce.Čekal na zastávce autobusu.Byl tam sám.Podíval se nabe a pomyslel si.Jak je to nebe hnusné,šedivé,mrazivé.Tu se z ničeho nic objevil divný člověk.Začal chodit sem a tam a s hlavou zakloněnou si pro sebe něco brblal švédský.Pak přišel k Martinovi a řekl mu anglicky,podívej na to nebe-je takové hnusné ,šedivé ,mrazivé.Ale ty se neboj ty už brzo uvidíš krásné modré nebe.Takové krásné jako jsou modré oči tvoji ženy a dětí.Martin se na něho podíval a říkal-Ty jsi anděl?A cizinec řekl-MOŽNÁ.A odešel.Když se Martin vzpamatoval chtěl s ním ještě mluvit.On už tam nikde nebyl.

přes den se nebojím

Ahoj holky mysterky :) Já vím, že jsem před časem tady napsala, že už tu nikdy nevlezu, protože se pak šíleně bojím, ale stejně mi to nedá. Teď je bílý den, tak snad to nebude tak zlé. Četla jsem zpětně vaše příspěvky a rozhodně si nemyslím, že jste blázni, já tomu věřím, jen se bojím nějakého ducha vidět nebo cítit, i kdyby byl hodný. Poslední dobou mám ale hrozné nutkání se nějak spojit se svou mrtvou sestřenou - umřela loni, necelý měsíc před narozením Klárky, na rakovinu. Bylo jí stejně jako mě 27 a měla těsně před svatbou. Myslím na ní každý den a skoro vždycky u toho brečím. Měla jsem ji fakt hrozně moc ráda, vyrůstaly jsme spolu skoro jako sestry (bydlely jsme vedle sebe), takže mám strašně moc krásných zážitků. Moc mi chybí a je mi líto, že už Klárku nestihla poznat. Jezdíme sice s kočárkem za ní na hřbitov, když jsme na návštěvě u našich, ale i tak... (no a teď zase bulím )Prostě jsem chtěla říct, že z ní bych asi strach neměla, kdyby se mi tu objevila. Dokonce bych i byla ráda, kdyby jsme mohly prohodit pár slov..

Můj šestý nebo jiný smysl?

Občas se mi stává,že tuším že se někomu stane to nejhorší, že někdo umře..Začala jsem to pozorovat v roce 2003. Nejdřív v srpnu,kdy jsem se v noci ve 3 ráno probudila s pocitem, že někdo z mých blízkých zemřel. Ráno jsem se dozvěděla, že opravdu ve 3 zemřel děda. Další přišlo o 4 měsíce později, můj druhý děda..byl už víc jak 6 týdnu v nemocnici a zrovna na mě vyšla návštěva, ale už celou cestu do nemocnice jsem měla tak nepříjemný pocit, že je něco špatně, že si s dědou už nejspíš ani nepopovídám. A taky že ne. Jen jsem dorazila do nemocnice, představila se, přišel doktor, posadili si mě a oznámili, že děda umírá. Měl před sebou poslední půl hodinu.V podstatě čekal až já příjdu..Nedávala jsem po tom už tomu žádný význam, ale minulou neděli se mi to stalo opět.Psala jsem do baby aktuálně, jak nám zemřel kamarád. Holky já se ráno probudila s tím nepříjemným pocitem, že se někde něco stane, vztahovala jsem to na sebe, tak jsem raději vše zrušila..no a ve čtvrt na dvě odpoledne mě tak píchlo u srdce a to se to zrovna stalo (mimochodem bylo to ve zprávách - lyžař bez helmy narazil na pařez :-(( ). Kdybych věděla koho se to týká, třeba jsem mohla nějak zasáhnout..ale tentokrát o koho jde nějak selhalo. Občas taky vím, že mám návštěvu. Můj děda,který vyrůstal v domě,kde bydlím a nepoznal svou pravnučku, nás občas navštíví..Cítím to, takové chladné proudění, občas vidím i obrysy..je to zvláštní pocit,ale musím říct, že docela uklidňující, vím, že na nás někdo dohlíží..Nebo když jedu na Orlík, tak tam ten náš dědek (ten druhý) sedí na lavičce a kouří tu svou cigaretku..Víte nikdy jsem na tohle nevěřila,myslela jsem, že to není možné..ale asi něco takového opravdu možné bude.

duchové se loučí

Tak jsem si řekla, že tady taky připěju. Bylo mi 15 let a tatínek mi umíral na rakovinu plic. Naši byli rozvedený, tatínek bydlel u babičky a já ho navštěvovala. Tu noc mi bylo z toho smutno a brečela jsem. Tatínek už nebyl dávno tatínek, byl už 6měs. nepohyblivej na lůžku v bolestech. A já si už přála aby umřel. V tom jsem cítila jak nademnou někdo stojí, když jsem se otočila samozřejmě tam nikdo nebyl. Ale já ho cítila, nevěděla jsem, že je to on. Strašně mě to vyděsilo. Druhý den mi oznámili, že tatínek v noci umřel. I když jsem si to už přála, tak mě to moc bolelo..Popár letech tuším léto 2006 jsem opět v noci nespala a zase někoho cítila. Vím, že tam někdo byl a nebyl vidět. Vzbudila jsem manžela a řekla, že se bojím, a on "čeho?" Neodvážila jsem se mu to říci, aby mě neměl za blázna. Říkám "nevím". Ráno mi říká "to máš z těch filmů.." Říkám "ne, ne to byl děda nebo babička" a on mi říká " vždyť babička ještě žije, ne?" říkám " co ty víš?" (v tu dobu byl děda asi měsíc po smrti) Večer mi volali, že babička v noci umřela.. Jak zazvonil ten telefon, tak už mi to bylo jasný, co mi řeknou..Manžel nevěřícně koukal a měl husí kůži.

Tak to tady trochu odlehčím

Dnes ráno jsem našla na sedačce hnědý flíček,čichnu a co myslíte.....hovno!!!!!Tak jsem všude chodila,koukala Anetce do kalhotek,přemýšlela,ale nic.Myslíte že nám to tady udělal DUCH !???????????

Tak co si o tom myslíte?

Tak som zvedavá,čo si myslíte o dátume 21.12.2012.Všade s tím strašia tak som sa už začala báť.

nejaky kouzelny vlny

Holky,tak mam asi nejake schopnostiMame tady takove to topeni typu klimatizace, ze to zene ven teplej vzduch.Je tam termostat, tak to sepina jen chvilema, kdyz se to dostane pod danou teplotu a chvili to zene ten horkej vzduch a pak to vypne.kdyz se ale divame na TV tak je to dost otravny, protoze to dela hluk a ja spatne slysim a nerozumim.Tak jsem se uz po par minutach nastvala a zvedla se do sedu,ze jdu to blby topeni vypnout a ono se to v tu vterinu jak jsem si sedla vyplo.Terry rikal,ze se topeni leklo,ze na nej jdu, tak se radsi vyplo.Dalsi den jsem jen nastvane zvolala:"topeni!!!" a take se hned vyplo.Pak dalsi den mel terrymu zavolat jeho kamaradk Colin jestli se konecne sejdeme.A ja se jen zniceho nic zeptala: "uz ti volal Colin?" a v tu vterinu mu zacal zvonit telefon a kdo volal? no Colin.No nemam ja nejakej telepatickej dar?!

Ruce na sedačce

Tohle se nám stalo letos kolem Vánoc..bydlíme s naší mámou v RD. Ale máme samostatný byt v podkroví. V obývaku pod okny máme černou koženkovou sedačku..Jednoho víkendu se vzbudíme a jdeme na najíst do obývaku. A na té sedačce pod okny byli obtisky dvou velkých rukou. Obtisky byli úplně bílé, mastné a byli na nich vidět čáry, co máte na ruce. Jedna ruka byla na opěradle, druká na sedáku - a obě byli pravé!!! Nikoho z rodiny to ruka nebyla - všichni jsme zkoušeli dát ruku k tomu obtisku! Ta ruka měla hrozně dlouhé prsty!!! Byli jsme tak zblbý, že jsme to umyli!! škoda, že nás nenapadlo vyfotit to! Takže by to byla ruka ,,toho,, co Kubík vidí??? Nebo tu máme duchů víc???

Náhody???????

Byl pátek,já pracovala v obchodě...Dopoledne jsem chtěla zavolat mamce ,tak vezmu telefon dám si do předvolby M..vyjede mi mamka,volám a najednou se ozve:"volaný účastník není dostupný"..S brbláním telefon pokládám a koukám,nevolám mamce ale babičce,pozastavím se nad tím,když jsem přeci zmáčkla M,néé B..no nic,asi už mi šibe,vytočím opravdu mamku,povídáme a na omyl jsem poněkud zapoměla...V poledne se jdu projít na náměstí,no a vlezu na námku do obchodu s hadrama..Koukám,jé to je pěkný černý tričko,vezmu si hned dvě,jsou za super cenu..Koupím,mám radost,jdu zpět do práce a pracuju do večera..Po práci jedeme s manželem za mou sestrou na chatu kde jsme přespali do rána.V sobotu jsem šla opět do práce a byli jsme domluveni že po práci přijedeme k sestře,tentokrát domů na celý víkend.Původně jsme měli být na chatě ale nepřízeň počasí nás odtamtud vyhnala..Sestra bydlí ve stejném městě co naši rodiče a babička.Druhá babička ten den měla narozeniny,ta bydlí jinde a bylo v plánu že naši rodiče v sobotu po obědě pojedou pogratulovat..No a my jsme se se ségrou domluvili že já koupím po práci kytky pro babi k narozkám a po rodičích je pošleme..Takže jak bylo domluveno,tak se stalo..Koupila jsem kytí a jak jsme dorazili k ségře tak volám mamce,že jim donesu kytky pro babí než pojedou..Mamka mi řekla že už jsou u babičky že jeli hned ráno.Tak jsem byla na mamku naštvaná že nám to nedali vědět,že máme ty kytky,no nic,v dobrém jsme se rozloučili..V zápětí volá zpět táta na mobil švagra a vysvětluje proč odjeli už ráno...Babička tátovo maminka,co bydlela vedle mých rodičů,v pátek dopoledne náhle zemřela...Takže se jim změnili veškeré plány a odjeli už ráno a nám nedali nic vědět,neb nám chtěli vše říct osobně až v neděli,protože věděli že nás tato ztráta hodně raní,a mysleli že jsme do neděle na té chatě.Nicméně se to odehrálo koncem dubna,já mám narozeniny 8.4.Potom co jsme se to dozvěděli,brečeli jsme,vzpomínali,najednou vstala sestra od stolu,šla do šatny a přinesla mi balíček,s tím že to mám od babičky k narozeninám.Pár dní potom co jsem měla narozeniny,protože bydlím daleko,donesla babička dárek k ségře ať mi to sestra dá..Proč??nevím!!!V balíčku byla bonboniéra MODRÉ Z NEBE a silonky.Potom jsem vstala od stolu já a vyndala dvě nová černá trička...Vzali jsme se sestrou kytky co jsme měli pro druhou babi a odnesli jsme je na rodinný hrob,jakoby pro babi co zemřela den před tím...Postupem času mi začalo docházet že je tu moc otazníků a nevím proč????Ten hovor??Ta černá trička??Šli jsme v nich se sestrou babičce na pohřeb.Počasí co nás vyhnalo z chaty o den dřív??Ten dárek pro mě??Proč mi ho babička nemohla nechat u ní doma,chodili jsme k ní..Stejně často jako k sestře!!A proč zrovna modré z nebe??Ty kytky??Proč jsme nekoupili bonbonieru,nebo něco jiného??Doufám že jsem tenhle příběh napsala aspoň trochu srozumitelně..Je to už několik let,ty otazníky už ve mě nejsou,neb vím že to takhle mělo být,že to babička měla promyšlený,její ztráta nás všechny hodně ranila,stále na ní rádi vzpomínáme a já si potom všem myslím že tu nad námi babí někde je a vidí jak se máme a jak roste náš Filípek a tak....Původně jsem se do tohohle příběhu nechtěla pouštět,neb jsem si říkala že to bude dlouhé vysvětlování,ale nakonec když tu byla ta výzva tak jsem si s tím tu práci dala...Není to proto aby jste se báli,ale aby jste věděli že něco mezi nebem a zemí určitě je a toto je jeden z dalších důkazů!!!

Záhada..

Tak sem taky něco napíšu, abyste neřekly! Od doby, kdy začal Kubík vnímat věci kolem sebe - každé ráno, když mu kolem 5-té hodiny přebaluju plenku, kouká nade mě a usmívá se. Od doby, kdy umí na pozdrav zamávat, tak už i mává! Dělá to jen ráno a u nás v ložnici. Když ho na dopolední svačinu posadím do židličky a dám mu rohlík - kousne si on, dá kousnout mě a pak se otočí napravo a dává někomu kousnout. Vždycky se hrozně rozčiluje, že to prázdno nekouše. Začne na něj křičet a různě gestikulovat. A tohle dělá pořád dokola, dokud rohlík nesní! Že by tu s námi někdo bydlel???

Duch starousedlík..

Tady v paneláku v jednom bytě bydlí duch..Naši známí si koupili byt od jedné známé a vesele bydleli...Jednou šla kamarádka večer z koupelny a na chodbě stála postava..Zaječela,bála se ale postava stála dál ,nehýbala se..No a od té doby se jim ten duch tam zjevoval,neškodil,jen koukal a byl vždy na stejném místě..Když to řekla té předchozí majitelce,se slovy:"hele víš co se mi včera v bytě stalo??"Ta jí hned bez váhání odpověděla.."jo vím,už jsi ho viděla,viď..."Takže milostivý pán se zjevoval i jim..No a teď před půl rokem si tito naši známí koupili baráček takže do bytu putoval další majitel...Tohle všechno vím z vyprávění,pana ducha jsem neviděla,ale docela by mě zajímalo zda tam bydlí stále..Mě by to bylo teda hodně nepříjemný ASI a až mě z toho mrazí i teď když to píšu....

Studánková víla

Jak jsem jezdili s malou Gabkou(asi 2 roky) na chalupu.Často si hrála u studny.Říkala,že tam je paní a něco jí říka.Tak jsme jí dali papír a ona nakreslila spoustu takových čár a klikyháku,že to bylo jako víla v pohybu.Jako by tančila.Nebyla to ,ale hodná vílá,byla zlá a chtěla po Gabce aby v noci utekla a šla ke studánce.A když tam byla Gabka s našima sama,tak se v noci vzbudila a šla do lesa.Mamka se vzbudila šla jí zkontrolovat a Gabka nikde.Byli všude otevřené dveře,až ven.Chyběli gumáky.Mamka se rozběhla zoufala do lesa a tam stála Gabka celá mokrá.Naštěstí už se vracela.Říkala,že šla navštívit vílu do domečku,ale,že na ní křičela tak šla domu.Nedávno jsem se o tom bavila s mamkou a tak jsme se zeptaly Gabky jestli si na to pamatuje.A ona říkala,že si vzpomíná jen,že stála před dveřmi a byla jí zima.Jinak nic.Mamka se ještě dnes celá třepe co všecko se mohlo tehdy stát.

Silvinko, Honafo a ostatní..

Holky, napište zase nějakej strašidelnej příběh, kterej se vám stal. Mě to hrozně baví číst!!! Ale poslední dobou tady toho moc není!!! Díky

karty

Včera jsem si pořídila tarotové karty,jsou od Ivy Huttnerové.Mám z nich radost.Celkem rychle jsem se ve všem zorientovala,akorát s jednou věcí si nevím rady,tak prosím,kdo má zkušenost poraďte.Výklad začíná tím,že se zamíchají karty a člověk si určí osobní kartu...Pak už se rozdají karty,to už vím co a jak.No a tady s tou osobní kartou tápám.To si ji má vytáhnout z balíčku,dát někam na bok,nebo vrátit zpět?A co potom s tou osobní kartou?Nijak se o tom v tom návodu nezmiňují.Snad jsem napsala srozumitelně co mám na mysli...

viz články o strašidlech

Včera k večeru jsem si to tu pročítala a taky přispěla, jenže když jsem pak vypla počítač, tak jsem se začla strašně bát...manžel s tchánem na pivu a já s Klárkou sama doma...no hrůza, pořád jsem se otáčela a koukala všude možně, jestli někde někdo nestojí...Už do téhle rubriky nevlezu!! Nebo aspoň nebudu číst podobné příspěvky Jsem hrozný strašpytel

Děda tu byl chvilku s námi

Víte jak se říká že duše po smrti hned neodejde a je tu chvíli s námi.Taťka umřel když bylo mojí Barunce 2,5 roku.Šly jsme z procházky,já zavírám dveře do bytu a ona začala křičet,,mami nezavírej,jde ještě děda,já jsem se po ní jen ohlédla a ona začala usedavě plakat proč jsem dědu zavřela že ho to teď bolípak o pár dní později jsme šli zase ven a ona držela jednou rukou mě a druhou měla ve vzduchu,když jsem se jí ptala co dělá,řekla mi že se drží dědy za ruku,řekla jsem jí ať toho vymýšlení nechá,že tu děda není a ona se na mě podívala s podivem v očích a otázkou mami???ty ho nevidííííšššš?????Já jo.Pak mi ještě několikrát říkala že jí děda chodí večer dávat do pokojíčku dobrou noc.Občas mi přeběhnul mráz po zádech ale ve skrytu duše jsem byla ráda,že když ho nevidím já,vidí ho aspn moje holčička a byla jsem mu za to vděčná,že jí hned neopustil.

Stašidlo

I my máme doma naše domácí stašidlo.Trošku nás zlobí,ale nebojíme se ho.Často bere podobu někoho z nás.Když byla Gabka malá viděla ho jako velkého tatku.Uplně se jeden čas bála jít do pokoje,že tam je škaredý tatka.Ten přitom byl se mnou v obyváku.Pak když jsem měla Zuzanku čerstvě narozenou a byla jsem s ní sama doma.Tak jsem jí jednou slyšela zpívat a povídat si.Uplně zřetelně.Šla jsem se na ní podívat,měla tak týden a ona sladce spinkala.Nebo se semnou manžel baví v předsíni.Pak příjde do obyváku a diví se co tam dělám,že jsem byla jinde.Ted takhle viděl Honza Zuzanku.Dělá nám i plno jiných naschválu.Třeba pouští vodu.Drží peřinu a podobně.Někdy nám i pomuže.Něco dva dny hledám a pak je to zřetelně na očích.Mi nějak nevadí a ono nás má asi taky rádo.

tv

Ted tu koukám na volejte věštce a zrovna je tam kolegyně numeroložka a ta říka,že řeč čísel se neplete a má pravdu.

smekám

Jsem tu nově zaregistrovanáa když si tady tak pročítám všechny diskuse tak už se koukám docela dobře znáte.HONAFO ted jsem dočetla tvou předpověd na nový rok a musím říct že my trochu zatrnulo při pohledu na datum tvého novoročního výkladu. Zvlášt po již naplněných přdpovědích. Moc tě zdravím a opravdu smekám.

tak bych řekla, že Honafě vyšla další předpověď - to neštěstí v Austrálii - už je to tady - povodně a pořáry Moc jsem si přála, aby to nevyšlo, ale bohužel

Smrtáci

Mezi námi je spoustu lidí,kteří přitahují smrt.A v jejich okolí se často umírá.Martinuv kolega z práce si vzal 4 násobnou vdovu.A to je ženská co má 35 let.Ted jsem se dověděla příběh jednoho pána.Ten má 30let a až byl dalo by se říct přímý svědek u 9 smrtí.Ted se mu ovšem stala trgedie největší-zabil neštasnou náhodou svoji manželku.Ještě před týdnem bylu u našich na chalupě a ted byli na pohřbu.Oni měli taky chalupu a káceli tam stromy.A on kácel jeden na kopci a ona mu šla pomáhat.Vzala kolečka,že bude nakládat větve.Šla pod tím kopcem a spadl na ní ten pokácený strom.Chudák chlap vubec netušil,že mu tam poleze.Ani jí neviděl a ani neslýšel.Pak šel stále v domění,že je žena doma,ten strom rozřezat.A jak byl v pulce teprve potom tam uviděl tu mrtvou ženu,pod tím stromem.Neměli ještě ani děti,vzali se teprve nedávno.

Já se picnu

Když jsem to tady zavřela a šla zpátky na seznam,tak první věc co čtu-Do česka míří vychřice.No já už se začnu asi těch svých předpovědí bát.

Honafo,další trefa....

Gabi,když jsi psala,že k sobě lidé budou mít blíž,tak ses trefila.Dnes se vyřešil jeden rest,co jsem v rodině měla.Nevěřila bych,jak moc se mi ulevilo a je mi tak hezky u srdce.Vůbec jsem nepočítala,že to zase bude dobré.Jsi fakt dobrá předpovídačka

Zase trefa

Nechci se chlubit,ale ted otevřu net a čtu.Nad španělském se srazily 3 stíhačky.A spadly jak jinak než dolu na zem.A co byla moje předpověd-letos budou padat věci z nebe na zem.A to nezminuji tu včerejší střechu.Z letadla to vypadalo jako by na ní přistál meteorit.Jo jo čísla nelžou.

Špatné spaní

Kdo mě zná, ví, že bych si přála miminko, ale okolnosti nám to zatím nedovolují. Poslední dobou špatně spím. A jelikož jsem v kontaktu a stýkám se pouze se samými snažilkami, těhulkami nebo rodičkami, dost to ovlivňuje mé sny. A není mi to moc příjemné, protože takový sen mě dost unaví. Po sobotním dni stráveném s jednou snažilkou se mi zdálo, že mám dvojčata, která leží v kočárku a strašně pláčou a já se o ně neumím postarat. Pak na mě někdo zařve, ať už je konečně přebalím, tak je přebaluji, ale nejde mi to, dvojčata jsou úplně po..., špinavé a já je neumyji, ale dám čistou plínu a děti pláčou dál. Včera jsem konverzovala po ICQ s těhulkou, která si mi stěžovala, že je v 19.tt a ještě necítí pohyby, ale když se zvedá třeba z postele, tak cítí, jak ji dloubne něco do žeber. A mně se v noci zdálo, že jsem těhotná a bolí mě bříško a roste mi před očima a zvedám se z postele a najednou mě miminko kopne a já křičím hurá, hurá, už cítím pohyby. V tom se začnu dusit, protože někdo vypouští černý štiplavý kouř z komína a já se bojím, abych o miminko nepřišla. Proč na mě okolí tak působí?

Zapomnětlivost nebo poltrgajst :-D

My máme doma světelného poltrgajsta Poslední dobou rozsvěcí lustry a lampičky. V sobotu jsme jeli na výlet do jižních čech, dala bych ruku do ohně za to, že jsem zhasla (vyjížděli jsme brzo ráno). Naši bydlí vedle nás a oknem viděli, že se svítí, táta začal jančit, co se stalo, že jsme neodjeli... no, ale my odjeli, jen se prostě nějak záhadně po našem odchodu zsvítilo

Už je to tady

Tak holky to koukáte co jak jsem se strefila.3.1 jsem tu napsala,že něco spadne z nebe do vody.A ted koukám a ono tam spadlo,přistálo letedlo.Neříkám,že už je to ono.Je to jen znamení,těch se objeví ještě několik,které dobře dopadnou.

Zone Reality

Holky, koukáte některá na tomto tv kanálu na Hon na duchy, Nevysvětlitelné záhady nebo Za hranicemi náhody? Já se na to ráda koukám, ale pak se bojím dojít i na záchod!

Nový rok

Tak je tu nový rok a já jsem si udělala numerologickou předpověd jaky u nás a ve světě bude.Tak schválně na kolik mi to nakonec výjde.Lonský rok byl 1 a ten nepřál partnerským vztahum a všichni co spolu neměli být tak se rozešli.Letos je 2 a to právě přeje vztahum.Lidi budou mít k sobě blíž,né jenom partneři,ale i vztahy v rodině nebo na pracoviští budou lepší.Náš národ čeká pořádný sešup,jako by z kopce dolu.Týká se to cen,zlevní zboží i domy.Co se týče počasí,bude hodně větrno,možná i nějaká ničivá vychřice.Bude foukat v létě i v zimě.Jinak nějaké razantní změny nás nečekají.Ve světě,řekla bych,že v austrálii se stane nějaké neštěstí.Spadne něco z nebe,možná letedlo,možná meteorit.Bude to velká síla a zaplaví i pevninu.A zase ve znamení dvojky,lidé se semnknou a vzájemně si pomužou.

okno

Můj táta má "dar" že vidí odcházet duši člověka který umřel.Když umře někdo z jeho známích tak se s ním přijde rozloučit. V noci mu klepou na okno a když vstane tak tam vidí toho člověka co čerstvě umřel. Ale protože o tom nechce mluvit tak nevím jak ten člověk vypadá jestli je jenom v mlze nebo tak něco

Pohádky

Věřím,že lidové pohádky a báje se zakladají na pravdě.Že lidi jsou pořád stejní at je jakakoliv doba a dějí se jím stejné věci.Vodník-to je jasné- podobný případ se ted stal tomu malému chlapečkovi co se utopil v té strouze na konci zahrady.Smolíček pacholíček-zase přiklad z minulého týdne,kluk chodil sám po lese pak ho našliHloupý Honza-jako dítě nic moc,člověk kterýho oklolí nechápe.On,ale odjede a udělá štěstí.Červená karkulka-normální případ uchyláka v lese.Dítě to muže vnímat,jako,že to bylo zvíře.No a tak by se to našlo na každou pohádku.Vždycky,když vidím nějaký takový zajimaví případ v televizi už přemýšlím,k čemu to přirovnat.

Dudlíkový šotek?!

Holky, já nevím, ale je to divné...minulý týden si Kubík hrál v obýváku, dudlík v puse. Najednou slyším, že mu vypadl z pusy - klaplo to o podlahy. Kouknu se - dudlík na zemi vidím. Tak za 2-3 minuty se zvednu, že dudlík Kubíkovi dám a nic...nide nebyl. Nechala jsem to být, že ho časem najdu, že je třeba někde zapadlý..po týdnu jsem ho začala hledat - už mi přišlo divné, že jsem ho nenašla dřív. Odsunovala jsem nábytek - nikde nic. Měli jsme dva dudlíky, takže jeden byl ztracený, druhý měl Kubík. Jenže najednou si zase Kubík hrál, zase jsem slyšela klapnutí dudlíku o podlahu - kouknu kde je dudlík a ten nikde. Takže jsme za 10 dní ztratili dva dudlíky, které nikde nejsou..no chápete to? Máte někdo nějaké vysvětlení?

Dudlíkový šotek?!

Holky, já nevím, ale je to divné...minulý týden si Kubík hrál v obýváku, dudlík v puse. Najednou slyším, že mu vypadl z pusy - klaplo to o podlahy. Kouknu se - dudlík na zemi vidím. Tak za 2-3 minuty se zvednu, že dudlík Kubíkovi dám a nic...nide nebyl. Nechala jsem to být, že ho časem najdu, že je třeba někde zapadlý..po týdnu jsem ho začala hledat - už mi přišlo divné, že jsem ho nenašla dřív. Odsunovala jsem nábytek - nikde nic. Měli jsme dva dudlíky, takže jeden byl ztracený, druhý měl Kubík. Jenže najednou si zase Kubík hrál, zase jsem slyšela klapnutí dudlíku o podlahu - kouknu kde je dudlík a ten nikde. Takže jsme za 10 dní ztratili dva dudlíky, které nikde nejsou..no chápete to? Máte někdo nějaké vysvětlení?

STRAŠIDELNÝ DŮM II.

Tak písnu něco o návštěvách Michala u mojí neteřinky a o příhodách v celém vchodě, kde bydlí moje sestra.Moje sestra se do tohoto vchodu přestěhovala po rozvodu s manželem. Je to vchod sociálních bytů, takže tam většinou bydlí maminky s dětmi bez táty.Moje neteřinka, když dorostla do věku, kdy dokázala mluvit, občas se chovala podivně.Třeba jsme si hráli v pokojíčku, najednou zvážněla, podívala se ke stropu a řekla "Jdi, pápá". Koukali jsme na to se smíšenýma pocitama. Pak začala vyprávět o nějakém Michalovi, že si spolu chodí do pokojíčku hrát a někdy z něj mívala i strach. V tom se s vyprávěním podivných příběhů připojili i jejich sousedky. K jedné z nich vždy po druhé raní přišel jakýsi dospělý muž, sedl si do křesla a koukal na ní jak spí. Když se ona na něj zadívala, tak zmizel. Druhá sousedka povídala, že její pes se občas zjančil a začal běhat po bytě a štěkat. Pak jednou v noci se vzbudila a viděla stát u okna nějakou postavu. Myslela si, že je to syn, který k ní občas jezdil na návštěvu a tak ho poslala spát. Až ráno si uvědomila, že tentokrát u ní syn není. Nakonec se dohodli a pozvali si kněze a nechali si své byty vysvětit. Neteřinka se najednou o Michalovi vůbec nechtěla bavit. Šla jsem ke kartářce a zeptala se jí na to. Koukla do karet a vyčetla z nich, že na tom rohu, kde teď stojí celý jejich vchod byl za války hromadný hrob. Viděla tam malého chlapečka, který prostě ani neví, že již nežije. Ještě za života ho dostal na starost jeden z mladších vojáků a ti dva prý zemřeli spolu. Nyní ten starší Michal se stále stará o toho malého. Tak jsem si neteřinku vzala stranou a řekla jí, že se mě ona ani Michal nemusí bát a jestli za ní stále chodí. Řekla, že ne, že se bojí aby ho opět nechtěli vyhnat a že na ní sem tam jen kouká z okna. Oni bydlí ve 4. patře. Ale že je moc smutný. A co se týče toho vysvěcení, mi kartářka řekla, že to nepomohlo. Většina těh "zůčastněných" není natolik věřících, aby to mělo zdárný účinek. Duchové tam stále jsou, ale pro jistotu už o sobě nedávají natolik vědět. Můj názor je takový, že pokud někteří lidé mají takové problémy, tak je musí řešit v tom duchu, v kterém žijí. Věřící tedy tím vysvědcením. Ale pak se taky musí řídit pravidlem té víry, v které to udělali. Ne jako např. moje sestra, která si dala byt vysvětit s tím, že věří, že jí to pomůže a pak si tu a tam dovedla domů nějakého chlápka "na jednu noc". Já mám taky svojí víru a svůj byt chráním dle mé víry. Tj. křišťály, ověsy, prvky fengshuej, pozitivní myšlení a žití dle mého přesvědčení. Na každý takový problém je řešení, jen každý musí najít ten správný přístup.Závěrem: Moje neteřinka už o Michalovi nemluví a dělá, že žádný není a tím, že si moje sestra konečně našla chlápka, tak taky nemá čas na přemýšlení co je fakt a co jen špatné pocity. A ostatní sousedky? Nevím, s těma se sestra už nestýká.P.S.: Myslím, že u nich taky zapůsobila tzv. davová hysterie a taky jsem o pár žen z tohoto vchodu zjistila, že si občas rádi zakouří mariánku...

kvetina II

tak uz je asi stara protoze segra byla dnes na vysetreni a ceka jedno mimco tak ten druhej kvet je tam asi jenom tak

nepokradeš!

měli jsme v důchodáku paní, která už jen ležela.Budu jí říkat třeba Nová.A ta paní Nová, ač vypadala jako pohádková babička , byla pěkně sprostá na personál i spolubydlící.Byla zlá, nejspíš si uvědomovala jak na tom je a byla z toho neštastná.Vždycky když jsme jí opečovávali tak nás častovala slovy jako -vy kur.y, svi.ě a tak podobně.Rodina za ní moc nechodila.Paní Nová pomalu spěla ke konci svého života, nebylo jí dobře, bohužel se jí dělaly proleženiny, už to byla jen kostříčka potažená kůží, ale očima metala blesky pořád.Jednou mě počastovala několika sprostými výrazy a at jí koukám dát něco sladkého.vyzvedla jsem jí tedy pár peněz a šla nakoupit.Koupila jsem jí taky rumové pralinky, které milovala a zbožnuju je i já.bohužel, její stav se natolik zhoršil, že už mohla přijímat jen tekutou stravu.A ted moje vina-bylo mi jí líto a tak jsem jí rozpitvala pár pralinek a dala jí je.Panečku ta si mlaskala!Nojo, jenže já neodolala a taky jsem si vzala jednu prasklou rychle do pusy.Holky-ta to ze mě bud cítila, nebo to tušila a ten pohled, kterým na mě koukla!No nic, já na to zapomněla, byl víkend a my předělávali Jiříčkovi, tehdy tříletému, pokojík, takže spal na matraci na zemi vedle naší postele.Bylo půl druhé v noci, když nám v ložnici spadl lustr.Spadl na roh postele a roztříštil se na milion kousků.Prcek byl střepama celej zasypanej, naštěstí se nám nikomu nic nestalo.první co mě napadlo po té ráně bylo-Nová!!!Ráno mi poslala kolegyně sms, že paní Nová v noci umřela.Dodnes jsem přesvědčená, že to byla ona, za tu sežranou rumovou pralinku....A cítím se vinna.

Příspěvek nobby přesunut

a já pociťuji radost, že se mi zdařilo, že jsem jej před přesunem omylem nesmazalaPS: Pište, prosím, do vzkazů nebo na info, kdyby nápady zůstaly přehlédnuty, bylo by škoda.

STRAŠIDELNÝ DŮM

Dneska jsem po dlouhé době viděla zprávy na nově. Bylo tam o strašidelném domě. Zajímalo by mě, jaký na to máte názor vy? Věříte na duchy a astrální bytosti popř. máte nějakou svojí vlastní zkušenost?Já se musím přiznat, že věřím a když jsem bydlela s našima, tak pár příběhů mám. Občas se u našich mihl tmavý nebo světlý stín. Jednou se mi dokonce stalo i to, když jsem myla nádobí tak jsem měla pocit, že na mě někdo kouká. Otočila jsem se ke dveřím do kuchyně a na pár sekund jsem tam viděla stát postavu v černém dlouhém kabátu s kloboukem a bílíma rukavicema. Lekla jsem se tak, až jsem rozbila talíř. Máma přiběhla kouknout co se děje a zahlídla jen tmavý stín jak se mihl od dveří. Bylo to strašidelné, naštěstí se to už neopakovalo. A moje neteřinka jeden čas stále vyprávěla, že si za ní chodí hrát malej Michal. Někdy byla ráda a někdy říkala, že se ho bojí. Moje sestra taky na to věří a tak si raději nechala vysvětit byt. Od té doby Kája říkala, že už tam \Michal nechodí, že prej jen kouká dětem do pokojíčků oknem. Oni bydlí ve 4. patře. Na světě je spoustu nevysvětlitelných věcí!!!

Jarka

Když jsem byla malá,naši se kamarádili se třema rodinama.Všude jsme spolu jezdili atd.V jedné byla i hvězda Jarka.Byla mi neustále dávána za vzor.Byla tak krásná a chytrá a hodná.Né jako já.Jednou se jí muj tatka ptal co chce v životě dělat a ona mu řekla.Já nikdy pracovat nebudu.No a měla pravdu.V 16 odjela do Italie,jako studovat.Houby studentka kurva z ní byla.Vždycky jak tu přijela,tak se její mamka naparovala pýchou,jak přijela Jaruška krásně oblečená,jak se má v té Italli dobře.Taky,se nakonec dobře měla.Našla si nějakého starého boháče.Žila v luxusu.Dokonce měla doma služku,nemusela hnout ani prstem.A začala se nudit.Dostala se do nějakého čarodejnického kroužku a tam si zahravala s temnými čáry.Výsledek byl ten,že se nakonec z toho zbláznila.Je posedlá zlým duchem.Oficiálně má schizofrenii.Už v té Italii se párkrát pokusila vyskočit z okna,že léta.Boháč jí vyhodil a ona se vrátila k rodičum.Ti jí zavírají už 5 let doma.Jaruška má 150kg,je skoro plešatá a celá nějak divně nafoukla.Bud je doma nebo vždy po nějakém záchvatu,kdy zase skáče z okna v blázinci.A měla pravdu má invalidní duchod a opravdu v životě nepracovala a nikdy ani pracovat nebude.

ZÁZRAČNÁ PRAČKA

Tak to, že naše pračka pravděpodobně požírá ponožky jsem si už tak nějak zvykla. Prostě se sem tam stane, že je tam vrazím po párech a pak při sušení nějaká mrška chybí a není nikde k nalezení. A to ani třeba za pračkou. Ale co se mi nestalo...Vytahuju prádlo a počítám ponožky a zase jedna chybí? Ne ne, jedna je navíc a není ani moje a ani manželova. Prostě takovou ponožku jsme ani jeden u nás doma neviděli. Kde se tam vzala a čí je? Těžko říct, že by nějaký šotek?

MOJE SESTRA

Moje sestra dnes byla na malé operaci. Udělala se jí na rameni tuková boule, tak jí museli vyříznout. Pan doktor jí dal pár injekcí, ona prý stačila jen říct, že se jí dělá blbě a pak neví nic. Povídala mi, že se najednou viděla, jak leží na tom stole a jak jí to pan doktor operuje a pak se ocitla v nějakém místě. Bylo všude velké světlo a bylo to tam moc příjemné. Před ní se postavilo pár postav a nechtěli jí pustit dál s tím, že jí říkali, že se musí vrátit. Pak se probrala už po operaci.No, že bych na takové příběhy nevěřila není pravda. Naopak to celkem prožívám a věřím tomu moc.Jenže můj názor je ten, že si tento příběh moje sestra vymyslela.Myslím si totiž, že na to aby duše opustila tělo musí dojít k "smrti". (Zástava srdce a pod). Ona jistě nic takového neměla, protože jí po hodině po operaci pustili bez problémů domů.Jaký názor na to máte vy? Myslíte, že aby duše opustila tělo, tak se musí stát malá smrt, nebo stačí jen uspání či omdlení?

Čísla a karty

Moje sastra se trochu zabívá numerologií a vykládáním z karet, já tomu moc nevěřila, ale teď už jó.Posuďte sami.Když jsem za ní poprvé s Jurou přijela, z jeho datumu narození vyčetla že si to nejhorší odbyl do 18 let - měla pravdu, v patnácti nádor na páteři a v osmnácti se jeho oči zhoršili natolik že oslepl. U mně že jsem si v předchozím životě něco vybrala do předu a v tomto to zplácím - asi jó, když jsem s Jurou. No a před dvěma rokama mně řekla že mimi budu mít až za dva roky - to se povedlo. V těhotenství mi říkala, že to bude kluk a oči že bude mít zdravý( já mám dědičnou vadu a u Jury nevíma zda může být dědičná)- no a máme pěknýho klučíka a zatím má očka v pořádku. Tak jsem zvědavá co řekne dál.

květina

Moje mamka si koupila nejakou rostlinku ted si nevzpomenu jak se jmenuje.Strasne dlouho ji nekvetla uz ji chtela vyhodit a najednou kvet a sestra oznamila ze je tehotna. A pak zase dva roky nic a najednou kvet a druha sestra tehotna a tak se to opakovalo sestkrat pokazde kdyz jsme mektera otehotnela jsme totiz ctyri. Ted zrovna kvetou dva kvety a sestra je tehotna jenom nevime co znamenaji ty dva kvety tak ji predpovidame dvojcata zatim nevi

Co si myslíte o astrálním cestování?

Nová dušička nebo zázrak?

Mojí známí si koupili starou chalupu a renovovali jí.Měli dva malé kluky 2 a 3 roky.Kluci byli ve vývoji normální,přiměřeně svému věku.Rodiče na ně neměli moc času a ani sil.Všechnu energii jím vzala práce na baráčku.Na konci zahrady měli takovou malou strouhu,sotva viditelný potuček.Maminka něco uklízela a všimla si,že na zahradě je jen ten starší kluk.Začali tedy volat toho malého.Po dost dlouhé době ho našli rozplácnutého v té strouze.Nikdo neví jak dlouho tam byl.Nejevil známky života,přesto zavolali sanitku.Přivolaní lékaři se snažili dlouho recistutovat až najednou -dítě naběhlo.Zdálo se být uplně v pořádku.Zavezli ho do nemocnice a po čase bez zjevného onemocnění i domu.Tehdy se začali dít věci.Dvou leté dítě najednou začalo samo mluvit,normálně všechno jak dospělí.Přestalo pít z láhve,používat pleny.No najedou ten kluk dospěl.Hodně předčil i toho svého bráchu.Rodiče se po této udalostí rozvedli a domeček prodali.Maminka je s klukama sama.Ten mladší chodí do první třídy a všecko umí,je to malý genius.Doktoři jí říkají,že se mu otevřeli při tom bezvědomí nová mozková centra.Já říkám,že je docela dobře možné,že má novou cizí dušičku.Třeba se v té vodě utopil už před ním někdo dospělí a tím ted on je.

Aura

To,že má každý člověk auru.To ví snad už všichni.Dokonce jí i vědci změřili.Je to takové magnetické pole,které má každý člověk kolem sebe.Proto je nám nepříjemné,že vedle nás někdo stojí,třeba v tramvají.Narušují nám naši auru.Nebo naopak je nám příjemná přítomnost toho druhého.To je ta pomyslá jiskra.Prostě se snesou naše aury.Někteří lidi jí vidí,jsou to zejména léčitele.Podle barvy aury,vlastně poznají nemoc.No a moje mamka to ted zkoumá.Koupila si tu digitální váhu,co měří uplně přesně a měří i ty tuky atd.Když od někud příjde,třeba z obchodu kde je hodně lidí.Vysleče se a zváží se.Pak se jde vykoupat.Pak se ještě mokrá zváží a zjistí,že má o kilo mín.Prostě si přinesla z venku kilo cizí špíny.Né,že by byla od bláta,špína muže být i citová.Když je,ale doma a jde se ráno vykoupat,tak po koupání má jen třeba o pár deka mín.

Telepatie

Tenhle zazitek se mi stal, kdyz jsem byla podruhe tehotna. Sedela jsem doma v obyvaku, Anicka spinkala po obede a ja cekala rodice, kteri k nam jeli autem na navstevu (bydli 120 km daleko). Ja jsem byla nejaka utahana, tak jsem v tom kresle usnula. Ale najednou jsem se s hroznym leknutim probudila, vyskocila a prvni myslenka me napadla:"proboha, kde jsou nasi?Vzdyt uz tu meli byt" Tak jsem rychle volala mamce na mobil, ale nikdo to nebral. Dostala jsem hrozny strach, chodila jsem tady jako tygr v kleci a cekala, kdy se ozvou. Asi za pul hodiny prijeli a mamka se cela klepala. Rikala, ze tatovi se udelalo nejak mdlo(je diabetik) a jak ridil, tak v docela velke rychlosti valil primo do prikopu, mamka to na posledni chvili strhla, uz byli jednim kolem v prikopu, ale vyjeli, udelali hodiny a pristali skoro v prikopu na druhe strane. Nastesti zrovna nejelo nic v protismeru, jinak by byli mrtvi. No a presne po tom, co se stala ta nehoda, jsem pry zavolala. Mamka to nebrala, protoze pry by vubec nebyla schopna mluvit, jak se trasla. Nastesti se jim nic nestalo. Ale je to zvlastni, ze jsem v tu chvili vedela, ze se jim neco stalo....

Rada

Ahoj holky,tak to tady pročítám a leze mi z toho mráz po zádech. Naštěstí se mi takové situace a zážitky zatím vyhnuly. Možná na to nejsem dost citlivá?! Kdo ví. Píšu sem, protože mě po zkouknutí stránek "tety Kateřiny" napadlo, nechat udělat naší Julince numerologický rozbor osobnosti. Ale můj selský rozum říká,že u nás rozhodli doktoři, který den přijde na svět. Prostě ji porodili o ty dva a půl měsíce dřív....nevadí to nějak,že nepřišla na svět spontálně? Já nevím, aby ten dotaz nevyzněl blbě, nemám s tímhle žádné zkušenosti, ale nějak mi to nejde do hlavy :-)Díky za radu!

Za dobrotu na žebrotu

Táty kamarádka, je taková citlivější už od malinka na všelijaké věci.Bydleli na vesnici na kopečku, téměř na samotě a pokaždé když řekla mamce ať napeče buchyt někdo do hodiny přišel na návštěvu Pak se v dospělosti odstěhovala do Čech a domů už nejezdí, vždy když přijela někdo druhý den umřel. Ona umí hodně věcí a sestřičce našla nějaký opouzdřený cosi, dříve než doktoři, pak šla na operaci. Mě pomohla s Aničkou po porodu, byla nemocná. A asi před třemi dvěma lety pomáhala jedné kamarádce s rozvodem, povídaly si a dodávala jí sebevědomí a ten manžel na ní zaútočil temnými silami. Probudila se s bolestí na hrudi a měla vypálené tričko A pořád jí bylo zle .Říkala nám , že na to existuje zase proti síla, ale je to pro člověka dost náročné. Není důvod jí nevěřit, ale je to drsný.

tarotové karty

Chtěla bych si pořídit tarotové karty,ale nevím jaké.Hledala jsem a našla jsem plno druhů,nevím,které jsou dobré a vhodné třeba i pro začátečníka.Prosím můžete mi poradit?

sny

Holky opakují se vám někdy sny?Nebo teď jsem měla sen a bylo to pokračování jinýho snu.Jako by existoval nějaký virtuální svět do kterýho se v mysli vracím.

znamení a horoskopy

mám takový zvláštní příspěvek, nevím holky jestli jste někdy slyšely o Palmové knihovně v Indii. Ve zkratce, má tam být údajně zapsaný osud, nevím kolika lidí i s přesným datem, kdy tam přijdou atd. No, kdysi jsem o tom něco četla a před pár lety jsme seděli u kamarádů v kuchyni a mudrovali nad tím jestli je to možné, jestli to místo vůbec existuje a tak. No kdo myslíte že ne ani za rok jel do Indie do Palmové knihovny???? Jo, já. Přišla jsem k tomu jak slepá k houslím, jela jsem s člověkem, který to místo hledal celý život. Dorazili jsme tam, vzali si otisk mého palce, pak se ten astrolog vyptával, já mohla odpovídat jen ano, ne a postupně procházel "knihy", svazky palmových listů, na kterých je něco napsané ve starotamilštině. Jsem strašný cynik, takže jsem si pořád říkala jo jo, trošku psychologie, nic jiného to nebude. Ovšem když chlápek asi třetí otázku říká, narodila jste se 4.června, což je pravda a na čele to rozhodně nemám napsané a pak ještě plno dalších věcí, které jsou pravda, byla jsem dost překvapená. Každopádně, pak mi udělali výklad který mám na kazetě, indická angličtina je dost srandovní takže jsem to poslouchala jen asi 2x a někam založila, ale z toho co si pamatuju tak zatím všechno vychází, tak uvidíme. Na základě této zkušenosti jsem sobě i Klárce nechala udělat u kamaráda astrologa horoskop přesně podle data narození a dám ho Kláře jako dárek k 18 narozeninám. Co si myslíte o horoskopech? Máte nějaké osobní zkušenosti?

CO JE PO SMRTI?

Docela by mě zajímal váš názor na téma, co je po smrti? Je nějaké nebe, stanou se z lidí duchové, kteří jsou mezi náma či se znovu narodí jako člověk, či zvíře? Jaký názor na to máte vy? Já myslím, že něco po smrti je, ale pořád ještě nemám pevný názor o tom, jak je to dál. Věřím na minulé a budoucí životy, ale jestli je něco mezi? No třeba něco jako očistecc.. Pamatuju si, že když jsem byla malá, tak jsem se domlouvala s kámoškou, že když některá z nás umře dřív, tak dá vědět co pak je. Jen jsme nedomysleli, jak to uděláme.

Obraz

Četla jsem příspěvek Honafy o obrazech a připomnělo mi to jeden obraz co mají naši v ložnici. Jsou na něm takový skoro nahý boubelatý děti a ženy,já jim od mala říkám andělé a víly. Když jsem byla malá tak jsem se na něj vydržela dívat hodiny,strašně mě přitahoval a i dnes když jdu kolem tak na něj koukám. Ale to není to hlavní. Ten obraz kdysi patřil otcovým rodičům a babička vyprávěla,že když ho tenkrát pověsili do ložnice nad postel tak se jim neplánovaně narodilo čtvrté dítě,už si ho nemohli dovolit ,ale babička ho přesto porodila a s láskou vychovala. Když už byla stará,tak ho věnovala našim,ale říkala jim at si ho nedávají do ložnice nad postel.Naši si ho tam dali a mamka dochviličky otěhotněla,měli už dvě dcery(9 a 12 let) a třetí dítě si nemohli dovolit,ale nakonec se rozhodli že si mě nechají a tak jsem se narodila(díky obrazu?)

Ještě k chalupě

Jak jsem psala,že na chalupě u našich řádi zlo.Tak ti lidi co to měli před nima.Mají postíženého syna,který má obrnu.A ten syn nikdy nic neuměl až tam na té chalupě začal malovat.A právě maluje to zlo.Jsou to velmi zajímavé obrazy a před časem z nich měl udělanou výstavu.Obrazy se moc dobře prodávají.Jeden obraz si koupila i jedna moje známa a když si ho přinesli domu,tak se začali s manželem hádat.Děti začali zlobit.Dostali se finanční krize.Nakonec se chtěli rozvést tak rozprodávali věci a prodali i ten obraz a najednou se jím začalo dařit a usmířili se.Já myslím,že to místo si samo vybíra kdo na něm bude.Naši to mají za trest.A ten malíř na tom zas hodně vydělal.Akorád se přes něho šíří to zlo zase dál.

šipky

No teda, to jsou příspěvky!!! Brr, úplně mi z toho jde mráz po zádech. Tak zkusím něco pro zlehčení. Jak jsme se teď přestěhovali(domek je původně z roku 1927, a tak má takové svoje různé zvuky, např. na dřevěných schodech atd.), ale já jsem slyšela každou noc přesně za minutu jedna takové zvláštní divné ťukání. Máme projekční budík, co svítí na zeď, takže přesně vím, že to bylo v tu stejnou dobu. Manžel spí jak dřevo, tak mu to asi po týdnu povídám, že asi nějakej duch bývalých majitelů, no a on se mi vysmál, že "můj" duch by chodil v noci na vteřinu přesně, když já mám běžně přes den půlhodinový zpoždění... Po 14 dnech mi to nedalo, zvuk vždycky trval tak 2-3 minuty, tak jsem manžela vzbudila... Tak to taky slyšel (to jsem byla ráda, už jsem myslela, že mi hrabe) a vydal se za tím zvukem...dovedlo ho to až na půdu (já bych tam v životě hodinu po půlnoci nešla) a našel tam --- elekronický šipky, které tam zapomněl zeť bývalé majitelky, a na nich byl nařízenej nějakej hrací režim, co vždycky tak pravidelně ťukal. To jsem si teda oddechla...Jinak ještě trošku z jiného soudku: (tím trochu navazují na předchozí příspěvky) myslím si, že děti mají do určitého věku schopnost vnímat daleko víc, než si my myslíme. Náš Pája, když jsem čekala Aničku, my ve 2,5 letech např. vykládal, že si pamatuje, jak byl v bříšku. Říkal: "bylo tam teploučku a tma". To si přece nemoh vymyslet, ne? Asi si to "pamatoval." D.

znamení zvěrokruhu

Tak jsem trochu zmatená.Chtěla jsem koupit obrázky se znamením-šahám automaticky po Blíženci,ale ouvej-datum zvěrokruhu je napsán od 22.5.a já měla za to ,že Blíženci jsou od 21.5.Tak jsem začala hledat a zjistila jsem,že někde je to od 21.5 a někde od 22.5.-takže teď momentálně vůbec netuším v jakém znamení je dcera narozená.

Intuice

Posloucháte svou intuici? Mě se to už kolikrát moc vyplatilo. Jednou jsem šla v noci z práce a najednou mě to táhlo do boční uličky,hrozně silně,tak jsem tam zabočila a tím pádem šla jinou cestou,delší, než obvykle. Druhý den jsem se dozvěděla,že na té cestě ze které jsem uhnula někoho přepadli.Mazec. A pak jednou zase jsem šla,to bylo ve dne, a zpomalili mi nohy,prostě jsem rychleji jít nemohla,nevím proč,ale každopádně jsem potkala osůbku,kterou jsem už dlouho toužila potkat a neměla na ní kontakt,kdybych bývala šla rychleji tak se mineme.A takových příhod mám spoustu.Mnoho lidí v tom nic nevidí a řednou si náhoda,ale není.Věřím ve svou intuici.

a co sny?

Už delší dobu pozoruju,že mívám sny,které se docela plní.Uvedu pár příkladů-zdá se mi,že mluvím s tchýní,ráno vstanu a ona mi volá.Zdá se mi,že jedu na fotbal a na druhý den dorazí sestřenka,jestli s něma nepojedu na hokej.Zdá se mi o mamčiným sousedovi(bydlí 150km daleko) a na druhý den mi mamka říká,že ho právě přivezli z nemocnice a on umírá.Nejhorší ale pro mě asi bylo,když jsem usnula na gauči a zdálo se mi,že děda spadl ze schodů.když jsem se probrala,volám mamce,zda jsou ok a ona mi říká-děda před chvílí spadl ze schodů!Myslím si,že to není jen tak.Jinak věříte na snáře a výklad snů?Já ani nevímn,co si o tom myslet,akorát mám potvrzeno z vlastní zkušenosti,že pokud se mi zdá o špinavé vodě,tak někdo onemocní a pokud se naší bybi zdá o bílé koze,hned v naší rodině někdo zemře....Tyto dvě věci u nás spolehlivě fungují.

CO SI O TOM MYSLÍTE?

Když měl náš Maty něco málo přes rok, tak se vždy uprostřed noci vzbudil a hodně plakal, chvíli až křičel strachy, stál v postýlce a ukazoval na zem, že je tam pes, že se ho bojí. Hned jsem ho brala k nám do postele a uklidňovala ho - i já jsem se necítila moc příjemně, když jsem pro něj šla. Trvalo to nějakou dobu, stalo se třeba, že jsem slyšela, jak si jakoby s někým povídá a pak zase ten nářek a že se bojí pejska. Už jsem přemýšlela, že vezmu svěcenou vodu a vystříkám s ní byt. Když měl dva roky, pomalu jsme ho učili spát v jeho pokojíčku. Vše docela ustalo, jen občas když usínal, tak mě volal s pláčem, že tam v rohu je pes a kouká na něho, nebo si hrál v pokoji, tak přiběhl a zase, že je tam ten pes... postupem času to docela přešlo,občas o tom mluvil. Když měl tři roky,přišel ke Kubíkové postýlce, tak mi říkál: „mami, když jsem spinkal tady v postýlce, byl tady pes a chtěl mě sežrat, bál jsem se“. Když mi to řekl, bylo mi hrozně a i teď mám zase husí kůži...Ted mu jsou 4 a strach stále přetrvává,naštěstí ne tak velký a není to každý den.Napsala jsem to jedné paní,která se zajímá o minulé životy,odpověděla mi,že byl v minulém životě vojákem a že měl špatné zážitky se zvířaty a to ho pronásleduje až do tohoto života.Nevěděla jsem,co si mám o tom myslet,aniž bych se o tom před Matym zmínila,jednoho dne mi říká:když jsem byl vojákem,tak jsem střílel....Zůstala jsem na něj koukat.Kdykoliv o tom mluvím,nebo píšu,mám šílenou husí kůži!S manželem nevíme co si o tom máme myslet...

V bytě, kde jsem vyrůstala se dělo a stále děje plno zvláštních věcí, ze kterých až mrazí. O těch minulých se asi ani zmiňovat nebudu, napíšu jen to, co se nedávno stalo mojí mamce. V bytě je přes týden sama. Nejvíc zvláštností se odehrává večer, když se uloží ke spánku (spí v obýváku). Jeden večer si lehla, pomalu usínala, když v tom uslyšela, jak vrzají parkety, jakoby po nich někdo šel (uprostřed obýváku je místo, které zavrže, když se po nich přejde). To už byla trochu nervozní a říkala si, co se to zase děje, už ji to tak udělalo několikrát.Chvíli koukala do tmy a pak opět zavřela oči. Pořád jí ale něco nutilo oči otvírat, jakoby ji nad hlavou poletovaly různé stíny (z pokoje je výhled jen do zahrady, nesvítí ani žádná lampa, takže v noci je tam pořádná tma). Nejvíce ji však vystrašilo, když ucítila závan a pak už jen pronikavou a velice příjemnou vůni dámského parfému. To už se posadila na posteli, nechápavě se rozhlížela a vůně parfému byla jasně cítit ještě nějakou dobu. Když mi to vykládala, měla jsem opravdu husí kůži po celém těle. Uběhl nějaký čas a situace se stále opakuje....Asi bych měla zmínit,že dům(bytovka pro 4 rodiny),stojí údajně na bývalém pohřebišti).Babička bydlí ve vedljším bytě a u ní je to snad ještě horší!Když jsme byli u mamky na dovolené,Matěj měl necelé dva roky,tak jsem se v noci sprchovala a vylézala jsem z vany, najednou slyším-Mami?Tak jsem rychla letěla do pokoje,ale Maty klidně spinkal.Mamka mi říkala,že se ji to stává často,slyší i jak ji někdo volá jejím jménem.V tom domě totiž zemřel její kamarád(jako dítě proletěl vchodovými dveřmi a bodl si střep přímo do srdce,hned zemřel) a ona ted bydlí v tom bytě,kde dřív bydlel on.Jak už jsem psala,je to bytovka a ono jako mladá bydlela s rodiči ve vedlejším bytě,nyní je s babi vlastně sousedka.Doufám,že jsem to popsala srozumitelně...

Stašidelné místo

Naši asi před 10 lety koupili starou dřevěnici na samotě v lese v Beskydech.Stála na místě kde probíhali partyzánské boje.V chalupě kdysi žily tři opuštěné ženské.Matka,její dcera a malá holčička.Na chalupu k našim jsem jezdila celkem ráda,ale vždycky se tam něco divného přihodilo.Pak jí naši zbourali a postavili si novou,nádhernou luxusní chalupu.Těšila jsem se ,že tam budu jezdit.Byla jsem tam ovšem jen párkrát.S našima je už normálně hodně těžké vyjít.Na chalupě je to ještě horší.Panuje tam zlo.Jsou pokoje v kterých nemužou spát ani naši.Já jsem se jednou v noci probudila,táhlo mě to k oknu.Podívala jsem se ven a připadala jsem si jako ve válečném filmu.Nejdřív běželo přes louku stádo vyplašených zvířat a pak jsem viděla a slyšela boje.Byl to pravěpodobně sen,ale šíleně živý.Druhý den jsme všichni byli hodně podráždění.A chtěli jsme hned jet domu.Vubec jsem tam nemohla vydržet.Jindy jsem zase viděla,taky asi ve snu.Jak ty ženské zabily chlapa a zakopali ho pod sklep.Muj tatka ačkoliv je silně materalistický člověk,tak tam taky nerad zustavá sám.A když je tam sám,tak nespí.Prostě se tam bojí sám usnout,že by svědomí.Děti tam taky vubec nejsou štasní,často se budí a vždycky tam onemocní.Mají záhadnou nemoc.Teče jím zelený sliz z očí.Jak přijedeme domu,tak to hned přestane.Nejsou to alergie.Jak to měli poprvé tak jsem hned v ostavě běžela k doktorce a ta říkala,že to nic není.I jiným návštěvám se tam dějí podivné věci.Manželé po 30 letech krásného manželství se tam pohádají a málem se rozvedou a podobně.Když tam segra veme nějakého svého milence tak se do týdne rozejdou.Dokonce tam umírají zvířata.Naši už mají 3 psa.A když uteče sousedum pes (Nejbližší jsou asi 1km)A ten pes uteče až k našim,tak se vždycky vrátí nemocný a umře.Škoda,že tam panuje zlo.Je to moc krásné místo.

Nikdy neříkej nikdy

Když jsme u tech přísloví tak jsem si vzpoměla,že se vždycky stane to,čemu se smějeme.A říkame- mi se to nemuže stát.Stane se a hned třikrát.Když jsem měla malou Gabču smála jsem se kámošce,že její dítě špatně mluví.A legračně jsem ho napodobovala.A co se mi nestalo.Gabka blbě mluvila.A nakonec skončili na logu všichni tři.Nebo jsem se další smála,že má tlusté dítě.Hned mi začala Gablka přibírat.Od té doby se nikomu nesměju.Nebo muj tatka,smál se mi,že jsem se lekla psa,když na mě zezadu bafnul.Chvilku na to čekal před naším výtahem a jak ho otevřel skočil na něho souseduv dobrman a zahryz se mu do gatí.

Tak holky, hodím do placu další téma k diskutování:Věříte spíš rčením, že NA KAŽDÉHO JEDNOU DOJDE a že BOŽÍ MLÝNY MELOU POMALU, ALE JISTĚ, nebo spíš věříte tomu, že KAŽDÁ SVINĚ MÁ ŠTĚSTÍ ?já se přiznám, že spíš se mi zdá, že ty svině v tom uměj líp chodit a vykroutěj se ze všeho, bohužel.Tot zkušenost mého života.a jak to vidíte vy?

Báječná kniha

nedávno mi byla doporučena kniha od Jamese Redfielda : Celestýnské proroctví. Můžu vám upřímně říct,že jsem z ní unešená a vřele vám ji doporučuji.Ted ji čte má sestra a už několikrát mi volala jak je nadšená.

bezva stránky

www.tetakaterina.cztady možná najdete odpovědi na své otázky,jednu dobu mi vážně moc pomohly,přesněji řečeno teta Kateřinaanebo jsem tomu prostě jen věřila

Vesmír né

Asi budu s tímto názorem osamocena,ale já nevěřím,že se líta do vesmíru.Myslím si,že to jeden velký podvod.Prostě se ti kosmonautí zavřou do rakety a pošlou někam do pouště.Sem tam jde něco z dálky vidět a to jsou ty světla,že lidí vidí ufo.Muj manžel velký vědec,matematik a velký milovník sci.fi.By mě za tento názor sice ukamenoval a předložil mi tisíce dukazu,ale já nevěřím.

Energie hýbe hmotou

I když jsem velmi logicky založený člověk, miluji záhady a kromě toho viditelného si myslím, že vedu druhý poměrně bohatý duševní život.Nad každou záhadou přemýšlím a nedá mi spát, dokud si otázku, jak k ní došlo, částečně nezodpovím.Na jedné straně si zcela reálně dokážu představit skřítka v naší domácnosti :-), UFO, Boha apod., na druhé věřím, že za vším tímto stálo vždy určité nakupení nebo "správné uspořádání" energie, síla myšlenky a energie ji předat dále.Ovšem i to ve mně udržuje značnou pokoru před něčím, nad co není radno se vyvyšovat.

UFO

Myslím, že do této rubriky patří i zamyšlení nad tím, zda je či není UFO. Jsem přesvědčená, že v celém vesmíru existují i jiné životy, ale že by lítali až k nám? No, je to možné, ale pro mě trošku nepochopitelné. Spíš můj názor na viděné létající objekty je takový, že si zase vědátoři hrají s novými výzkumy a zkoušejí své výmysli. A co se týče mimozemšťanů "viděných na vlastní oči". Můj názor je takový, že se vždy jedná buď o neobjevené živočichy či (je to smutné, že mě to napadá) nechutné inženýrské pokusy nejen na lidech pánů genetiků. A jaký je váš názor? Věříte na UFO popř. máte s nimi nějaké příběhy?

A já?

Tak já věřím v Boha, to asi není žádná velká zajímavost ale je to pro mě důležité, nikdo mě nenutil, nikdo mě nenaváděl. Je to zvláštní a není to jednoduché uvěřit, je to náročná cesta. Minulý rok jsem se nechala pokřtít v římsko-katolické církvi. Ráda chodím do kostela, i když ne moc často a ne do všech. Vliv má i to, když člověk studuje jako já teologickou fakultu, že jó Holky, jak to máte? Věříte v Boha nebo nevěříte? A nebojte se říct svůj jakýkoliv názor

V co věřím

Věřím v to,že :-vše dobré je k něčemu zlé-každý máme svůj osud napsaný-1 zlo se ti 3x vrátí-lež má krátké nohy-důvěřuj,ale prověřuj-příležitost dělá zloděje-každý jsme strůjcem svého štěstí-v numerologiiAle ať je to jak je to,myslím si,že výchova a sociální podmínky každému nastaví cestu životem a jen na nás jak se s tím vypořádáme a kolik budeme mít štěstí při uskutečňování našich tužeb a přání...

KULOVÝ BLESK

Tak s tímto záhadným "předmětem" jsem se naštěstí nikdy na vlastní zkušenost nesetkala. Je ovšem zajímavé o tom číst veškeré materiály, ke kterým se člověk dostane. Jak je možné, že jednou projde střechou a nic se nestane zatím co jindy po něm zůstane díra jako vrata? Jak to, že někdy doslova pronásleduje lidi a popálí je a jindy si jich ani nevšimne? A je vůbec možné, aby někdy vědci přišli na to jak vznikají. Dokonce jsem někde narazila i na úvahu pár lidí "vědátorů" na názor, že by se mohlo jednat i o nějaký druh tzv. plazmových zvířat s vlastní inteligencí. A jaký názor máte vy? Už jste se někdo s kulovým bleskem setkali?

rubrika jako dělaná pro mě!

Nikdy předtím bych to tady nenapsala,abyste mě neměli za blázna,ale když už je tady tato rubrika,tak můžu klidně přispívat.Zajímám se o duchovno,tajemno,záhady a paranormální jevy.Za svůj život jsem prožila plno různých nevysvětlitelných věcí,o kterých jak už jsem se několikrát přesvědčila,se nedá mluvit s každým.Proto díky za tuto rubriku!

Povolání-poslání

Jak dělám tu numerologii,tak s ní dokážu vypočítat co bude člověk dělat v dospělostí za práci.Tak testujem Gabčiné kamarády co se jí líbí.Tak třeba jednomu jsem vypočetla,že bude vozit od doktoru zdravotnický materiál.Znáte to,přijede k doktorce posbírá krev a zaveze jí do laboratoře.Ani nevím jak se to správně jmenuje.Další-dnes nadějný hokejista,trénuje každé ráno a hraje za žáky.Tak ten udělá karieru,vydělá hodně peněz,ale špatně je investuje a příjde o všechno a skončí jako bezdomovec.Ten třetí ten to má nejzajímavější.Dnes studuje na počítačové škole.Bude programátor.Né,ale podle mých výpočtu.Podle mě bude buldozerem ničit deštné pralesy.Víte jak jsou ti aktivisté co jsou pro záchranu dešných pralesu,tak on bude na opačné straně.Bude pracovat pro firmu co je bude kácet.Chudák ani sám netuší co ho čeká.Bohužel pravdu ukáže až čas.

Arthurek

jo, tak to se mě zdálo na včerejšek, že nám umřel Arthur - to je rybák Beta splendid. No a co myslíte, Vojta včera přišel, že je nějakej divnej a tak jsem se šla kouknout a ten náš ancistrus ho napadl a okousal mu všechny ploutve..., takže Arthurek asi umře, nemá ani chuť jíst, jen leží na dně akvárka...

Záhadná příšera

Jednou za měsíc jsem s mamkou jezdila do centra,podívat se po obchodech.A pak jsme šly na tramvaj.Jde se přes velký přechod,přes ustřední ostravskou ulici.No a na tom přechodu se motala vždycky taková příšera.Vypadala jako stará vyžilá děvka,nešlo jí vidět do oličeje,oblečená byla jak v županu.Vždycky když tam byla tak upoutala naší pozornost a nevstoupily jsme na cestu a vždycky se něco stalo.Třeba se srazily auta,nebo vykolejila tramvaj,nebo porazila dědka.Dá se říct,že jsme díky ní unikly maléru.Když jsem šla bez mamky tak jsem jí tam nikdy neviděla.Pak jsem se ptala kámošky,která pracovala v centru,jestli tu příšeru někdy viděla.Ona řekla,že na přechodu né,ale,že jí to připomína jednu starou ostravskou bývalou herečku.Byla to hvězda divadla 30 tých let.Když pak byla stará,tak přesně tak vypadala.Ale,že je moc divné jí tam vídat,protože ona už v 90 tých letech umřela.Srazilo jí auto,přímo na tom přechodu před Elektrou.Tak nevím a proč chránila jen moji mamku?

Vybraná anketa

Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?

27 %
19 hlasů

68 %
48 hlasů

6 %
4 hlasy

Celkem hlasovalo 71 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Jak být šik a fit i po 40
Unikátní publikace pro ženy, nejen po 40, v níž jedna z autorek podstoupila omlazující proces přirozenějšími metodami na vlastní kůži. Inspirujte se desaterem nejen pro ženu po 40! Jediná komplexní kniha o období po 40. Omlazení přirozenými metodami!
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40 – sebevědomá a v kondici