Výchova, vztahy mezi sourozenci, aktivity, kroužky, mazlíčci dětí - nové diskuze

Prvá noc bez mamy

Eliška (25 mesiacov) má byť zajtra prvú noc bezo mňa. Ja zostávam doma, manžel ju ráno povezie k jeho rodičom. Chceme ju tam nechať cez noc. Ak by to nešlo, tak sme u nich autom za 10 min. Ale aj tak som z toho dosť nervózna. V sobotu sme mali oslavu, a bola so svokrovcami celý deň sama, a spomenula si na mňa akurát pred obedňajším spaním. Ale nakoniec zaspala, a spala 3 hoďky. Teraz sme boli pár dní u našich. Ani sme o nej nevedeli. Stále ťahala babku von, na prechádzku alebo kupovať "mňamiku". Takže pohoda. Cez deň to zvláda celkom dobre. Len sa bojím tej noci. Keď večer nie som doma, tak malá ide spať aj s manželom, akonáhle som doma, tak musím ísť ja, lebo robí cirkus. To je v podstate jediná vec, v ktorej jej ustupujem. Ináč som nekompromisná. Táto prvá noc bez nás bol manželov nápad. Ja som tak nejak súhlasila, ale teraz mám trochu obavy. Aké ste mali skúsenosti vy? Proraďte, povzbuďte, prosím.

UZ se odlepujem z podlahy

Tak holky, jak tu byl Terry, tak se Violka snazila se predvest jak jen mohla.Najednou koukam a ona se odlepila od te zem a stala na dlanich achodidlech.Pravda, vydrzela to asi jen 2 sekundy a placla ssebou zpatky,ale i tak, malem mi spadla celist.Zkusila to jeste parkrat, pak pochopila,ze to bude asi jednoduzsi na tech kolinkach...no a konecne zacla narovnavat ty prohnuta zada,takze ted se vzdy dostane na ctyri,ale jeste to e=neni nic moc,vzdy spadne zpatky.Dozadu se ale pohybuje uz parni rychlosti, proste ten zadecek posune o 5 centaku pri kazdem zvednuti na ruckach, takze ji opravdu uz nestacim vracet na deku.Parkety se ji lbi jak klouzou, to je jeste rychlejsi.Ale zase se na nich nedokaze zvednout na kolinka, jak to klouze.Vpostylce je vyvrtka furt, pak si stezuje jak se zasekne do sprincli,Je to malej lump :-)Jo a napodobuje vsechny ksychtiky co udelame

Zuzka má krizi

Moje Zuzanka je ted velmi smutná.Má svojeho životního králička a ted zjistila,že není živý.Že je to jen plyšové.Řekla jsem jí,že pro ní je živý,že žije v jejím srdíčku.No a za dva dny krmila a oblíkala panenku.Podávala jsem jí pro ní ještě gatě at jí není zima a Zuzka říkala,jí není zima ona není živá,to je jenom hračka.Škoda,že pro ní to poznání přišlo takhle brzo.

Mojí malí

Honzovi se v noci zdálo,že má svatbu se Zuzankou.Ráno mi to vykládal a zeptal se přitom Zuzky,Zuzanko chtěla bys jsi si mě vzít za manžela.A Zuzanka se usmála a řekla mu-Ano,moc ráda.A dala mu pusinku.No nejsou oni sladcí.I když do ted si chtěl vzít za ženu mě.Já mam ,ale jednu vadu,už jsem vdaná za tatku.

vnimani pulrocniho broucka

Tak mam holky dnes docela zazitek.Fakt me to docela ohromilo. Nesla jsem Violku, uz znacne nevrlou k posteli,ze ji nakrmim.Ona me ale hrozne bouchla do otevreneho oka - primo do bulvy.Silena bolest.Uplne se mi udelalo cerno pred ocima.Bala jsem se abych s ni nespadla a tak jsem ji hned polozila na postel a drzela ji jen jednou rukou.To se ji nelibilo, brecela,vztekala se.Jenze jak me to bolelo tak jsem i ja skucela, rikala jsem au au au a drzela si oko, ktere jsem se snazila pomalu otevrit a druhou ruku na jejim hrudniku, aby nespadla.No a najednou koukam, Vio nebreci a vyjukane na me kouka co se mi jako deje.Tak jeste dal jako knucim au au to boli a ona uplne starostlive na me kouka, na to ze si drzim oko, no uplne jak kdyz se o me boji.Trvalo to asi jen 30 vterin a hned jak jsem oko mohla otevrit jsem se k ni blizila,ze ji vezmu zpet na ruku, prislo ji asi,ze uz mi nic neni a zacla se zase vztekat.Pak jsem koukala jeste do zrcadala vysvetlovala ji,ze to boli, zase na me tak zkoumave a smutne koukala. No reknu vam, hrozne me prekvapilo, jak me vnimala a jak prestala brecet a uvedomovala si,ze ted se mamince neco deje, ze ji neco boli.Teeda, tak to uz vnima fakt hodne veci, to si ted musi dat pozor abych uz ji take poradne umela rikat ne a nekdy zvolila prisnej ton. Holky ona naprosto presne poznala co se deje, a najednou jeji potreby a rozpolozeni pro ni vubec nebyly dulezite.To byste museli videt ten pohled jak o me jako mela starost. No nepodcenovat ty nase rarasky.

video naší brepty

ahoj maminky PROSíM kdo má zájem kouknout na naše video a nechat hlas...hlasuje se každý den z jedné IP adresy.Ráda hlasy oplatím...nechte tu váš link na nějáké hlasování a oplatím..

Narozeniny

Ahoj, včera se u nás slavily narozeniny - desáté. Oslavenec dostal klobásu a bylo mu vyjímečně prominuto, že přerovnal hranici dříví (zřejmě cítil myšky) a přeoral zem v přilehlém okolí.Už asi tušíte - narozeniny měl ten náš čtyřnožec. Proč to ale píšu? Uvědomila jsem si, jak strašně čas letí, Kima jsme si s manžou (tehdy to ještě ani manža nebyl) pořídili po roce a půl známosti, když jsem dostudovala a začali jsme spolu bydlet. Rok a půl známosti - to je doba, po které si jiné páry běžně pořizují miminko, některé už o hodně dřív.Takže teoreticky, kdybychom bývali chtěli, mohli jsme teď mít desetileté dítě. Pro mě je to až neuvěřitelné, synovi byli nedávno teprv dva.Zpětně vzato, jsem ráda, jakou cestou jsme se vydali, jak jsme si vše naplánovli a hlavně, že nám bylo v ten správný čas miminko dopřáno (a to hned napoprvé, což je téměř neuvěřitelné)Kimeček je už "starší pán", ale i přesto, že byl de facto osm let naším jedináčkem, přijal toho malého neposedu (až na první mírně problematické dva-tři dny) úplně fantasticky. Je až neuvěřitelné, jakou dvojku spolu ti dva vytvořili a co si všechno Kim nechá od Františka líbit.Kdo pejska v rodině nemá, těžko bude chápat, ale já jsem přesvědčena, že jejich vzájemná blízkost - a to jak fyzická, když si spolu hrají, tak psychická (téměř až mentální provázanost, řekla bych), je pro oba v jejich životě nesmírně prospěšná, obohacující, motivující, ale hlavně "lásková"

Honzik a nocnicek

Ahoj holky! Z uceni na nocnik jsem mela u Honzika strach. Je takovy temperamentnejsi (no proste obcas vzteklik) a nenecha si vnutit neco, co sam delat nechce. V roce a pul jsem vytahla nocnicek (driv ne, jsem zastance toho, ze se ma ucit dite, az kdyz z toho ma rozum). Zkusila jsem ho parkrat posadit, ale delal takove vyvrtky a tak zoufale tam rval, ze jsem nocnik zas uklidila, aby si k nemu nevybudoval na dlouho odpor. Asi za 3 tydny jsem ho zase vytahla. Posadil se bez revu a hned poprve se mu tam povedlo vykakat. Tak jsme vsichni tleskali, Honzik se divil, co ze to slavimeAle mel radost a tleskal taky. No a behem par dni krasne pochopil, co se po nem chce. Takze ho staci posadit a on se vycura nebo zatlaci a rekne:"Nejde" Dokonce si uz zacina obcas rikat. Trvalo to cele asi 14 dni. Plinku mu zatim davam, protoze vzdycky si jeste nerekne. Ale pokud bych byla dusledna(priznavam, jsem obcas lina to sledovat, nebo proste nemam tolik casu), tak se asi zbavime plinky behem par dni. Mam z nej radost. ze zacatku to vypadalo primo hororove, ale je to pohoda

Ovčáci čtveráci....

Tak dnes mě dostal můj 5 letý syn.Dcera si zpívala písničkuOvčáci, čtveráci,Vy jste naší vičkuI tu čočovičku vypásli.To je lež jako věž,Nebyla to vička,Ani čočovička, byl oves. A Luky se mě zeptal: Mami a co to je vička?Holky já to teda nevím.Víte to některá?Já vůbec nevěděla co mu na to mám říct.

palec u nohy v puse

Tak a jsme tam, dnes palec od nohy konecne doputoval do pusynky, tak snad zas o dalsi zabavu postarano. Take zacina na brisku zvedat zadecek, tudiz se opira o kolinka(je to najezd na lezeni???) a dale dela takovy oblouk zadama, predevsim kdyz sedi v lehatku a zacne hejbat jednim z oprenych raminek dozadu dopreduu a normalne se tim sama na tom lehatku rozhoupava.Vypada to,ze to dela zamerne, protoze jinej ucel v tom nevidim.Je to legracni.Jak kdyby jednim raminkem tancovala a smeje se kdyz vidi,ze koukam jak puk

Sourozenci

Tak je to asi 3 neděle kdy Jitka začala Jirku velmi zajímat.Jistě vždy byl zvědavý pokud jsme jí krmily,chovaly atd.,ale ted už je to úplně jiné.Jestli je to tím,že oba již jsou starší,nebo proto že Jitka už se na tý dece víc hemží a hraje si s hrazdičkou nevím,ale je krásné je pozorovat.Jirka si k ní chodí sednout,někdy i lehnout a "povídá"si s ní.Jitka se mu odměnuje úsměvem kdykoli ho vidí a vydáváním různých radostných zvuků.Zatímco já i táta musíme mladýho o pusu požádat sestřičku chodí pusinkovat zcela spontálně sám.A co mě bere nejvíc,je ochotný se s ní rozdělit pomalu o všechno.Zatímco na pískovišti si na svých hračkách chvílema dost trvá,tak doma musím hlídat aby při své "dobrotě"malou nezabil.On jí totiž ochotně přinese auto,jen je problém že má tendenci ho po ní hodit.Poslední jeho dobrý skutek odnesla malá průjmem,Jiřík totiž dospěl k názoru že má určitě žízen,popadl svůj hrnek s čajem a já přišla v okamžiku kdy malá měla hrnek v puse,celkem spokojeně pila a Jirka jí ho držel a říkal ham.Copak jsem mu mohla vynadat?Vždyt to myslel dobře.Já se uklidnila tím že tam byl čaj,takže voda byla převařená,malá to přežila,takže vlastně se nic nestalo.Ale fakt je že čím jsou starší,tím víc legrace s nima je.

Výchovné konflikty medzi kamarátkami

Mám novú kamarátku asi 4 mesiace. Má dcérku, ktorá je od Elišky staršia o 4 mesiace. Eliška má dva roky (mimochodom, práve dnes ). Je dosť divoká. Neviem, aké iné slovo by som použila. Eliška sa pri nej celkom dobre otrkala, ale čo mi vadí je to, že kamarátka necháva dcérku ako "samorost". Povedala mi, že pokiaľ neubližuje deťom, tak jej nič nezakazuje, vraj jej nechce brániť v rozvoji osobnosti (my teda Elišku učíme, kde sú nejaké medze, nemože nám predsa skákať po hlavách, a to doslova). A keď jej dcérka buchne alebo ináč ublíži inemu dieťaťu, tak ju napomenie, ale len veľmi miernym hlasom, a vobec nie je dosledna. Takže si nakoniec malá robí čo chce. Ja Elišku capnem aj po ručičke albo po zadku, keď mám pocit, že si to zaslúži. Kamarátka mi vysvetľovala, že nemože predsa malú capnúť, keď udrie iné dieťa, pretože by si myslela, že to može robiť ďalej. Ja si zase myslím, že dieťa musí vedieť, kto je autorita, a s tým, čo može alebo nemože robiť rodič sa nemože porovnávať. Koniec koncov, ja mám na výchovu nejaký názor, ona ho má tiež. Ja jej ho, ani nikomu inému neberie, každý vychovávame, dúfam, svoje deti podľa najlepšieho vedomia s vedomia. Ale k tomu, čo mi vlastne vadí. Pred prá dňami kamarátky dcérka pohrýzla Elišku tak veľmi, že mala na ramienku otlačené jej zuby, a samozrejme modrinu. Potom sa postavila proti Eliške, a celou silou jej zatlačila svoje prsty do jej očí. A dnes doobeda ju zase pohrýzla do nohy. Zuby tam má odtlačené ešte teraz. Viem, že deti robia rozne "divočiny", ale čo je veľa, to je príliš. Hlavne sa mi nezdá, že kamarátka malej povie, že sa to robiť nemá, a aby Eliške urobila "malá". To síce po prá minútach presviedčania urobí, ale je vidieť, že si z toho nič nerobí, a za pár minút, to kľudne urobí znova. A Eliška je také trdlo, že stojí a drží, a potom začne plakať. Neviem, ako ju mám naučiť, aby sa bránila. Nechcem ju učiť, že jej to má vrátiť, ale keď to takto pojde ďalej, tak asi nebudem mať inú možnosť. S kamarátkou sme sa o tom bavili. Sťažovala sa mi, že dcérku už nezvláda, že sa jej to vymiká z rúk. Povedala som jej, ako to robím ja, že musí byť dosledna, a trvať na svojom atď. Neviem, či sú moje výchovné metódy tie najsprávnejšie, ale zatiaľ to funguje. Dnes, keď som je povedala, že Elišku dcérka pohrýzla naozaj dosť, tak mi povedala, že je už preťažená a pre obedom unavená, a preto je agresívna. Tak naozaj neviem, čo s tým. Ako by ste to riešili vy?

Sprostá slova

Čauky.Je mi trochu trapně když se na to chci zeptat,ale zeptám se:Jak se dá odnaučit 3-leté dítě mluvit sprostě?Nevím kde na ty hrůzy chodíOd září má jít do školky,tak aby to nebyla ostuda.Zkoušela jsem mu to vysvětlovat,že se to říkat nesmí,pak i zakazovat,dát za to jednu přes zadek,ale vše se míjí účinkem...spíš je to ještě horší a já si už nevím rady

Jak vysvětlit dítěti SMRT?

Ahoj,můj malý syn se tak va třech letech začal ptát na smrt.Snažil se asi pochopit nepochopitelné a to to,že lidé umírají,a že i on jednou umře.Bylo to samé-kdy umře on,kdy maminka,tatínek ...,a že nechce vyrůt aby nezestárl a neumřel...Budil se kvůli tomu i ze spaní.A tak jsem mu řekla,že když člověk umře,tak se pak zase znovu narodí jako miminko.Překvapila mě jeho reakce:"Fakt?Tak děkuju." A od té doby už je to v pohodě,semtam se ujistí jestli se opravdu znovu narodí,ale ten děs je pryč.Nechtěla jsem mu "lhát",ale kdo z nás ví jak to vlastně je,né?:-)Chtěla jsem se zeptat,jestli jste to také řešily a jak?

Bezcitná Evička

Ze zkušeností vím,že i malé děti dokáží vnímat bolest,nemoc a smrt blízkých osob.Když se ted nedávno naboural manžel,tak se Honza o něho tak bál,že říkal,kdyby se tatínkovi něco stalo,vzal bych si nuž a zabil bych se. Jeden čas jsem chodila za kámoškou do hospody,kde dělala servírku.Moc lidí tam neměla,tak jsme kecaly,na zahrádce.Gabka si hrávala s jejími dětmi a já měla malého Honzu v kočárku.Hrávala si tam i 7letá Evička.Jednou už byla docela zima a večer,a Evička byla jen v sandálkách a tílku.Byla celá zmzlá a čekala na tatínka až vypije svoje 10pivo.Bylo mi jí líto,tak jsem se jí zeptala,co tomu říka maminka,že nemá ani ponožky.Evičku měla její maminka dost pozdě asi ve 40 a pěkně se o ní starala.A Evička mi řekla-Maminka šla do lesa,šlapla na drát a umřela.Řekla to uplně bez emocí a dál si hrála s dětma.Nevěřila jsem jí.Tak jsem se šla zeptat kámošky,co to je za blbost.A fakt,její maminka šla do lesa na hřiby,škrábla se o drát a dostala otravu krve a umřela.Tak se ptám kdy,třeba už to bylo dávno.A kámoška,né před týdnem.Nemužu pořád pochopit,že jí to bylo uplně jedno.Bylo to v době,kdy jsem byla čerstvě po porodu a stejně stará Gabka, se mnou těhotenství docela prožívala,bála se o mě a bála se i o malého Honzu,když třeba v noci plakal.U té Evičky to nebyl žádný šok,že by si to nepřipouštěla.Jí to bylo fakt jedno.Mužu říct,že to bylo jedno i tomu manželovi a asi všem.Jedině mě jí bylo líto.

Počurávání

Ahoj holky tak už opravdu nevím, co s naší starší dcerou (3,5 roku). Chodila normálně na nočník od dvou let. Sama si sedla, vyčurala a hotovo. Ani kapička na kalhotkách. Asi od března se začala počurávat. Nemá čas a pak sedí a snaží se to držet a samozřejmě neudrží. Takže není problém ji 2x - 3x převlíkat denně. Mé snahy:nechat ji v mokrém, nadávání, domlouvání, aby si sama po sobě vyprala nepomáhají tak co ještě vymyslet? Vždyť fakt nikdy nebyl problém a sourozenec se narodil už ve dvou letech a v pohodě, přestěhování taky v pohodě, až ten blbý březen.Poraďte mi něco díky.

Pokroky

Tak Violka uz si krasne nasla nozicky tak si je porad drzi, nicmene do ust jeste nedorazily.Taha si take katata nahoru, vypada to jak kdyz vystavuje nohy na odiv - no zenskaprekuluje se sice zatim jen kdyz se ji chce,ale hlavne,ze to umi.Perfektne chyta predmety, mlati obouma ruckama a vypada moc spokojene, kdyz ji tedy neboli brisko.Dneska se tak rozpovidala,ze nebylo slyset vlastniho slova kdyz mi prisla navsteva.Furt neco mlela az kricela,stridala ruzne zvuky 20 minut v kuse.Skoro to opravdu vypadalo,ze nam skace do reci, protoze on je v mistnosti prece nejdulezitejsi.Ze by po mamce? Ja myslim,ze po tatovi

zapalovač

Jak jsem tak pročítala nějaké starší příspěvky v souvislosti se Zuzankou která šroubuje žárovky jsem si vzpomněla na kamarádčina syna, 4 roky, který si pod peřinou škrtal zapalovačem, který byl mimochodem nastavený na nejsilnější plamen. Klárka teprve leze dva dny tak už se opravdu těším čeho všeho se dožijeme, jako každé dítě ji zajímá naprosto všechno, stačí vteřina a už něco objeví a šup s tím do pusy. No však to znáte

Holky jak 1,5 roku starý dítě naučit aby se hned kvůli všemu navstekalo když něco chce nebo mu něco nejde.Verunka je hroznej raplík a já nevím jak jí přimět řešit vše klidněji.

Všímavá Zuzanka

Ted se celkem ochladilo a už máme zimu i doma.Tak jsem si oblékla ponožky,ale omylem jsem si vzala každou jinou barvu.V předsíní jsem byla potmě a barvy jsou si podobné.Světlé modrá a světle zelená.No a Zuzka přišla a začala, mamí proč máš každou ponožku jinou,běž se převléct,jedna je modrá a ukazala na ní a jedna je zelená,taky jí ukazála.Vubec jsem netušila,že už to umí rozeznat.Červenou s bílou to vím,ale dvě si podobné,jen snad o odstín jiné barvy,to mě překvapila.

zveda hrudnicek a hlavicku

Ahojky.Tak Violka se uz krasne vzpira na rucickach, zveda hrudnik - je jak tulen.Hlavne mi nejak prijde,ze ji roste krk(?) No ne asi roste, ale proste ji je najednou vic videt krk.Predtim mela tu havu takovou jako zarazenou v tele - vite co myslim a ted ji krasne ten krcek vidi.Nebo je to tim jak zveda hlavicku? Ale je to fakt rozdil

Počítač

Honza včera učil Zuzanku dělat s počítačem.On je moc šikovný,s počítačem uměl,ještě když nosil plínky.Je to pro něho přirozené,však má tatku počítačového experta.Je to jako, když je otec hérec,tak děti jsou taky herci.No a včera,přišel za Zuzkou,že je na čase aby to taky uměla.Ukázal jí myš a jak se s ní pracuje (S tou blbou myší na notesu neumím ani já)co je to monitor a spustil jí nějaké hry,pexeso,puzzle.Jí se to moc líbilo.Byl hodně trpělivý a všecko krásně vysvětlil.Celý tatínek.Přihodila jsem k tomu pár foteček.

Strašit nepomáha

Jak Jana psala niž,je dobré děti postrašit,že se jím něco stane a oni se poučí a nebudou to už dělat.Hodné děti možná jo,ale né ty moje.Ty už jsou z těch mojích historek tak otrkaní,že se hned tak neleknou.Když byla Gabka malá asi 4 roky,byli jsme na tyden na navštěvě u kámošky na vesnici.Měla tam před domem kytičky,a Gabka jí je furt othavala a ničila.Tak jsem jí vystrašila,že kytičky jsou jedovaté a když se jich dotkne tak umře.A co myslíte,poučila se-né.Jenom nás slyšeli všechny děti z ulice a druhý den jsem si všimla,že zahrádku od kámošky obcházejí obloukem,rychle a ze strachem v očích kolem proběhnou ani očkem se nepodívají,takový měli všichni srach,jenom Gabka ničila veselé dál.P.S.To vystrašení bylo trošku delší,takový malý horor,myslím,že dodnes obcházejí místní zahrádku z dálky.

Žárovky

Tak mám zas nový strach o tu mojí Zuzán.Přistihla jsem jí jak šroubuje svíticí žárovky.Je to taková malá mrška a vyleze uplně všude a z poschodové postele se natáhné na lustr.Byla to pro mě záhada,proč nesvítí světlo a když jsem pořádně přišroubovala žárovku tak najednou svítilo.To samé s lapičkama na stole.Muže se stát,že i když světlo nesvítí tak je pod proudem a jak ona tu žárovku vyšroubuje,tak tam muže strčit prstíky a bude po ní.Nebo napul odšrobovaná žárovka,muže zpusobit pořár.Ted abych se o ní pořád bála a kontrolovala jí,hlavně večer,před usnutím.Nechci tam chodit abych je nebudila,ale budu muset.Takovou nebezpečnou věc nevymyslel ani Honza a to už je co říct.Toho nebezpečí taky velmi přitahuje.

Malování po zdech

Ahoj holky, jsem tady nová a snad mi poradíte. Mám holčinu - 3 roky a ta kreslí všude jinde, než po papíru. Máme tedy počmárané zdi, dveře apod. Což o to, ze dveří to musí umýt, ale zdi leda tak znova vymalovat.Snažím se vysvětlovat, ale marné volání. Na zadek už taky dostala, ale dneska máme krásné čmouhy na zdi znova. Poradíte?

Bum

... Janney mě inspirovala svým předchozím příspěvkem, tak píšu...Včera odpoledne, vrátili jsme se z venku, protože lilo jako z konve, jsem pustila televizi, právě běžel nějaký policejní seriál. Děj přesně nevím, ale závěrečná scéna: Helikoptéra, v ní odjištěná nálož, odpočítávání 5-4-3-2-1, "ten dobrý" stačil vyskočit, padouch tam zůstal a helikoptéra vybuchla. Co mě ale zaujalo, když bylo odpočítávání před výbuchen na čísle 3-2-1, František povídá "BUM" - tedy ještě dřív, než to vybouchlo. Docela jsem koukala, nejsem si vědoma, že by podobnou scénu už v televizi viděl...

Violka

Tak jak jsme dnes byly u doktorky, Violka byla vesela, hrala si...i v ordinaci.estricka ji koukala na ouska, (mame dobry), pak prinesla injekce, neco povidala.Violka si ji zacala podrobne prohlizet - najednou zakrivila ten svuj ksychtik a zacla poradna syrena a vzdychani.No proste brekot jak na poplach divajici se na sestricku - pritom ji jeste nic nedelala.Tak sestricka povida - a je trochu napred( rozeznava neznamy, no a myslim,ze si to Vio i spojila, ze ji pred 10 dny pichala ty usi.Myslim obzvlast ten hlas, protoze spustila jak zacla povidat. Dela mi tohle uz tak 2-3 tydny.Vzdycky kdyz nekdo prijde a nahrne se ji pozdravit(deda,babicka,kamaradka) , tak je tak 10 sekund Ok,ale pak najednou udela ten strasne vstrasenej blicej, ohrne ven spodni ret a zacne nekontrolovatelne brecet, dokud ji nevemu do naruci.Za par minut uz je s tim clovekem zase kamarad.Tak fakt asi uz rozeznava me od neznamych...(neznamy=kdokoli koho nevidela vic jak tyden)Sestricka to tam mela napsane az v 6 mesicich, ale ja si myslim,ze to maj vsechny mimca driv....nebo ne?!

básnička o motorce???

neznáte některá básničku nebo písničku o motorce? syn se nám asi zamiloval do motorek

Som vo výchovných koncoch

Tak začnem po poriadku. Dcérka má 23 mesiacov. Keď je chorá alebo má zlé sny, necháme ju spať u nás v posteli. Ale keď je v poriadku, spí vo svojej postieľke. Zvykla som si ju uspávať (dovody, ktoré ma k tomu viedli nie sú teraz podstatné). Zaspávala pekne, za pár minút. V utorok sme jej zobrali dudlík. A prvú noc sme ju nechali spať u nás v posteli. A teraz už do postieľky nechce. Ešte som si všimla, že už je schopná z postieľky vyliesť (máme postele dosť blízko pri sebe, lebo je málo miesta, takže mám strach, aby si pri vyliezaní neubížila). Keď spí u nás, ja sa vobec nevyspím, a nechcem ju na to ani naučiť (čo sa už možno stalo). Mám pocit, že sa ešte stále vyrovnáva so "stratou" dudlíka. A ja som v koncoch. Dieťa uspávam skoro hodinu (nechce ísť spať ani sama, ani s manželom, a keď s ňou idem ja, tak tú hodinu vymýšľa "koniny"). Som nevyspatá. Uvažovala som nad tým, či by pomohla "dospelácka" posteľ pre Elišku. Ale problém je v tom, že sa mnám do spálne nezmestí, takže my s manželom sa musíme odsťahovať do obývačky (kde je miesto na našu manželskú posteľ) a zo spálne by sa urobila detská izba. Uvažovala som nad tým, že by som jej na stenu nˇmaľovala nejaké obľúbené postavičky, a samozrejme, vychválil a novú posteľ a Elišku, aká je šikovná a veľká, že bude mať krajšiu posteľ a svoju vlastnú izbu. Len neviem, či to nie je skoro. Tento mesiac bude mať 2 roky. Tak pozerám, že sa do toho asi nejak zamotávam. Snáď to je spoň trochu zrozumiteľné. Čo by ste mi poradili? Malú nechať spávať v našej posteli alebo urobiť radikálny rez a urobiť jej vlastnú izbu s novou posteľou?

Malý hajzlík

Když byla Gabka malá sotva lozila,tak,že asi 9 měsícu.Pozvala nás sousedka na patře at někdy příjdem.Měla kluka asi 2 roky.Tvářil se jako mílijus,ale sotva jsem spustila z Gabky oči tak jí něco provedl.Sousedka pekla kuře,toubá rozpálená a on vzal Gabce ručičku a říkal-šáhni si mimi to je studené,a nebo jak kolem něho lezla po 4 tak si na ní sedl jako na koníka,málem jí rozdrtil páteř.Nebo jí strkal do nosu malé bombony či co to bylo.No prostě děs.Už jsem tam nikdy nešla.Z kluka vyrostl pěkný hajzlík,který všechny šikanuje.Jsem ráda,že se ted konečně odstěhovali.

Byla u nás na zahradě kamarádka se stejně starou Marcelkou jako je Fífí (rok a půl) No a Fífí,protože byla na naší zahradě si bránil své hračky a všechno jí bral.Pak jí dokonce i kousnul za což dostal,ale bylo mi ho líto,protože ta kamarádka ho prostě zavrhla nejspíš v první chvíli kdy Marcelce vzal první hračku.Furt povykovala:Fífí neber jí to,proč jí to bereš,Fífí nech jí to,Marcelko,on se změní,možná ti někdy nechá si pohrát..A nežďuchej do ní.On to časem pochopí,a furt z něho dělala to nejhnusnější dítě-těma kecama..A když mu Marcelka ukousla sušenku z ruky tak tomu se smála a bylo to v pořádku..Jen kdyby to bylo opačně.Přitom k nám chodí spousta dětí a my chodíme za dětma,a hračky si taky berou navzájem ale nikdy to nijak s holkama moc neřešíme,protože víme že všechny děti si brání svý,ale on jakoby to vycítil,že zrovna tahle teta to bude řešit úplně moc a byl fakt úplně lakomej.Z celý návštěvy jsem byla akorát tak znechucená,a né odpočatá..Chtěla jsem se tak trochu vypsat tak si po mě počtěte..

umí nafouknout balónek

včera jsem přišla do pokoje a syn (55 let) nafukoval zrovna balónek. Koukala jsem jako blázen. Já když nafukiji balónek tak mě bolí uši.

Mytí hlavy

Zuzanka si strašně nerada myje hlavu.Vžducky u toho řve jak tur.Tak jsem se obrátila na Honzu jestli by mi nepomohl jí přesvědčit.Od něho ona vydrží všechno.A fakt,jak se spolu večer koupají,tak jí Honza polívá hlavu lavorem a ona drží a ani nepípne.A co víc naučil jí umývat hlavu v umyvadle.Ted si klidně myje hlavu i každý den.Dám sem pár foteček,protože to stojí za to vidět.

Pomoc,jak na závislost,Anička má zřejmě novou pupeční šňůru

Tak jsem o tom slýchávala a smála se a říkala,že něco podbného u ná sdoma taky bylo,jenže to všichni měli kolem roku,nebo lépe do roku a na nás to přišlo teď!Už na srazu se Anička docházela co 10 minut emočně dobít,ale co se děje poslední dva dny tak to jen zírám.Byla vedra a tak šupky na chaloupku,tam je sestřenice a moje teta + dvě pětileté holky a jedno 7m mimi a my dvě ,takže slušný babinc,Všichni se k Aničce chovají krásně,i jí otulí,pohladí,hjolky si s ní harjou,řádí v bazénu.Anička mě má pořád na dohled,to je v poho,ale běda,když se zbednu třeba ze ýžidle,to je hned křik"mamííííííí,mámí!" a slzy kao hrych,začne se okamžitě zalkávat a škytat a cukat sebou a vypadá to ,jakobych jí měla zmizet na věky.Vždy říkám,jdu pro pití,příjdu a tak podobně,hlavně opakuju,že se vrátím,že příjdu,tomu rozumí,tak právě nechápu co se to děje.Hrozné je ,že tam je na chatě vše takové straší a jsou tam schody a já už teď musím mít otevřeno na wc,musám jí všude nosit,protože nemůžu odejí t ani krok za roh,to je děsný.A vrchol byl,když jsem si sedla na konec stolu ,to na mě viděla ,já jedla,Anička jedla,úplný záchvat a to si nikoho nevšímá,že by jako žárlila,to ne.Normálně jsme se sbraly a odjely a dom ajakoby nic,normálka jako vždy,20-30 minut si hrála na balkoně...takže se ptám,jak to asi bude dlouho trvat,jak jí přesvědčit aby se o mne nebála atd,děkuju holky. Jo a pořád jí říkám,že jí miluju ,máme i takové svoje gesto ,vyjadřující to beze slov a tak mám pocit,že si láskou musí být jistá.

učíme se počítat

syn začal vše počítat. Počítá a vynechává 3 takže ...dva, čtyři. Takže ho učíme počítat jen do tří a né do pěti

Kečup

Tak já se celé roky rozčiluji,nad nepořádkem.Hledám co na ně platí.A on to byl ten kečup.Za uklízený pokoj dovolím k jídlu kečup.Už od pátku máme uklízeno.Dokonce i ustláno.Nevěřím svím očím.Nedělám si iluze,že to tak bude pořád,ale pár dní si to užiju.