Záhady, mysteria a duchovno - nové diskuze

The Secret

Holky super kniha.Práve ju čítam

muj sen\"predstava nebo pravda?

holky v nedeli se mi zdalo ze letim na docvcu letadlem(podotykam ze si to strasne preju,jelikoz jsem jeste v letadle nesedela),byla to bomba,ale takove ty vsedni problemy(ze nejsou penize a co deti a tak)....to vse bylo,ale nakonec jsm odleteli a bylo to supet akorat jsem citila takovy divny pocit kvuli detem a druh den jsem precetla zpravu na netiuuu o tom ztroskotani letadla na hrbitove...myslite ze to muze bxt souvislost?

Další letadlo

Honafo......co na to říkáš???

Sen

Ahoj holky, na dnešek se mi zdál takový podivný sen a pořád ho mám v hlavě. Kvůli hrozícím výbojům elektrického proudu byly mně a mým kolegům z divadla přilepeny na zuby - hlavně na stolišky, jakési zelené skleněné kuličky. Mělo to nějak zabránit vyhoření kvůli tomu proudu.Měli jsem toho plné pusy. Mě se ty koule začali odlamovat z pusy společně se stoličkami. Trošku to bolelo a krvácelo a cítila jsem kyselou chuť rány v ústech. Ale bylo to docela úlevné. Byla jsem ráda, že už tam ty koule nemám a taky tudíž nemusím zasahovat proti tomu elektrickému proudu. Fuj dotěď to ještě cítím. Vyznáte se některá ve výkladu snů? Vým, že padající zuby ve snu jsou v psychologii považovány za typicky ženský projev úzkosti. Ale ten el. proud a ty kuličky?! Hm, hm, hm....

neda mi to

jak ctu o cem tu pisete, tak s epridam..uz jsem psala jak se mi zkomplikoval porod cisarem a zacala jsem odpoledne krvacet do bricha,,delalo se mi stale na omdleni a zalevalo me horko...zacalo to potom co jsem uz mela deti u prsu a konecne je videla...takze jsem mela desnej strach co se deje, a kdyz me vezli na sal znova s tim ze uz krvacim vsude a davali mi uz asi 3 transfuzy..byla jsem vydesena a bala se ze to nepreziju..jak nemam krevni desticky a najednou se u me na sale objevil muj dedecek..nemohla jsem byt jeste uplne mimo, protze jsem se zaroven bavila s doktorem a jeste me neuspavali..a deda me zacal hladit po rameni a rikal ze at s enebojim, ze prece jsem necekala na deti tak dlouho abych sla hned za nim..on je uz pres 20 let mrtvy,a ze bude celou dobu s emnou..po probuzeni jsem s eptala , jestli me nekdo hladil apod..a pry ne, a pry jsem se celou dobu operace a i pak do probuzeni usmivala..ja mela dedu strasne rada a on byl hrozne mirnej a klidnej clovek..tak verim,ze byl stale se mnou...

Neuvěřitelné?

Holky nevím co si o tom mám myslet, vůbec tomu nějak nerozumím,ale co se stalo. O smrti našeho kamaráda jsem vám říkala. Bylo to před 14 dny. No a ten den když jsem se to dozvěděla se mi udělalo zle, začaly mi těžké migrény a ty mi vydržely až do téhle středy, kdy měl pohřeb. Já tam tedy nebyla, právě proto, že jsem se citíla tak mizerně, že jsem z postele skoro vůbec nevstávala. No a od středy večer je mi zase dobře. Tak to mi vysvětlete co to bylo..mělo to nějakou souvislost? Nevím..

Dotek anděla

Holky to co vám napíšu tak je moc krásné.Stalo se to manželovi.Jel ve švédsku naposledy z práce.Čekal na zastávce autobusu.Byl tam sám.Podíval se nabe a pomyslel si.Jak je to nebe hnusné,šedivé,mrazivé.Tu se z ničeho nic objevil divný člověk.Začal chodit sem a tam a s hlavou zakloněnou si pro sebe něco brblal švédský.Pak přišel k Martinovi a řekl mu anglicky,podívej na to nebe-je takové hnusné ,šedivé ,mrazivé.Ale ty se neboj ty už brzo uvidíš krásné modré nebe.Takové krásné jako jsou modré oči tvoji ženy a dětí.Martin se na něho podíval a říkal-Ty jsi anděl?A cizinec řekl-MOŽNÁ.A odešel.Když se Martin vzpamatoval chtěl s ním ještě mluvit.On už tam nikde nebyl.

přes den se nebojím

Ahoj holky mysterky :) Já vím, že jsem před časem tady napsala, že už tu nikdy nevlezu, protože se pak šíleně bojím, ale stejně mi to nedá. Teď je bílý den, tak snad to nebude tak zlé. Četla jsem zpětně vaše příspěvky a rozhodně si nemyslím, že jste blázni, já tomu věřím, jen se bojím nějakého ducha vidět nebo cítit, i kdyby byl hodný. Poslední dobou mám ale hrozné nutkání se nějak spojit se svou mrtvou sestřenou - umřela loni, necelý měsíc před narozením Klárky, na rakovinu. Bylo jí stejně jako mě 27 a měla těsně před svatbou. Myslím na ní každý den a skoro vždycky u toho brečím. Měla jsem ji fakt hrozně moc ráda, vyrůstaly jsme spolu skoro jako sestry (bydlely jsme vedle sebe), takže mám strašně moc krásných zážitků. Moc mi chybí a je mi líto, že už Klárku nestihla poznat. Jezdíme sice s kočárkem za ní na hřbitov, když jsme na návštěvě u našich, ale i tak... (no a teď zase bulím )Prostě jsem chtěla říct, že z ní bych asi strach neměla, kdyby se mi tu objevila. Dokonce bych i byla ráda, kdyby jsme mohly prohodit pár slov..

Můj šestý nebo jiný smysl?

Občas se mi stává,že tuším že se někomu stane to nejhorší, že někdo umře..Začala jsem to pozorovat v roce 2003. Nejdřív v srpnu,kdy jsem se v noci ve 3 ráno probudila s pocitem, že někdo z mých blízkých zemřel. Ráno jsem se dozvěděla, že opravdu ve 3 zemřel děda. Další přišlo o 4 měsíce později, můj druhý děda..byl už víc jak 6 týdnu v nemocnici a zrovna na mě vyšla návštěva, ale už celou cestu do nemocnice jsem měla tak nepříjemný pocit, že je něco špatně, že si s dědou už nejspíš ani nepopovídám. A taky že ne. Jen jsem dorazila do nemocnice, představila se, přišel doktor, posadili si mě a oznámili, že děda umírá. Měl před sebou poslední půl hodinu.V podstatě čekal až já příjdu..Nedávala jsem po tom už tomu žádný význam, ale minulou neděli se mi to stalo opět.Psala jsem do baby aktuálně, jak nám zemřel kamarád. Holky já se ráno probudila s tím nepříjemným pocitem, že se někde něco stane, vztahovala jsem to na sebe, tak jsem raději vše zrušila..no a ve čtvrt na dvě odpoledne mě tak píchlo u srdce a to se to zrovna stalo (mimochodem bylo to ve zprávách - lyžař bez helmy narazil na pařez :-(( ). Kdybych věděla koho se to týká, třeba jsem mohla nějak zasáhnout..ale tentokrát o koho jde nějak selhalo. Občas taky vím, že mám návštěvu. Můj děda,který vyrůstal v domě,kde bydlím a nepoznal svou pravnučku, nás občas navštíví..Cítím to, takové chladné proudění, občas vidím i obrysy..je to zvláštní pocit,ale musím říct, že docela uklidňující, vím, že na nás někdo dohlíží..Nebo když jedu na Orlík, tak tam ten náš dědek (ten druhý) sedí na lavičce a kouří tu svou cigaretku..Víte nikdy jsem na tohle nevěřila,myslela jsem, že to není možné..ale asi něco takového opravdu možné bude.

duchové se loučí

Tak jsem si řekla, že tady taky připěju. Bylo mi 15 let a tatínek mi umíral na rakovinu plic. Naši byli rozvedený, tatínek bydlel u babičky a já ho navštěvovala. Tu noc mi bylo z toho smutno a brečela jsem. Tatínek už nebyl dávno tatínek, byl už 6měs. nepohyblivej na lůžku v bolestech. A já si už přála aby umřel. V tom jsem cítila jak nademnou někdo stojí, když jsem se otočila samozřejmě tam nikdo nebyl. Ale já ho cítila, nevěděla jsem, že je to on. Strašně mě to vyděsilo. Druhý den mi oznámili, že tatínek v noci umřel. I když jsem si to už přála, tak mě to moc bolelo..Popár letech tuším léto 2006 jsem opět v noci nespala a zase někoho cítila. Vím, že tam někdo byl a nebyl vidět. Vzbudila jsem manžela a řekla, že se bojím, a on "čeho?" Neodvážila jsem se mu to říci, aby mě neměl za blázna. Říkám "nevím". Ráno mi říká "to máš z těch filmů.." Říkám "ne, ne to byl děda nebo babička" a on mi říká " vždyť babička ještě žije, ne?" říkám " co ty víš?" (v tu dobu byl děda asi měsíc po smrti) Večer mi volali, že babička v noci umřela.. Jak zazvonil ten telefon, tak už mi to bylo jasný, co mi řeknou..Manžel nevěřícně koukal a měl husí kůži.

Tak to tady trochu odlehčím

Dnes ráno jsem našla na sedačce hnědý flíček,čichnu a co myslíte.....hovno!!!!!Tak jsem všude chodila,koukala Anetce do kalhotek,přemýšlela,ale nic.Myslíte že nám to tady udělal DUCH !???????????

Tak co si o tom myslíte?

Tak som zvedavá,čo si myslíte o dátume 21.12.2012.Všade s tím strašia tak som sa už začala báť.

nejaky kouzelny vlny

Holky,tak mam asi nejake schopnostiMame tady takove to topeni typu klimatizace, ze to zene ven teplej vzduch.Je tam termostat, tak to sepina jen chvilema, kdyz se to dostane pod danou teplotu a chvili to zene ten horkej vzduch a pak to vypne.kdyz se ale divame na TV tak je to dost otravny, protoze to dela hluk a ja spatne slysim a nerozumim.Tak jsem se uz po par minutach nastvala a zvedla se do sedu,ze jdu to blby topeni vypnout a ono se to v tu vterinu jak jsem si sedla vyplo.Terry rikal,ze se topeni leklo,ze na nej jdu, tak se radsi vyplo.Dalsi den jsem jen nastvane zvolala:"topeni!!!" a take se hned vyplo.Pak dalsi den mel terrymu zavolat jeho kamaradk Colin jestli se konecne sejdeme.A ja se jen zniceho nic zeptala: "uz ti volal Colin?" a v tu vterinu mu zacal zvonit telefon a kdo volal? no Colin.No nemam ja nejakej telepatickej dar?!

Ruce na sedačce

Tohle se nám stalo letos kolem Vánoc..bydlíme s naší mámou v RD. Ale máme samostatný byt v podkroví. V obývaku pod okny máme černou koženkovou sedačku..Jednoho víkendu se vzbudíme a jdeme na najíst do obývaku. A na té sedačce pod okny byli obtisky dvou velkých rukou. Obtisky byli úplně bílé, mastné a byli na nich vidět čáry, co máte na ruce. Jedna ruka byla na opěradle, druká na sedáku - a obě byli pravé!!! Nikoho z rodiny to ruka nebyla - všichni jsme zkoušeli dát ruku k tomu obtisku! Ta ruka měla hrozně dlouhé prsty!!! Byli jsme tak zblbý, že jsme to umyli!! škoda, že nás nenapadlo vyfotit to! Takže by to byla ruka ,,toho,, co Kubík vidí??? Nebo tu máme duchů víc???

Náhody???????

Byl pátek,já pracovala v obchodě...Dopoledne jsem chtěla zavolat mamce ,tak vezmu telefon dám si do předvolby M..vyjede mi mamka,volám a najednou se ozve:"volaný účastník není dostupný"..S brbláním telefon pokládám a koukám,nevolám mamce ale babičce,pozastavím se nad tím,když jsem přeci zmáčkla M,néé B..no nic,asi už mi šibe,vytočím opravdu mamku,povídáme a na omyl jsem poněkud zapoměla...V poledne se jdu projít na náměstí,no a vlezu na námku do obchodu s hadrama..Koukám,jé to je pěkný černý tričko,vezmu si hned dvě,jsou za super cenu..Koupím,mám radost,jdu zpět do práce a pracuju do večera..Po práci jedeme s manželem za mou sestrou na chatu kde jsme přespali do rána.V sobotu jsem šla opět do práce a byli jsme domluveni že po práci přijedeme k sestře,tentokrát domů na celý víkend.Původně jsme měli být na chatě ale nepřízeň počasí nás odtamtud vyhnala..Sestra bydlí ve stejném městě co naši rodiče a babička.Druhá babička ten den měla narozeniny,ta bydlí jinde a bylo v plánu že naši rodiče v sobotu po obědě pojedou pogratulovat..No a my jsme se se ségrou domluvili že já koupím po práci kytky pro babi k narozkám a po rodičích je pošleme..Takže jak bylo domluveno,tak se stalo..Koupila jsem kytí a jak jsme dorazili k ségře tak volám mamce,že jim donesu kytky pro babí než pojedou..Mamka mi řekla že už jsou u babičky že jeli hned ráno.Tak jsem byla na mamku naštvaná že nám to nedali vědět,že máme ty kytky,no nic,v dobrém jsme se rozloučili..V zápětí volá zpět táta na mobil švagra a vysvětluje proč odjeli už ráno...Babička tátovo maminka,co bydlela vedle mých rodičů,v pátek dopoledne náhle zemřela...Takže se jim změnili veškeré plány a odjeli už ráno a nám nedali nic vědět,neb nám chtěli vše říct osobně až v neděli,protože věděli že nás tato ztráta hodně raní,a mysleli že jsme do neděle na té chatě.Nicméně se to odehrálo koncem dubna,já mám narozeniny 8.4.Potom co jsme se to dozvěděli,brečeli jsme,vzpomínali,najednou vstala sestra od stolu,šla do šatny a přinesla mi balíček,s tím že to mám od babičky k narozeninám.Pár dní potom co jsem měla narozeniny,protože bydlím daleko,donesla babička dárek k ségře ať mi to sestra dá..Proč??nevím!!!V balíčku byla bonboniéra MODRÉ Z NEBE a silonky.Potom jsem vstala od stolu já a vyndala dvě nová černá trička...Vzali jsme se sestrou kytky co jsme měli pro druhou babi a odnesli jsme je na rodinný hrob,jakoby pro babi co zemřela den před tím...Postupem času mi začalo docházet že je tu moc otazníků a nevím proč????Ten hovor??Ta černá trička??Šli jsme v nich se sestrou babičce na pohřeb.Počasí co nás vyhnalo z chaty o den dřív??Ten dárek pro mě??Proč mi ho babička nemohla nechat u ní doma,chodili jsme k ní..Stejně často jako k sestře!!A proč zrovna modré z nebe??Ty kytky??Proč jsme nekoupili bonbonieru,nebo něco jiného??Doufám že jsem tenhle příběh napsala aspoň trochu srozumitelně..Je to už několik let,ty otazníky už ve mě nejsou,neb vím že to takhle mělo být,že to babička měla promyšlený,její ztráta nás všechny hodně ranila,stále na ní rádi vzpomínáme a já si potom všem myslím že tu nad námi babí někde je a vidí jak se máme a jak roste náš Filípek a tak....Původně jsem se do tohohle příběhu nechtěla pouštět,neb jsem si říkala že to bude dlouhé vysvětlování,ale nakonec když tu byla ta výzva tak jsem si s tím tu práci dala...Není to proto aby jste se báli,ale aby jste věděli že něco mezi nebem a zemí určitě je a toto je jeden z dalších důkazů!!!

Záhada..

Tak sem taky něco napíšu, abyste neřekly! Od doby, kdy začal Kubík vnímat věci kolem sebe - každé ráno, když mu kolem 5-té hodiny přebaluju plenku, kouká nade mě a usmívá se. Od doby, kdy umí na pozdrav zamávat, tak už i mává! Dělá to jen ráno a u nás v ložnici. Když ho na dopolední svačinu posadím do židličky a dám mu rohlík - kousne si on, dá kousnout mě a pak se otočí napravo a dává někomu kousnout. Vždycky se hrozně rozčiluje, že to prázdno nekouše. Začne na něj křičet a různě gestikulovat. A tohle dělá pořád dokola, dokud rohlík nesní! Že by tu s námi někdo bydlel???

Duch starousedlík..

Tady v paneláku v jednom bytě bydlí duch..Naši známí si koupili byt od jedné známé a vesele bydleli...Jednou šla kamarádka večer z koupelny a na chodbě stála postava..Zaječela,bála se ale postava stála dál ,nehýbala se..No a od té doby se jim ten duch tam zjevoval,neškodil,jen koukal a byl vždy na stejném místě..Když to řekla té předchozí majitelce,se slovy:"hele víš co se mi včera v bytě stalo??"Ta jí hned bez váhání odpověděla.."jo vím,už jsi ho viděla,viď..."Takže milostivý pán se zjevoval i jim..No a teď před půl rokem si tito naši známí koupili baráček takže do bytu putoval další majitel...Tohle všechno vím z vyprávění,pana ducha jsem neviděla,ale docela by mě zajímalo zda tam bydlí stále..Mě by to bylo teda hodně nepříjemný ASI a až mě z toho mrazí i teď když to píšu....

Studánková víla

Jak jsem jezdili s malou Gabkou(asi 2 roky) na chalupu.Často si hrála u studny.Říkala,že tam je paní a něco jí říka.Tak jsme jí dali papír a ona nakreslila spoustu takových čár a klikyháku,že to bylo jako víla v pohybu.Jako by tančila.Nebyla to ,ale hodná vílá,byla zlá a chtěla po Gabce aby v noci utekla a šla ke studánce.A když tam byla Gabka s našima sama,tak se v noci vzbudila a šla do lesa.Mamka se vzbudila šla jí zkontrolovat a Gabka nikde.Byli všude otevřené dveře,až ven.Chyběli gumáky.Mamka se rozběhla zoufala do lesa a tam stála Gabka celá mokrá.Naštěstí už se vracela.Říkala,že šla navštívit vílu do domečku,ale,že na ní křičela tak šla domu.Nedávno jsem se o tom bavila s mamkou a tak jsme se zeptaly Gabky jestli si na to pamatuje.A ona říkala,že si vzpomíná jen,že stála před dveřmi a byla jí zima.Jinak nic.Mamka se ještě dnes celá třepe co všecko se mohlo tehdy stát.

Silvinko, Honafo a ostatní..

Holky, napište zase nějakej strašidelnej příběh, kterej se vám stal. Mě to hrozně baví číst!!! Ale poslední dobou tady toho moc není!!! Díky

karty

Včera jsem si pořídila tarotové karty,jsou od Ivy Huttnerové.Mám z nich radost.Celkem rychle jsem se ve všem zorientovala,akorát s jednou věcí si nevím rady,tak prosím,kdo má zkušenost poraďte.Výklad začíná tím,že se zamíchají karty a člověk si určí osobní kartu...Pak už se rozdají karty,to už vím co a jak.No a tady s tou osobní kartou tápám.To si ji má vytáhnout z balíčku,dát někam na bok,nebo vrátit zpět?A co potom s tou osobní kartou?Nijak se o tom v tom návodu nezmiňují.Snad jsem napsala srozumitelně co mám na mysli...

viz články o strašidlech

Včera k večeru jsem si to tu pročítala a taky přispěla, jenže když jsem pak vypla počítač, tak jsem se začla strašně bát...manžel s tchánem na pivu a já s Klárkou sama doma...no hrůza, pořád jsem se otáčela a koukala všude možně, jestli někde někdo nestojí...Už do téhle rubriky nevlezu!! Nebo aspoň nebudu číst podobné příspěvky Jsem hrozný strašpytel

Zase ta Honafa

http://www.novinky.cz/clanek/161278-na-dum-u-buffala-spadlo-letadlo-s-48-lidmi-nikdo-neprezil.html

Děda tu byl chvilku s námi

Víte jak se říká že duše po smrti hned neodejde a je tu chvíli s námi.Taťka umřel když bylo mojí Barunce 2,5 roku.Šly jsme z procházky,já zavírám dveře do bytu a ona začala křičet,,mami nezavírej,jde ještě děda,já jsem se po ní jen ohlédla a ona začala usedavě plakat proč jsem dědu zavřela že ho to teď bolípak o pár dní později jsme šli zase ven a ona držela jednou rukou mě a druhou měla ve vzduchu,když jsem se jí ptala co dělá,řekla mi že se drží dědy za ruku,řekla jsem jí ať toho vymýšlení nechá,že tu děda není a ona se na mě podívala s podivem v očích a otázkou mami???ty ho nevidííííšššš?????Já jo.Pak mi ještě několikrát říkala že jí děda chodí večer dávat do pokojíčku dobrou noc.Občas mi přeběhnul mráz po zádech ale ve skrytu duše jsem byla ráda,že když ho nevidím já,vidí ho aspn moje holčička a byla jsem mu za to vděčná,že jí hned neopustil.

Stašidlo

I my máme doma naše domácí stašidlo.Trošku nás zlobí,ale nebojíme se ho.Často bere podobu někoho z nás.Když byla Gabka malá viděla ho jako velkého tatku.Uplně se jeden čas bála jít do pokoje,že tam je škaredý tatka.Ten přitom byl se mnou v obyváku.Pak když jsem měla Zuzanku čerstvě narozenou a byla jsem s ní sama doma.Tak jsem jí jednou slyšela zpívat a povídat si.Uplně zřetelně.Šla jsem se na ní podívat,měla tak týden a ona sladce spinkala.Nebo se semnou manžel baví v předsíni.Pak příjde do obyváku a diví se co tam dělám,že jsem byla jinde.Ted takhle viděl Honza Zuzanku.Dělá nám i plno jiných naschválu.Třeba pouští vodu.Drží peřinu a podobně.Někdy nám i pomuže.Něco dva dny hledám a pak je to zřetelně na očích.Mi nějak nevadí a ono nás má asi taky rádo.